!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a dýmající hora Boreč: proč její tajemství nejlépe poznáte v mrazivých dnech
#světovéČesko a dýmající hora Boreč: proč její tajemství nejlépe poznáte v mrazivých dnech
"> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a dýmající hora Boreč: proč její tajemství nejlépe poznáte v mrazivých dnech

Vydáno 12. ledna 2021
Mezi nejtajemnější místa Českého středohoří patří vrch Boreč: v zimě totiž kouří a hřeje. Mluví se o něm jako o sopce, ale skutečně jde o vulkán? Kdy je kouř vidět nejlépe? A víte, že Boreč u nás má pár dýmajících kolegů a až v daleké Indonésii kopec, který se mu lehce podobá?

Magické sopečné krajiny nabízejí krásnou podívanou

Výhled z Milešovky na další kopce Českého středohoří, Lovoš, Ovčín a Boreč / Letecký pohled na Mount Batok, činnou sopku Mount Bromo a Mount Semeru na východní Jávě v Indonésii
 
České středohoří
Mount Batok

Zvláštní geologický jev

Kouřící vrch Boreč se tyčí nad stejnojmennou obcí v Českém středohoří západně od Lovosic. Nejlepší zážitky čekají na ty, kdo se sem vypraví v zimě, a to v mrazivých dnech při zhruba minus deseti stupních: zvláštní podívaná v podobě bílého kouře, stoupajícího ze skalních puklin na vrcholu i úpatí kopce, je totiž vidět lépe než jindy.

S nadmořskou výškou 449 metrů není Boreč žádný obr a nemá ani nijak výjimečný tvar, přesto patří k atraktivním turistickým cílům okolí Lovosic a zároveň je jedním z nejstarších chráněných území Českého středohoří. Sopka? Ale kdeže! Vrch Boreč sice je vulkanického původu, ale nikdy nesoptil: díky systému vzájemně propojených puklin je jen dokonalým příkladem známého fyzikálního jevu, kdy teplý vzduch stoupá vzhůru, zatímco ten studený „stéká“ shora dolů. Kopec tak funguje jako obří tepelný akumulátor: vzduch v puklinách se ohřívá, stoupá vzhůru a proniká na povrch. V mrazivých zimních dnech se teploty unikajícího a venkovního vzduchu mohou lišit až 20 °C, teplota uvnitř kopce a přímo u vývěrů teplého vzduchu zvaných ventaroly neklesá pod 9 až 10 °C. Některé pukliny jsou uměle rozšířené, jiné neviditelné, v zimních dnech je ale prozrazuje námraza na okolních stromech a keřích.



Zatímco vy budete sledovat zajímavé přírodní divadlo a rostliny, které si lebedí poblíž teplých puklin „jako by nechumelilo“ a nemrzlo, když přitom jen o kousek dál visí ledové rampouchy vzniklé kondenzací páry, puklinami na úpatí kopce už mezitím dovnitř proniká další porce chladného vzduchu a celý koloběh se opakuje. V zimních dnech tak nad kopcem bývá patrný mlžný kouřový sloup; někdy je vidět hůř, někdy lépe.
 

Kopec, kde kněžna Libuše hovořila s bohy

Tahle přírodní podívaná se na Borči odehrává už celá staletí: traduje se, že když okolo jezdívali Libušini poslové z Vyšehradu za Přemyslem Oráčem do Stadic, byli rádi, že cesta se kopci obloukem vyhýbá a nahoru se nikdy neodvážili. To kněžna Libuše měla pro strach uděláno a nahoře prý „hovořila s bohy“. Další z místních pověstí tvrdí, že na vrcholku kdysi bývala díra a vedla až do středu země, dokud ji lidé z okolních vesnic nezaházeli kamením.

Ostatně zvláštní přírodní úkaz, kdy na kopci porůznu narazíte na místa bez sněhu, zatímco všude kolem je bílo, jsou fascinující i pro dnešní výletníky, kteří už ví, co se tady přímo pod jejich nohama a před jejich očima odehrává. Fascinující podívaná se nabízí hlavně u největší pukliny na vrcholku, kde cítíte tah přírodního komína a slyšíte i typické hučení. Neexistuje lepší místo, kde si zahřát prokřehlé dlaně!

Zajímavé je na Borči i léto, kdy teplý vzduch nasávají pukliny nahoře na kopci. Citelně studenější vzduch, ochlazený v nitru vrchu, ucítíte hlavně na úpatí kopce, ovšem zimní představení je úchvatnější.
 

Tipy odkud, kudy a kdy na Boreč

Společně s nedalekým Lovošem (570 m), Radobýlem (399 m) a dalšími kopci tvoří Boreč působivé panorama Českého středohoří a údolí Labe, kterému se v těchto místech přezdívá Porta Bohemica, brána Čech. S Lovošem jej spojuje ještě jedna zajímavost, a to první okružní naučné stezky, které tu vznikly už v roce 1981.

Výlety na Boreč obvykle začínají v Borči nebo v Režném Újezdě, ale komu nevadí pár kilometrů navíc, ten se sem může vydat třeba z Lovosic nebo z Malých Žernosek přes Oparenské údolí a Oparno. Kromě toho je Boreč od roku 1951 chráněný jako národní přírodní památka a je také jednou z prvních evropsky významných lokalit, které jsou na území chráněné krajinné oblasti České středohoří součástí soustavy NATURA 2000.

A náš tip? Výlet na Boreč je populární podobně jako na Milešovku a za mrazivého počasí tu prý bývá hlava na hlavě. Počasí neovlivníte, ale čas ano: abyste se vyhnuli tlačenici, vydejte se sem brzy ráno nebo naopak až před západem slunce.
 

#světovéČesko a cesta z mrazivé Evropy do Indonésie

  • „Kouzelných“ kopců, které ani v třeskutých mrazech nezamrzají, u nás máme víc, namátkou ostravskou haldu Ema či Stříbrný vrch v Lužických horách. Pro srovnání se tentokrát #světovéČesko vypravilo až na východní Jávu v Indonésii, kde se do úctyhodné výšky 2 440 metrů tyčí vulkán Batok. V místním jazyce batok znamená skořápka kokosového ořechu a jméno hory vychází z prastaré pověsti o hádce obrů a jedné odkopnuté slupce, která se v letu proměnila ve velkou horu.
  • Na rozdíl od dalších hor v národním parku Bromo Tengger Semeru je Batok neaktivní sopka. Hora je považována za bezpečný vrchol, proto sem míří hustá síť stezek. Nejenže je z jejích svahů a vrcholku pěkný výhled, má i zajímavý tvar. Právě proto ji turisté často fotografují a sdílejí snímky na sociálních sítích, takže popularita Mount Batok roste.
Pět kopců, které zůstávají teplé i v třeskutých mrazech

Pět kopců, které zůstávají teplé i v třeskutých mrazech

Zní to až magicky – kopce, které nikdy nezamrzají, a přece je to pravda. Ve většině případů je tento jev způsoben tzv. ventarolami. Jedná se vlastně o „výdechy“ teplého vzduchu, které kopce naakumulují v létě, a v zimě pak teplý vzduch vychází z kopce různými puklinami zase ven. V dnešních tipech vám přinášíme přehled takových míst, které se jistě stanou zajímavým cílem vašeho výletu.

Zřícenina hradu Ostrý u Milešova

Zřícenina hradu Ostrý u Milešova

Asi 1 km jihovýchodně od Milešova v Českém středohoří strmí na vrcholu opečného kuželu Ostrý (552,6 m) zřícenina stejnojmenného hradu. Vybudován byl až na sklonku husitských válek na počátku 15. století, jako pustý se uvádí od 16. století.

Dýmající vrch Boreč – místo, které nikdy nezamrzá

Dýmající vrch Boreč – místo, které nikdy nezamrzá

Z vrcholu kopce Boreč stoupá i v krutých mrazech teplá pára. Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá až 16 stupňů, takže se v okolí puklin s unikajícím vzduchem neudrží sníh. Teplé mikroklima vyhovuje teplomilným rostlinám které nesnášejí teploty pod nulou.

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

Zřícenina Oltářík v Českém středohoří

Zřícenina Oltářík v Českém středohoří

Pozůstatky hrádku vybudovaného zbohatlým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic najdete nad obcí Děkovka. Silueta jeho zříceniny, která se tyčí na vrcholu 566 m vysoké čedičové kupy a spolu s nedalekým a téměř nerozlučně podobným hradem Košťálovem dotváří dramatický dojem Českého středohoří.

Čapská palice a skalní hrad Čap - nádherné rozhledy do krajiny Kokořínska

Čapská palice a skalní hrad Čap - nádherné rozhledy do krajiny Kokořínska

Čapská palice na skalním ostrohu nedaleko Dubé na Kokořínsku je jakýsi mohutný skalní kyj ze železitého pískovce, jenž se zvedá na okraji strmé skály. Nedaleko přírodního útvaru se nachází zbytky skalního hradu Čap ze 14. století.

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy - Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Pěší výlet na Radobýl - kopec s titulem nejsevernějších vinic v zemi

Pěší výlet na Radobýl - kopec s titulem nejsevernějších vinic v zemi

Kuželovitý tvar osamocené, čedičové hory Radobýl se tyčí v Českém středohoří na pravém břehu Labe, 3 km jihozápadně od středu Litoměřic. S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27.10. 1836 stala osudnou.

Další aktuality

20.12.
2020
Ve Skiareálu Klínovec se už lyžuje

Ve Skiareálu Klínovec se už lyžuje

Severozápadní Čechy | Zimní sporty
13.12.
2020
Pravčickou bránu můžete navštívit i v zimním období

Pravčickou bránu můžete navštívit i v zimním období

Severozápadní Čechy | Příroda
29.11.
2020
10 nejkrásnějších míst Národního parku České Švýcarsko

10 nejkrásnějších míst Národního parku České Švýcarsko

Severozápadní Čechy | Příroda