Jak poznat Kolín za jeden den

I když Kolín možná nepůsobí na první pohled okázale, stačí mu dát den – a začne fungovat. Gotické srdce města, klid řeky Labe a spousta míst, kde se dobře zpomaluje. V seriálu Jeden den ve městě vám na Kudy z nudy ukážeme, že Kolín není „jen“ zastávka po cestě: projdete se po historickém centru a po Bartolomějském návrší, nahlédnete do chrámu sv. Bartoloměje a den zakončíte u vody nebo v zeleni. A kdyby vám to bylo málo? Berte to jako ochutnávku – návštěvu Kolína můžete klidně protáhnout na celý víkend.
 

Ráno v srdci města: Bartolomějské návrší

Den začněte tam, kde Kolín vznikal – na Bartolomějském návrší. Areál kolem chrámu svatého Bartoloměje patří k nejcennějším památkám lucemburské gotiky u nás a zároveň k nejhezčím místům ve městě.
 
Nejstarší částí Kolína je Starý Kolín: protože ale osadu opakovaně ničily časté povodně, její obyvatelé se přestěhovali na výhodnější místo na skále nad řekou. I když přesný letopočet vzniku města neznáme, víme, že už v polovině 13. století Kolínští na nejvyšším místě historického jádra založili chrám svatého Bartoloměje. Nejcennější architektonická památka města byla dokončena ještě před rokem 1300 a dnes je srdcem nově upraveného Bartolomějského návrší.
 
Projděte se po parkánech, nahlédněte do chrámu a pokud máte čas, vydejte se i do kostnice, která byla veřejnosti zpřístupněna teprve nedávno. Tiché, silné místo, které připomíná dávné epidemie i každodenní život minulých staletí. Ačkoli měla interiéry vyzdobené lidskými ostatky podobně jako známější kostnice v nedaleké Kutné Hoře, nikdy nesloužila jako přístupná památka. Kosterní výzdoba je ale autentická: pochází přímo z místního hřbitova. Lebky a kosti se do kostnice stěhovaly z přeplněných hrobů, aby uvolnily místo pro oběti epidemií a dalších pohrom.
 

Dopoledne s historií a kulturou

Jak rostlo samotné město, měnil se i chrám svatého Bartoloměje. Víte, že se na jeho podobě podílel Petr Parléř, stavitel svatovítské katedrály v Praze? Když roku 1349 kostel těžce poškodil požár, právě Parléř kolem poničeného presbytáře vybudoval katedrální chór a Kolín tak získal jedno z neoriginálnějších děl lucemburské gotické architektury.
 
V 16. století chrám doplnila stará farní škola a pozdně gotická zvonice. Mohutná, 55 metrů vysoká věž se čtvercovým půdorysem stojí od přelomu 15. a 16. století samostatně poblíž západního průčelí chrámu. Vznikla z ryze praktických důvodů: zdivo severní chrámové věže začalo praskat a těžké zvony bylo nutné přestěhovat jinam.
 

Zvonice: lapidárium, zvony, výstavy a vyhlídka

Kdo má rád rozhledny a pohledy na město z výšky, proto toho je zvonice u kostela sv. Bartoloměje skvělým cílem. Po dokončení do ní skutečně byly zavěšeny dva zvony ze severní věže; jižní nebyla tak poškozená a zvon v ní zůstal. Zajímavé je i to, že zpočátku byly zvony ve zvonici upevněny srdcem vzhůru, v takzvaném vysokém točení. Technická rarita je dodnes k vidění pouze v Kouřimi a v Rovensku pod Troskami, v Kolíně se zavěšení zvonů klasicky srdcem dolů změnilo už v 18. století.


 
Vinou požárů a válečných rekvizic Kolínští o zvony několikrát přišli; navždy tak zmizel například zvon Mníšek, podle legend zachráněný z trosek dominikánského kláštera, vypáleného husity, anebo zvon Kohoutek, který prý vyzváněl na kolínském popravišti. Dnes v bartolomějské zvonici zvoní šest zvonů: největší je 2 145 kg vážící Bartoloměj, po něm následují Jan Pavel (800 kg), Jan Křtitel (400 kg), Florián (270 kg) a Prokop (200 kg), vesměs ulité Rudolfem Pernerem v Pasově v letech 2000 až 2014. Doplňuje je maličký, 20 kg vážící Sanktusník z roku 1730, původně umístěný ve vížce kostela sv. Víta na Zálabí.
 
Zdobené zvony uvidíte při prohlídce zvonice, podobně jako lapidárium s kamenickými prvky, pocházejícími přímo z kostela svatého Bartoloměje, a vystavený chrámový poklad. Tam, kde kdysi bývala místnost věžníka, vznikla malá výstavní síň pro výstavy fotografií, z ochozu si pak užijete krásný výhled na město a Polabí.
 
Z Bartolomějského návrší je to jen pár kroků do historického centra. Pokud vás láká víc souvislostí, zastavte se ještě ve farní škole, kde je k vidění interaktivní zábavná expozice o dějinách města a slavných osobnostech Kolína – samozřejmě včetně slavného Františka Kmocha a příběhu písně Kolíne, Kolíne. Přehled o vývoji města i jeho osobnostech získáte v Regionálním muzeu ve Veigertovském domě.
 

Polední pauza u řeky

Kolín má kulturu pevně zapsanou ve své DNA – připomenou vám to nenápadná zákoutí kolem náměstí a bývalých měšťanských domů. Po historickém úvodu přijde vhod změna tempa. Vydejte se k Labi, které městem protéká klidně a široce. Procházka podél vody, posezení na lavičce nebo krátká zastávka na kávu – tady se dobře zpomaluje. Oblíbeným místem je Kmochův ostrov, kde najdete zeleň, sportoviště i rozhlednu. U ní stojí socha významného kolínského rodáka, slavného fotografa Josefa Sudka, který neopakovatelným způsobem fotografoval město, jeho okolí i řeku.
 

Odpoledne podle nálady: aktivně i na pohodu

Zbytek dne v Kolíně si užijte podle toho, na co máte chuť. Rodiny s dětmi ocení Vodní svět Kolín nebo velké dětské hřiště. Kdo chce zůstat v přírodě, může zamířit do Lesoparku Borky a na výlet za medvídky z animovaného seriálu Břetislava Pojara a Miroslava Štěpánka Potkali se u Kolína. Mají tu totiž originální pomník! A pokud vás bolí nohy, svezte se po okolí s Kolínskou řepařskou drážkou.
 
Pokud vás netlačí čas, můžete pokračovat po březích Labe až do lužní krajiny Veltrubský luh. A pokud vás baví lehké dobrodružství, Kolín vám nabídne i Via ferraty nad rybníkem Peklo. A pak je tu také věž Práchovna a rozhledna ve vodárenské věži – další možnosti, jak se na město podívat pěkně z výšky.
 
Den můžete zakončit další procházkou podél řeky, večeří v centru nebo kulturním programem. Pokud vás láká hudba a živá atmosféra, mrkněte do Klubu Staré Lázně – Kolín večer umí být překvapivě živý.
 

Není Kolín jako Kolín…

Máte namířeno do Německa? Pak se z českého Kolína vypravte do Kolína nad Rýnem. Protějškem Bartolomějského návrší je katedrála sv. Petra, s délkou 147 metrů a 157 metrů vysokými věžemi jedna z největších gotických katedrál na světě. Pětilodní gotická bazilika s ochozem kaplí, trojlodní příčnou lodí a dvěma věžemi v průčelí má také jednu z nejvyšších kleneb: od podlahy k ní naměříte 43,35 metrů. Hřeben střechy je ve výšce 109 metrů.

• Její základní kámen byl položen 15. srpna 1248 v místech, kde stál starý románský kostel, dokončena ale byla až v 19. století. Slavnostně otevřena byla v říjnu 1880 za přítomnosti německého císaře Viléma I. a čtyři roky dokonce byla nejvyšší stavbou světa. Pro nás je důležitý fakt, že dokončení kolínského dómu Čechy inspirovalo k dokončení pražské katedrály sv. Víta.
• Katedrála sv. Petra se téměř nepřetržitě opravuje a můžete mluvit o štěstí, když ji zastihnete bez lešení na některé věži nebo části fasády. Během druhé světové války byla několikrát zasažena při bombardování, ale naštěstí nebyla úplně zničena.
• V roce 1996 byla coby gotický skvost zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a patří k ohroženým památkám: pokud by v centru Kolína vyrostly výškové budovy, které by katedrálu zastínily, o statut památky UNESCO by mohla přijít.
• Chrám navštíví asi šest milionů návštěvníků ročně.
• Jedinečným uměleckým dílem je relikviář, v němž jsou uloženy domnělé ostatky biblických Tří králů. V roce 1164 jej z Milána přivezl kolínský arcibiskup Rainald z Dasslu a katedrála se díky tomu řadí mezi významná poutní místa.
• Mezi cenné klenoty patří rovněž Gerův kříž: v 10. století jej nechal zhotovit arcibiskup Gero a je na něm ukřižovaný Kristus v životní velikosti.
• Katedrálu zdobí celkem 108 chrličů a jedenáct zvonů včetně největšího závěsného zvonu na světě, sv. Petra, který váží 24 tun. Na jižní věží je přístupná vyhlídka ve výšce 97,5 metru, na kterou vede úzké točité schodiště. Podle různých zdrojů má zhruba 507 až 533 schodů, takže výstup si kdekdo rozmyslí.
• V interiéru je přibližně 1 200 míst k sezení a 2 800 ke stání, ozvěna se v prostoru nese téměř 13 sekund.