Polní maršál
Alfréd Candidus Ferdinand Windischgrätz (1787–1862), který se rád nechával slyšet, že
„člověk začíná teprve od barona výše“, se neblaze proslavil tvrdým zákrokem proti českému povstání v roce 1848. Když nechal
Prahu obklopit dělostřeleckými bateriemi a zahájil střelbu na vzbouřené město, povstalcům nezbylo nic jiného než se vzdát. Odplatou byla nevinná oběť: o život tehdy náhodně přišla
Windischgrätzova manželka Marie Eleonora, rozená ze Schwarzenbergu. Když stála v okně vojenského velitelství na
Ovocném trhu, zasáhla ji zbloudilá střela. Kníže nechal smrtící kulku podrobit balistické expertize a nosil ji prý až do konce života na krku jako vzpomínku.
Windischgrätzova jízdárna, hrobka a zámek
Když se vydáte na výlet do
Tachova, váš pohled na arogantního aristokrata se možná trochu změní. Za Windischgrätzovských časů město zažívalo nebývalý rozvoj, k němuž nepochybně přispělo vysoké postavení vojenského velitele u císařského dvora. Když jeho politickou i vojenskou kariéru ukončil revoluční rok 1848, kníže se stáhl na svá panství. Ve městě dostavěl
klasicistní zámek (kde knížecí rod připomíná prohlídkový okruh) a
kostel sv. Václava dal přebudovat na rodinnou hrobku, ve
Světcích zahájil stavbu
monumentálního – a nikdy nedokončeného – zámku a na samém sklonku života v letech 1860 až 1861 nechal ve svahu pod zámkem vybudovat
jízdárnu. To je ona: velkolepá stavba, která už tehdy na všechny návštěvníky působila jako zjevení.
Zámek pro koně
Kníže Windischgrätz na koních ani na vybavení pro ně nikdy nešetřil: nejlepším důkazem je právě
největší česká jízdárna, luxusní a velkolepá stavba,
po dvorní jízdárně ve Vídni druhá největší v Evropě. Prvky průmyslové architektury se propojily s aristokratickou stavbou tak, že výsledek vypadá spíš jako zámek pro koně. Dechberoucí je zejména výhled do hlavní haly, 40 metrů dlouhé a 20 metrů široké, kam dvojitou střechou s unikátně řešenou prosklenou lucernou proniká dostatek přirozeného světla.
I přes okázalou výzdobu ale byla na prvním místě funkčnost. Po stranách hlavní haly se nacházely stáje, kde bylo možné ustájit 24 koní. Na severní straně byly postrojové komory a na té protější zase sedlárny, v suterénu pak kovárna s bytem kováře, sklady, uhelna i prostor, kam se ze stájí přímo na vozy shazoval hnůj. Jízdárna měla důmyslný a dokonalý větrací systém, a aby se tu dobře cítili jak koně, tak jejich jezdci a diváci, nechyběly ani lóže a salonky s pěknými výhledy, ochozy a obytné pokoje s toaletami.
Kdy na prohlídku?
Život ani peníze polnímu maršálovi Windischgrätzovi na všechno nestačily, ale
velkolepou jízdárnu můžete obdivovat dodnes. Není to samozřejmost: 20. století pro skvostnou stavbu takové pochopení nemělo a po dlouhých letech chátrání jí dokonce v osmdesátých letech hrozila demolice. Teprve v roce 2000 začala dlouhá a náročná rekonstrukce, v roce 2010 pak byla zařazena mezi
národní kulturní památky. Občas se objeví i ve filmech, zahrála si například v
seriálu Marie Terezie.
Komentované prohlídky se odehrávají hlavně v letních měsících a při akcích; termíny najdete na webových stránkách jízdárny. Nejhezčí cesta z
Tachova k jízdárně vede pěšky po modré turistické značce krásnou
Knížecí alejí, kterou nechal v roce 1791 vysadit otec polního maršála Josef Mikuláš. Právě on se také pustil do přestavby tachovského zámku a přestěhoval se proto do
zrušeného paulánského kláštera ve Světcích.
Do města se můžete vrátit
procházkou přes vrch Vysoká. Objevíte tu
památník bitvy u Tachova a
rozhlednu, zelená značka vás pak dovede zpět k
tachovskému zámku.
Španělský výlet do vídeňské barokní jízdárny
Vídeňská jízdárna se nachází v historickém centru Vídně, v areálu bývalého císařského hradu Hofburgu. Monumentální stavba s překrásnou výzdobou, postavená v letech 1729–1735 podle projektu slavného barokního stavitele Josepha Emanuela Fischera z Erlachu, od samého začátku sloužila šlechtické mládeži k výuce jezdectví.- V seznamech vídeňských zajímavostí ji najdete pod oficiálním názvem Španělská dvorní jízdárna. Můžete tu totiž vidět tréninky a galapředstavení Španělské jezdecké školy, která se věnuje klasické drezúře a výcviku lipicánů.
- Navzdory názvu je Španělská jezdecká škola / Spanische Hofreitschule rakouská vzdělávací instituce, společně s francouzskou Cadre Noir, portugalskou jezdeckou školou a královskou andaluzskou jezdeckou školou řazená k takzvané velké čtyřce světových jezdeckých škol.
- Název „španělská“ je odvozen od španělského původu lipicánů, velmi starého plemene koní, jehož počátky sahají až do 16. století do vesnice Lipica, ležící na území současného Slovinska. Lipicáni mají většinou bílou barvu a jsou blízcí příbuzní našich Starokladrubáků z hřebčína v Kladrubech nad Labem.