
Ačkoliv je
Jára Cimrman kultovní vymyšlenou postavou, jeho duch i humor si už doslova žije sám svým životem. Jeho příznivci usilují o jeho zápis na seznam
nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Z polozapomenutého génia se stala
hýčkaná celebrita, která plní
výstavní sály, získává
pamětní desky, sochy a nejrůznější
pomníky a památníky. Víte, kde všude se s
vítězem ankety Největší Čech můžete setkat a kde objevíte jeho stopy? My na
Kudy z nudy ano!
Vydejte se po jeho stopách. Možná zjistíte, že kolem vás prošel už dávno. A těsně vás minul.
Cimrman na jevišti: vědecké semináře a legendární hry
Humor, který se tváří vážně. Mystifikace, která se bere smrtelně seriózně.
Divadlo Járy Cimrmana baví publikum už od roku 1967 a jeho hry zlidověly natolik, že jejich hlášky dnes znějí jako přísloví.
Mezi nejslavnější patří:
- Akt
- Vyšetřování ztráty třídní knihy
- Hospoda na mýtince
- Vražda v salonním coupé
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký
- Dobytí severního pólu
- Blaník
- České nebe
„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit…“ – a tím to končí.
Cimrman na filmovém plátně

Divadelní mystifikace si našla cestu i do kina.
Filmy Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka dnes patří k pokladům české kinematografie.
Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových na zámku Čechy pod Kosířem
Cimrman je mystifikace.
Svěrákova filmová tvorba je skutečnost – a patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabídla. Na
zámku Čechy pod Kosířem sídlí
Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových, jedinečná expozice věnovaná spolupráci otce a syna. Připomenete si tu filmy jako
Obecná škola a
Kolja,
Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Tatínek, Po strništi bos a
Betlémské světlo. K vidění jsou kostýmy, kulisy, scénáře i psací stroj, na němž
Zdeněk Svěrák napsal většinu svých her. Další část zaměřená na mladší publikum nabízí filmy
Kuky se vrací a
pohádku Tři bratři. Expozice se má dál rozšiřovat – a vlastně tak symbolicky pokračuje i příběh, který začal kdysi dávno v
cimrmanovském vědeckém semináři.
Muzea a rozhledny: když génius dostane výšku (i zápornou)
Cimrmanovy stopy nejsou jen literární. Mají podobu
muzeí, rozhleden i míst, kde jste se s ním jen „těsně minuli“.
20 tipů na výlet s Járou Cimrmanem
Muzeum a Maják v Příchovicích

První oficiální
Muzeum Járy Cimrmana bylo otevřeno roku 2013 v
areálu U Čápa v
Příchovicích u
Kořenova. Součástí je i
Maják Járy Cimrmana – rozhledna podle návrhu
architekta Martina Rajniše.
Nejnižší rozhledna u Nouzova
Rozhledna s oficiální výškou –0,15 m dokazuje, že ne každý rozhled musí mířit k nebi. Cimrman neměl rád výšky. A na
rozhledně u Nouzova je to znát.
Dobře ukrytá rozhledna v Březové nad Svitavou
Dřevěná
Dobře utajená rozhledna ve svahu nad městem
Březová nad Svitavou připomíná Cimrmanův zájem o kartografii i přátelství s profesorem Karlem Kořistkou.
Cimrmanova světnička v Letohradu
Malé
Cimrmanovo muzeum objevíte na
zámku v
Letohradě. Podíváte se do
světničky Cimrmanových rodičů, na fotografie génia z dětství či plakáty, které lákají na slavné divadelní hry, a také se projdete
uličkou Járy Cimrmana.
Sochy, busty a památníky: génius v mlze i v betonu
Cimrmanovu pravou podobu nikdo nezná – a přesto má po republice desítky soch a pomníků.
Tanvald: Cimrman v mlze
Na balkoně
kina Jas Járy Cimrmana v
Tanvaldu stojí
socha Cimrman v mlze. Mistr zde hledí do kraje, který možná objevil. Nebo alespoň těsně minul. Potkat byste ho mohli také na
Cyklostezce Járy Cimrmana.
Cimrman na zastávce úzkokolejky Kaproun

Na
železniční zastávce Kaproun na trati
úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice je
památník připomínající
místo, kde byl Cimrman vyhozen z vlaku. Dnes tu leží jeho věrná betonová podoba a opodál pomalu roste
pamětní mohyla z donesených kamenů.
Škrpál v Pohoří
Památný
Škrpál Járy Cimrmana je více než sto let stará bota, vystavená ve vitrínce na
hostinci v
Pohoří u
Opočna. Cimrman ji tu ztratil, když utíkal z hospody bez placení. Památník rovněž připomíná zdejšího rodáka
Miloně Čepelku, který se v roce 1967 stal zakládajícím členem
Divadla Járy Cimrmana.
Míšov a Cimrman zezadu
Zezadu si
Cimrmanovu hlavu prohlédnete na pamětní desce v
Míšově v
Brdech; z ní se dozvíte, že v květnu 1915 tuto obec těsně minul.
Lomnice a Cimrman zepředu
Další z mnoha možných Cimrmanových podob zachycuje
busta na náměstí v
Lomnici u Tišnova, symbolický začátek značené
Cimrmanovy stezky.
Jihočeská univerzita: Ohryzek Járy Cimrmana

Na zahradě
Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v
Českých Budějovicích mají sochu
Ohryzek Járy Cimrmana. Odhozením okousaného jablka Cimrman zahájil tradici ekologického
kompostování.
Cimrmanovy bahenní lázně u Slatinského potoka pod Bohdalcem
Na
pražských Slatinách mezi
Michlí, Vršovicemi a
Strašnicemi se u
Slatinského potoka skrývají
Cimrmanovy bahenní lázně. Podle tradice se zde Jára Cimrman roku 1889 nechtěně vykoupal v rašeliništi a druhý den zjistil, že je zázračně vyléčen z revmatismu. Od té doby se sem místní chodí potají koupat – nejlépe časně ráno.
Pečky: Zeměkoule v kostce
V
městském parku v Pečkách najdete
zvětšenou podobu Cimrmanovy školní pomůcky – důkaz, že i prostor lze složit do úhledné krychle.
Cimrmanův střed Evropy v Havlíčkově Brodě
V
Sázavské ulici na zahrádce
kavárny a klubu U Notáře v
Havlíčkově Brodě najdete
obří trychtýř označující střed Evropy. S teorií přišel sám
Cimrman a
Ladislav Smoljak ji podpořil slovy, že střed Evropy je tam, kde o to nejsilněji usilují. A protože Havlíčkobrodští vytrvali, je jasno.
Liptákov žije: filmové stopy ve vsi Vesec

Vesnická památková rezervace
Vesec u Sobotky v
Českém ráji se ve snímku
Jára Cimrman ležící, spící proměnila ve
filmový Liptákov. Malebná náves s roubenkami si zahrála ve více než třiceti filmech a seriálech – a
Cimrman zde zanechal stopu, která se nedá přehlédnout.
Kokořínsko: místo Cimrmanova skonu
Nevíme, kdy se narodil, na
Kokořínsku se ale ví, kdy zneuznaný génius zemřel. Podle nekrologu na
pomníčku pod kopcem Husa k tomu došlo nešťastnou náhodou, když se Cimrman
21. května 1921 vracel z trhu v
Mělníku. Bohužel k přesunu používal svůj poslední vynález, automobil na stlačený vzduch a vodu. Na místě je i léčivý pramen.
Cimrmanův kaštan na Vysočině
Poblíž
obecního úřadu obce Sklené na
Vysočině roste nádherný
Cimrmanův kaštan. Hádejte, kdo tu vytrousil kaštan, z něhož strom vyrostl?
Okružní třída a busta ve Staré Huti
Projděte se po
Okružní třídě Járy Cimrmana s pamětní deskou a Cimrmanovou bustou ve
Staré Huti. Najdete tu také
ulice Němého Bobeše nebo
K severnímu pólu.
Největší Čech, který se ani nenarodil

V televizní anketě
Největší Čech zvítězil
Jára Cimrman navzdory tomu, že byl jako fiktivní postava oficiálně vyřazen. Kult tím jen zesílil.
A právě v tom je možná celé kouzlo.
Postava, která nikdy neexistovala, dokázala propojit generace diváků i turistů. A díky
Zdeňku Svěrákovi bude žít dál. Na jevišti, ve filmu i na mapě Česka.
Po našem národním géniovi je pojmenována celá řada ulic, lávek a chodníčků, například
ulice Járy da Cimrmana v
Olomouci a v
Roztokách,
ulice Járy Cimrmana v
Brně,
Poděbradech,
Dačicích,
Lysé nad Labem a v
Horšovském Týně, či
Chodníček Járy Cimrmana v
Tišnově.
Cimrmanovy stopy objevíte také v
Krupce.
Kuriózní
ulici Nábřeží Járy Cimrmana mají v
Lipníku nad Bečvou; samozřejmě vůbec není u vody, ta je alespoň namalovaná na zdech. Na
naučné stezce údolím Radbuzy se můžete projít po
lávce Járy Cimrmana.