Úvod > Aktuality > #světovéČesko a keramika z Čech a Moravy: džbány a mísy na stolech králů i sedláků
#světovéČesko a keramika z Čech a Moravy: džbány a mísy na stolech králů i sedláků
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

#světovéČesko a keramika z Čech a Moravy: džbány a mísy na stolech králů i sedláků

  • Vydáno15. března 2022
Čím je pro Plzeň pivo, tím je pro Beroun, Bechyni nebo Kunštát keramika. Díky bohatým a kvalitním ložiskům kaolínu a jílů se keramický průmysl rozvinul v řadě měst a městeček. Například hrnčíři z královského města Berouna se svou zručností proslavili již ve středověku, berounská keramika se používala ve šlechtických i měšťanských domácnostech po celé střední Evropě a dnes v Berouně můžete navštívit jak speciální muzeum, tak hrnčířské trhy.
Historická malovaná keramika: keramika ze středočeského Berouna a malovaná keramika z ukrajinského Kosivu
Beroun
Kosiv
Dnešní Beroun patřil už od 11. století k nejdůležitějším místům středních Čech. Vedla tudy důležitá obchodní stezka z Prahy až do Bavor a také šlo o nejkratší a nejpohodlnější spojení mezi Prahou a Plzní. Ve městě, které založil král Přemysl Otakar II., se dochovala část středověkých hradeb s baštami, příkopy a také dvěma branami, Plzeňskou a Pražskou. Za krále Václava II. se Beroun stal královským městem a začal rychle prosperovat. Rozkvět trval i za Karla IV., kdy se výrazně rozvíjela řemesla – a k nim patřilo i hrnčířství.
 

Berounská keramika a záhada pražských smetišť

Kdo jako první v Berouně roztočil hrnčířský kruh a vykroužil první hrnek, talíř, mísu nebo džbán nevíme. Zato ale víme, že ve 20. století při stavebně-historickém průzkumu Anežského kláštera v Praze archeologové objevili střepy velkého keramického glazovaného džbánu, bohatě zdobeného barevnými rostlinnými ornamenty, závity a figurkami jelenů. Pečlivě rekonstruovaný džbán připomněl odborníkům z Národního muzea jinou keramiku: její střepy pro změnu objevili dělníci při bourání hradeb kolem Nového Města pražského už v druhé polovině 19. století. Místo nálezů nikoho nepřekvapilo, podél městských hradeb bývala po staletí smetiště, kam se vyvážely všechny odpadky a věci, vyřazené z pražských domácností.

berounská keramikaMezi rozbitým nádobím se ale nacházely skutečně výjimečné kousky: šlo převážně o střepy džbánů a misek z cihlově červené nebo bílé pálené hlíny, zdobené rozpuštěnými hlinkami a přelité glazurou. Zlomky prozrazovaly nápaditost i umění dávných tvůrců: vedle prostých geometrických motivů, proužků, pásků a spirál keramiku zdobily stromečkovité útvary, síťování, srdíčka, kosočtverce, kříže a terčíky, ale také složitější kresby zvonků, konvalinek, žaludů a jablíček, figurky ptáků a hlavně jelenů. Na první pohled připomínaly moderní keramiku ze Slovácka, ale ta se jen těžko mohla dostat na středověká pražská smetiště. Otázka, odkud pochází a jak jsou vlastně staré poměrně honosné a ušlechtile vypracované kousky dávných hrnčířů, si ale na odpověď musela ještě dlouho počkat.
 

Udatní hrnčíři z Berouna a nebezpečné cesty do Prahy

Dnes už víme, že jde o středočeskou keramiku, jejímž střediskem bylo město Beroun. Místní hrnčíři již ve středověku patřili k váženým a uznávaným řemeslníkům a proslavili se takzvaným berounským zbožím, červeně zbarvenou keramikou, zdobenou bílými přírodními motivy. Z berounských džbánků, číší a misek se jedlo a pilo při korunovaci krále Matyáše v roce 1611 a oblíbil si ji i císař Rudolf II. či Vilém z Rožmberka. V 16. a 17. století se taková keramika nevyráběla nikde jinde než právě v Berouně.

Berounští hrnčíři, kteří své zboží prodávali na slavných hrnčířských trzích na pražské Kampě, byli největšími konkurenty pražských hrnčířů a o jejich konkurenčním boji dokonce svědčí dochované soudní spisy. Píše se v nich, že pražští hrnčíři přepadali na cestě do Prahy ty berounské a rozbíjeli jejich zboží a vozy. Kromě četných nálezů v Berouně je zajímavý i džbán, uložený ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového musea. Vzhledem i výzdobou se podobá džbánu z Anežského kláštera, ale podpis navíc prozrazuje letopočet 1577 a autora, jímž byl Simon Nemazal z Berouna.
 

Muzeum berounské keramiky, dílna a trhy

K největšímu rozmachu hrnčířství v Berouně došlo v 16. a 17. století, tradice se udržela až do 19. století. O výjimečnosti keramiky, která město proslavila daleko za jeho hranicemi svědčí také to, že na její výrobu opět navázali současní řemeslníci a umělci. Od roku 1997 město Beroun pořádá pravidelné podzimní hrnčířské trhy a pro velký zájem probíhá od roku 2003 na Husově náměstí i jarní setkání hrnčířů a mistrů dalších uměleckých řemesel. To letošní se bude konat 7. a 8. května 2022.

Nejstarší vzorové kusy zaalpské evropské glazované keramiky si prohlédnete v celoročně otevřeném Muzeu berounské keramiky v Zámečnické ulici. Kromě zajímavé expozice historické keramiky a dějin hrnčířství nabízí muzeum také multifunkční prostor pro pořádání výstav, komorních koncertů a divadelních představení. Samozřejmě tu nechybí funkční keramická dílna s hrnčířským kruhem a pecí, kde si během dlouhodobých kurzů či jednodenních workshopů vedených zkušenými hrnčíři můžete vyzkoušet práci s keramickou hlínou.

Všimněte si i Reinovského domu, v němž muzeum sídlí: pochází zřejmě ze začátku 18. století a současnou klasicistní podobu získal při přestavbě po roce 1810. Těsně přiléhá ke středověkým hradbám a jeho součástí je strážní bašta z přelomu 13. a 14. století. Repliky berounské keramiky, volně inspirované technikou výroby a motivy zdobení z přelomu 16. a 17. století, si můžete jako hezký suvenýr z výletu do Berouna koupit v městském informačním centru na Husově náměstí.
 

Keramika z jižních Čech

muzeum keramiky bechyněJedním z míst, kde se řemeslníkům nadmíru dařilo, je jihočeská Bechyně. Keramika se tu
vyráběla již od 16. století a v roce 1884 byla ve městě založena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, „...aby žactvo v ní nabylo teoretické vědomosti směru technologického, uměleckého i obchodního, zároveň i znalostí praktického rázu uměleckého a zručností pracovních,“ jak se uvádí v dobových listinách. Pravidelně se tu konají výstavy keramických plastik v galeriích i pod širým nebem, navštívit můžete i Mezinárodní muzeum keramiky.

Keramika se ale vyrábí i na jiných místech Jihočeského kraje: v Hrdějovicích, malebné vesničce u Českých Budějovic, se podíváte do zákulisí výroby originální Hrdějovické keramiky, u Slavonic zase můžete navštívit keramickou dílnu Oáza Maříž.
 

Keramické stopy na Plzeňsku a Chodsku

Vyhlášená je Chlístovská keramikadílny keramičky Květy Korečkové Ketty, leckde na Chodsku – namátkou v Domažlicích nebo v Klenčí pod Čerchovem – objevíte pestře malovanou chodskou keramiku. Ačkoli bohatě zdobené džbány, talíře, hrnky nebo vázy patří k oblíbeným suvenýrům z Chodska, tradice jejich výroby není nijak dlouhá. První mistři hrnčíři se v Klenčí usadili až v první polovině 19. století a typický dekor vlčích máků na černém podkladě se dokonce objevil až o sto let později. Prohlídku hrnčířské dílny a přehlídku místní keramiky nabízí také Muzeum techniky a řemeselKolovči.
 

Další výpravy za keramikou

Podobně jako můžete stánky a výrobky keramiků a hrnčířů pravidelně obdivovat na jarní Hrnčířské sobotě ve skanzenu Veselý Kopec nebo na Keramických trzích v Kostelci nad Černými lesy, v září se jezdí na velký Hrnčířský jarmark do Kunštátu. Město vzniklo ve 13. století a podobně staré jsou zdejší hrnčířské tradice. Ve městě funguje řada keramických dílen, hrnčířské jarmarky se obnovily v roce 1993.

Na SlováckuTupesích, obci ležící na úpatí Chřibů mezi Uherským Hradištěm a Buchlovicemi, připomíná prastaré lidové tradice Muzeum tupeské keramiky. Stavení svým vzhledem, vnitřní dispozicí i vybavením dílny odpovídá hrnčířským obydlím z přelomu 19. a 20. století. Domácnost doplňují nové expozice, mapující historii a technologii místní výroby majolikové keramiky, můžete si prohlédnout i samotnou výrobu a vybrat si suvenýr ve vzorkové prodejně. Po předchozí domluvě si dokonce můžete kousek keramiky buď vlastnoručně vytočit na hrnčířském kruhu anebo namalovat.
 

#světovéČesko a keramika z Ukrajiny

  • Na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO přibyla v roce 2019 malovaná keramika z ukrajinského Kosivu. Svého zlatého věku dosáhla v polovině 19. století.
  • Nádobí, obřadní předměty, hračky a dlaždice se vyrábějí z místní šedé hlíny a přelévají se hustou bílou glazurou; po zaschnutí se zdobí vyškrabávanými ornamenty, vypalují se natírají, aby získaly tradiční zelené a žluté zbarvení.
  • Pro kosovskou keramiku je typický figurální design, dokumentující místní historii, život, folklor, víru a zvyky. Keramika se používá v každodenním životě a má praktickou i uměleckou hodnotu.
Hrnčířský jarmark v Kunštátě

17.9.
18.9.
Hrnčířský jarmark v Kunštátě

Již 30. hrnčířský jarmark se uskuteční od 17. do 18. září 2022.

Keramické trhy v Kostelci nad Černými lesy

28.5.
Keramické trhy v Kostelci nad Černými lesy

Další ročník Keramických trhů 2022 v Kostelci nad Černými lesy se uskuteční koncem května na náměstí Smiřických.

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni – Alšova jihočeská galerie

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni – Alšova jihočeská galerie

Mezinárodní muzeum keramiky je nově umístěno v bývalém domě služeb v Bechyni, který se nachází na dohled od bechyňského náměstí na rohu Čechovy a Novodvorské ulice. Muzeum (pobočka AJG) v Bechyni má celoroční provoz.

Koloveč – muzeum techniky a řemesel i tradiční lidová keramika

Koloveč – muzeum techniky a řemesel i tradiční lidová keramika

Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 1000 m² a více než 7000 exponáty patří k nejobsáhlejším svého druhu v České republice. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. Od roku 2016 muzeum nabízí novou expozici keramiky.

Hrnčířské trhy v Berouně 2022

11.6.
12.6.
Hrnčířské trhy v Berouně 2022

Trhy v Berouně se konají dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Ke dvoudenní přehlídce hrnčířů a řemeslníků patří také dobré jídlo a pití, stejně tak jako pohodová hudební vystoupení. Letošní jarní trhy se uskuteční ve dvou termínech: 7. a 8. května a 11. a 12. června.

Podzimní hrnčířské a řemeslné trhy v Berouně 2022

10.9.
11.9.
Podzimní hrnčířské a řemeslné trhy v Berouně 2022

XXV. ročník přehlídky hrnčířů a řemeslníků. V sobotu 10. a v neděli 11. září vám představí svá díla na 150 hrnčířů, keramiků z celé republiky a přijedou i vybraní hosté ze zahraničí.

Kunštát – město s hrnčířskou minulostí

Kunštát – město s hrnčířskou minulostí

Na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké vrchoviny leží město Kunštát s tradiční hrnčířskou a keramickou tradicí. Kunštát byl založen ve 13. století, o něco málo starší je zdejší hrnčířství.

Chlistovská keramika

Chlistovská keramika

Chlistovská keramika je keramikou užitkovou s velkým rozsahem využití v běžné domácnosti. Je možné ji používat v mikrovlné troubě a dokonce v troubě elektrické. V roce 2010 získala certifikát Šumava – originální produkt.

Sklepení v Podivíně s habánským pokladem

Sklepení v Podivíně s habánským pokladem

V 16. století se v Podivíně usadili novokřtěnci, neboli habáni. Byli velmi pilní, pracovití, střídmí a spořiví, dobře zpracovávali pole a vinohrady, měli nejlepší dobytek, zakládali dílny soukenické a hrnčířské. A mohli být tudíž i bohatí.

Muzeum tupeské keramiky na Slovácku

Muzeum tupeské keramiky na Slovácku

Vše pod dohledem zkušeného keramika a spolu s poučením o historii keramické výroby v regionu! V muzeu tupeské keramiky uvidíte kromě jiného, jak bydlel lidový hrnčíř. Seznámíte se s historií i současností tradiční majolikové keramiky, která se ve zdejší dílně dodnes vyrábí.

Muzeum starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku

Muzeum starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku

Ve sklepních kamenných prostorách muzea je vystavena sbírka lidové fajáns z 16 moravských a slovenských dílen. Výroba fajánsů, keramiky s olovnato-cíničitou polevou, byla na Moravě nejvíce bohatá a rozšířená od poloviny 18. století až do poloviny 19. století.

Muzeum olomučanské keramiky

Muzeum olomučanské keramiky

Olomučanská keramika se vyráběla přímo v obci Olomučany ve druhé polovině 19. století a počátkem století 20. Ve své době byla vyhledávaným užitkovým i okrasným zbožím.

Muzeum hrnčířství Kostelec nad Černými lesy

Muzeum hrnčířství Kostelec nad Černými lesy

Muzeum Hrnčiřství bylo založeno v roce 1935. Součástí je také Galerie, kde se konají krátkodobé výstavy. Nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci.

Hrnčířský dvůr Zvířetice

Hrnčířský dvůr Zvířetice

Usedlost v malé a klidné obci u Bakova nad Jizerou, zabývá se výrobou tradiční autorské keramiky. Ve svých prostorách nabízí ubytování v soukromí penzionového typu. Vzhledem ke své poloze je idealním místem pro pěší i cykloturistiku.

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Via fabrilis – cesta řemeslných tradic vede z Vrchlabí do polského Boleslavce. Na vyznačené trase je osm zastavení na české a šest na polské straně Krkonoš.

Krajské muzeum Karlovarského kraje – Muzeum Karlovy Vary na Nové louce

Krajské muzeum Karlovarského kraje – Muzeum Karlovy Vary na Nové louce

Ve zcela nové podobě se představuje od dubna 2017, kdy muzeum oslavilo 150 let své existence. Součástí nové expozice je i příroda, kde návštěvníci spatří čtyři biotopy. Krušné hory, Doupovské hory, Sokolovskou pánev, Slavkovský les, ale i řeku Ohři.