Úvod > Aktuality > #světovéČesko a objevování krás severu na Rejvízu i v domově obrů
#světovéČesko a objevování krás severu na Rejvízu i v domově obrů
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a objevování krás severu na Rejvízu i v domově obrů

Vydáno 21. května 2020 Příroda
Ticho, všude kolem temný les, jezírka s černou vodou a zvuk dopadajících kapek: to je Rejvíz, rašeliniště na náhorní planině v Jeseníkách. Bažinami vedou dřevěné chodníčky, ztrácející se v daleko před vámi v šeru. Koho by překvapilo, kdyby tady v mlhových závojích nad močály zahlédl tančit víly?

Výletníkům Rejvíz připomíná norský národní park Jotunheimen, oblíbený cíl cest do Skandinávie

Rejvíz
Jotunfjeldene
Anebo si spíš dokážete představit skřítky a trolly, jak posedávají někde stranou od cesty? Na Rejvízu je možné všechno: od horské osady v Jeseníkách přes louky a lesy v jejím bezprostředním okolí až po přírodní rezervaci s Velkým a Malým mechovým jezírkem tady má téměř všechno vzácný a v Česku jen výjimečně vídaný severský ráz.

Podobný styl dodržuje i počasí: ostatně jste v nejvýše položené obci ve Slezsku, v nadmořské výšce téměř 800 metrů, kde průměrná roční teplota dosahuje pouhých 5,6 stupňů Celsia. Ať už sem půjdete či pojedete ze Zlatých Hor, Jeseníku nebo Vrbna pod Pradědem, čeká vás několikasetmetrové stoupání. Zkrátka drsný sever v celé své kráse.
 

Jak se zrodil Rejvíz?

Až do poloviny 18. století tu byly jen planiny a lesy. Teprve v roce 1768 majitel zdejšího panství, vratislavský biskup Johann Schaffgotsch, prodal církevní pastviny na náhorní rovině svému hejtmanovi Kajetánu Beerovi z Beerenburgu. Ten tu dal vystavět poplužní dvůr, do jehož okolí se postupně začali stěhovat další osadníci. V roce 1836 stálo v lukách několik desítek domů, škola a kostelík. Nové osadě říkali její německy hovořící obyvatelé Reihwiesen, bohaté louky, česky Rejvíz.
 

Přízrak pastýře Gilla

Jak se v krajině postupně zabydleli lidé, společně s nimi se v okolních lesích a močálech tiše usadily tajemné přízraky a pohádkové postavy z pověstí a prastarých příběhů. Z některých vane chladný severský vítr: třeba z pověstí, jejichž hrdinou je pastýř Gill, zvaný též Gyrr, v německých pověstech Seehirt, Sinhirt anebo Moosbruchthirt.

V některých příbězích vystupuje jako mladý hoch, kterého za hříšné chování navždy zaklel samotný vládce Jeseníků Praděd do podoby skřítka. V jiných legendách ale vychází z temných lesů jako hrůzný vyhladovělý přízrak, který bloudí rašeliništi kolem Rejvízu a mstí se za svůj osud.

Gilla si na vlastní oči prohlédnete v penzionu Rejvíz, kde mají jeho dřevěnou sošku. Jde o ikonické místo Jeseníků, které proslavily vyřezávané židle s portréty zdejších starousedlíků. Kdysi penzion nesl pohádkový název U jezerního pastýře / Zum Seehirten, navíc právě tady také začíná naučná stezka vedoucí do nitra Rejvízského rašeliniště k Velkému mechovému jezírku.
 

Kudy k Mechovému jezírku?

Přírodní rezervace Rejvíz s rozlohou 350 hektarů je největším rašeliništěm Moravy a Slezska. Naučná stezka vede po běžných lesních cestách, poslední úsek trasy podmáčenými lesy kolem Velkého mechového jezírka půjdete po pohodlných dřevěných chodníčcích. Vodní plocha je bezmála 70 metrů dlouhá, asi 40 metrů široká a vrstva rašeliny je až tři metry vysoká. Směrem na severovýchod leží Malé mechové jezírko, které však již zcela zarostlo a nedá se k němu dostat.

Mimochodem, z náhorní planiny na Rejvízu sbírá své vody řeka Černá Opava; až do Vrbna pod Pradědem můžete jít jejím údolím po naučné stezce Údolím Lapků z Drakova. Procházet budete například kolem zříceniny hradu Drakov, kolem několika bývalých loveckých chat a také turistických přístřešků, které se vám v možná v typickém rejvízském počasí budou hodit jako úkryt přes deštěm. Stranou od cesty leží Lurdská jeskyně nebo zříceniny hradu Kobrštejn. Z Rejvízu do Vrbna je to přibližně 15 kilometrů.

Ze Zlatých Hor i z Jeseníku vedou na Rejvíz cyklostezky, pro pěší jsou ale vhodnější trasy, které se na kole projet nedá. Ta z Jeseníku vede přes Priessnitzovu vyhlídku na Křížovém vrchu k rozhledně na Zlatém chlumu a dál přes Bílé a Chlapecké skály, ze Zlatých Hor se můžete vydat po trase Zlatohorské naučné stezky.
 

Pohádky ze severu

  • Za co vlastně Praděd pasáčka Gilla potrestal? Než prý jednoho dne odešel na pastvu, hospodyně mu do mošny připravila krajíc chleba. Pasáček ale chtěl něco lepšího, a tak chleba hodil do močálu. Vládce hor Praděda tím tak rozzlobil, že ho proklel, navždy a bez možnosti vysvobození. Gill od té doby jako vyzáblý stařec v chatrné pastýřské haleně bloudí po lukách a lesích kolem Rejvízu. Nikdy nedostane ani kousek jídla, nikdo ho nevezme pod svou střechu a nepozve, aby se posadil k ohni. Prokřehlý, hladový a ztrápený Gill chodí soumračnou krajinou a zoufale volá o pomoc. Mimochodem, na naříkání jezerního pastýře není radno odpovídat, a kdo by se nad ním náhodou slitoval a zavolal na něj, ten do roka zemře. Právě tak se říká, že kdo by se k němu odvážil přiblížit, toho by Gill zavlekl do bezedných bažin.
  • Výletníkům ze Střední Moravy Rejvíz připomíná norský národní park Jotunheimen, oblíbený cíl cest do Skandinávie. Na jeho území se nachází 29 nejvyšších hor země včetně té úplně nejvyšší, Galdhøpiggen (2 469 m). Víte, že ještě na začátku 19. století neměla horská oblast na rozhraní regionů Oppland a Sogn og Fjordane jméno? Název Jotunfjeldene, pohoří obrů, navrhl až v roce 1820 norský geolog a horolezec Baltazar Mathias Keilhau; inspirovalo ho prý německé jméno pro Krkonoše Riesengebirge, Obří hory. Po několika desítkách let básník Aasmund Olavsson Vinje změnil jméno oblasti na Jotunheimen; v něm se odráží slovo Jötunheim, pojmenování jednoho z devíti světů Severské mytologie.
Rašeliniště na Rejvízu

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Lurdská jeskyně na Rejvízu

Lurdská jeskyně na Rejvízu

Rejvízská Lurdská jeskyně se nachází v mohutném skalním pásu na úbočí Zámeckého pahorku nad Starým Rejvízem, kde je v jednom z výklenků umístěn obraz Panny Marie s malým oltářním stolem. Místo zmizelo po druhé světové válce, nyní se jej podařilo znovu obnovit.

Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku

Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku

Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku.Stezka v délce cca 3 km vede do středu největšího moravského rašeliniště k Velkému mechovému jezírku.

Městské muzeum Zlaté Hory

Městské muzeum Zlaté Hory

Muzeum hornictví, čarodějnických procesů a historie ve Zlatých Horách a okolí. Zlatohorsko je kraj, jehož tvář poznamenalo zlato, kraj kde poznáte tajemství středověkých štol a hradů, hrůzy čarodějnických procesů, války evropských velmocí, přírodu doby ledové i romantiku lidových roubených domků.

Pohoří Hrubý Jeseník

Pohoří Hrubý Jeseník

Po Krkonoších, druhé nejvyšší pohoří v České republice s horou Praděd. Krásné prostředí a dostatek ubytovacích kapacit ho řadí mezi oblíbené cíle turistů po celý rok.

Odpočívadlo U Hříbku nad Zlatými Horami

Odpočívadlo U Hříbku nad Zlatými Horami

Vydáte-li se po silnici z Rejvízu u Jeseníku směrem k hranicím s Polskem a k městu Zlaté hory, potkáte u odbočky na Ondřejovice v ostré zatáčce nenápadné odpočívadlo. Místo, odkud je možné pohlédnout směrem na Horní Údolí, poskytuje pěkný výhled a zajímavou historii.

Bublavý pramen u Rejvízu

Bublavý pramen u Rejvízu

Bublavý pramen je vlastně studánka s pitnou horskou vodou, asi 2 km po žluté značce z Rejvízu. Zajímavostí je, že ze dna celého pramene probublávají vzduchové bubliny. Cesta se napojuje na naučnou stezku Rejvíz.

Hrad Koberštejn nad údolím Černé Opavy

Hrad Koberštejn nad údolím Černé Opavy

Zřícenina gotického strážního hradu Koberštejna se nachází nedaleko Zámeckého vrchu (934 m.n.m.) nad údolím Černé Opavy. Hrad byl založen ve 13. století na ochranu území vratislavského biskupství a zlatých dolů.

Skalní útvary Kazatelny v Jeseníkách

Skalní útvary Kazatelny v Jeseníkách

Nápadné skalní útvary pod vrchem Kazatelny (925 m) naleznete v Hrubém Jeseníku, v těsné blízkosti žluté značky vedoucí z Rejvízu do Videlského sedla v blízkosti Opavské chaty nad údolím Černé Opavy.

Lorenzova - Vavřincova huť v údolí lapků

Lorenzova - Vavřincova huť v údolí lapků

Ojedinělá technická památka starého hutnictví stojí na Drakově na trase z Mnichova na Rejvíz v údolí říčky Černá Opava. Dřevouhelnou huť vybudovali bratři Krischovi kolem roku 1807 a je opravdu jediným dochovaným exponátem svědčícím o proslulé železářské oblasti v sudetech.

Naučná stezka Údolím lapků z Drakova

Naučná stezka Údolím lapků z Drakova

Naučná stezka Údolím lapků z Drakova vede po turistické značce kolem Černé Opavy z Vrbna pod Pradědem - Mnichova přes Drakov na Rejvíz. Je dlouhá přibližně 12 km a má 10 zastavení.

Další aktuality

7.8.
2020
První letošní Horská výzva se poběží v Jeseníkách

První letošní Horská výzva se poběží v Jeseníkách

Střední Morava a Jeseníky | Letní sporty
6.8.
2020
Věhlasné lázně Střední Moravy patří mezi známé lázeňské destinace

Věhlasné lázně Střední Moravy patří mezi známé lázeňské destinace

Střední Morava a Jeseníky | Lázně a wellness
5.8.
2020
Olomoucké shakespearovské léto nabízí program pro dospělé i děti

Olomoucké shakespearovské léto nabízí program pro dospělé i děti

Střední Morava a Jeseníky | Kultura
4.8.
2020
Šternberský hrad pořádá festival historického oblečení

Šternberský hrad pořádá festival historického oblečení

Střední Morava a Jeseníky | Zážitky