Soutěž o Cenu Evropské unie za současnou architekturu – Cenu Mies van der Rohe pořádá od roku 2001 Evropská komise ve spolupráci s barcelonskou nadací Fundació Mies van der Rohe. Cena se udílí jednou za dva roky a porotci v ní oceňují nejlepší projekty napříč evropskými zeměmi. Kdyby byl rok jako kterýkoliv jiný, nejprestižnější architektonická přehlídka starého kontinentu by už zveřejnila užší výběr finalistů. Jenže aktuální ročník bude probíhat jinak: nejenže do něj byly zařazeny stavby z Arménie, Moldavska a Tuniska, ale ani počet 449 děl z 41 zemí není konečný. Protože výstavbu i posuzování komplikují koronavirová opatření, organizátoři prodloužili termíny. Novou podmínkou je, aby stavby byly dokončeny mezi říjnem 2018 a dubnem 2021, letos v září pak komise zveřejní další nominované projekty. Výsledky budeme znát až na jaře 2022.
Česká jedenáctka
Prestižní
ocenění Mies van der Rohe Award může získat jedenáct staveb, které v posledních letech vznikly na území České republiky. S některými jste se na
portálu Kudy z nudy už potkali: namátkou jde o
skleněný dům a sídlo sklářské společnosti Lasvit v
Novém Boru, oceněné
Hlavní cenou České ceny za architekturu 2020,
Památník Jana Palacha ve Všetatech, nové
sídlo Vinařství Lahofer u
Znojma či
revitalizované pražské náplavky.
Protože organizátoři prestižní evropské přehlídky dobře ví, že budovy a infrastruktury jsou odpovědné minimálně za 40 procent veškeré emise skleníkových plynů, v aktuálním ročníku hrají prim především projekty, kde jde ruku v ruce design s udržitelností. Miesova cena Evropské unie proto dává zelenou především rekonstrukcím, adaptacím i transformacím stávajících budov. Ty v české jedenáctce zastupuje například
nová radnice Prahy 7, která vznikla rekonstrukcí starší administrativní budovy, anebo
bývalý pivovar a technická stavba v centru
Znojma, kterou architekti Chybík+Krištof proměnili na
vinný bar Enotéka. Svou historii má i prvorepubliková vilka, proměněná v „rodinný dům v ocelovém korzetu“, naopak z novostaveb stojí za zmínku i vidění
mateřská škola v liberecké čtvrti Vratislavice nad Nisou. Trochu připomíná novoborský Lasvit: architekti Petr Stolín a Alena Mičeková použili podobně jako u svého staršího projektu
Zen-Houses (oceněný Českou cenou za architekturu v prvním ročníku soutěže) lehkou fasádu ze sklolaminátu.
Vila Tugendhat a pavilon Barcelona
Když se spojí neomezený rozpočet, architekt se světovým renomé a svatební dar pro dceru bohatého průmyslníka, vznikne
vila Tugendhat: stavba podle projektu
architekta Ludwiga Miese van der Rohe (1886–1969) dokončená v roce 1930 stála pět milionů korun, za což se v té době daly pořídit desítky rodinných domků. I když právě teď jsou prohlídky jediné
moderní památky UNESCO v České republice zastavené, můžete si je rezervovat a začít se těšit. Návštěva
brněnské funkcionalistické stavby, která patří k základním dílům světové architektury a své době posunula měřítka moderního bydlení, je skutečným zážitkem.
Když je řeč o vile Tugendhat, slavném architektovi a Ceně Mies van der Rohe, je na čase seznámit se stavbou, s níž už v době vzniku vilu srovnávali: o
německém pavilonu, který Mies van der Rohe navrhl pro světovou výstavu v Barceloně. Obě stavby vznikaly v Miesově kanceláři současně, spojovaly je klíčové formální znaky i nová koncepce architektonického prostoru. Jenže zatímco vila zůstala, pavilon v Barceloně byl po skončení výstavy rozebrán. Jak ale postupně během 20. století rostl Miesův mezinárodní věhlas, i barcelonští radní si uvědomili, že by pavilon mohl být velkým turistickým lákadlem, a tak v osmdesátých letech vznikla jeho replika. Příbuzenství s vilou Tugendhat je nezpochybnitelné, od tvaru chromových sloupů přes kombinace skla, onyxu, travertinu a různých druhů mramoru až po Miesem navrženou
ikonu moderního nábytku, křeslo Barcelona. Je celkem symbolické, že právě v
Miesově pavilonu Barcelona se
Ceny Evropské unie za současnou architekturu předávají.
Známí i neznámí uchazeči z ročníku 2019
Cena Evropské unie za současnou architekturu byla poprvé udělena v roce 1987 a zatím nikdy nebyla oceněna žádná česká stavba. Vy ale určitě některé tuzemské uchazeče znáte:
do minulého ročníku se jich zařadilo dvanáct, namátkou
Centrum současného umění DOX v
Praze,
Kinonekino v Plané,
horní stanice lanové dráhy na Pustevnách, moderní
kostel sv. Václava v Sazovicích,
Letenská vodárenská věž,
penzion Štajnhaus v
Mikulově nebo multifunkční
Kotelna v Libčicích nad Vltavou, v
Praze pak
vyhlídková věž Doubravka na Černém Mostě a
polyfunkční dům Drn na Národní. Mezinárodní porota složená z architektů, novinářů a teoretiků ale všechny překvapila: laureátem ceny za rok 2017 se stala
renovace obrovského, čtyři sta metrů dlouhého paneláku v Amsterdamu od týmu lokálních architektů. Vůbec poprvé v historii cen Mies van der Rohe došlo k ocenění nikoli novostavby, ale starší budovy. Bude tento trend pokračovat? Nezbývá než si počkat na další rok.