Bohu milé
Milevsko? Město v milé krajině? Název města se během staletí měnil, setkáváme se se jmény Milevzche i Myleuze, Milewzko, Milewic, Myleucensis či Milocensis, Milesk, Mylavsk, Milievště a dokonce Milířsko. Správné vysvětlení nabízí německé označení
Mühlhausen, používané přibližně od roku 1790: znamená
„mlýnské domy“ nebo „domy vzniklé u mlýna“. Dějiny
kláštera v Milevsku se začaly odvíjet roku 1187, kdy do krajiny na pomezí
středních a
jižních Čech přišla
komunita synů sv. Norberta ze Želiva. Prvním opatem se stal
Jarloch, považovaný za Kosmova pokračovatele, a klášter se brzy stal duchovním, kulturním a hospodářským centrem kraje.
Komunita premonstrátů se v
Milevsku po listopadu 1989 obnovila a klášter je nyní závislým domem
Královské kanonie premonstrátů na Strahově v
Praze.
Milevský klášter, architektura a život premonstrátů
Podrobně se s
nejstarším klášterem jižních Čech a jeho pohnutou historií seznámíte na
třech prohlídkových trasách. Ta první je fascinující cestou po stopách vývoje architektury. V jednom areálu totiž můžete obdivovat několik stavebních slohů od románských časů přes gotiku až po baroko. Hlavní pozornost patří
bazilice Navštívení Panny Marie, jejíž stavba byla zahájena krátce po založení kláštera v roce 1187. Původní závěr kostela byl záhy zbořen, patrně kvůli narušené statice, a nahradila jej gotická apsida a příčná loď. Na sklonku 19. století bazilika získala historizující neorománskou podobu. Prohlídka vás rovněž provede
rajskou zahradou, konventem a
opatskou kaplí, a končí na druhém nádvoří s nově opravenými
budovami renesančního zámečku a barokní lesní správy, v níž dnes sídlí
Milevské muzeum.
Další okruh je nahlédnutím do života bratří premonstrátů u nás i ve světě. V barokní prelatuře navštívíte historické interiéry klášterní lesní správy, pokoje pana opata a kapli s oltářem Čtrnácti svatých pomocníků, podíváte se také do latinské školy s klášterní knihovnou.
Po předchozí domluvě je možné vystoupat na hudební kůr baziliky, kam se během běžné prohlídky nechodí, a seznámit se s
milevskými varhanami. Průvodkyně výklad prokládá ukázkami varhanních skladeb známých českých i zahraničních skladatelů.
Kostel sv. Jiljí a středověký trezor
Ještě o pár desítek let starší než samotný
klášter Milevsko je nedaleký
kostel sv. Jiljí. První zmínka o něm pochází z roku 1150, pozornost přitahuje hlavně
dochovaná románská věž se sdruženými okénky a
bedněným posledním patrem. V interiéru je k vidění unikátní
gotická síťová klenba milevského typu s freskami vztahujícími se k rodu Hodějovských z Hodějova. Časem by ale prohlídku mohlo doplnit alespoň krátké nahlédnutí do míst vzácného nálezu: právě tady se totiž za tajnou chodbou a zdánlivě prázdným středověkým trezorem skrývala další tajná dutina, v níž archeologové vzácnou relikvii objevili. Šlo o zbytky dřevěné schránky, zdobené zlatem a stříbrem, zlatou destičku s písmeny IR, latinskou zkratkou pro Iesus Rex / Ježíš Král, a přibližně
šest centimetrů dlouhý odseknutý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.
Příběh klášterní relikvie
Mohlo by jít o část jednoho ze tří hřebů, kterými byl ke kříži přibit Ježíš Kristus? Přesnou historii zřejmě nikdy znát nebudeme, s jistotou ale víme, že už v době svého uložení měla relikvie z
kláštera v Milevsku obrovskou cenu. Pro mnichy to byla nejcennější věc, kterou měli, a zřejmě ji ukryli v obavách před husitskými nájezdy. V roce 1420 byl klášter skutečně přepaden husity a ti zničili většinu cenností, které řeholníci před dobytím kláštera převezli na
hrad Příběnice. O tajemné skříňce ukryté v tajných chodbách v
kostele sv. Jiljí se ale nikde nenašla jediná zmínka.
Stáří dřevěné relikviářové schránky z Milevska vědci pomocí radiokarbonové metody datovali do čtvrtého až pátého století našeho letopočtu, tedy přesně do doby, kdy začala sháňka po
vzácných pašijových relikviích, předmětech spojených s utrpením Ježíše Krista. Po skončení archeologického průzkumu by měla být vystavena v klášterních expozicích.
Pouť do Milevska
Obliba dálkových tras pro pěší nahrává poutníkům, ať už jsou na
svatojakubské pouti,
pouti do Říma, Klokot, Bechyně, Mariazellu nebo dalších míst. Jak se stát poutníkem
milevského kláštera? Jednoduše, stačí přijít nejméně ze vzdálenosti patnácti kilometrů. Potřebujete k tomu pouze razítko kostela, farnosti nebo infocentra vzdáleného od kláštera minimálně 15 km. Pokud se v
Milevsku takovým razítkem prokážete, dostanete certifikát poutníka a placku se znakem kláštera. Pokud jste na delší cestě, je dobré sbírat razítka každý den.
Každý poutník bude zapsán do poutnické knihy a na každého také bude pamatováno v modlitbách a při mši svaté. Má to vlastně jediný háček:
milevský klášter nenabízí ubytování, ale můžete se ubytovat v nedalekém
poutním místě Klokoty. Putování po
jižních Čechách můžete zakončit na
pouti po Svatojakubské cestě z barokních
Klokot do
gotického kláštera v Bechyni. Celý
poutní okruh klášter Milevsko – Klokoty – klášter Bechyně měří přes 100 kilometrů a vyrazit můžete odkudkoli. Kdo ale navštíví všechny tři poutní cíle, dostane
zlatý certifikát poutníka Toulavou.
#světovéČesko a rakouský klášter Drkolná / Schlägl
Díky rozmachu milevského kláštera a jeho úrovni byl milevským premonstrátům už v polovině 13. století svěřen patronát nad klášterem nedaleko rakouského Lince – Schläglem.- Klášter zvaný též Slaga nebo Plaga, česky Drkolná, ve 13. století podporovali jihočeští Vítkovci. Dosud činný premonstrátský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie leží v hornorakouském městě Schlägl na jižních svazích Šumavy. Patří k největším kanoniím řádu premonstrátů ve střední Evropě.
- Nejstarší částí klášterního areálu je románská chrámová krypta ze 13. století a pozdně gotická kaple sv. Víta s původní klenbou s přetínanými žebry. Klášter nabízí ubytování, provozuje vlastní pivovar, pečuje o krásnou zahradu a v klášterní restauraci ochutnáte regionální a sezonní pochoutky.