Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Bílkova vila v Praze: originální secesní stavba plná symbolů
#světovéČesko a Bílkova vila v Praze: originální secesní stavba plná symbolů
"> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Bílkova vila v Praze: originální secesní stavba plná symbolů

Vydáno 2. června 2021
Bílkova vila na Hradčanech patří k nejoriginálnějším stavbám secesní architektury v Praze, přesto ji zná jen málokdo: je schovaná za stromy a ani pamětní deska za plotem se jménem významného umělce období secese a symbolismu není příliš nenápadná. Přesto je Bílkův netradiční výtvarný styl rozpoznatelný na první pohled – a dokonalou ukázkou jeho mistrovství je i samotná vila.
Dva secesní domy, které pro své rodiny navrhli secesní umělci: Bílkova vila v Praze a vila, kterou si v německém Výmaru nechal postavit Henry van de Velde
Bílkova vila v Praze
Vila ve Výmaru
František Bílek (1872–1941) nebyl jen sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik, ale také architekt. Jeho první stavbou byl dům s ateliérem v rodném jihočeském Chýnově, postavený roku 1898, jemuž Bílek důvěrně říkal Chaloupka. Podle autorova vlastního návrhu vznikla roku 1911 také Bílkova vila na Hradčanech; dostanete se k ní pohodlně pěšky od stanice metra Hradčanská anebo z Malostranské přes Chotkovy sady.
 

Bílkova vila: stopa kosy v obilném lánu

Vila z režného zdiva, kterou si Bílek navrhl a nechal postavit v letech 1910 až 1911 na jedné z hradčanských bašt, je překvapivě prostá a dobře by zapadla do některé ze zahradních čtvrtí staré dobré Anglie. Teprve při bližším seznámení zjistíte, že v jednoduchosti se skrývá nejenom krása, ale i vyšší princip – a přesně to měl Bílek v plánu.

Oceňují ji i odborníci: například v knize Slavné pražské vily se píše, že Bílkova vila je považována za jediné architektonické vyjádření symbolismu, uměleckého směru známého spíše z výtvarného umění anebo z literatury.

Stavba s bílými okenními rámy a stupňovitými balkony má symbolizovat žitné pole: její půdorys je odvozen ze stopy kosy v obilném lánu, samotné pole pak symbolizuje plochá střecha, ve své době nejenom neobvyklá, ale dokonce vůbec první svého druhu v Praze. Světlé sloupy inspirované staroegyptskými motivy představují stylizované snopy klasů, symbolika se ale skrývá i v drobnostech a detailech. Nejlépe to poznáte při prohlídce interiérů – a do nich se v Bílkově vile podíváte lehce, protože o stavbu pečuje Galerie hlavního města Prahy. Ta je správcem odkazu a téměř veškeré Bílkovy pozůstalosti, a veřejnosti zpřístupňuje i vilu.
 

Umění v Bílkově vile



Galerie představuje návštěvníkům Bílkovu vilu jako komplexní výtvarné dílo: sochař totiž navrhl nejenom rodinný dům s ateliérem, ale i nábytek a veškeré detaily. K našemu štěstí se budova dochovala téměř v původním stavu, a dnes ji proto můžeme považovat za Bílkovu originální galerii. Lampa nad hlavním vchodem je inspirovaná pro secesi typickým rostlinným motivem dubové větvičky s plodem žaludu. Podobné motivy se objevují v interiérech na vyřezávaných dveřích, kovaných klikách a nábytku: také ten Bílek osobně navrhoval. Obdivovat ho můžete například v jídelně, pracovně a v části prvního patra.
 

Podzimní vila, plastiky a další díla Františka Bílka



Některé Bílkovy plastiky, kresby a grafiky jsou k vidění přímo ve vile, v ateliéru i v dalších místnostech, za jinými se vydejte společně s portálem Kudy z nudy. Nejblíž to máte k Procházkově vile, která podobně jako Bílkova vila vznikla jako součást jediného urbanistického komplexu na místě původních městských hradeb. Procházkovu vilu navrhl rovněž František Bílek, a to pro tehdejšího městského fyzika (dnes by šlo o hlavního hygienika) Ladislava Procházku. Zatímco vlastní umělcova vila měla symbolizovat léto, Procházkova vila hýří podzimními motivy.

Další výlet za dílem Františka Bílka může vést třeba k plastice Ukřižovanýkatedrále sv. Víta na Pražském hradě. Pro město Tábor Bílek vytvořil Husův pomník, v Přerově stojí pomník Jana Blahoslava, Bílkovy plastiky jsou k vidění také v ambitech poutního kostela na Křemešníku. V Chýnově kromě Bílkova domu můžete vidět monumentální plastiku Modlitba nad hroby, která zdobí umělcův náhrobek na chýnovském hřbitově, anebo dům ve Vančurově ulici, v jehož štítu stojí Bílkova Madona.
 

#světovéČesko a dům architekta v německém Výmaru

  • Vlastní dům v osobitém secesním stylu si nechal podle vlastního návrhu postavit také belgický malíř, návrhář a architekt Henry van de Velde (1863–1957). V roce 1902 přijel do německého Výmaru, aby vedl školu umění a řemesel. Domu v klidné čtvrti Ehrighsdorf na jihu města se říká Hohe Pappeln, a to podle aleje vysokých topolů lemujících cestu k zámeckému parku Belvedere. Masivní kamenné travertinové zdivo pochází z nedalekého lomu.
  • Na rozdíl od Bílka, který při stavbě své pražské vily žádné sousedy neměl, Velde od nich sklízel kvůli neobvyklému vzhledu domu kritiku. Nepravidelný tvar budovy ovšem vychází z funkčního řazení místností, uspořádání vnitřního vybavení a nejvýhodnější orientace ke světovým stranám.
  • O dům nyní pečuje nadace Klassik Stiftung Weimar, zařízení interiérů pochází z bytu, který van de Velde navrhl v roce 1903 do výmarského bytu novináře a scénáristy Maxe von Münchenhausena.
Bílkova vila – ateliér a stálá expozice secesního umělce Františka Bílka

Bílkova vila – ateliér a stálá expozice secesního umělce Františka Bílka

V Bílkově vile v Mickiewiczově ulici v Praze je návštěvníkům zpřístupněn ateliér Františka Bílka. V další části objektu je umístěna stálá expozice, která představuje díla z vrcholného období tohto všestranného secesního umělce.

Praha 6

Praha 6

Šestý pražský obvod vás překvapí kombinacemi starobylé a moderní architektury i pěknou přírodou. Prohlédněte si například zbrusu novou Národní technickou knihovnu či prastarý břevnovský klášter, Bílkovu vilu, funkcionalistickou Müllerovu vilu anebo hvězdicovitý letohrádek Hvězda na Bílé hoře!

Dům Františka Bílka v Chýnově u Tábora

Dům Františka Bílka v Chýnově u Tábora

V Chýnově se roku 1872 narodil (a roku 1941 zde zemřel) významný český sochař, výtvarník, architekt Franrišek Bílek. V 1898 si zde umělec na pozemku své rodiny nechal podle svých návrhů postavit dům s velkým ateliérem.

Nejhezčí pražské procházky: z Hradčan od vily k vile přes Bubeneč do Stromovky

Nejhezčí pražské procházky: z Hradčan od vily k vile přes Bubeneč do Stromovky

Tajný tip Pražanů zní: nechte stranou nejznámější místa historického centra, vyhněte se stovkám či tisícům dalších návštěvníků i místních a pojďte prozkoumávat město jinak. Třeba na trase z Hradčan do Bubenče – a nemějte obavy, ač se občas dostanete do blízkosti turisticky frekventovaných míst, pohodlně se jim vyhnete.

Pražská turistická karta Prague Card

Pražská turistická karta Prague Card

Prague Card je turistická karta, která vám umožní poznat to nejdůležitější, co Praha nabízí. Karta vás opravňuje navštívit bezplatně 60 nejzajímavějších objektů v Praze a dalších 50 s výraznou slevou, včetně exkurzí, plaveb, zábavy a kulturních představení.

Procházkova vila v Praze

Procházkova vila v Praze

Hned vedle Bílkovy vily je dům symbolizující podzim, který pro svého dlouholetého přítele a podporovatele zahradních měst a jednoho z iniciátorů výstavby vilové čtvrti na baštách doktora Procházku, vyprojektoval František Bílek, a to v roce 1910.