Úvod > Aktuality > #světovéČesko a keramika z Čech a Moravy: džbány a mísy na stolech králů i sedláků
#světovéČesko a keramika z Čech a Moravy: džbány a mísy na stolech králů i sedláků
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

#světovéČesko a keramika z Čech a Moravy: džbány a mísy na stolech králů i sedláků

  • Vydáno16. září 2021
Čím je pro Plzeň pivo, tím je pro Beroun, Bechyni nebo Kunštát keramika. Díky bohatým a kvalitním ložiskům kaolínu a jílů se keramický průmysl rozvinul v řadě měst a městeček. Například hrnčíři z královského města Berouna se svou zručností proslavili již ve středověku, berounská keramika se používala ve šlechtických i měšťanských domácnostech po celé střední Evropě a dnes v Berouně můžete navštívit jak speciální muzeum, tak hrnčířské trhy.
Historická malovaná keramika: keramika ze středočeského Berouna a malovaná keramika z ukrajinského Kosivu
Beroun
Kosiv
Dnešní Beroun patřil už od 11. století k nejdůležitějším místům středních Čech. Vedla tudy důležitá obchodní stezka z Prahy až do Bavor a také šlo o nejkratší a nejpohodlnější spojení mezi Prahou a Plzní. Ve městě, které založil král Přemysl Otakar II., se dochovala část středověkých hradeb s baštami, příkopy a také dvěma branami, Plzeňskou a Pražskou. Za krále Václava II. se Beroun stal královským městem a začal rychle prosperovat. Rozkvět trval i za Karla IV., kdy se výrazně rozvíjela řemesla – a k nim patřilo i hrnčířství.
 

Berounská keramika a záhada pražských smetišť

Kdo jako první v Berouně roztočil hrnčířský kruh a vykroužil první hrnek, talíř, mísu nebo džbán nevíme. Zato ale víme, že ve 20. století při stavebně-historickém průzkumu Anežského kláštera v Praze archeologové objevili střepy velkého keramického glazovaného džbánu, bohatě zdobeného barevnými rostlinnými ornamenty, závity a figurkami jelenů. Pečlivě rekonstruovaný džbán připomněl odborníkům z Národního muzea jinou keramiku: její střepy pro změnu objevili dělníci při bourání hradeb kolem Nového Města pražského už v druhé polovině 19. století. Místo nálezů nikoho nepřekvapilo, podél městských hradeb bývala po staletí smetiště, kam se vyvážely všechny odpadky a věci, vyřazené z pražských domácností. Mezi rozbitým nádobím se ale nacházely skutečně výjimečné kousky: šlo převážně o střepy džbánů a misek z cihlově červené nebo bílé pálené hlíny, zdobené rozpuštěnými hlinkami a přelité glazurou. Zlomky prozrazovaly nápaditost i umění dávných tvůrců: vedle prostých geometrických motivů, proužků, pásků a spirál keramiku zdobily stromečkovité útvary, síťování, srdíčka, kosočtverce, kříže a terčíky, ale také složitější kresby zvonků, konvalinek, žaludů a jablíček, figurky ptáků a hlavně jelenů. Na první pohled připomínaly moderní keramiku ze Slovácka, ale ta se jen těžko mohla dostat na středověká pražská smetiště. Otázka, odkud pochází a jak jsou vlastně staré poměrně honosné a ušlechtile vypracované kousky dávných hrnčířů, si ale na odpověď musela ještě dlouho počkat.
 

Udatní hrnčíři z Berouna a nebezpečné cesty do Prahy

Dnes už víme, že jde o středočeskou keramiku, jejímž střediskem bylo město Beroun. Místní hrnčíři již ve středověku patřili k váženým a uznávaným řemeslníkům a proslavili se takzvaným berounským zbožím, červeně zbarvenou keramikou, zdobenou bílými přírodními motivy. Z berounských džbánků, číší a misek se jedlo a pilo při korunovaci krále Matyáše v roce 1611 a oblíbil si ji i císař Rudolf II. či Vilém z Rožmberka. V 16. a 17. století se taková keramika nevyráběla nikde jinde než právě v Berouně.

Berounští hrnčíři, kteří své zboží prodávali na slavných hrnčířských trzích na pražské Kampě, byli největšími konkurenty pražských hrnčířů a o jejich konkurenčním boji dokonce svědčí dochované soudní spisy. Píše se v nich, že pražští hrnčíři přepadali na cestě do Prahy ty berounské a rozbíjeli jejich zboží a vozy.

Kromě četných nálezů v Berouně je zajímavý i džbán, uložený ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového musea. Vzhledem i výzdobou se podobá džbánu z Anežského kláštera, ale podpis navíc prozrazuje letopočet 1577 a autora, jímž byl Simon Nemazal z Berouna.
 

Muzeum berounské keramiky, dílna a trhy

K největšímu rozmachu hrnčířství v Berouně došlo v 16. a 17. století, tradice se udržela až do 19. století. O výjimečnosti keramiky, která město proslavila daleko za jeho hranicemi svědčí také to, že na její výrobu opět navázali současní řemeslníci a umělci. Od roku 1997 město Beroun pořádá pravidelné podzimní hrnčířské trhy a pro velký zájem probíhá od roku 2003 na Husově náměstí i jarní setkání hrnčířů a mistrů dalších uměleckých řemesel.

Nejstarší vzorové kusy zaalpské evropské glazované keramiky si prohlédnete v celoročně otevřeném Muzeu berounské keramiky v Zámečnické ulici. Kromě zajímavé expozice historické keramiky a dějin hrnčířství nabízí muzeum také multifunkční prostor pro pořádání výstav, komorních koncertů a divadelních představení. Samozřejmě tu nechybí funkční keramická dílna s hrnčířským kruhem a pecí, kde si během dlouhodobých kurzů či jednodenních workshopů vedených zkušenými hrnčíři můžete vyzkoušet práci s keramickou hlínou.

Všimněte si i Reinovského domu, v němž muzeum sídlí: pochází zřejmě ze začátku 18. století a současnou klasicistní podobu získal při přestavbě po roce 1810. Těsně přiléhá ke středověkým hradbám a jeho součástí je strážní bašta z přelomu 13. a 14. století.

Repliky berounské keramiky, volně inspirované technikou výroby a motivy zdobení z přelomu 16. a 17. století, si můžete jako hezký suvenýr z výletu do Berouna koupit v městském informačním centru na Husově náměstí.
 

Keramika z jižních Čech

Jedním z míst, kde se řemeslníkům nadmíru dařilo, je jihočeská Bechyně. Keramika se tu
vyráběla již od 16. století a v roce 1884 byla ve městě založena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, „...aby žactvo v ní nabylo teoretické vědomosti směru technologického, uměleckého i obchodního, zároveň i znalostí praktického rázu uměleckého a zručností pracovních,“ jak se uvádí v dobových listinách. Pravidelně se tu konají výstavy keramických plastik v galeriích i pod širým nebem, navštívit můžete i Mezinárodní muzeum keramiky.

Keramika se ale vyrábí i na jiných místech Jihočeského kraje: v Hrdějovicích, malebné vesničce u Českých Budějovic, se podíváte do zákulisí výroby originální Hrdějovické keramiky, u Slavonic zase můžete navštívit keramickou dílnu Oáza Maříž.
 

Keramické stopy na Plzeňsku a Chodsku

Vyhlášená je Chlístovská keramikadílny keramičky Květy Korečkové Ketty, leckde na Chodsku – namátkou v Domažlicích nebo v Klenčí pod Čerchovem – objevíte pestře malovanou chodskou keramiku. Ačkoli bohatě zdobené džbány, talíře, hrnky nebo vázy patří k oblíbeným suvenýrům z Chodska, tradice jejich výroby není nijak dlouhá. První mistři hrnčíři se v Klenčí usadili až v první polovině 19. století a typický dekor vlčích máků na černém podkladě se dokonce objevil až o sto let později. Prohlídku hrnčířské dílny a přehlídku místní keramiky nabízí také Muzeum techniky a řemeselKolovči.
 

Další výpravy za keramikou

Podobně jako můžete stánky a výrobky keramiků a hrnčířů pravidelně obdivovat na jarní Hrnčířské sobotě ve skanzenu Veselý Kopec nebo na Keramických trzích v Kostelci nad Černými lesy, v září se jezdí na velký Hrnčířský jarmark do Kunštátu. Město vzniklo ve 13. století a podobně staré jsou zdejší hrnčířské tradice. Ve městě funguje řada keramických dílen, hrnčířské jarmarky se obnovily v roce 1993.

Na SlováckuTupesích, obci ležící na úpatí Chřibů mezi Uherským Hradištěm a Buchlovicemi, připomíná prastaré lidové tradice Muzeum tupeské keramiky. Stavení svým vzhledem, vnitřní dispozicí i vybavením dílny odpovídá hrnčířským obydlím z přelomu 19. a 20. století. Domácnost doplňují nové expozice, mapující historii a technologii místní výroby majolikové keramiky, můžete si prohlédnout i samotnou výrobu a vybrat si suvenýr ve vzorkové prodejně. Po předchozí domluvě si dokonce můžete kousek keramiky buď vlastnoručně vytočit na hrnčířském kruhu anebo namalovat.
 

#světovéČesko a keramika z Ukrajiny

  • Na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO přibyla v roce 2019 malovaná keramika z ukrajinského Kosivu. Svého zlatého věku dosáhla v polovině 19. století.
  • Nádobí, obřadní předměty, hračky a dlaždice se vyrábějí z místní šedé hlíny a přelévají se hustou bílou glazurou; po zaschnutí se zdobí vyškrabávanými ornamenty, vypalují se natírají, aby získaly tradiční zelené a žluté zbarvení.
  • Pro kosovskou keramiku je typický figurální design, dokumentující místní historii, život, folklor, víru a zvyky. Keramika se používá v každodenním životě a má praktickou i uměleckou hodnotu.
Kunštát – město s hrnčířskou minulostí

Kunštát – město s hrnčířskou minulostí

Na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké vrchoviny leží město Kunštát s tradiční hrnčířskou a keramickou tradicí. Kunštát byl založen ve 13. století, o něco málo starší je zdejší hrnčířství.

Chlistovská keramika

Chlistovská keramika

Chlistovská keramika je keramikou užitkovou s velkým rozsahem využití v běžné domácnosti. Je možné ji používat v mikrovlné troubě a dokonce v troubě elektrické. V roce 2010 získala certifikát Šumava – originální produkt.

Hrnčířské trhy v Berouně 2022

7.5.
8.5.
Hrnčířské trhy v Berouně 2022

Trhy v Berouně se konají dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Ke dvoudenní přehlídce hrnčířů a řemeslníků patří také dobré jídlo a pití, stejně tak jako pohodová hudební vystoupení. Letošní jarní trhy se uskuteční ve dvou termínech: 7. a 8. května a 11. a 12. června.

Hrnčířské a řemeslné vánoční trhy 2021 v Holešovicích

4.12.
5.12.
Hrnčířské a řemeslné vánoční trhy 2021 v Holešovicích

Rozsvícení vánočního stromu, hrnčířské a řemeslné trhy,...to jsou letošní Vánoce na Výstavišti Praha.

Sklepení v Podivíně s habánským pokladem

Sklepení v Podivíně s habánským pokladem

V 16. století se v Podivíně usadili novokřtěnci, neboli habáni. Byli velmi pilní, pracovití, střídmí a spořiví, dobře zpracovávali pole a vinohrady, měli nejlepší dobytek, zakládali dílny soukenické a hrnčířské. A mohli být tudíž i bohatí.

Muzeum tupeské keramiky na Slovácku

Muzeum tupeské keramiky na Slovácku

Vše pod dohledem zkušeného keramika a spolu s poučením o historii keramické výroby v regionu! V muzeu tupeské keramiky uvidíte kromě jiného, jak bydlel lidový hrnčíř. Seznámíte se s historií i současností tradiční majolikové keramiky, která se ve zdejší dílně dodnes vyrábí.

Muzeum starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku

Muzeum starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku

Ve sklepních kamenných prostorách muzea je vystavena sbírka lidové fajáns z 16 moravských a slovenských dílen. Výroba fajánsů, keramiky s olovnato-cíničitou polevou, byla na Moravě nejvíce bohatá a rozšířená od poloviny 18. století až do poloviny 19. století.

Muzeum olomučanské keramiky

Muzeum olomučanské keramiky

Olomučanská keramika se vyráběla přímo v obci Olomučany ve druhé polovině 19. století a počátkem století 20. Ve své době byla vyhledávaným užitkovým i okrasným zbožím.

Muzeum hrnčířství Kostelec nad Černými lesy

Muzeum hrnčířství Kostelec nad Černými lesy

Muzeum Hrnčiřství bylo založeno v roce 1935. Součástí je také Galerie, kde se konají krátkodobé výstavy. Nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci.

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni

Mezinárodní muzeum keramiky bude od září 2021 umístěno v bývalém domě služeb v Bechyni. Do té doby probíhá náročná rekonstrukce. Nová pobočka AJG v Bechyni bude mít celoroční provoz

Hrnčířský dvůr Zvířetice

Hrnčířský dvůr Zvířetice

Usedlost v malé a klidné obci u Bakova nad Jizerou, zabývá se výrobou tradiční autorské keramiky. Ve svých prostorách nabízí ubytování v soukromí penzionového typu. Vzhledem ke své poloze je idealním místem pro pěší i cykloturistiku.

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Via fabrilis – cesta řemeslných tradic vede z Vrchlabí do polského Boleslavce. Na vyznačené trase je osm zastavení na české a šest na polské straně Krkonoš.

Krajské muzeum Karlovarského kraje – Muzeum Karlovy Vary na Nové louce

Krajské muzeum Karlovarského kraje – Muzeum Karlovy Vary na Nové louce

Ve zcela nové podobě se představuje od dubna 2017, kdy muzeum oslavilo 150 let své existence. Součástí nové expozice je i příroda, kde návštěvníci spatří čtyři biotopy. Krušné hory, Doupovské hory, Sokolovskou pánev, Slavkovský les, ale i řeku Ohři.

Koloveč – muzeum techniky a řemesel i tradiční lidová keramika

Koloveč – muzeum techniky a řemesel i tradiční lidová keramika

Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 1000 m² a více než 7000 exponáty patří k nejobsáhlejším svého druhu v České republice. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. Od roku 2016 muzeum nabízí novou expozici keramiky.

Hrnčířské slavnosti na zámku Nelahozeves

16.4.
Hrnčířské slavnosti na zámku Nelahozeves

Poznamenejte si do kalendáře! Další ročník Hrnčířských slavností se koná 16. dubna 2022.