Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující
kláštery premonstrátského řádu na světě. Po své pouti do Svaté země v roce 1138 jej založil
olomoucký biskup Jindřich Zdík, život řeholního společenství se ale začal rozvíjet až po několika letech, kdy na Strahov přišli premonstráti z porýnského Steinfeldu.
Strahovský klášter v
Praze dnes tvoří do čtverců uspořádané budovy kolem tří nádvoří,
kostel sv. Rocha a
barokní opatský chrám Nanebevzetí Panny Marie, jemuž roku 1992 papež Jan Pavel II. udělil
titul Basilica minor – bazilika menší. Roku 1627 byly do klášterního kostela přeneseny ostatky svatého Norberta, a tak se Strahov stal pomyslným duchovním středem premonstrátského řádu.
Teologický a Filosofický sál
Perlou
Strahovského kláštera je
obrazárna, umělecká sbírka s množstvím památek z oblasti volného i užitého umění, a
knihovna, umístěná v Teologickém a Filosofickém sále. Majestátní interiéry, které poskytují útočiště tisícům starých knih, ohromují svou krásou. Nižší
Teologický sál byl postaven v druhé polovině 18. století podle projektu pražského architekta italského původu
Jana Dominika Orsiho. V barokních skříních je uchováváno na 18 000 knih teologického zaměření, vystaveny jsou i zeměpisné a astronomické globusy ze 17. století.
Zhruba o dvacet let mladší je vyšší
Filosofický sál, který na místě původní sýpky vybudoval coby nový prostor pro četné přírůstky knihovny jiný italský architekt, Jan Ignácius Palliardi. Vznik nového knihovního sálu se ale zvláštní náhodou propojil s osudy vzdáleného
Louckého kláštera ve
Znojmě.
Přestěhovaná knihovna Louckého kláštera
Premonstrátský
Loucký klášter ve
Znojmě, založený roku 1190, byl po dlouhá staletí centrem uměleckého, hospodářského a duchovního života
Znojemska. K jeho zrušení v rámci josefinských reforem došlo přesně ve chvíli, kdy se dokončovala klášterní knihovna s veškerým vybavením včetně nového barokního nábytku. Dvoupatrové skříně a regály, galerii s balustrádou a vykládané sloupy, vše zdobené reliéfy, nádhernými řezbami a dukátovým zlacením, přes deset let vyráběl
klášterní truhlář Jan Lahofer, rodák z Dobšic. Na nábytek prý spotřeboval celé stromořadí zdravých a silných ořechových stromů na klášterních panstvích a práce vyšly celkem na 70 000 zlatých; jen vlastní pozlacení stálo 9 000 zlatých.
Když byl krátce po dokončení knihovny Loucký klášter zrušen, zachránil knihovnu opat premonstrátského
Strahovského kláštera Václav Mayer. Do Čech se však nestěhovaly jen knihy a nábytek, ale také
Jan Lahofer: skříně v Louce musel znovu rozmontovat, osobně dohlížel na to, aby přes sto povozů s cenným nákladem dojelo v pořádku až na Strahov, a ve staronové knihovně je pak znovu sesazoval dohromady.
Protože však knihovní skříně byly větší než zamýšlený prostor, architekt Palliardi musel nový sál upravit „na míru“: na jedné straně se zazdívala okna, na druhé se musela zbourat stěna a postavit nová. Filosofický sál tak je patrně jediná knihovna na světě, která byla postavena pro již hotové skříně.
Dvakrát malovaná freska
Zvláštní osudy měla
monumentální nástropní freska s námětem působení Boží moudrosti v dějinách lidstva, kterou její autor, vídeňský malíř
Anton Maulbertsch, maloval vlastně dvakrát: poprvé v roce 1778 v Louckém klášteře, podruhé roku 1794 – s mírně pozměněnou náplní a kompozicí – na strop Filosofického sálu na
Strahově.
Při prohlídkách kláštera, které probíhají celoročně a denně, poznáte nejenom slavnou strahovskou obrazárnu a
knihovnu, ale také
kabinet kuriozit z 18. století a iluzivní perspektivní malbu, která pomocí optického klamu prodlužuje spojovací chodbu mezi oběma knihovními sály. Ve
zrušeném kostele sv. Rocha můžete navštívit
Galerii Miro, v areálu najdete také
klášterní pivovar a několik restaurací. Součástí zahrad
Strahovského kláštera je nevelká
vinice s krásnou vyhlídkou na velkou část
Prahy včetně
Pražského hradu a
barokního chrámu sv. Mikuláše na
Malé Straně.
Malá knihovní tajemství
Překrásná knihovna Strahovského kláštera je druhou nejstarší církevní knihovnou v Čechách. Ve dvou sálech a dalších prostorách je uloženo 280 000 titulů, z toho 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků.- Příběh šikovného venkovského řemeslníka, jehož skvostnou práci ve Strahovském klášteře dodnes obdivují lidé z celého světa, před lety inspiroval zakladatele vinařství Lahofer. V Dobšicích, rodišti řezbáře Jana Lahofera, firma vybudovala reprezentativní sídlo, navržené ve studiu Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa.
Největší klášterní knihovna na světě je v benediktinském klášteře ve štýrském Admontu. Klášter byl založen v roce 1074, knihovna byla postavena v roce 1776 podle návrhu architekta Josefa Huebera. Hlavní sál je 70 metrů dlouhý, 14 metrů široký a 13 metrů vysoký (Filosofický sál na Strahově má délku 32 metrů, šířku 10 metrů a výšku 14 metrů).- Obrovský knihovní sál s dvěma sty tisíci svazků si dodnes uchovává své malé tajemství, mimochodem podobné jako Strahovská knihovna. Jde o tajné dveře, za nimiž se skrývají spirálovitá schodiště na galerii. Na Strahově jsou taková schodiště dvě, v Admontu čtyři, v obou knihovnách se ale schovávají za regály s falešnými hřbety knih, aby nerušily estetický dojem.