Úvod > Aktuality > #světovéČesko a bazilika na Velehradě: barokní architektonická hostina
Památky

#světovéČesko a bazilika na Velehradě: barokní architektonická hostina

  • Vydáno9. března 2021
Klenot moravského baroka, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, je významné duchovní centrum, místo církevních poutí a cyrilometodějských oslav. Místo, v němž se setkává duchovní, náboženské a kulturní dědictví, je oblíbeným cílem poutníků i poutních cest.

Dva oslnivé barokní interiéry

Bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě a Královská kaple ve francouzském Versailles
 
Velehrad
Versailles
Poutní tradice Velehradu sahá do doby před více než osmi sty lety, kdy tu vznikl první moravský cisterciácký klášter. Zároveň připomíná apoštolskou a misijní činnost sv. Cyrila a Metoděje ve druhé polovině 9. století, kterou byla zahájena evangelizace Slovanů. Po středověkém klášteru nezbylo téměř nic, a i když dnešní podobu areál získal po barokní přestavbě v 18. století, bazilika si přesto uchovala charakter románsko-gotické stavby.
 

Velehradská bazilika

Nejde ale jen o historický monument, Velehrad je živé duchovní a kulturní centrum, kam se ze všech stran sbíhají poutní cesty a žije rušným životem. Jeho srdcem je trojlodní bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Původní trojlodní bazilika s půdorysem kříže byla sto metrů dlouhá, východní část zakončovalo pět apsid; podle archeologických výzkumů se na stavbě vystřídalo zhruba 240 kameníků.

Po dvou požárech v 15. a 17. století dali velehradští cisterciáci chrám přestavět v barokním duchu. Délka se zkrátila na 86 metrů, vzniklo západní průčelí se dvěma barokními věžemi a původní malou věžičku nad křížením obou lodí nahradila kupole. Interiér je neobyčejně působivý, od presbytáře s novorománským oltářem z bílého mramoru a obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba až po moderní obětní stůl. Po jeho stranách jsou umístěna sousoší sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje. Baziliku doplňuje několik kaplí a řada uměleckých děl, například obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný podle starobylého byzantského obrazu z římské baziliky Santa Maria Maggiore, v níž papež Hadrian II. v roce 868 schválil slovanskou bohoslužbu. Za oltářem je vchod do královské kaple se sarkofágem olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Velehrad je rovněž místem posledního odpočinku J. E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ; jeho mozaikami zdobený sarkofág je umístěn v presbytáři baziliky.

K uměleckým skvostům patří rovněž vyřezávané barokní chórové lavice a varhany s více než pěti a půl tisíci píšťalami i zvonkohrou. Prohlédnout si můžete také rajský dvůr a salu terrenu s barokními freskami, muzeum, ambit, kapitulní síň a podzemí baziliky. V komplexu klášterních budov sídlí rovněž Stojanovo gymnázium a ústav sociální péče Vincentinum.
 

Ocenění pro velehradskou baziliku

Cyrilometodějský význam Velehradu ocenil v roce 1927 již papež Pius XI., když velehradskému kostelu udělil titul a výsady menší baziliky / baziliky minor. Na památku 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži, vysokou poctu, kterou obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. Osobní návštěvu papeže Jana Pavla II. z dubna 1990 připomíná obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.

Oslavy příchodu slovanských věrozvěstů na Velehradě od roku 2000 každoročně připomínají Dny lidí dobré vůle. Její součástí je Národní pouť, jedna z nejvýznamnějších poutí v Česku, pořádaná v den svátku těchto světců 5. července již od roku 1863.

Kousek stranou za působivou Galerií světců s osmi barokními sochami stojí kostelík Zjevení Páně zvaný Cyrilka; byl postaven v první polovině 13. století, jeho současná podoba ale pochází z druhé poloviny 19. století. Podobou trochu připomíná repliku kostela sv. Jana z přelomu 8. a 9. století, který stojí ve svahu nad blízkým Archeoskanzenem.
 

Znáte Královskou kapli ve Versailles?

  • Možná i vám interiéry velehradské baziliky připomenou Královskou kapli ve Versailles, rezidenci francouzského krále Ludvíka XIV. Palácový komplex vznikal v letech 1661–1710, tečkou pak bylo vysvěcení zámecké kaple. Nebyla jen místem náboženských obřadů, ale patřila ke každodennímu životu královského dvora.
  • Hlavním architektem kaple byl Jules Hardouin Mansart (1646–1708), špičkový francouzský barokní architekt a mimo jiné též autor projektu Place des Victoires, Place Vendôme, zámečku Velký Trianon ve Versailles či kaple pařížské Invalidovny. Od roku 1675 měl na starosti většinu staveb ve Versailles a jeho dílem tak není zdaleka jen Královská kaple, ale i královské komnaty nebo slavný Zrcadlový sál.
  • Královskou kapli Mansart navrhl jako jednoduchý obdélník ukončený polokruhovitou apsidou. Vysvěcena byla ještě nedokončená v červnu 1710, výzdoba – která stála třetinu celkových výdajů – se protáhla ještě na několik let.
  • Tribuna přímo nad vchodem byla určena králi a členům královské rodiny, boční tribuny byly vyhrazeny urozeným šlechticům. Zbytku královského dvora bylo určeno přízemí.
  • Ačkoli dnes je Královská kaple pokládána za umělecký zázrak stvořený především k oslavě krále a daleko méně k modlitbám, Ludvík XIV. se poctivě a pravidelně účastnil nejenom ranních, ale i odpoledních mší. Z tribuny do hlavní lodě ale scházel jen ve výjimečných případech.
  • Velkolepý interiér Královské kaple posloužil jako inspirace pro další stavby, například architektovi Luigimu Vanvitellimu pro kapli královského paláce Caserta nedaleko italské Neapole.
  • V Královské kapli ve Versailles se konala řada významných společenských událostí, 16. května 1770 tu například proběhl svatební obřad dauphina, pozdějšího francouzského krále Ludvíka XVI., s Marií Antoinettou.
Velehrad

Velehrad

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice je úzce spojeno s cyrilometodějskou tradicí; právě tady možná sídlil první velkomoravský arcibiskup sv. Metoděj. Když tu v roce 1205 vznikl první cisterciácký klášter na Moravě, pojmenovali jej podle nedaleké osady Veligrad – Velehrad.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě – největší barokní chrám v České republice

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě – největší barokní chrám v České republice

Jen šesti jiným poutním místům na celém světě udělil papež stejně jako bazilice na jižní Moravě nejvyšší vyznamenání Zlaté růže, jímž ukazuje na jejich výjimečný duchovní význam.

Galerie světců ve Velehradě

Galerie světců ve Velehradě

Na významném poutním místě ve Velehradu je ohradní zeď, která tvoří základ pro galerii světců.

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Velehrad – významné poutní místo

Velehrad – významné poutní místo

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Poutní trasa růžence ze Starého Města do Velehradu

Poutní trasa růžence ze Starého Města do Velehradu

Poutní cesta růžence začíná u železničního přejezdu ve Starém Městě, které je od Velehradu vzdáleno asi 4 km. Cesta, značená šipkami s nápisem „Poutní cesta“, pokračuje údolní nivou potoka Salašky.

Podzemí baziliky ve Velehradě

Podzemí baziliky ve Velehradě

V prostorách pod bazilikou a klášterními objekty se nachází základy původního cisterciáckého kláštera ze 13. století do nichž je umístěna nová expozice Martyrion – svědkové víry 20. století.

Další aktuality

Poznejte legendární obchodní domy: historie nakupování a unikátní architektura

Už od dob, kdy obchodní domy nahradily staré tržnice, oslňovaly nakupující spoustou technických vymožeností, luxusem a také nezvyklými radovánkami. Víte například, kde se lidé poprvé svezli na eskalátorech a který obchodní dům nabízel svým zaměstnancům terasu s lehátky pro slunění? Prozradíme vám také něco málo o novém seriálu Zlatá labuť z produkce Novy, který navazuje na film Otakara Vávry z roku 1943 Šťastnou cestu, který byl natáčený právě v kulisách obchodního domu Bílá labuť. Nový historický seriál Zlatá labuť bude vyprávět osudy lidí spjatých se stejnojmenným obchodním domem, ve své době nejmodernějším chrámem nákupu a luxusu v centru Prahy.
Zlínský kraj | Zážitky

Lešetínský fašank ovládne v sobotu Zlín

Masopusty a fašanky nemusí být jen záležitostí menších měst, vesnic či skanzenů. Svou tradiční slavnost má i Zlín, kde se masopust tradičně koná v ulici Lešetín, známé svou takřka starosvětskou atmosférou. Letošní fašank se koná už tuto sobotu, 28. ledna 2023. Akce se koná na ulicích Lešetín I, Lešetín II a Kvítková.
Zlínský kraj | Gurmánská turistika

Zlínský kraj: lidová architektura, tradiční řemesla a folklorní slavnosti

Vydejte se s portálem Kudy z nudy do Zlínského kraje a poznejte jeho bohaté folklorní tradice. K nim patří nejenom skanzeny a originální roubené dřevěné stavby, ale také nejrůznější akce s ukázkami tradičních řemesel, gastronomické speciality ze všech koutů Východní Moravy a také lázeňství.
Zlínský kraj | Lázně a wellness

Česko mezi řádky: Slovácko sa súdí, Slovácko sa nesúdí a Zdeněk Galuška

Host do domu – čagan do ruky, Kačena za třicet tisíc, Púťové tajemství v itrnici nebo Herodes – to býl král! To je jen malý výběr povídek Zdeňka Galušky, které vyšly v knížkách Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí. Možná je znáte i z televizního seriálu, v němž si hlavní role stařečka Pagáče a jeho nerozlučného druha Jury Kláska zahráli Jozef Kroner a Oldřich Velen.
Zlínský kraj | Gurmánská turistika