Navíc
Minaret stojí za vidění i proto, že je součástí
Lednicko-valtického areálu,
nejrozsáhlejší parkově upravené krajiny na světě, zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. S více než 60 metry výšky je mezi zámky, zámečky, kolonádami, umělou zříceninou a řadou drobných romantických staveb bezkonkurenčně nejvyšší, zároveň ale patří k nejstarším: podle plánů
architekta a vynálezce Josefa Hardtmutha se stavěl už
na přelomu 18. a 19. století. Pár staveb v té době už sice v zámecké zahradě stálo, namátkou
holandský rybářský domek s pitoreskním vchodem z velrybí čelisti, gotický dům, čínský pavilon nebo
antické lázně. Žádná z nich kromě Minaretu se však nedochovala.
Stavba z trucu, pro milenku anebo vlastní potěšení
Ačkoli jde o
jediný minaret na našem území, pravověrné muslimy k modlitbám nikdy nesvolával. Jeho vznik provází několik příběhů. Podle jednoho prý
Alois I. kníže z Lichtenštejna (1759–1805) chtěl v Lednici postavit nový kostel, jenže církev byla proti, a tak natruc katolickým hodnostářům vybudoval na svém pozemku přímo v
lednickém zámeckém parku islámský svatostánek. Druhá, lechtivější verze tvrdí, že kníže měl tajný románek s muslimskou milenkou. Protože se jí stýskalo po domově, kníže pro ni postavil minaret, aby se na
jižní Moravě necítila jako v cizině.
Třetí verze je zřejmě nepravdivější: neobvyklé stavby z antického i orientálního světa se v té době staly oblíbeným prvkem zahrad mnoha evropských aristokratů. Kníže Lichtenštejn nejenže chtěl jít s dobou, ale
Minaret budoval také jako
stylové místo pro vystavení exotických předmětů, které si rodina přivezla z cest po Orientu.
Stavba na vodě
Ať už to bylo jakkoliv, stavba
Minaretu dala Josefu Hardmuthovi, dvornímu staviteli a architektovi u Lichtenštejnů, mimořádně zabrat. Stavělo se totiž na močálovité půdě v krajině lužních lesů, z kamenných kvádrů mnohdy těžších než 100 kg. Základy zpevnilo 500 dřevěných pilot, na nichž spočívá rošt z dubových trámů a konečně v nejvyšší vrstvě základová deska. Teprve na ní pak mohla vyrůst
jednopatrová mešita s minaretem, arkádovým ochozem, sloupy a několika bohatě vyzdobenými místnostmi. Orientální ornamenty a arabské nápisy s citacemi z Koránu, které zdobí stropy, stěny i podlahy interiérů, prováděli podle odborníků umělci z arabských zemí.
Kudy k minaretu?
Ačkoli po dokončení stavby měl kníže konečně důstojný prostor pro vystavení exotických sbírek,
Minaret měl vždy sloužit především jako vyhlídková věž. Dvaašedesát metrů vysoká stavba má
tři vyhlídkové ochozy, na ten nejvyšší musíte vystoupat po
samonosném spirálovitém schodišti se 302 stupni. Shora snadno přehlédnete celý
Lednicko-valtický areál, dobře je vidět i
Pálava, Bílé Karpaty a za příznivých podmínek můžete dokonce zahlédnout
vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
A jak se k Minaretu dostanete? Buď pěšky
zámeckým parkem, na
palubě vyhlídkových lodí po Zámecké Dyji anebo do třetice
kočárem a s koňmi stejně, jako kdysi po zámeckém parku jezdíval kníže Lichtenštejn.
Víte, že…?
- Mešity a minarety sice byly v knížecích časech v Evropě raritou, ale Minaret v Lednici nebyl první stavbou svého druhu. Kromě mešity v londýnských zahradách Kew Gardens si v letech 1779–1795 nechal postavit mešitu s minaretem rýnský falckrabě v zahradách paláce ve Schwetzingenu, podobná stavba vznikla také v parku letního sídla hessenského vévody Wilhelmshöhe u Kasselu.
- Minaret je věž u mešity, odkud muezzini svolávají věřící k modlitbě. Věž může být přímo součástí mešity nebo stojí samostatně vedle. Zatímco většina malých mešit má jeden minaret, ve městech a u významnějších staveb bývají dva nebo čtyři minarety.
- Jedním ze symbolů Istanbulu hned po Hagii Sofii je Mešita sultána Ahmeda, jíž se díky obložení stěn modrými fajánsovými dlaždicemi říká také Modrá mešita. Jako jediná má šest minaretů a ve své době tím porušila obvyklé zvyklosti. Tolik minaretů směla mít pouze mešita v Mekce. Sultán se s problémem vypořádal elegantně: nechal v Mekce vybudovat sedmý.
- Dnes jich má mešita v Mekce už devět, deset minaretů pak má mešita v Medině, městě v západní části Saúdské Arábie, které patří vedle Mekky a Jeruzaléma mezi tři nejposvátnější centra islámu.