Poutní tradice
Velehradu sahá do doby před více než osmi sty lety, kdy tu vznikl první moravský cisterciácký klášter. Zároveň připomíná apoštolskou a misijní činnost
sv. Cyrila a Metoděje ve druhé polovině 9. století, kterou byla zahájena evangelizace
Slovanů. Po středověkém klášteru nezbylo téměř nic, a i když dnešní podobu areál získal po barokní přestavbě v 18. století, bazilika si přesto uchovala charakter románsko-gotické stavby.
Velehradská bazilika
Nejde ale jen o historický monument,
Velehrad je živé
duchovní a kulturní centrum, kam se ze všech stran sbíhají
poutní cesty a žije rušným životem. Jeho srdcem je trojlodní
bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Původní trojlodní bazilika s půdorysem kříže byla sto metrů dlouhá, východní část zakončovalo pět apsid; podle
archeologických výzkumů se na stavbě vystřídalo zhruba 240 kameníků.
Po dvou požárech v 15. a 17. století dali velehradští cisterciáci chrám přestavět v
barokním duchu. Délka se zkrátila na 86 metrů, vzniklo západní průčelí se dvěma barokními věžemi a původní malou věžičku nad křížením obou lodí nahradila kupole. Interiér je neobyčejně působivý, od presbytáře s novorománským oltářem z bílého mramoru a obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba až po moderní obětní stůl. Po jeho stranách jsou umístěna sousoší sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje. Baziliku doplňuje několik kaplí a řada uměleckých děl, například obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný podle starobylého byzantského obrazu z římské baziliky
Santa Maria Maggiore, v níž papež Hadrian II. v roce 868 schválil slovanskou bohoslužbu. Za oltářem je vchod do královské kaple se sarkofágem olomouckého arcibiskupa
Antonína Cyrila Stojana. Velehrad je rovněž místem posledního odpočinku J. E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ; jeho mozaikami zdobený
sarkofág je umístěn v presbytáři baziliky.
K uměleckým skvostům patří rovněž vyřezávané barokní chórové lavice a varhany s více než pěti a půl tisíci píšťalami i zvonkohrou. Prohlédnout si můžete také
rajský dvůr a salu terrenu s barokními freskami,
muzeum,
ambit, kapitulní síň a
podzemí baziliky. V komplexu klášterních budov sídlí rovněž
Stojanovo gymnázium a
ústav sociální péče Vincentinum.
Ocenění pro velehradskou baziliku
Cyrilometodějský význam
Velehradu ocenil v roce 1927 již papež Pius XI., když
velehradskému kostelu udělil titul a výsady
menší baziliky / baziliky minor. Na památku 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice
Zlatou růži, vysokou poctu, kterou obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. Osobní návštěvu papeže Jana Pavla II. z dubna 1990 připomíná obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.
Oslavy příchodu slovanských věrozvěstů na Velehradě od roku 2000 každoročně připomínají
Dny lidí dobré vůle. Její součástí je Národní pouť, jedna z nejvýznamnějších poutí v Česku, pořádaná v den svátku těchto světců
5. července již od roku 1863.
Kousek stranou za působivou
Galerií světců s osmi barokními sochami stojí
kostelík Zjevení Páně zvaný Cyrilka; byl postaven v první polovině 13. století, jeho
současná podoba ale pochází z druhé poloviny 19. století. Podobou trochu připomíná
repliku kostela sv. Jana z přelomu 8. a 9. století, který stojí ve svahu nad blízkým
Archeoskanzenem.
Znáte Královskou kapli ve Versailles?
Možná i vám interiéry velehradské baziliky připomenou Královskou kapli ve Versailles, rezidenci francouzského krále Ludvíka XIV. Palácový komplex vznikal v letech 1661–1710, tečkou pak bylo vysvěcení zámecké kaple. Nebyla jen místem náboženských obřadů, ale patřila ke každodennímu životu královského dvora.- Hlavním architektem kaple byl Jules Hardouin Mansart (1646–1708), špičkový francouzský barokní architekt a mimo jiné též autor projektu Place des Victoires, Place Vendôme, zámečku Velký Trianon ve Versailles či kaple pařížské Invalidovny. Od roku 1675 měl na starosti většinu staveb ve Versailles a jeho dílem tak není zdaleka jen Královská kaple, ale i královské komnaty nebo slavný Zrcadlový sál.
- Královskou kapli Mansart navrhl jako jednoduchý obdélník ukončený polokruhovitou apsidou. Vysvěcena byla ještě nedokončená v červnu 1710, výzdoba – která stála třetinu celkových výdajů – se protáhla ještě na několik let.
- Tribuna přímo nad vchodem byla určena králi a členům královské rodiny, boční tribuny byly vyhrazeny urozeným šlechticům. Zbytku královského dvora bylo určeno přízemí.
- Ačkoli dnes je Královská kaple pokládána za umělecký zázrak stvořený především k oslavě krále a daleko méně k modlitbám, Ludvík XIV. se poctivě a pravidelně účastnil nejenom ranních, ale i odpoledních mší. Z tribuny do hlavní lodě ale scházel jen ve výjimečných případech.
- Velkolepý interiér Královské kaple posloužil jako inspirace pro další stavby, například architektovi Luigimu Vanvitellimu pro kapli královského paláce Caserta nedaleko italské Neapole.
- V Královské kapli ve Versailles se konala řada významných společenských událostí, 16. května 1770 tu například proběhl svatební obřad dauphina, pozdějšího francouzského krále Ludvíka XVI., s Marií Antoinettou.