#světovéČesko a malý pařížský výlet do Teplic

Lázeňské město Teplice uvelebené v širokém údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím se pyšní nejdelší lázeňskou tradicí ve střední Evropě. Stejně jako loni se můžete těšit na vyjížďky turistickým vláčkem Humboldt, výlety kabrio-busy a speciální kartu Teplice Card se slevami na vybraná místa a služby.
 

Co musíte vidět a zažít v Teplicích?

Noblesní atmosféru Malé Paříže a její barokní skvosty může obdivovat každý: zastavte se na zámku v Regionálním muzeu a na Zámeckém náměstí obdivujte barokní kostel zasvěcený patronovi léčivých pramenů Janu Křtiteli s vyhlídkovou věží i skvostný barokní sloup Nejsvětější Trojice. Při procházce lázeňskými parky se zastavte u Jubilejní kašny. Říká se jí také Kolostůjova, to podle muže jménem Kolostůj. Patřilo mu prý prasátko, které se zaběhlo během pastvy a pastýři je pak našli ležet opařené v horkém prameni. Čuníka coby objevitele lázeňských pramenů připomíná výklenek s keramickým reliéfem prasečí hlavy, kde vyvěrá Pravřídlo, nejstarší pramen Teplic. Příběh je to hezký a děti ho ocení, my však víme, že u zrodu nejstarších středoevropských lázní nestálo prasátko, ale královna Judita.

Kdo chce horké prameny vyzkoušet vlastní kůži, musí zamířit do Aquacentra nebo do  Thermalia: termální centrum, v němž minerální voda zabírá 450 metrů čtverečních, najdete v lázeňském domě Beethoven.
 

Teplické lázně: jak jsou vlastně staré?

Kdy k objevu pramenů došlo? Prasečí příběh se podle kroniky Václava Hájka z Libočan odehrál už na začátku 8. století, ale podle historiků se ale o teplických pramenech vědělo už mnohem dřív: protože jsou teplé, v zimě kolem nich bývala pára a takové místo lidé nemohli přehlédnout. V samotných Teplicích však odpočítávají lázeňské sezony od roku 1154, kdy tu česká královna Judita založila klášter „ad aquas calidas“, tedy u teplých vod. Řeholnice benediktinského řádu je využívaly při péči o nemocné, a právě první organizované užití termálních pramenů dalo vzniknout lázeňským tradicím. Navíc v milovaném teplickém klášteře Judita pravděpodobně strávila poslední roky života a nakonec tu byla pochovaná. Její bustu se prohlédnete v podloubí Císařských lázní: je výsledkem vědecké analýzy z ostatků takřka 900 let pohřbených v teplické románské bazilice. Zajděte jí složit hold.
 

Humboldt: vláček a cestovatel

Popularita teplických lázní rostla po celé 18. století a brzy šlo o jednu z nejmódnějších sezónních destinací v Evropě. Už na počátku 19. století se městu přezdívalo Malá Paříž. Mnoho z tehdejší atmosféry zůstalo v teplických ulicích, náměstích a zahradách dodnes.

Nejlépe se s Malou Paříží seznámíte při vyjížďce turistickým vláčkem Humboldt, který v pravidelných časech vyjíždí ze Zámeckého náměstí a přes Zámecký a Šanovský park jezdí k Botanické zahradě, kde i krátce zastavuje, a dál až třeba na Doubravskou horu nad městem. A proč Humboldt? Jmenuje se po německém přírodovědci, jehož cestovatelské aktivity jsou dnes stejně proslulé jako ty vědecké. Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (1769–1859) miloval sever Čech a do Teplic se pravidelně vracel jako člen doprovodu pruského krále Fridricha Viléma III. Ten patřil k dlouholetým návštěvníkům teplických lázní a od roku 1812 až do své smrti roku 1840 sem jezdil téměř každý rok.
 

Prohlídky města i jeho okolí

S městem vás seznámí prohlídky, které pořádá turistické centrum VisitTeplice. Každý den se můžete s průvodcem projít historickým centrem a navštívit ostatky prvomučedníka St. Clari ze 4. století umístěné v chrámu Povýšení sv. Kříže a užít si nádherný výhled z věže kostela sv. Jana Křtitele. Připraveno je i několik balíčků atraktivních výletů nejenom pro milovníky historie a přírody, ale také pro fanoušky techniky nebo šperků. Jedna z tras míří například na zámek Jezeří a na přehradu Fláje, kde si prohlédnete útroby jediné pilířové přehradní nádrže v Česku, další vás zavede na zámek Duchcov a na Komáří vížku, z níž nejdelší sedačkovou lanovkou ve východní Evropě sjedete do Krupky a projdete se bývalou důlní štolou Starý Martin, zapsanou mezi památky UNESCO v rámci Hornického regionu Krušnohoří. Pro milovníky piva je určená Pivní cesta, trasa Sladké mámení pak nabízí prohlídku  Třebenic, města proslulého českými granáty ‒ ve zdejším muzeu je k vidění replika šperků Ulriky von Levetzow, které jí daroval básník Johann Wolfgang von Goethe – a zavede výletníky i do čokolaterie na úpatí zříceniny hradu Košťálova.
 

Víte, že?

• V Malou Paříž se Teplice začaly měnit v době, kdy na zdejším zámku sídlil rod Clary-Aldringenů. Zasloužili se o jeho barokní přestavbu, a přestože průčelí bylo později upraveno v klasicistním duchu, v zámecké zahradě si dodnes prohlédnete například nádherný Zahradní dům z roku 1732 i barokní Ptačí schody s někdejší voliérou.
• Alexander von Humboldt okolí Teplic, České středohoří a kaňon Labe prozkoumával s velkým nadšením. Ke každoročnímu královskému programu patřil výlet na Milešovku spojený s pozorováním východu slunce. Přestože Alexander von Humboldt procestoval celý svět, právě výhled z Milešovky prohlásil za třetí nejkrásnější na světě.
• Protože v teplických lázních už tehdy vzkvétala organizovaná turistika, ve stopách krále se mohli vydat i jiní lázeňští hosté. Komu se zachtělo podobných zážitků, mohl se vydat na vrcholek, přespat v improvizovaných chýších z větví a mechu, dopřát si malé občerstvení a ráno pak sledovat východ slunce.