Skalická a Veselská brána ve Strážnici
Vjezdy do města
Strážnice skutečně tvoří
dvě dvojice cihlových bašt, středověká pevnost i klenutí bran ale už dávno vzaly zasvé. Obě brány byly součástí opevnění s valem a vodním příkopem, které nechal v druhé polovině 16. století vystavět tehdejší majitel strážnického panství Jan ze Žerotína jako obranu proti tureckým nájezdům. Bašty na hlavních přístupových cestách do města dokázaly čelit i palným zbraním těžšího kalibru. Dodnes jsou patrné výklenky, v nichž stávali vojáci na hlídkách. Z přízemí se dalo střílet z hákovnic a děl, v patrech bašt pak byly rozmístěné menší klíčové střílny. Obě bašty propojovala ze strany města chodba, z níž se také vcházelo do bytu branného. Někdejší podobu obou bran můžete vidět v
Městském muzeu.
Brány byly vybaveny těžkými mřížemi a padacími mosty, které se na noc zvedaly. Ty po čase vystřídaly pevné mosty a mříže nahradila vrata. Město mělo ještě dvě menší brány, Svačinovskou a Vinohradnickou.
Pád strážnických hradeb
Když turecké nebezpečí pominulo, opevnění ztratilo smysl a hradby začaly zvolna mizet. Příkopy se zavážely odpadem, velké kameny se prý použily na opravu pivovarského mostu, ty malé skončily ve zdech strážnických domů a stodol. Materiálu ale i tak bylo více než dost, takže ještě v roce 1876 okresní silniční výbor vyzval městskou radu, aby odklidila kameny, povalující se už delší dobu podél cest.
Ze strážnické kroniky víme, že definitivní zboření bran nařídil Moravský zemský výbor kvůli zlepšení dopravy na hlavní silnici. Strážnickým to očividně bylo proti srsti, ale výzvy se několik let opakovaly, a tak nakonec na jaře 1876 brány skutečně padly. Strážnickým to dodnes je líto: brány v původní podobě by byly hezkou památkou, podobně jako
zámek,
skanzen,
Baťův kanál,
vinné sklepy nebo
modrotisková dílna. Za jinou silnici by byli nepochybně rádi i řidiči, pro něž jsou úzké úseky v obou branách občas pastí, a to navzdory vyznačení přednosti v jízdě.
Kaplička, kamion a slovácké ornamenty
Pastí se v roce 2015 stala
Veselská brána pro řidiče kamionu maďarské společnosti: nerespektoval zákaz vjezdu a zboural
kapličku Všech svatých, která stávala kousek od brány na místě někdejšího popraviště pro ženy. Kaplička pak víc než rok ležela v sutinách, než ji postavili o kousek dál v parku u kulturního domu. Přesunem sice přišla o status kulturní památky, ale
malované slovácké ornamenty se na ní znovu skví jako dřív. A řidiči? Ti si oddechli, maďarský kamion nebyl jediný, komu stavba v křižovatce překážela.
Výlet do Ománu za pevnostmi a keramikou
Cestovatelským zážitkem není jen jihomoravská Strážnice, ale také sultanát Omán na východním cípu Arabského poloostrova. Země je široko daleko známá svým voňavým zlatem aneb kadidlem, které ji proslavilo už před několika tisíci lety.- Legendární jsou i desítky starých pevností s masivními okrouhlými baštami, které připomínají právě strážnické bašty. Dokonalým spojením architektury a originálních obranných prvků je Nizwa, ležící dvě hodiny od hlavního města Muscat. Pevnost ze 17. století je součástí stejnojmenného města, stojí ale na základech starších staveb, odhadem už z 12. století. Její dominantou je vysoká věž, obklopená mohutnými zdmi. Zdi pevnosti byly až pět metrů silné a dokázaly odolat dělostřelbě. Válcovitý tvar podobně jako ve Strážnici obráncům dovoloval dokonalý rozhled do všech světových stran.
- Pevnost Nizwa je prošpikovaná rafinovanými nástrahami: u vstupů a dveří jsou dokonale maskovaná propadliště, ve zdech pak desítky malých otvorů pro střelce, jimiž se dalo pálit do okolí. Najdete tu také vražedné díry, které se vmžiku daly zalít vroucí vodou či olejem. Kdo do nich spadl, neměl šanci přežít.
- Pro Nizwu je typická keramika, a to jak ozdobné obří vázy a talíře, tak hrníčky a misky k běžnému použití.