Původní
Betlémskou kapli založili
24. května 1391 dva pražští měšťané, obchodník Jan Kříž a dvořan krále Václava IV. Hanuš z Mühlheimu. V zakládací listině oba dárci výslovně uvedli, že
kaple má sloužit pro kázání v češtině. Hanuš z Mühlheimu měl peníze, Jan Kříž kromě nich také zahradu se studnou a podsklepené kamenné stavení, užívané jako sladovna. To si zapamatujte, v našem vyprávění ještě bude hrát důležitou roli. V prostoru zahrady vznikla kaple a v přední části Křížova domu, směřujícího do tehdejší Dominikánské ulice, nyní Husovy, byla zřízena
studentská kolej zvaná Nazaret.
Betlémská kaple coby památka Mláďátek
Kříž kromě toho získal pro kapli
cennou relikvii, údajně ostatky nemluvněte, zavražděného v Betlémě při řádění krále Herodesa. Kaple byla vysvěcena právě v den, kdy se slaví dnes už téměř zapomenutý
svátek Mláďátek či Neviňátek.
Stará
Betlémská kaple měla tvar lichoběžníku, plochu téměř 800 metrů čtverečních a kvůli velmi strohému interiéru se jí hanlivě přezdívalo stodola. Vešly se sem tři tisíce lidí (ti naopak kapli s láskou říkali Betlém) a byly tu hlásány myšlenky, které do té doby mohly být výhradně předmětem vědeckých debat na
Univerzitě Karlově. Značnou oblibu kaple získala v letech 1402–1412, kdy se stal kazatelem
Mistr Jan Hus. Kázání měla široký ohlas, některých se dokonce účastnila i
královna Žofie Bavorská, druhá manželka krále Václava IV.; na
obraze Kázání Mistra Jana Husa v kapli betlémské, který je součástí
Slovanské epopeje, ji zachytil
malíř Alfons Mucha. Všimněte si královniny dvorní dámy, má tvář Muchovy manželky Marie.
Hus působil v Betlémské kapli až do roku 1412, kdy musel
Prahu opustit. Jeho nástupce Jakoubek ze Stříbra roku 1414 zavedl přijímání podobojí, nejprve v
kostele sv. Martina ve zdi a následně v
Betlémské kapli, kde se praktikovalo až do roku 1622. Tehdy univerzita předala kapli jezuitům, kteří zde obnovili katolické bohoslužby, po zrušení řádu roku 1773 se pak Betlémská kaple stala
filiálním kostelem sv. Jiljí.
Kaple byla i
pohřebním místem: jako první byl přímo pod kazatelnou pohřben její zakladatel
Hanuš z Mühlheimu, místo posledního odpočinku tu našli
kazatel Jakoubek ze Stříbra i
Jiří Melantrich z Aventina, známý tiskař a nakladatel.
Zboření Betlémské kaple
Na sklonku 18. století se zjistilo, že ve zdech
Betlémské kaple se objevily nebezpečné trhliny a klenba hrozí zřícením, takže v roce 1786 byla zbořena. Prázdná parcela pak několik desítek let sloužila jako sklad dřeva a teprve v letech 1836–1837 na ní vyrostl třípodlažní činžovní dům.
Zdálo se, že to je definitivní konec, ale s blížícími se
oslavami 500. výročí upálení Mistra Jana Husa v roce 1915 se začalo pátrat, kde vlastně slavná Betlémská kaple stávala. Jasno do celé věci vnesl objev
protokolu magistrátní stavební komise z roku 1836, v němž bylo uvedeno, že
pro stavu domu na Starém Městě čp. 255 má být použito starého zdiva, a to až do výše druhého patra. Architekti pak s pomocí sond, které ze svého hradil
pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk, objevili množství původních gotických stěn i oken.
Nebýt komunistického puče v únoru 1948,
nová Betlémská kaple by zřejmě nevznikla: o její obnově se rozhodlo v době, kdy se nemusely brát ohledy na soukromé vlastnictví. Činžovní dům na Betlémském náměstí byl v roce 1949 vyvlastněn, zbořen a na jeho místě pak
architekt Jaroslav Fragner s podporou předních historiků a
Klubu za starou Prahu vybudoval podle veškerých dostupných historických obrazů a rytin
repliku původní Betlémské kaple. Společně s domem kazatele byla slavnostně otevřena
5. července 1954, od roku 1962 je národní kulturní památkou
Nová Betlémská kaple
Fragner sice využil moderní materiály, například železobeton, ale fragmenty starého zdiva skutečně přesahovaly skromná očekávání – původní je například ostění asi do poloviny výšky dvou oken na severní stěně anebo nápis Jana Husa – De sex erroribus, O šesti bludech, fragment z roku 1412. O výzdobě se ale nevědělo vůbec nic, a tak
stěny vyzdobili studenti Akademie výtvarných umění obrazy a texty z Jenského kodexu, Richenthalovy kroniky, Velislavovy bible, Jistebnického kancionálu a jiných soudobých pramenů.
Po dokončení kaple se úprav dočkal i suterén, tedy původní sklepení činžovního domu; označuje se jako
Lapidárium a bývá přístupné jen v době konání výstav. V přilehlém
Domě kazatelů vznikl výstavní prostor. Vzpomínáte na podsklepenou kamennou sladovnu v Křížově zahradě? Tvoří základy pro obydlí pro kazatele a správce Betlémské kaple a je tak ještě starší než základy Betlémské kaple. Z původního domu kazatele se dochovaly části stěn, sakristie a v prvním patře světnice kazatele, kterou zdobí
pamětní deska s bronzovým medailonem Mistra Jana Husa od Bohuslava Schnircha. Nyní tu probíhají výstavy, zatímco
Betlémská kaple slouží jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického v Praze. Konají se zde slavnostní promoce a jednou v roce ekumenické shromáždění na
den upálení Mistra Jana Husa (6. července 1415).
Mistr Jan Hus: Buďte na Betlém laskavi
Poslední úpravy proběhly v roce 2015 v souvislosti s
600. výročím úmrtí Mistra Jana Husa. Do zvonice
Betlémské kaple byl umístěn
nový zvon z mědi a cínu, pojmenovaný
Mistr Jan;
zvonař Michal Votruba jej v prosinci 2014 odlil přímo před Betlémskou kaplí a podle svých slov přitom měl před očima slova Mistra Jana Husa, která napsal z Kostnice v dopise přátelům v Čechách krátce před svou smrtí:
„Buďte na Betlém laskavi“.
Druhou novinkou je umělecká instalace na jižní fasádě, s jejíž pomocí se
na stěnu promítá nápis „Za pravdu“. Plně čitelný bývá pouze v červnu a červenci od 14 do 16 hodin (a navíc pouze za slunečného počasí), nejlépe pak je patrný pouze dvakrát do roka:
6. června, kdy Husův proces v Kostnici začal, a
6. července, kdy Jan Hus zemřel.
Kromě Betlémské kaple, kde Mistr Jan Hus kázal, je stejná instalace v němčině k vidění
v Kostnici na fasádě Stephanschule, kde byl vězněn.
Betlémské kostely a kaple na Poli pastýřů
Jak dalece se liší „Betlém“ v Praze od Betléma skutečného a tamních kaplí? Se seriálem #světovéČesko se pojďte vypravit tam, kde se Ježíš Kristus narodil: do Palestiny, do města Betléma.- Od zasněžených krajinek v českých betlémech se Betlém hodně liší. Jsou tu desítky kostelů a svatyní, z nichž nejdůležitější je bazilika Narození Páně na náměstí Jesliček. Pod křižáckým kostelem, který připomíná pevnost, se nachází systém přírodních vápencových jeskyní, jedna z nich je označována jako místo narození Ježíše Krista. Přesné místo označuje čtrnácticípá hvězda přímo pod hlavním oltářem.
- V těsné blízkosti stojí kostel sv. Kateřiny, odkud se každý rok vysílají vánoční bohoslužby.
- Jihovýchodně od Betléma na západním břehu Jordánu leží pole, kde pastýři shromažďovali svá stáda a odpočívali u nich. Je to místo Zvěstování: právě tam se pastýřům v noci zjevil anděl a zvěstoval jim velikou novinu. Dnes zde stojí poutní kaple Field Chapel, vybudovaná františkány v polovině 20. století. Příběh popisují výjevy na stěnách, kupole kaple pak připomíná noční oblohu.