Milujete filmy s Indiana Jonesem? A víte, jak práce archeologa vypadá ve skutečnosti? Zjistíte to na
výstavě Sluneční králové, která je pro
Národní muzeum v
Praze zlatým hřebem letošní sezony. Unikátní soubor předmětů z doby staré egyptské říše ze starověkého královského pohřebiště Abúsír, kde už desítky let pracují naši egyptologové, bude ozdobou historické budovy až do února 2021.
A na co se můžete těšit? Třeba na
zrekonstruované archeologické naleziště Dvora princezny Šeretnebtej s jedinečným souborem soch z období 2500 až 2350 let př. n. l., první filmové zpracování
příběhu ze slavného Papyru Westcar anebo
sochu krále Raneferefa, jednoho ze čtyř faraonů pohřbených v Abúsíru. Díky moderním technologiím nahlédnete rovněž do
nevykradeného šachtového hrobu správce paláců a kněze předčitatele velmože Iufay. Byl objeven v únoru 1998 osmnáct metrů pod zemským povrchem a šlo o naprostý unikát: nevykradenou hrobku se podařilo nalézt naposledy v roce 1941.
Kdo byli sluneční králové?
Jako
sluneční králové jsou v egyptských dějinách označováni
panovníci páté staroegyptské dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.). Jde o období prvních stavitelů pyramid a prvních faraonů, kteří jsou spojeni s lokalitou
Abúsír, sousedící na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou. Během vlády slunečních králů právě tady vyrostlo královské pohřebiště se třemi pyramidami.
Díky vystaveným předmětům a prostřednictvím audiovizuální projekce v
Národním muzeu prozkoumáte nejenom bohatou reliéfní výzdobu a vybavení pohřebiště, ale i běžný chod pyramidových komplexů. Sluneční chrámy coby stavby, které ve starém Egyptě sloužily k provozování kultu boha Re, zatím byly objeveny pouze dva, ačkoli písemné prameny uvádí existenci dalších čtyř. Na výstavě se seznámíte s historií
zádušního chrámu krále Sahurea nebo nejznámější částí
slunečního chrámu krále Niuserrea, takzvanou svatyní ročních období.
Výstava ale nemapuje jen osudy vládců, podíváte se i do obyčejného Abúsíru. Místo totiž sloužilo k pohřbům staroegyptských elit mnohem dříve, než se stalo královskou nekropolí. Vydáte se tak na předlouhou cestu od prvních pohřbů v době sjednocení Egypta okolo roku 3000 př. n. l. přes období stavitelů pyramid, imperiálního rozmachu egyptského státu v době Nové říše až po období cizích nadvlád nad Egyptem v průběhu 1. tisíciletí př. n. l.
Poklady z celého světa
Zajímavostí a rarit je kolem
výstavy Sluneční králové celá řada. Například je to vůbec poprvé, co Egypt umožní vyvézt do zahraničí tak velký soubor vzácných exponátů; jen jejich pojistná hodnota je asi miliarda korun. Kousek historického Egypta ale nepřijede jen z
Egyptského muzea v Káhiře či z
Velkého egyptského muzea v Gíze. Bohaté zápůjčky poskytla také
světová muzea v Berlíně (odkud například na výstavu přicestovaly dva největší exponáty, a sice části sloupů z pyramidového komplexu),
Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění budou rovněž předměty, které
Národní muzeum získalo jako podíl na nálezech učiněných expedicí
Univerzity Karlovy v Abúsíru.
Pár slunečních střípků
Nejlepší by bylo přivézt do Prahy celý Abúsír: místo na okraji Káhiry má úžasnou atmosféru. K nejzajímavějším a nejcennějším detailům patří nástěnné obrazy a výzdoba jednotlivých pyramid a hrobek. Abyste si Abúsír mohli představit v celé jeho velikosti, do chodu výstavy se zapojí multimédia: 3D realita, videomaping a další technologie.- Už v 60. letech při stavbě obří přehrady v Asuánu, pod jejíž hladinou mělo zmizet množství unikátních památek z období starověkého Egypta, se naši vědci podíleli na záchranné akci UNESCO v Núbii. Stavba Asuánské přehrady se stala impulsem k založení Egyptologického ústavu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
- Práce českých egyptologů výrazně přispěla k poznání dějin Egypta, ostatně Egyptologický ústav získal koncesi pro výzkum na pyramidových polích v Abúsíru už v roce 1960. Vědci objevili například hrobku vezíra 5. dynastie Ptahšepsese, zatím největší známou nekrálovskou hrobku Staré říše, neporušenou pohřební komoru kněze Neferinpua z doby před čtyřmi a půl tisíci lety nebo hrobku kněze Inpunefera.
- Myslíte, že ve starém Egyptě měli vliv pouze členové královské rodiny? Kdepak! Příkladem může být Ptahšepses, který to z kadeřníka dotáhl dokonce na králova zetě a vezíra. I s jeho osudy se na výstavě seznámíte.
Dělníci pracující na stavbě pyramid dostávali zajímavou odměnu: pouze chléb a džbány piva. Výhodou džbánů však bylo, že měly vždy stejnou velikost a tím i hodnotu, takže se daly na trhu směnit za jiné věci. A co vy? Stačil by vám za práci pořádný džbán piva?- Papyrus měl v dávné minulosti důležitou funkci. Zajímavostí je, že dodnes ho neumíme přesně napodobit a vyrobit v takové kvalitě jako to uměli lidé ve starověku. Pokud jste papyrus nikdy neviděli na vlastní oči, možnost budete mít právě na výstavě Sluneční králové.
- Vstupné na výstavu Sluneční králové stojí 250/170 Kč, ovšem za příplatek 150/100 Kč získáte další výhody. Národní muzeum nabízí dlouhodobou akci Devět muzeí v pěti dnech, kdy se můžete podívat nejenom do obou budov na Václavském náměstí včetně kupole historické budovy, ale také do dalších pražských poboček Národního muzea.
- Pokud si koupíte vstupenku online, ušetříte čas strávený ve frontě. Otevřeno je denně od 10 do 18 hodin a vstupenka je platná 30 dní, můžete přijít kdykoliv. Sluneční králové se vás nemohou dočkat!