Tradice: pivovary a expozice, kde poznáte kompletní proces výroby piva až po čepování

Chcete vidět a zažít příběh výroby tradičního českého piva? Pivovary nabízejí kromě akcí řadu dalších aktivit, od exkurzí a kurzů vaření piva přes seznámení s kompletním výrobním procesem až po školy správného čepování piva. Jak nás v redakci Kudy z nudy ujistili odborníci, není to žádná věda, stačí se jen držet několika základních principů, a výsledek se dostaví okamžitě. Jak to tedy udělat, aby váš načepovaný výsledek stál za to?
 

Školy čepování piva: Praha, Plzeň, Velké Popovice a Nošovice

Na pivních akademiích a kurzech se pivo můžete naučit čepovat i vy, ovšem vyžaduje to trpělivost a cvik – daleko jednodušší je zkrátka pivo pít. Pokud přesto neodoláte, objednejte se na některou ze škol čepování.

V pivovaru Plzeňský Prazdroj se při zážitkovém programu škola čepování piva sami postavíte za výčep a pod vedením pivovarského odborníka se naučíte správně čepovat pivo. V ceně je konzumace piva Pilsner Urquell a pivovarský guláš, navíc si jako dárek si odnesete půllitr Pilsner Urquell.

Ve Velkých Popovicích nabízí velkopopovický pivovar Kozlovu školu čepování jako tříhodinový zážitkový program, stejně jako v Plzni je také tady součástí prohlídka pivovaru. Individuální návštěvníci mají možnost absolvovat školu čepování každou první sobotu v měsíci od 14:15 hodin. Školu čepování nabízí také pivovar Radegast v Nošovicích, ovšem pouze pro skupiny minimálně deseti osob, anebo restaurace Červený Jelen v Praze.
 

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v Praze

Kvůli seznámení s plzeňským pivem nemusíte jet do Plzně: příběh prvního zlatého ležáku světa vypráví i zážitková expozice Pilsner Urquell Experience v Praze. Nečekejte prohlídku pivovaru, ale příběh, který prožijete všemi smysly. Zážitková expozice kombinuje audioprůvodce, videomapping, světelnou show a další zábavné technologie. Dozvíte se, jak první pivo plzeňského typu vůbec vzniklo, setkáte s prvním sládkem plzeňského pivovaru, a s chutí se pak vrhnete na samotné vaření piva. Poznáte suroviny i proslulé ležácké sklepy, spoustu zábavy nabízí také škola čepování a samozřejmě ochutnávka skvělého piva, které je vždy čerstvé a dokonale načepované profesionálními výčepními.
 

Hladinka, šnyt, mlíko a čochtan

Když jde člověk na pivo, očekává kvalitní, dobře ošetřené pivo načepované s láskou. Dobrého hospodského poznáte podle toho, že umí načepovat pivo různými styly. Díky tomu pivo ze stejného sudu může chutnat různě. Jeden styl je příčinou většího řízu, zatímco v jiném zase vyniknou sladové tóny.

Základem umění každého hospodského je hladinka, velké pivo s pěnou až po okraj sklenice, ovšem pozor: čepované na jeden zátah a nikoli nadvakrát. Pivo si tak uchovává nejlepší vlastnosti a má jemný říz.

Šnyt je objemově malé pivo ve velkém půllitru, bohaté na krémovou pěnu. Uchovává si svou čerstvost a teplotu. Právě tímto způsobem sládci ochutnávali várku uvařeného piva, aby zjistili jeho kvalitu.  Štamgasti si ho občas dávají jako poslední kousek před odchodem domů.

Takzvané mlíko skutečně vypadá jako sklenice plná mléka, ale jde o krémovou pivní pěnu, jemnější a sladší než pouhé pivo. Protikladem mlíka je čochtan, který naopak nemá pěnu žádnou a sklenice je až po okraj plná piva. Pivo díky tomu obsahuje plno oxidu uhličitého a zdá se, že má ostrý říz. Čochtan je ze všech způsobů nejvíc osvěžující a ideální na zahnání letní žízně.
 

Jak se pozná správně načepované pivo

Abyste na první pohled poznali rozdíl mezi dobře a špatně načepovaným, nemusíte mít abnormálně vyvinuté chuťové buňky. Trabant od Ferrari také rozeznáte pouhým pohledem.

Správně načepované pivo je dobře vychlazené (6 až 8 °C) a má hustou krémovitou pěnu bez velkých bublin. Pěna padá pomalu a „kroužkuje“, což znamená, že hostinský použil čistou sklenici. Neřetízkuje; pokud ano, je sklenice špatně umytá nebo poškozená. Pivo má říz a není zakalené – samozřejmě pokud nejde o kvasnicové pivo, které je zakalené z podstaty věci.
 

Jak správně čepovat?

Správné natočení piva do sklenice zabere průměrně šest sekund, nepoužívá se žádné „rozčepování“ a „dotáčení“ na několikrát. Pivo musí opustit sud či tank v té nejlepší kondici. K výčepnímu kohoutu přiložíme sklenici, natočenou pod úhlem 45°, a pomalým pootočením kohoutu napustíme malé množství pěny. Pak kohout ponoříme pod pěnu a otevřeme ho na maximální průtok. Pivo necháme stékat po stěně sklenice, se zvyšujícím se obsahem postupně sklo narovnáváme. Po zavření kohoutu nenecháváme zbytečně dokapat zbytky pěny; ta může trochu přetéct přes okraj. Pivo pak postupně dochází a přibližuje se až k rysce.
 

Co se vyplatí vědět o pivu a pivovarech

• Vůbec první světovou památkou chmelařství se značkou UNESCO se stalo město Žatec s unikátním souborem technických památek, skladů a sušáren i s chmelařskou krajinou v okolí. Česká pivní kultura se o zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO bude ucházet v blízké budoucnosti.
• Přehlídky pivních festivalů, pivovarnických cen a nejrůznějších pivních soutěží najdete na Kudy z nudy v kalendáři akcí, vybrat si můžete i ze seznamu vítězných pivovarů. Úspěšnými účastníky klání bývají pravidelně Rodinný pivovar Bernard z Humpolce, pražský pivovar Cobolis, pivovar Holba z Hanušovic, pivovar Kácov, Pivovar Svijany, Pivovar Chodovar z Chodové Plané, Pivovar Platan z Protivína, Jelínkova vila – pivovar Velké Meziříčí, Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou nebo Pivovar Trojan z Telče.