Úvod > Aktuality > #světovéČesko a královská mincovna v Kutné Hoře: místo, kde vzniklo středověké Euro
#světovéČesko a královská mincovna v Kutné Hoře: místo, kde vzniklo středověké Euro
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a královská mincovna v Kutné Hoře: místo, kde vzniklo středověké Euro

Vydáno 15. února 2021
Až pojedete do Kutné Hory, zařaďte do programu návštěvu Vlašského dvora. Stojí tu sice už 700 let, ale docela nedávno skončila nákladná rekonstrukce, která vám bývalou královskou mincovnu s královským palácem představí tak, jak jste je dosud neviděli. Těšit se můžete například na interaktivní expozici mincovnictví anebo nový park s hornickou skluzavkou a vodními hříčkami.

Stříbrný pražský groš a Euro: platidla, která používala a používá velká část Evropy a přitom je dělí 700 let

Groš
Euro
Historie Vlašského dvoraKutné Hoře souvisí s bohatým nalezištěm stříbra. Královský palác s mincovnou vznikl ve 13. století a společně s historickým centrem města, chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. Největší proměnou prošel Vlašský dvůr za Václava II., který tu soustředil všechny mincovny z království. K tomu si přizval právníky a finančníky až z Florencie – a právě podle Itálie, tehdy nazývané Vlachy, komplex získal své jméno.
 

Vlašský dvůr: středověká centrální banka

O Vlašském dvoře v Kutné Hoře můžeme bez nadsázky mluvit jako o české centrální bance středověku. Roku 1300 se tu začaly razit pražské groše, mince, které na začátku obsahovaly až 94 procent ryzího stříbra, a právě odtud se kutálely do světa. Proč se jim dnes říká první česká eura a proč je jako platidlo přijala celá Evropa se dozvíte v nových expozicích, které interaktivní formou připomínají nejenom slávu a historii Vlašského dvora, ale i rozkvět celého města za vlády důležitých panovníků. Kutnou Horu si většina z nich oblíbila, a nebylo divu: na městě a Vlašském dvoře závisela ekonomika českého království.

Těšit se můžete nejenom na královskou mincovnu s originálem pražského groše, která je koncipována jako prohlídkový okruh bez průvodce, ale také na komentované prohlídky Královského paláce. Podíváte se například do audienční síně, královské kaple anebo do komnaty, kde filmové kulisy představí jednotlivé české krále. Expozice využívají moderní vizuální prostředky a technologie, jako jsou velkoplošné obrazovky nebo LED diodové osvětlení, a svým konceptem si nezadají s nejmodernějšími muzejními prezentacemi v Evropě. Unikátem mezi interaktivními exponáty je mincovní volant: po zatočení vás pošle do vybraného období od středověku až po současnost a seznámí vás s tehdejšími mincemi.
 

Záhada ztraceného stříbra

Posledním okruhem je sklepení, které dosud ve Vlašském dvoře zpřístupněno nebylo. Právě tady bude k vidění třetí expozice, Záhada ztraceného stříbra, další části se věnují městské samosprávě a významným kutnohorským osobnostem.

Mincemi raženými ve zdejší mincovně jsou inspirované i suvenýry, mezi nimiž nechybí ručně i strojově ražené kopie pražských grošů, tolarů a dalších. Novinkou je i návštěvnické centrum, kde můžete v klidu posedět s šálkem kávy. Pro zvídavé badatele anebo k odpočinku mezi jednotlivými prohlídkovými okruhy slouží další část Vlašského dvora, expozice Letem kutnohorským světem.
 

Kam po prohlídce? Do parku!

Společně s bývalým královským sídlem a mincovnou se obnovy dočkal i park pod Vlašským dvorem, který tvoří Pacákovy sady, Breüerovy sady a terasy pod arciděkanstvím. Symbolickou linkou na bývalé Vlachy jsou designové lampy, které do Kutné Hory putovaly až z Itálie. V parku rovněž vyrostl nový vodní amfiteátr a altán, zachovala se původní prolézačka. Prostor oživují také vodní trysky a neobvyklá třináct metrů dlouhá skluzavka s čtyřmetrovým dojezdem a sklonem 32 stupňů: speciální informační cedule vysvětlí, že právě tak vypadala skluzavka, po níž havíři sklouzávali do středověkých dolů.
 

Pět zajímavostí o mincovně a pražských groších

  • Pro fungování centrální mincovny českého království vznikly v průběhu 14. století na jihovýchodní a jihozápadní straně nádvoří Vlašského dvora kovárny, takzvané šmitny. V každé pracovali dva mincíři: jeden roztloukal stříbrné pruty, druhý je stříhal na čtverečky a kolečka. Polotovary pak předávali do preghausu, kde z nich pregéři vybíjeli stříbrné mince.
  • Každou minci pečlivě kontrolovali úředníci. Ty špatné a nepovedené vyřadili a vraceli k opakovanému zmincování.
  • Pražský groš se razil z obou stran. Na jedné byl symbol království, český lev, na druhé straně koruna a jméno českých králů. Groš se dělil na malinké penízky, kterým se říkalo třeba malý groš, pargus, dutý nebo černý peníz. Ty se razily jen z jedné strany: byly totiž tak tenké, že by je raziči oboustrannou ražbou probili.
  • Ražba grošů v Kutné Hoře skončila s érou Jagellonců, v 16. století vystřídaly pražské groše jáchymovské tolary. Ty daly jméno měně jménem dolar.
  • Na začátku 18. století přestala být těžba stříbrné rudy efektivní a když kolem roku 1730 skončila, i výroba mincí se přestěhovala do Prahy. Roku 1727 byla mincovna ve Vlašském dvoře zrušena. Později tu sídlil báňský archiv, špitál a různé školy, než budovu na konci 19. století odkoupilo město. Do nově opraveného Vlašského dvora se nastěhovala radnice a dodnes tu kromě muzea najdete kanceláře městského úřadu.
Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO

Chrám sv. Barbory Kutná Hora – gotická památka UNESCO

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Vlašský dvůr v Kutné Hoře – nahlédněte do královské mincovny

Vlašský dvůr v Kutné Hoře – nahlédněte do královské mincovny

Jestlipak víte, co to byla "gysárna", uhádnete, co se asi dělalo v "prenárně", kdo to byl "pregéř"? Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíte v nové expozici "Královská mincovna" v kutnohorském Vlašském dvoře.

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Průvodcovská služba Kutná Hora – prohlídky stříbrného města

Průvodcovská služba Kutná Hora – prohlídky stříbrného města

Chtěli byste se při návštěvě stříbrného města dozvědět víc, než se dočtete v brožurách a na internetu? Využijte nabídky Průvodcovské služby Kutná Hora.

Zahrady u Jezuitské koleje v Kutné Hoře

Zahrady u Jezuitské koleje v Kutné Hoře

Areál bývalé jezuitské koleje je součástí městské památkové rezervace. Rozsáhlý prostor, do nedávné doby pokrytý asfaltem, je přeměněn na městský park s otevřenými travnatými plochami a bohatou výsadbou, kde naleznete nový mobiliář, vodní schody, místo na piknik i prostor pro kulturní akce.

České muzeum stříbra v Kutné Hoře – jedinečná možnost poznat středověký důl

České muzeum stříbra v Kutné Hoře – jedinečná možnost poznat středověký důl

Vydejte se na výlet do Českého muzea stříbra a středověkého stříbrného dolu! Během prohlídky se v expozicích seznámíte s historií královského horního města, dozvíte se, jak se kutnohorské stříbro dobývalo a zpracovávalo a získáte informace o významných architektonických skvostech Kutné Hory.

Historické centrum Kutné Hory s chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

Historické centrum Kutné Hory s chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

Kutná Hora je považována za pokladnici a klenot země, jehož bohatství stojí u samé kolébky rozmachu českého království. Může se pochlubit celou řadou architektonických slohů a zcela unikátních staveb z různých historických období. Vyhlášené území UNESCO zahrnuje městskou památkovou rezervaci Kutná Hora a katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v předměstí Sedlec.

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.

Kamenný dům v Kutné Hoře – Spolkový život a osobnosti Kutné Hory v 19. století

Kamenný dům v Kutné Hoře – Spolkový život a osobnosti Kutné Hory v 19. století

V Kamenném domě naleznete novou expozici Spolkový život a osobnosti Kutné Hory v 19. století. Jak již název napovídá, je zaměřena právě na místní spolky a osobnosti, které udávaly kulturní a společenský rytmus města.

Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

Chrám je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330. Až do 17. století se kostelu přezdívalo Vysoký, podle jeho věže.

Destinace Kutná Hora a okolí pro školy

Destinace Kutná Hora a okolí pro školy

Destinace Kutná Hora a okolí nabízí nepřeberné množství aktivit pro školní výlety, přesvědčte se o tom sami.