!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a brána Matky Boží v Jihlavě: tah věží až na pobřeží Atlantiku
#světovéČesko a brána Matky Boží v Jihlavě: tah věží až na pobřeží Atlantiku
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a brána Matky Boží v Jihlavě: tah věží až na pobřeží Atlantiku

Vydáno 2. května 2021
Titul Stříbrná pokladnice českého království neplatil jen pro Kutnou Horu, ale i pro Jihlavu. Protože bohaté stříbrné žíly si zasloužily patřičnou ochranu, město už ve 13. století obkroužily impozantní hradby a v dalších staletích se mnohokrát vylepšovaly: přibývaly věže a bašty, prohlubovaly se hradební příkopy. Leccos můžete vidět dodnes, například bránu Matky Boží, jedinou z pěti středověkých městských bran.
Dvě věže vznikly jako součásti opevnění a snadno by mohly nahradit jedna druhou: brána Matky Boží v Jihlavě a Torre de Belém v portugalském Lisabonu
Brána Matky Boží v Jihlavě
Torre de Belém v Lisabonu
Zpočátku se vesnice na břehu řeky Jihlavy od jiných středověkých tržních osad ničím nelišila. To se však rychle změnilo v polovině 13. století po objevu stříbronosných rud. Téměř liduprázdný kraj zaplavily stovky lidí, stříbrná horečka přilákala na Vysočinu horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Když vesnice přestala jejich potřebám stačit, vyrostlo na protějším břehu řeky velkoryse rozvržené město s velkým náměstím, třemi na svou dobu obrovskými kostely, mincovnou, kamennými domy, školou, špitálem a také hradbami: Jihlava. Město obklopilo tři kilometry dlouhé opevnění se dvěma dva pásy masivních kamenných zdí, věžemi, baštami, příkopem a také s pěti městskými branami. Z nich nakonec zbyla jen ta poslední: brána Matky Boží.
 

Nedobytná stříbrná pokladnice

Přestože bohaté doly plnily stříbrem bezedné pokladnice českých králů, velká část bohatství plynula i do kapes zdejších patricijů. Jihlava vzkvétala, záhy získala královská privilegia a stala se jedním z nejmocnějších měst celé země.

Opevnění, které Jihlavě pomohlo například během husitských válek, se nezadržitelně začalo rozpadat na přelomu 17. a 18. století. Přestože hradby rychle mizely kus po kuse a bašty i věže se postupně měnily na obydlí, dodnes se z opevnění dochovaly asi dvě třetiny. Nynější podobu jihlavské hradby získaly v druhé polovině 20. století, kdy už samozřejmě šlo jen o zajímavou památku.

Ačkoli je zachovaný pás hradeb rekonstruovaný podle barokní podoby ze 17. století, z větší části jde o starší, středověké hradby ze 14. až 16. století. Vývoj válečné techniky je sice doběhl, ale umění stavebních mistrů překonalo věky: staré bytelné opevnění z kamene se dochovalo v mnohem lepším stavu než novější a mnohem choulostivější pevnostní stavby z přelomu 16. a 17. století.
 

Brána Matky Boží: pamětnice vzniku města



V letech 1832 až 1849 byly postupně zbourány čtyři z pěti městských bran. Na severu v dnešní Komenského ulici bývala velká Špitálská brána, kterou vedla cesta na dnešní Havlíčkův Brod a Prahu, naopak Brtnická brána ve Znojemské ulici střežila jižní vchod do města. Menší branou byla Křížová, která stávala v Křížové ulici. V neklidných dobách bývala často zazděná a při bourání přišla na řadu jako první. Poslední brána, která rovněž bývala čas od času kvůli bezpečnosti zazděná, byla Česká, zvaná též Brněnská. Stávala v Brněnské ulici přibližně v místě dnešního domu č. 31, procházela tudy cesta na Velké Meziříčí a Brno, a s šířkou přibližně 6,5 metru patřila mezi ty menší.

Západní směr na Pelhřimov střežila třetí z velkých bran, brána Matky Boží, která je dnes jedním ze symbolů Jihlavy. Vznikla během druhé poloviny 13. století, po požáru v 16. století byla renesanční nástavbou zvýšena na 24 metrů a od roku 1853 ji zdobí hodiny.

Dnes brána Matky Boží slouží jako vyhlídková věž, sídlí v ní informační centrum a prohlédnete si tu také obrazy z historie města.
 

Další kousky opevnění

jihlavskými hradbami se nejlépe seznámíte pěšky, upravené parkány s lavičkami a dětským hřištěm lákají k procházkám a posezení. Neměli byste zapomenout ale ani na další součást jihlavské pevnosti, neviditelnou, ale o to důležitější a navíc přístupnou pro všechny zájemce: systém podzemních chodeb, který dosahoval celkové délky přibližně 25 kilometrů. Ačkoli původně byly podzemní prostory určeny ke skladování piva a vína, chodby se využívaly i k vojenským účelům, zejména pak štoly, které vedly z centra města do prostoru za hradby.

Za vidění stojí také Malebná bašta v Divadelní uličce 12, jediná zachovaná bašta z původních čtyř bašt v tomto úseku hradeb. Zbytek až sedm metrů hlubokého hradebního příkopu byl v těchto místech zasypán teprve v polovině 20. století.
 

Tah věží z Jihlavy k Atlantiku

  • Kdybyste dokázali uchopit bránu Matky Boží a přenést ji z Jihlavy do portugalského hlavního města Lisabonu, do míst, kde řeka Tejo ústí do Atlantiku, snadno by mohla nahradit Belémskou věž / Torre de Belém.
  • Také lisabonská robustní, ale přesto elegantní stavba vznikla jako součást obranného systému. Byla vybudována mezi lety 1515 a 1521 vojenským architektem Franciskem de Arruda, který vystavěl několik pevností na portugalských územích v Maroku.
  • Věž je postavena v takzvaném manuelském stylu, který je konečným obdobím portugalské pozdní gotiky a vyznačuje se bohatou výzdobou. Střílny, cimbuří, věžičky, klenutá okna i balkony Belémské věže zdobí templářské kříže, hlavy delfínů, beranů či lvů, a dokonce i nosorožec.
  • Věž původně stávala na malém ostrůvku a střežila vjezd do lisabonského přístavu, ale díky přílivové vlně po zemětřesení v roce 1755 a následným říčním naplaveninám dnes stojí těsně u břehu. Sloužila jako maják, celnice i vězení. Mimochodem, nic pro neplavce: podzemní kobky bývaly často zaplavené vodou.
  • Protože Torre de Belém je jedním z památníků portugalského velmocenského postavení během období velkých námořních objevů na přelomu 15. a 16. století a z blízkého přístavu vyplouvali na své objevitelské plavby mořeplavci zvučných jmen, mluví se o ní jako o symbolu portugalského zlatého věku. Roku 1983 byla Torre de Belém společně s blízkým klášterem řádu sv. Jeronýma zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
  • Dnes je lisabonská čtvrť Belém místem, které nevynechá prakticky žádný turista. Podobně jako brána Matky Boží v Jihlavě je i Torre de Belém jednou z nejobdivovanějších památek města a také nabízí kouzelný výhled do okolí, a to z výšky 35 metrů.
Muzeum Vysočiny v Jihlavě

Muzeum Vysočiny v Jihlavě

Jihlavské Muzeum Vysočiny nabízí návštěvníkům expozici věnovanou archeologickým nálezům z kraje a kamenným artefaktům ze sbírek muzea, od září 2014 byly otveřeny nově zrestaurované expozice věnované živé přírodě. Nové jsou expozice nejstarších a nejnovějších dějin regionu.

Jihlavské kolektory

Jihlavské kolektory

Vzhledem ke skutečnosti, že se kolektory nacházejí pod historickým centrem města, jsou místními nazývány „jihlavské metro“. Jihlavské kolektory slouží pro rozvod inženýrských sítí jako je elektřina, telefony, voda ...

Brána Matky Boží v Jihlavě

Brána Matky Boží v Jihlavě

Brána, která vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran.

Jihlava - nejstarší hornické město v České republice

Jihlava - nejstarší hornické město v České republice

Prvním hornickým městem se stala kolem roku 1240 Jihlava, v jejímž okolí byly objevené stříbrné žíly. Celkem zde bylo známo přes 20 rudonosných žil, jejichž mocnost byla velmi proměnlivá, od několika cm až do 2 m.

Jihlavské podzemí - druhé největší na území republiky

Jihlavské podzemí - druhé největší na území republiky

Chodby vznikly vzájemným propojením sklepů, které byly od konce 13. století tesány ve skále, mnohdy ve třech patrech pod sebou a sloužily k uskladnění piva a řemeslných výrobků. V nejhlubším místě vede trasa 18 metrů pod povrchem, unikátem je fosforeskující chodba.

Klíče v Jihlavě – památník 17. listopadu

Klíče v Jihlavě – památník 17. listopadu

Na levém břehu řeky Jihlavy poblíž aquaparku byl 17. listopadu 2015 odhalen památník událostí 17. listopadu 1989. Památník má podobu klíčů s přívěskem se symbolem srdce.

Galerie Nonstrop - výstavy pod širým nebem

Galerie Nonstrop - výstavy pod širým nebem

Třetí nejužší ulička v České republice se proměnila v galerii. Ulice je široká jen 180 centimetrů a teď se v ní budou každého čtvrt roku střídat výstavy umělců.