Čím je
Chebský hrad jedinečný? Jde totiž o
jedinou říšskou falc na našem území. Byla postavena kolem roku 1180 pro
císaře Fridricha I. Barbarossu (asi 1122–1190), a ačkoli se z hradního paláce dochovaly jen obvodové zdi, dodnes je jasné, že šlo o velmi honosnou stavbu a důstojné císařské sídlo. Císař skutečně
Cheb často navštěvoval, pořádal tu říšské sněmy a prý zde pobýval také před odjezdem na třetí křížovou výpravu, při níž roku 1190 nešťastnou náhodou utonul ve vodách řeky Salef v dnešním Turecku.
Falc: mnoho podob císařského sídla
Pojďme si ale konečně udělat jasno v tom, co to vlastně byla
falc.
Císaři Svaté říše římské neměli jediné sídelní město, ale i s celým
dvorem putovali po celé zemi z místa na místo. Pohodlí a zázemí na
cestách zajišťovaly pro celý dvůr císařské falce, což byly raně středověké hrady: ty tvořily síť
sídel, po kterých se panovník se svým dvorem pohyboval.
Není to ale tak jednoduché, jak se zdá: falce neměly jednotnou podobu, spojovaly je vlastně jen základní architektonické prvky, tedy palác s velkým královským sálem (Aula Regia), kaple a obranná věž. Nejvýznamnější
falc byla v Cáchách s korunovační kaplí Panny Marie z doby Karla Velikého, ovšem falce vznikaly na desítkách dalších míst po celém dnešním Německu a severní Itálii. Hrady od sebe obvykle dělilo přibližně 30 kilometrů, což je vzdálenost odpovídající jednomu dni cesty na koni.
V souvislosti s
Chebským hradem se také často mluví a píše o „štaufské falci“; jde o název podle významného rodu Štaufů, z něhož pocházela řada římsko-německých králů a císařů včetně Fridricha I. Barbarossy.
Co zbylo z originálu?
Jediná falc u nás se nachází právě v
Chebu, protože Chebsko se k českému království připojilo až za vlády Jana Lucemburského. Z
chebské falce na návrší nad
řekou Ohří se stal královský hrad. Po třicetileté válce kolem paláce vyrostly barokní valy a bastiony, v roce 1742 ovšem hrad těžce poškodilo francouzské vojsko; bez větší újmy přečkala jen
kaple. Z vzácného císařského sídla zbyly jen trosky, ale přesto
Chebský hrad v porovnání s ostatními štaufskými falcemi patří k těm, které si nejlépe dochovaly svou původní středověkou podobu.
Palác, Černá věž, kaple a kasematy
I když z paláce zbyly jen obvodové zdi, dodnes můžete vidět
tři pětidílná sdružená románská okna s mramorovými sloupky, která zdobila severní stěnu královského sálu. Výšku původní trámové podlahy prozrazují kamenné krakorce, rozmístěné po celém obvodu stavby. Ve spodním patře, dnes zapuštěném pod úrovní nádvoří, přebýval ozbrojený císařův doprovod.
Díky archeologickým průzkumům víme, že
falc vyrostla na základech staršího kamenného hradu, který si v první polovině 12. století nechali postavit páni z Vohburgu. Při přestavbě Fridricha Barbarossy nahradil okrouhlou věž
čtverhranný bergfrit, takzvaná Černá věž, postavená z tmavého tufu, dovezeného z
Komorní hůrky. Nahoru vede 109 schodů, odměnou za náročný výšlap je překrásný výhled na historickou část
Chebu.
Ze stejné doby pochází vzácná
románská patrová kaple svatého Erharta a Uršuly, stojící volně před palácem, skutečný umělecký zázrak štaufské gotiky.
Další části
Chebského hradu jsou mladší:
okrouhlé věže Mlýnská a Skalní v parkánu nad řekou vznikly během úprav v 15. století. Z barokní přestavby na citadelu se dochovaly
cihlové hradby s kasematy.
Krvavá hostina na Chebském hradě
U severní hradby a západní stěny hradního paláce můžete vidět základy takzvaného
Gordonova domu či Kuchelhausu. Tady se zřejmě 25. února 1634 odehrála takzvaná
Krvavá hostina, slavnostní banket, při němž byli povražděni poslední věrní souputníci sesazeného generalissima císařských vojsk Albrechta z Valdštejna. Hostinu nachystal tehdejší vojenský velitel města Chebu,
podplukovník John Gordon, a zavražděni byli Valdštejnovi poslední spojenci:
polní podmaršálek Kristián Illov, generál jezdectva Adam Erdman Trčka z Lípy, Trčkův švagr Vilém Kinský ze Vchynic a rytmistr Niemann, Valdštejnův vojenský kancléř. Podle jiné verze ale k mordu ve skutečnosti došlo v rytířském sále hradního paláce. Po třicetileté válce tehdy již opuštěný dům pozvolna chátral, až byl v roce 1809 zcela zasypán sutí z likvidovaného městského barokního opevnění. Znovu byl odkrytý teprve při archeologických výzkumech v první třetině 20. století.
Šťastný konec? Kdepak. Teprve několik desítek minut po krvavé hostině ukončil v
Pachelbelově domě na chebském náměstí kousek od slavného
Špalíčku rytmistr Deveroux jediným bodnutím hrubou partyzánou dramatickou životní pouť
Albrechta z Valdštejna, bývalého vrchního velitele habsburské armády, vévody frýdlantského, meklenburského, zaháňského a hlohovského. A aby toho nebylo málo, od té doby se na
Chebském hradě zjevuje Valdštejnův duch společně se zavražděnými druhy, aby zde společně prováděli strašidelné rejdy.
Víte, že…?
- Císařské falce jsou považovány za vzor románského knížecího paláce Pražského hradu, který svou původní podobou falce připomínal.
- Krátce před stavbou Chebského hradu budoval císař Fridrich I. Barbarossa falc v německém Gelnhausenu. Pevnost původně stávala na ostrově v řece Kinzig. Podobně jako v Chebu bylo město i palác během staletí poškozeno při válečných vřavách, palác dokonce až do roku 1811 sloužil jako lom. Dochovala se hradba a fasáda paláce, bohužel románská hradní kaple byla v roce 1856 zbořena kvůli očekávaným nákladům na nezbytnou obnovu. Dnes falc patří státu Hesensko a společně s hradním muzeem je přístupná veřejnosti.