!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Bořeň: dračí i ďábelská hora nad Bílinou
#světovéČesko a Bořeň: dračí i ďábelská hora nad Bílinou
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a Bořeň: dračí i ďábelská hora nad Bílinou

Vydáno 2. května 2020
Bořeň, vrch s jedinečnou siluetou, je z každé strany jiný. Při pohledu z Bíliny prý připomíná ležícího lva, ze západu ale vypadá jako hlava mamuta anebo obra. Existují ale i kopce, které by se s mírnou nadsázkou daly označit za jeho kopie, třeba Koruna na Broumovsku nebo Ďáblova věž v americkém Wyomingu.

Hora Bořeň bývá často srovnáván s Ďáblovou horou ve Wyomingu v USA

Hora Bořeň
Devil's Tower
Tvar kopce Bořeň s téměř kolmo vzhůru stoupajícími stěnami je unikátní široko daleko. A tak, přestože leží už za hranicemi Českého středohoří, patří k jeho symbolům. Charakteristický je i pro město Bílinu: ostatně od zdejších lázní Kyselka vede na Bořeň nejznámější výletní trasa.
 

Bořeň: vrch jedinečný v mnoha směrech

S nadmořskou výškou 539 metrů sice Bořeň nepatří mezi nejvyšší v okolí, přesto je nepřehlédnutelný: údolí řeky Bíliny, která pod ní protéká, převyšuje o 340 metrů. Až nahoru vás dovede naučná stezka, odměnou pak je báječný kruhový výhled na hradbu Krušných horKlínovcem, Bouřňákem a Komáří hůrkou, na Ještěd, České středohoříMilešovkou, Bílinu i pozvolna se zotavující krajinu radovesické výsypky. V podkrušnohorské pánvi rozeznáte města Most, Teplice a rozsáhlé povrchové lomy, vidět jsou i vzdálené Doupovské hory nebo Děčínský Sněžník.

Kromě titulu nejskalnatějšího samostatně stojícího vrchu České republiky Bořeň představuje největší znělcové těleso v Evropě. Není divu, že černě zbarvené skalní stěny a věže, zubaté hřebeny, suťové svahy a rozsedliny si už na začátku 20. století oblíbili horolezci. Až sto metrů vysoké skalní stěny dokonce nabízejí výstupy vysokohorského rázu, navíc lezení se tu dá provozovat celoročně. Jenže kopec je díky své geologické výjimečnosti zároveň domovem řady unikátních druhů rostlin a živočichů, a tak tu už v roce 1977 byla vyhlášena národní přírodní rezervace. Proto jsou některé oblasti pro horolezce uzavřené a přednost dostala flóra a fauna.
 

Magie a draci

Neobvyklým tvarem přitahoval Bořeň pozornost už před stovkami let. Nikoho nepřekvapí, že si výstup nenechal ujít německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt nebo německý básník Johann Wolfgang Goethe, ale už dávno před nimi, v druhé polovině 17. století, nahoru vystoupal také jezuitský učenec, historik, literát i cestovatel Bohuslav Balbín. V latinsky psané knize Miscellanea historica regni Bohemiae, poprvé vydané roku 1681, píše: „…mezi těmi horami, jež jsem nazval Prostředními (České středohoří) a jež se táhnou v nepřerušeném sledu od Litoměřic až k Mirošovicům, je proslulá hora, které lidově říkají Bílinská (Bořeň), poněvadž ční nad Bílinou. V pravdě by se měla jmenovat Veliká Skála nebo Bradlo, z větší části je totiž příkrá a holá, na samém vrcholku pak nemá nic než beztvará skaliska, avšak toto náhodné seskupení balvanů dodává horám půvab. Staří vykládají, že tato hora má své zajímavosti: že byli někdy spatřeni draci, jak vylétají z jeskyň a opět tam zalétají. Že ve svém nitru chová zlato a stříbro a že tam byly nejednou nalezeny drahé kameny, ale také hadi s korunkami, a že tam rostou vzácné byliny. To všechno vyprávějí dávné zkazky. Sám myslím, že je to pravda.“

Dál Balbín líčí, jak nejednou na tu horu vystoupil, ačkoli se tam jde příkrou cestou a dost nebezpečně po kluzkých kamenech, a že v životě nespatřil strmější výšinu (nevyjímaje prý tu, kterou ukazují na Moravě u hradu Letovic). Popisuje, že uprostřed má Bořeň svažitou pláň podobnou louce nebo zahrádce, a tady že rostlo plno květin, které neznal a dosud nespatřil. Spatřil také vlčí doupata a jeskyni a připomněl, že u blízké vesnice Hrobčice byla roku 1438 svedena bitva s Míšňany. Padlí prý tehdy byli pochování z jedné i druhé strany hory a pří svých návštěvách objevil prastaré náhrobky s erby.
 

Stará alpská zahrada

Draky, vlky nebo zlato současným výletníkům Bořeň nabídne jen těžko, ale jedna rarita je dosud patrná. Za první republiky vznikla na úpatí kopce skvostná alpská zahrada zvaná Borschengarten, kde rostly různé druhy růží, vřesu a cypřišů, skutečným hitem se však staly skalničky. Její zakladatel ale záhy zemřel a po druhé světové válce zahrada zanikla. Kromě několika netypických dřevin už její živé pozůstatky nenajdete, dochovala se ale romantická vstupní brána a několik zdí. Najdete je kousek zatáčky na silničce stoupající k chatě Pod Bořeněm (GPS 50.5310097N, 13.7595372E).
 

Víte, že?

  • Bořeň se objevuje v ženském i mužském rodě a původ slova neznáme. Hora možná byla pojmenována podle Bořeny, manželky bájného knížete Kroka.
  • Kopce podobné Bořeni najdete i jinde, například v Broumovských stěnách. Strmý vrch Koruna s nadmořskou výškou 769 metrů se tyčí nad Božanovem, na jeho vrchol stoupá žlutě značená trasa. Z vyhlídky je rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.
  • Dalšího bratříčka má Bořeň v americkém Wyomingu. Devils Tower / Ďáblova věž sice má nadmořskou výšku 1 559 metrů, nad okolní terén ale vystupuje „jen“ 386 metrů vysoký kužel.
  • Ďáblova věž je 200 metrů široká, Bořeň až půl kilometru. Hora se objevila například ve Spielbergově filmu Blízká setkání třetího druhu.
Znělcová hora Bořeň v Českém středohoří - geologický

Znělcová hora Bořeň v Českém středohoří - geologický "bratr" Ďáblovy věže v americkém Wyomingu

V nejzápadnější části Českého středohoří, mezi městy Bílinou a Mostem, se do výše 539 metrů nad mořem tyčí skalnatý, zčásti zalesněný kopec zvaný Bořeň. Jedná se o unikátní místo se skvělým kruhovým výhledem na průmyslovou krajinu pod ním.

Lesopark Kyselka v Bílině

Lesopark Kyselka v Bílině

Lesopark se nachází na jihozápadně města a je součástí Lázní Bílina.

Lázně Kyselka v Bílině

Lázně Kyselka v Bílině

Lobkovický lázeňský areál Bílina je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras. Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Rozhledna Elektrárny Ledvice - nejvyšší rozhledna v České republice

Rozhledna Elektrárny Ledvice - nejvyšší rozhledna v České republice

Nejvyšší rozhledna v ČR je součástí informačního centra elektrárny, které se snaží poutavou formou pomocí multimediální techniky přiblížit návštěvníkům svět energetiky, resp. uhlí.

Elektrárna Ledvice - výprava za uhelnou energetikou

Elektrárna Ledvice - výprava za uhelnou energetikou

Informační centrum Ledvice je umístěno v prostorách administrativní budovy Elektrárny Ledvice, která leží na úpatí Krušných hor nedaleko měst Bílina a Teplice v Čechách. Expozice je zaměřená na klasickou uhelnou energetiku a je tak první svého druhu v České republice.

Žižkovo údolí v Bílině

Žižkovo údolí v Bílině

Jen několik minut chůze z centra Bíliny se nachází Žižkovo údolí.

Bílina – perla průmyslového severu

Bílina – perla průmyslového severu

Bílina pramení v Krušných horách v okolí Chomutova a v Ústí nad Labem se vlévá do Labe. Sjízdná je v délce cca 50 km po celý rok. Jezů je na řece pomálu a nesjízdný není ani jeden, celých 23 km není třeba nic přenášet.

Další aktuality

12.10.
2020
#světovéČesko a slavný porcelán s cibulovým vzorem

#světovéČesko a slavný porcelán s cibulovým vzorem

Severozápadní Čechy | Životní styl
10.10.
2020
#světovéČesko a mramorový benátský kostel v Dubí

#světovéČesko a mramorový benátský kostel v Dubí

Severozápadní Čechy | Památky
9.10.
2020
Říjen návštěvníky ústecké zoo baví

Říjen návštěvníky ústecké zoo baví

Severozápadní Čechy | Příroda