Oslavte svátek svatého Václava zajímavým výletem

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Kostel svatého Václava ve Valtířově je goticko-renesanční sakrální stavbou stojící na výrazném skalnatém ostrohu nad pravým břehem Labe.

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Pozůstatky rotundy v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně byly náhodně objeveny roku 2004 při rekonstrukci budovy. V rotundě je uložena replika dlažby z 11. století, do prostoru byl také umístěn fragment románského okénka a kamenný kruh, pozůstatek ze starší kůlové stavby.

Barokní kostel sv. Václava byl postaven podle projektu K. I. Dienzenhofera po roce 1729 na místě kostela broumovských protestantů. Kostel stojí u bývalé Dolní brány, v kopci směrem k náměstí. Fresky uvnitř kostela jsou pracemi slezského malíře Felixe Antonína Scheffera z roku 1784.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930 podle projektu architekta Josefa Gočára.

Dominantou Stonařova je kostel sv. Václava. Původní kostel byl postaven ve 14. století. Postupně byl několikrát upraven. Hřbitov kolem kostela byl zrušen na konci 19. století. Zůstala jen hřbitovní kostnicová kaple, tzv. karner.

Kostel z roku 1770 je barokní s protilehlou atypickou zvonicí ve znamení kříže.

Původně dřevěný děkanský kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Přemysl Otakar I. jej nechal vystavit z kamene ve slohu gotickém a zasvětit sv. Václavu.

V obci, kde kostel nikdy nebyl, vyrostla během dvou let velice moderní stavba, která slouží především náboženským účelům, ale své místo zde našel i kulturní život a komunitní centrum. Má moderní, nevšední tvar a jako každá podobná stavba v sobě ukrývá spoustu symbolů.

V obci Vlčí naleznete pozoruhodnou kapli sv. Václava, která vás uchvátí svým exotickým vzhledem. Stavba z roku 1893 připomíná odkaz byzantské architektury, což podtrhuje i symetrická struktura zdiva výrazných barev.

Kostel sv. Václava ve vísce na Poběžovicku je zmiňován již roku 1545. Původně se jednalo o gotickou stavbu se zajímavou věží čtvercového půdorysu, která byla v 17. století barokně přestavěna. Kostel patří mezi skvosty Domažlicka a byl vyhlášen kulturní památkou.

V obci Horní Studenec na Havlíčkobrodsku naleznete památkově chráněný kostel sv. Václava a vedle něj stojící dřevěnou zvonici.

Součástí Pražského hradu je Svatováclavská vinice s Richterovou vilou. Unikátní prostředí vinice nabízí výhled na nejkrásnější část historické Prahy. Sama Richterova vila je významnou klasicistní památkou a tvoří nepřehlédnutelnou architektonickou dominantu při průjezdu Chotkovými sady.

Římskokatolický poutní kostel svatého Václava stojí na vrchu Chloumek, v obci Habřina. Je chráněnou kulturní památkou České republiky. V současné době probíhá jeho obnova.

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

V obci Kozojedy stojí vzácný kostel postavený z dubového dřeva koncem sedmnáctého století na místě, kde býval kostel ze století čtrnáctého.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Barokní novostavba z roku 1720, postavená podle návrhu Jakuba Augustona ml. na místě staršího kostela. Při kostele stála zvonice, byla situována v ohradní zdi hřbitova, severně od západního průčelí kostela. Nad vchodem je výklenek se sochou sv. Václava, patrona kostela.

Kostel sv. Václava v Lišově byl postaven v letech 1862-1865 na místě starší stavby, ze které si ponechal věž v ose hlavního průčelí.

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Hulínský kostel je vzácnou památkou církevní architektury na Moravě. Připomínka je již z roku 1261, když vysvěcen byl patrně ještě o něco dříve, snad r. 1224, kdy se vůbec poprvé v pramenech objevuje zmínka o Hulíně v souvislosti s návštěvou krále Přemysla Otakara I.

Myšlenka postavit v Horní Lidči vlastní kostel vznikla krátce po opravě zdejší kapličky roku 1990. Do výstavby se zapojila velká část místních obyvatel.

Chrám sv. Václava je postaven v čistém slohu starokřesťanské basiliky a je to jedna z nejvýznamnějších českých novorenesančních památek. Chrám má dvě věže vysoké 50 metrů. Vystavěn byla v letech 1881–1885.

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Barokní sakrální stavba stojící na místě původního dřevěného kostela. Stavitelem lovosického barokního kostela je Petr Antonín Versa, který na něm pracoval v letech 1733 – 1748.

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 – 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena, na slunné jižní straně vrchu Cecemín, první vinice v Čechách. Hospodařilo se na ní již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců a podle ledegendy na ní pracoval i sám svatý Václav.

Dnešní moderní kostel sv. Václava v Břeclavi stojí na Náměstí T. G. Masaryka na místě barokního kostela z roku 1756, který byl zasažen bombou spojeneckých armád na konci II. světové války a zcela zničen. Současná stavba byla dokončena roku 1995.

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Pseudobarokní kostel, zasvěcený sv. Václavu, patronu českého národa, býval původně školní kaplí v areálu škol postavených na počátku 20. století. Nachází na křižovatce ulice Vladimírova a ulice Pod Vilami. Uvnitř kostela návštěvníky překvapí neobvyklá výmalba.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Na zbytcích hradiště Budeč u obce Zákolany nedaleko Kladna se dochovala kamenná rotunda sv. Petra a Pavla, kterou nechal po roce 895 postavit kníže Spytihněv. Loď této rotundy je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Areál hradiště zaujímá příhodnou ostrožnu v nadmořské výšce kolem 260 až 280 metrů, která ukončuje několik kilometrů dlouhé návrší, které se táhne od Brandýska k Zákolanům. Lokalita byla téměř ze všech stran přirozeně chráněná, doplněná ještě o opevnění v podobě valů a příkopů.