Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Lidový rok: sklizeň úrody aneb od dožínek po ochutnávky mladého vína
#světovéČesko a Lidový rok: sklizeň úrody aneb od dožínek po ochutnávky mladého vína
"> "> "> "> "> ">
Životní styl

#světovéČesko a Lidový rok: sklizeň úrody aneb od dožínek po ochutnávky mladého vína

  • Vydáno2. září 2021
Na konci léta a začátku podzimu přichází čas sklízet (a také ochutnávat) úrodu. Pro naše předky to byla nejdůležitější část roku a když se na polích a v lukách, v sadech a vinicích urodilo, byla to také skvělá příležitost k oslavám. Bujarým, voňavým a plným muziky, dobrot a skvělého pití.
Dvě mladá vína, k ochutnání vždy v listopadu: domácí Svatomartinské a francouzské Beaujolais
Svatomartinské víno
Beaujolais
Jako první přichází na řadu senoseč, tedy příprava krmiva pro zvířata na zimu. Ta první se obvykle odehrává už v červnu, podruhé se seká koncem léta. Druhé seči se říká otava, sena z ní je méně a je jemnější než z první seče. Druhá senoseč se časově překrývá s dožínkami, tedy tradičními svátky sklizně na konci žní. Ty bývají symbolickým poděkováním za štědré dary poskytnuté přírodou.
 

Dožínky a symbolika posledního snopu



Aby se mohlo slavit, musí se sklízet: sice se říká, že žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Protože ale obilí je citlivé na přesnost sklizně, v nížinách se sklízí dřív než na horách. Když ale bylo všechno obilí z polí zdárně sklizeno a uloženo ve stodolách, muselo se to pořádně oslavit! Odměnou a poděkováním za měsíce náročné dřiny na poli byly dožínky, oslavy k ukončení žní plné dobrého jídla, pití a radovánek. Jak taková slavnosti probíhá v modernějším pojetí můžete každý rok vidět například v Hradci Králové nebo na zámku Kačina.

Slavnost dožínek začínala odvezením posledního snopu z pole; říkalo se mu baba, dědek, žebrák, stará nebo nevěsta. Svázal se klasy nahoru, ozdobili ho polním kvítím, někde na něj navlékli mužské nebo ženské šaty a naložili ho na poslední žebřiňák. Vůz vyzdobený barevnými fábory, květinami a kyticemi obilí pak odvezli do statku a cestou ho s muzikou a písničkami doprovázeli lidé s kosami, hráběmi a srpy. Poslední snop předali hospodáři jako ducha dobré sklizně a nechali ho ve stavení do příštích dožínek.
 

Dožínkový věnec: záruka bohaté úrody pro další rok



Symbolem dožínek bývá dožínkový věnec, obrovský a spletený z klasů obilí. S jeho pletením se začínalo přibližně týden před dožínkami a vplétaly se do něj nejenom všechny druhy pěstovaného obilí a luční kvítí, především červené vlčí máky a modré chrpy, ale také jeřabiny, makovice, ovoce, stuhy a různé pamlsky. Věnec pak nesli v čele dožínkového průvodu až do statku, kde ho předali hospodáři.

Věnec měl zvláštní magickou moc, byl symbolem slunce, hojnosti a plodnosti i zárukou bohaté úrody v příštím roce. Proto se v domě nechával až do jarního setí a zrno z něj se přidávalo do osiva jako požehnání úrody. Někde se pár zrnek použilo na Vánoce do vánočky nebo se přisypalo slepicím, aby dobře nesly.
 

Dočesná, pivo a poslední štok



Zatímco v obilnářských oblastech se slaví dožínky, v okolí Žatce a Rakovníka oslavují Dočesnou, tedy slavnost konce sklizně chmele. Žatecko je největší chmelařskou oblastí v Česku a žatecký chmel poloraný červeňák je tradiční součástí našeho nejslavnějšího piva, světlého spodně kvašeného plzeňského ležáku. Chmel proto logicky nemůže chybět ani na dočesné: zdobí vozy i symbolický obří věnec, který z chmelnic putuje do města v slavnostním průvodu na ověnčeném voze. Protože žatecká Dočesná je rovněž neformálním setkáním pivovarů, především těch, které vaří pivo ze žateckého chmele, ochutnat můžete desítky piv. Velkou atrakcí je i symbolické strhávání posledních štoků: z města se nemusí jezdit nikam daleko, nejmenší chmelnici na světě totiž najdete přímo v centru Žatce na náměstí Svobody.
 

Vinobraní a zarážání hory



Na Moravu se víno a pěstování révy vinné dostalo společně s římskými legionáři, do Čech pak díky svaté Ludmile, babičce svatého Václava. Sklizeň vína, ale i samotné pěstování a ochrana vinic před sklizní bylo obřadní záležitostí plnou zvyků a tradičních postupů. Mnohé se zachovaly dodnes, podobně jako tradiční vinné sklepy.

Ještě než dojde na víno, ve vinařstvích nastává čas burčáku. To je stupínek mezi čerstvě vylisovanou hroznovou šťávou a vínem, opředený řadou pověr, polopravd i nesmyslů. Například se říká, že pro zdraví by ho měl člověk každý rok vypít tolik, kolik má v těle krve. Na některých vinařských akcích můžete vidět, jak se vyrábí „šlapané víno“, které vzniká šlapáním hroznů bosýma dívčíma nohama. Jinde zase můžete zažít obřad zarážení hory, po moravsku „zarážání“: pomyslné uzavření vinic, do nichž přibližně měsíc před sklizní směl chodit jen vinař a krádeže hroznů se přísně trestaly.



Vinobraní se ve vinařských městech a obcích slaví od konce srpna do konce září. Neznamená to, že po něm už ve vinicích nenajdete jedinou bobuli, některé odrůdy se sklízejí až po prvních mrazech. Slavit se ale začíná v době, když se první úroda pomalu stěhuje z vinic do sklepů a do sudů.
 

Svatomartinské slavnosti a první mladé víno

Dobrá, víno máme ve sklepě a v sudu, ale kdy se poprvé ochutnává? Odpověď je jednoduchá: na svatého Martina 11. listopadu, což byl den, který pro naše předky symbolizoval konec sklizně, završil zemědělský rok a oznamoval začátek zimy. Dnes se pořádá spousta svatomartinských akcí: na náměstí přijíždí svatý Martin s družinou, městy procházejí průvody, jinde se pořádají soutěže o nejlepší svatomartinské rohlíčky, sladkou pochoutku plněnou ořechovou směsí, mákem nebo povidly. Je to svátek radosti, veselí a pospolitosti, spojený s vítáním nadcházející zimy a často také s žehnáním mladých vín.



K oslavám svatého Martina patří pečená husa se zelím a knedlíkem. Legenda říká, že světec při své skromnosti nechtěl přijmout hodnost biskupa a před vyslanci církve se schoval do ohrádky s husami. Ty ho ale svým kejháním prozradily a bylo po schovávačce. Husy za to každoročně pykají na pekáči a slouží jako slavnostní pokrm svatomartinského posvícení.
Milovníci vín dobře ví, že k pečené huse patří Svatomartinské víno. Podle tradice si mladým vínem skutečně poprvé můžete přiťuknout na sv. Martina. Jde o první vína nového ročníku, svěží, mladá a ovocitá, která zrála jen několik týdnů, ale přesto už mají osobitý charakter.

Posledním pozdravem léta je sklizeň ovoce v sadech a na zahradách. Typické podzimní ovoce jsou švestky, hrušky nebo jablka. Pokud jich je hodně, ukládají se do sklepa a v zimě jsou pak dobrá třeba do štrůdlu, žemlovky nebo jen tak ke svačině. Když je jablek opravdu moc, dá se z těch padaných vyrobit skvělý domácí mošt.
 

Svatomartinské nebo Beaujolais? Nejlépe obě!

  • České mladé víno jsme ochutnali na svatého Martina, a se seriálem #světovéČesko se tak můžeme vypravit do Francie: třetí listopadový čtvrtek je dnem, kdy na stoly v celém světě každoročně míří nový ročník vína beaujolais, provázené sloganem „Beaujolais nouveau est arrivé!“ (Nové beaujolais přichází / přijíždí!)
  • Za kolébku mladého beaujolais je považováno městečko Beaujeu, víno se vyrábí z hroznů odrůdy vinné révy s názvem Gamay. Budoucí mladé víno se nechá jen lehce prokvasit, mívá silnou ovocitou vůni a svěží charakter.
  • Beaujolais podobně jako Svatomartinské není víno vyrobené pouze pro jediný konkrétní den. Ano, má přesně určený termín, kdy se otevírá, ale pokud máte doma neotevřenou láhev, klidně můžete víno vypít později. Nemá sice dlouhý potenciál a k archivaci se nehodí, ale dobré mladé Beaujolais si podobně jako Svatomartinské můžete vychutnat přinejmenším do jara.
Žatecká Dočesná 2022

2.9.
3.9.
Žatecká Dočesná 2022

Letošní ročník bude již 56. a konat se bude 2. a 3. září. Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn.

Trojské vinobraní sv. Kláry 2022

17.9.
18.9.
Trojské vinobraní sv. Kláry 2022

V letošním roce nepřijdou milovníci vína a fanoušci trojského vinohradu sv. Kláry zkrátka. Botanická zahrada hl. m. Prahy připravuje na víkend 17. a 18. září Oslavy sklizně na vinici sv. Kláry.

Vinobraní na zámku Nelahozeves

17.9.
Vinobraní na zámku Nelahozeves

Další ročník oblíbeného festivalu pro celou rodinu se blíží. V sobotu 17. září ožije zámek v Nelahozevsi jedním z nepopulárnějších festivalů podzimní sezóny.

Pálavské vinobraní 2022

9.9.
11.9.
Pálavské vinobraní 2022

Další ročník Pálavského vinobraní v Mikulově nabídne od 9. do 11. září 2022 program plný hudebních hvězd, moravské víno ve všech podobách, folklór, dobové kejklíře, rytíře ve zbroji či sličné panny a především zábavu, ze které si vybere opravdu každý.

Sklepy Plže v Petrově – nejznámější celek vinařských sklepů v České republice

Sklepy Plže v Petrově – nejznámější celek vinařských sklepů v České republice

Sklepy stavěli sami obyvatelé obce ještě donedávna. V průměru mají délku asi 15 m a šířku 3 m. V areálu je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století.

České pivo – nejlepší pivo na světě

České pivo – nejlepší pivo na světě

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků více než 100 českých pivovarů. Průměrná roční spotřeba piva se České republice již delší dobu drží nad hranicí 160 litrů (tedy 320 půllitrů piva) na osobu, což je nejvíce na celém světě.

Svatomartinské víno – první víno nového ročníku

Svatomartinské víno – první víno nového ročníku

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Podle tradice si mladým vínem můžete přiťuknout na sv. Martina 11. listopadu.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Vinobraní v Kuksu

10.9.
Vinobraní v Kuksu

Tradiční slavnosti vína a burčáku na Kuksu v romantickém prostředí barokního areálu. Po kaskádovém schodišti opět poteče víno jako za dob hraběte Šporka.

Lednické vinobraní & dýňobraní & gulášfest

10.9.
Lednické vinobraní & dýňobraní & gulášfest

Nenechte si ujít tuto jedinečnou akci pro celou rodinu! Bohatý kulturní program, soutěže, degustace výborných vín, gurmánské speciality. Celodenní program obohatí kapela La Bande a překvapením večera bude hudební skupina Kabát Revival.

Mělnické vinobraní 2022

16.9.
18.9.
Mělnické vinobraní 2022

Tradiční třídenní slavnost vinařů, dobrého vína a zábavy, která bude probíhat na hlavní, country, dobové a dětské scéně na Mělníku. Naší snahou je vytvořit příjemnou atmosféru ve městě, přilákat širokou veřejnost, a to nejen na multižánrový program, ale také na gastronomické speciality.

Vinobraní na hradě Kunětická hora 2022

17.9.
Vinobraní na hradě Kunětická hora 2022

Akce proběhne v přírodním amfiteátru pod hradem, účastníci vinobraní mají vstup na prohlídku hradního paláce (prohlídkový okruh I) v ceně vstupenky na vinobraní.

Sedlecké vinobraní

24.9.
Sedlecké vinobraní

Tradiční podzimní akce vinařství ZD Sedlec.

Vinobraní v Kadani 2022

24.9.
Vinobraní v Kadani 2022

Celodenní program se odehrává v areálu Františkánského kláštera. Návštěvníci mohou sledovat průběh a zpracování hroznů – mletí, odzrnění, rmutování a lisování a mohou ochutnat letošní burčák, čerstvý vinný mošt a víno.

11. Drnholecké vinobraní

24.9.
11. Drnholecké vinobraní

Tradiční akce plná burčáku!

Svatomartinský Mikulov

11.11.
20.11.
Svatomartinský Mikulov

Svatomartinské menu v mikulovských restauracích, svatomartinský košt vín, víkendový jarmark na Náměstí, který bude doplněn o doprovodný program.

Svěcení vína ročníku 2022 v Mikulově

11.11.
Svěcení vína ročníku 2022 v Mikulově

Tradiční akce, která se koná vždy kolem svátku svatého Martina v pátek od 16.00 hodin. Slavnostní obřad svěcení vína provede probošt kolegiátní kapituly v Mikulově – P. Mgr. Pavel Pacner.

Skanzen Strážnice – Radujme se, veselme se ...

26.11.
27.11.
Skanzen Strážnice – Radujme se, veselme se ...

Od adventu do svátku Tří králů. Představení obvyklých prací, zvyků, příprava tradičních jídel a stolování na jihomoravské vesnici v minulém století.

Dožínky ve skanzenu v Kouřimi

20.8.
Dožínky ve skanzenu v Kouřimi

Vypravte se s námi do 19. století na slavnost po ukončení žní. Čeká vás dožínkový průvod, uvidíte a vyzkoušíte si řadu řemesel, poučíte se o konopí, budeme péct chleba a vyrábět ozdoby na dožínkový věnec... A žádné davy!