!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Broumovské stěny s Korunou alias Ďáblovou věží
#světovéČesko a Broumovské stěny s Korunou alias Ďáblovou věží
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a Broumovské stěny s Korunou alias Ďáblovou věží

Vydáno 24. října 2020
Není tu tak nabito jako v Adršpachu a Teplických skalách, je to tu větší než na Ostaši a navíc objevíte spousty kuriozit: to jsou Broumovské stěny se svou legendární korunou. Jak se jmenuje? Jednoduše: Koruna. Tvarem prý připomíná Ďáblovu věž v americkém Wyomingu.

Rozpraskané stěny, vystupující 300 metrů nad povrch: Koruna v Broumovských stěnách a Devils Tower / Ďáblova věž v americkém Wyomingu

Koruna
Ďáblova věž
Představte si Broumovské stěny jako zubatý okraj obrovské mísy. Severní okraj tvoří Ruprechtický Špičák a Javoří hory, uprostřed pak trůní město Broumov s překrásným barokním klášterem. Broumovsko daroval v roce 1213 král Přemysl Otakar I. benediktinskému řádu, o správu kláštera se staralo opatství v Praze-Břevnově. Právě v břevnovských klášterních listinách se poprvé objevuje název Stěny. Je přiléhavý: dvanáct kilometrů dlouhý hřeben Broumovských stěn se skutečně zvedá z ploché krajiny jako stěna a u Božanovského Špičáku a Koruny se dokonce vypíná do výšky až 300 metrů nad Broumovskou kotlinou. Za státními hranicemi pak stěny přechází v polský národní park Stolové hory (Góry Stolowe).
 

Hvězda: kaple, vyhlídky a turistická chata

Protože výletníky cestou z Broumovské kotliny na hřeben Broumovských stěn čeká až třísetmetrové převýšení, oblíbenější jsou přístupové trasy z opačné strany, od Honského sedla a Honského Špičáku, Slavného, Machova a hlavně od Hvězdy.

Ikonickým místem Broumovských stěn je kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě, dílo mistra českého baroka Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pojmenování Hvězda ale je starší než kaple samotná, vzniklo nejpozději kolem roku 1670. Tehdy prý byl vysoko na skalách vztyčen vysoký dřevěný kříž se zlacenou hvězdou, která příchozím zdaleka ukazovala směr jejich cesty. Samotná kaple vznikla roku 1733 a dnes ji doplňuje kamenný vyhlídkový ochoz a nedaleká chata Hvězda; byla postavena v polovině 19. století v alpském stylu a dodnes slouží jako výletní restaurace.

V okolí Hvězdy a Supího hnízda objevíte kolmé či převislé skalní svahy vysoké několik desítek metrů, jejichž horní okraje lemuje řada skalních vyhlídek. Směrem k Polici nad Metují naopak krajinu brázdí hluboké rokle, například Kovářova, spojená s pověstmi o dávné penězokazecké dílně. Hluboká zalesněná rokle je dva kilometry dlouhá, lemovaná až stometrovými skalami, cestou navíc objevíte Mariánskou jeskyni nebo jeskyni Kovárna, spíše jeskynní výklenek s protékajícím potůčkem.
 

Koruna a kamenná zoo

Nejvyšší vrcholky Broumovských stěn, Božanovský Špičák (773 m) a výraznou Korunu (769 m) najdete v jejich jihovýchodní části. Cestou k nim si můžete prohlédnout další symbol stěn, pět metrů širokou a pět metrů vysokou pískovcovou kamennou bránu, jejíž stáří se odhaduje na několik milionů let. Celkem dobře je dostupná z osady Slavný, v jejíž blízkosti také objevíte spousty kamenných hřibů; nejlepší naleziště je v lese kolem červeně značené Hřebenovky mezi Slavným a odbočkou k vyhlídce na Čertovu tchyni. Ke kamenné bráně se z rozcestí Nad Slavným vydáte naopak po žluté značce do Zaječí rokle a dál po strmém východním svahu Broumovských stěn až k Velké kupě; až ke skalní bráně vede odbočka ze značené cesty.

Asi o 1,5 kilometru dál můžete odbočit k vrchu Koruna (769 m). Druhému nejvyššímu vrcholu Stěn chybí k prvenství necelé čtyři výškové metry. Na vrcholu čeká skalní vyhlídka se zábradlím a jedinečnými výhledy na Broumovsko a Javoří hory.

O kousek dál si pak výlet můžete zpestřit ještě v kamenné zoo. Říká se tak okružní, žlutě značené trase kolem Božanovského Špičáku, protože cestu lemuje řada skalních útvarů se zvířecími jmény. Objevíte tu třeba Veverku, Velblouda, Želvu nebo Kočku, ale i exotického Varana.
 

Víte, že…?

  • O vrcholu Koruny koluje pověst o kamenné panně šijící košili. Každý rok na ní udělá jeden steh a až ji došije, nastane konec světa. Mimo to panna střeží ohromný poklad, který prý bývá vidět jen jednou do roka, a to na květnou neděli.
  • Suchý vrch, Lopota anebo Bílá skála už vlastně patří ke Stolovým horám; je to nefalšovaný poslední kout světa zastrčený za Broumovskými stěnami, kam nevedou turistické značky a kde se nedá úplně věřit cestám. V prudkém svahu nad Božanovem se nacházejí zbytky hrádku Raubschloss. Po českém jménu nepátrejte, neexistuje, podobně jako jakékoliv zmínky a zprávy o jeho historii. Zřejmě nebyla dlouhá, podle archeologického průzkumu hrad zanikl už někdy v 15. století. Anebo zkameněl, tedy pokud by měla pravdu dávná pověst o loupežnících, kteří se na hrádku usadili. Lidi z okolních vesnic sužovala banda hrdlořezů tak dlouho, až uspořádali prosebné procesí ke kapličce Panny Marie a ta je vyslyšela. Přes noc zkameněl jak hrad, tak i všichni mordýři. Brány Raubschlossu se prý otvírají na jen na Štědrý den a navíc jen v době, kdy se v božanovském kostele slouží půlnoční mše.
  • Na samotném vrcholu Lopoty se nachází malé rašeliniště, kde podle jiné pověsti loupežníci týrali své oběti. Jeden muzikant prý musel hrát do chvíle, než i s housličkami zmizel v hlubinách. Odpovídal by tomu i německý název pro kopec Menschenmarter, tedy lidská muka.
  • Devils Tower / Ďáblově věži do amerického Wyomingu jsme se už se seriálem #světovéČesko podívali, a to v článcích o hoře Bořeň a o Rotavských varhanách. Při srovnání s Korunou sem zamíříme potřetí: unikátní skalní monument na okraji Bear Lodge Mountains a Black Hills nepřitahuje jen horolezce, ale také pověsti. Původní indiánské kmeny vrch uctívaly jako posvátný a dodnes se tu konají nejrůznější obřady a oslavy.
  • Hora je vulkanického původu a vznikla zhruba před 50 miliony lety vytlačením žhavé lávy na povrch země. Měkčí horniny odstranila eroze a zbyla jen osamocená Ďáblova věž. Její rozpraskaný povrch je důsledkem chladnutí a krystalizace lávy.
  • Nedaleko pak stojí neobyčejné sochařské dílo, socha Kruhu posvátného kouře. Autorem je japonský umělec Junkyu Muto, který je vytvořil jako poctu světovému míru. Zpodobňuje první vyfouknutí dýmu z pověstné dýmky míru.
                 
Vrchol Koruna v Broumovských stěnách

Vrchol Koruna v Broumovských stěnách

Koruna je strmý vrch nad obcí Božanov v Broumovských stěnách na území CHKO Broumovsko. Leží v nadmořské výšce 769 m.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují

Skalní hrad Střmen v Teplicích nad Metují

Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Na vrcholu skalních věží je vybudována ohrazená vyhlídka na Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou a údolí Metuje.

Turistická trasa z Broumova na Hvězdu a Ostaš

Turistická trasa z Broumova na Hvězdu a Ostaš

Středně náročná turistická trasa měří necelých 12 km. Zdejší krajina je pozoruhodná, krásná, tajemná, jedinečná a rozhodně má návštěvníkům co nabídnout. Vydejte se na výlet nádhernou přírodu s romantickými skalami a dech beroucími výhledy do kraje.

Národní Geopark Broumovsko

Národní Geopark Broumovsko

Národní geoparky jsou území, která představují výjimečné geologické bohatství a další přírodní a kulturní dědictví naší země. Tuto charakteristiku splňuje i Geopark Broumovsko, který je již 9. takovým územím v České republice.

Rozhledna Čáp v Adršpaško-Teplických skalách

Rozhledna Čáp v Adršpaško-Teplických skalách

Na vrchu Čáp se nedaleko Teplic nad Metují v nadmořské výšce 786 m n.m. nachází stejnojmenná rozhledna, která poskytuje nádherné výhledy nejen na okolní skalní města, ale také Krkonoše nebo Orlické hory.

Supí skály s vrcholem Čáp v Teplicích nad Metují

Supí skály s vrcholem Čáp v Teplicích nad Metují

Na jihovýchodním okraji Teplických skal se nachází, stranou od hlavních turistických tras, skalní oblast Bludiště se Supími skalami. Hřeben Supích skal je nejvyšší partií celé oblasti a jeho vrchol Čáp (786 m. n. m.) pak nejvyšší kótou celé oblasti Adršpašsko-Teplických skal.

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Skalní útvary Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.

Chata Hvězda v Broumovských stěnách

Chata Hvězda v Broumovských stěnách

Romantická dřevěná chata Hvězda stojí na okraji pískovcových skal nedalekých Broumovských stěn. Terasa chaty poskytuje překrásné výhledy směrem na Broumovsko a hraniční pásmo Javořích hor.

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Kočičí hrádek v Kočičích skalách

Kočičí hrádek v Kočičích skalách

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

Jestřebí hory

Jestřebí hory

Jestřebí hory, součást Žacléřské vrchoviny, jsou většinou zalesněný asi 19 km dlouhý hřeben. Probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím Metuje u Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou nabízí nádherný pohled do širokého okolí.

Teplické skalní město - zázrak divoké přírody

Teplické skalní město - zázrak divoké přírody

Masivní, do nebe sahající skalní stěny, tajuplné území s nejrozsáhlejším skalním labyrintem ve Střední Evropě s obtížnějšími výstupy, adrenalinové vyžití i studenou oblast nazvanou Sibiř, to vše nabízejí Teplické skály.

Božanovský Špičák – nejvyšší bod Broumovských stěn

Božanovský Špičák – nejvyšší bod Broumovských stěn

Nejvyšší vrchol Broumovských stěn měří 773 m. Cesta k němu vede skalním bludištěm se zajímavými útvary, které lidé překřtily mnoha jmény ze zvířecí říše, proto se těmto skalám někdy přezdívá „Kamenná Zoo“.

Slavenské hřiby na hřebeni Broumovských stěn

Slavenské hřiby na hřebeni Broumovských stěn

Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice.

K Čápu - turistický chodník v Adršpaško-Teplických skalách

K Čápu - turistický chodník v Adršpaško-Teplických skalách

Pro turisty Teplického skalního města byl v roce 2016 obnoven turistický výstup po zelené značené trase na rozhlednu Čáp v jižní části Adršpašsko-teplických skal.