!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Mariánská Týnice: barokní skvost dokončený ve 21. století
#světovéČesko a Mariánská Týnice: barokní skvost dokončený ve 21. století
"> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Mariánská Týnice: barokní skvost dokončený ve 21. století

Vydáno 15. března 2021
K zázrakům barokní architektury západních Čech patří areál bývalého cisterciáckého proboštství v Mariánské Týnici na Plzeňsku. Je dílem barokního architekta Jana Blažeje Santiniho (1677–1723), který by právě nyní zřejmě nestačil žasnout: teprve teď totiž byla dokončena stavba východního ambitu a kaplí.
Oslnivá díla barokní architektury, prodchnutá vírou a krajinnou symetrií: Santiniho Mariánská Týnice a Kalvárie v Banské Štiavnici na Slovensku
Mariánská Týnice
Kalvárie v Banské Štiavnici
Nový ambit vychází z původního Santiniho projektu a pro překrásnou barokní památkou, která před 300 lety zůstala nedokončená, je symbolickou poslední tečkou. Teď už můžete jen přijet a kochat se: míst k obdivování i rozjímání nabízí Mariánská Týnice celou řadu.
 

Santiniho perla západočeského baroka

Barokní poutní areál Mariánská Týnice na Kralovicku s kostelem Zvěstování Panně Marii, probošstvím, dvěma ambity a rajskými zahradami byl jednou ze zakázek, které architekt Santini navrhoval pro cisterciácký klášter v Plasích, jeden z nejbohatších řádových domů v Čechách. Základní kámen budoucího poutního areálu byl položen v červenci roku 1711 na svátek Navštívení Panny Marie, stavba samotná se ale vlekla a jejího dokončení se nedočkal ani opat Tyttl, ani Santini. Kostel byl vysvěcen až v roce 1762.

Z nařízení císaře Josefa II. byl v roce 1785 plaský klášter zrušen a Mariánská Týnice, v té době ještě nedokončená, sdílela podobný osud. Náboženský fond zpravující zkonfiskované stavby ani posléze Metternichové, kteří Týnici vlastnili přes sto let, neměli o její údržbu žádný zájem. Santiniho velkoryse rozvržený barokní areál se proměnil v ruinu na odstřel: chrám zůstal opuštěný a jen budova proboštství prý sloužila za panskou hájovnu, v tichých celách mnichů hnízdili ptáci, refektář se proměnil v sýpku a nádherně malované ambity rajského dvora se staly skladištěm obilí, sena a slámy. Havarijní stav vyvrcholil zřícením kupole s lucernou a kostelních kleneb v roce 1920.

Santiniho skvosty

Na obou snímcích chybí k dokonalé symetrii druhý ambit s kaplemi či kaplí: u Santiniho chrámu v Křtinách nikdy nebylo postavena kaple sv. Josefa, Mariánská Týnice se však svého východního ambitu po stovkách let dočkala.
 
Mariánská Týnice
Křtiny

Týnice si své lidi přitahuje sama


Jak říká Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, Týnice si své lidi přitahuje sama. První kroky k záchraně poutního areálu podnikla již prvorepubliková Jednota pro záchranu Mariánské Týnice a v roce 1938, kdy bylo ohroženo nedaleké pohraničí, se v provizorně zastřešeném chrámu konala velká pouť. Poutní tradice se obnovily také v roce 1968 a majestátní stavba je dodnes pro lidi z okolí majákem, který bdí nad krajinou, září a symbolicky chrání celé své okolí.

Už v roce 2016 se bývalé cisterciácké probošství v Mariánské Týnici stalo barokním centrem Plzeňského kraje. Tady můžete na vlastní oči poznat, že baroko není dobou temna, jak je známe především z díla Aloise Jiráska. Největším exponátem je sama Mariánská Týnice: kdo sem přijde, bude se pohybovat v autentickém prostředí, což mu dopomůže lépe se do baroka vcítit. Speciální expozice pak nabízí pohled na dílo Jana Blažeje Santiniho a kolekci modelů jeho staveb na Plzeňsku, zejména pak na území někdejšího plaského kláštera.
 

Ambity, které od sebe dělí téměř 300 let

Santini rád pracoval se symetrií a harmonií: právě proto měly být oba ambity, čtvercové ochozy otevřené arkádami do vnitřního dvora nebo rajské zahrady, navlas stejné. Nakonec ale zrcadlová kopie západního ambitu nikdy nevznikla a na rekonstrukci autorovy myšlenky došlo až před několika lety. Mariánská Týnice díky tomu získala ideální podobu, jakou měla mít už před staletími.

Projekt dostavby východního ambitu se co nejvěrněji držel dobového konceptu. Zedníci používali tradiční materiály, tedy cihly a vápennou maltu, důsledně se také dodržovaly dobové postupy – například u fresek, týkajících se sedmi radostí Panny Marie a doplněných výjevem Nanebevzetí. Zajímavost? Na freskách, které vypadají jako barokní, vymaloval malíř Jan Spěváček obličeje lidí, kteří se o památku zasloužili. K novinkám patří také zvonohra se šestnácti zvony z dílny Petra Rudolfa Manouška. Jsou zavěšené na konstrukci ve tvaru lipového květu, což je symbol spojený s cisterciáky.
 

Další kandidát na dostavbu: poutní areál v Křtinách

  • Protože dostavba cisterciáckého areálu je naprosto unikátní v celosvětovém měřítku, stavbu na porovnání (a navíc takové úrovně jako od mistra Santiniho) jsme ve světě nenašli. Pro srovnání proto tentokrát nepojedeme za hranice, ale jen z Čech na Moravu, a to do Křtin.
  • Impozantní barokní poutní areál ve Křtinách se začal stavět roku 1718, na ústřední chrám Jména Panny Marie ale došlo až v roce 1728, tedy pět let po Santiniho smrti. Původně jej měly doplňovat ambity a dvě kaple, sv. Anny a sv. Josefa, ale z finančních důvodů byla dokončena jen jedna část, na realizaci druhé nikdy nedošlo. Ačkoli ani tady nebyl Santiniho záměr dotažen do konce, chrám je přesto architektonickým zázrakem. Kompletně dokončen a slavnostně vysvěcen byl 21. dubna 1771.
  • Záhadou Křtin je nález dvanácti lidských lebek v kostnici v podzemí kostela: jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele.

Perla slovenského baroka: znovuzrozená Kalvárie v Banské Štiavnici

  • Na Ostrém vrchu na severovýchodním okraji Banské Štiavnice, města zapsaného na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se rozkládá pozoruhodný barokní areál zvaný Kalvárie. Komplex tvoří sedmnáct kapliček, tři kostely (Dolní, Střední se Svatými schody a Horní), Žalář a Boží hrob. Tvůrcem a iniciátorem Ježíšova příběhu vepsaného v krajině byl jezuita František Perger, který areál vybudoval údajně zcela podle vlastních představ v letech 1744 až 1751. Promyšlená souhra architektury, sochařství, malířství a uměleckých řemesel je rámována korunami vzrostlých stromů a klikatými cestami, stoupajícími strmě vzhůru.
  • Od poloviny 20. století Kalvárie chátrala. Poznačil ji nejenom zub času, ale stala se i obětí lidské lhostejnosti a zloby. Část výtvarné výzdoby a mobiliáře byla rozkradena, další se stala terčem vandalů.
  • Začátkem roku 2007 se Kalvárii podařilo zapsat do seznamu stovky nejohroženějších památek světa, což mělo být nejenom mementem, ale rovněž impulsem, aby se zabránilo další devastaci. Zuboženému areálu se zablýsklo na lepší časy.
  • Rozsáhlé restaurátorské práce trvaly přes jedenáct let, než konečně dosáhly až na nejvyšší bod Ostrého vrchu k Hornímu kostelu, nejznámějšímu a nejfotografovanějšímu objektu celé Kalvárie. Pokud se tam dokážete vyškrábat vy, nebudete litovat. Odměnou bude nádherný výhled na město, romantické kaple, kamenné terasy a klikaté cesty, které stoupají po svazích kopce, křižují se a zase se od sebe vzdalují. Kalvárii v Banské Štiavnici nyní opět můžete vidět jako jedno z největších děl barokní architektury na Slovensku.
Kralovice

Kralovice

Počátky města na severním Plzeňsku byly po staletí spojené s cisterciáckým klášterem v nedalekých Plasích. Z nařízení jeho opata se na počátku 18. století začala na návrší nad Kralovicemi budovat nejvýraznější dominanta širokého okolí, poutní místo v Mariánské Týnici.

21 nejkrásnějších proměn: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

21 nejkrásnějších proměn: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

V roce končícím číslicí 21 vám symbolicky nabízíme přehlídku jednadvaceti zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy jednadvacet příběhů o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Po stopách Santiniho v západních Čechách

Po stopách Santiniho v západních Čechách

V Čechách a na Moravě najdete v současnosti 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou přístupné veřejnosti jako kulturní památky. V západních Čechách se jedná o kláštery v Plasích a Kladrubech a dále poutní kostel v Mariánské Týnici a kapli v Mladoticích. Vydejte se s námi za poznáním Santiniho.

Barokní cyklotrasy na Plzeňsku

Barokní cyklotrasy na Plzeňsku

Na barokní památky je bohaté zejména severní Plzeňsko. Právě proto zde vznikly jedny z prvních tematických cyklotras Baroko I, Baroko II a Baroko III.

Mariánská Týnice - Muzeum a galerie severního Plzeňska

Mariánská Týnice - Muzeum a galerie severního Plzeňska

Expozice Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici je orientována na vývoj historie regionu Plzeňsko. Najdete ji v areálu bývalého cisterciáckého poutního místa.

#světovéČesko a vše, co (ne)víte o Santinim

#světovéČesko a vše, co (ne)víte o Santinim

Originální, vzdušné a dokonale pracující se světlem, symbolikou a geometrickými tvary: takové jsou stavby mistra Santiniho. Jeho svébytný styl dnes nazýváme barokní gotikou. V evropském měřítku je jedinečný: jinde než v Česku jeho stavby nenajdete.

Centrum baroka v Mariánské Týnici

Centrum baroka v Mariánské Týnici

Sídlí v prostorách bývalého proboštství, kde sídlí také Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Součástí Centra baroka je expozice Baroko a jeho svět.