Slovanská epopej Alfonse Muchy, která patří mezi největší umělecké skvosty české historie,
zůstává v
Moravském Krumlově minimálně o pět let déle. Monumentální cyklus dvaceti pláten, jehož vznik trval celých 18 let, byl umístěn do
moravskokrumlovského zámku od roku 1950, první návštěvníci si obrazy mohli prohlédnout v roce 1963. Mezi lety 2011 až 2021 byl soubor velkoobrazů převezen do Prahy a prostory zámku prošly
rekonstrukcí, aby splňovaly moderní přísná kritéria pro vystavení pláten. Do zámku se epopej opět
vrátila v roce 2021 a od té doby přitahuje tisíce návštěvníků. Prodloužení
zapůjčení až do roku 2031 znamená, že milovníci umění i turisté mají další šanci objevovat na
zámku v Moravském Krumlově každý detail tohoto výjimečného díla.
Zámecký areál je ideálním cílem poznávacího výletu – kromě
Muchových obrazů lze zajít i na prohlídku
historických interiérů zámku, vystoupat na
zámeckou věž s výhledem na město, užít procházku po nádherném parku anebo i v historickém centru
Moravského Krumlova.
Slovanská epopej není jen uměleckým počinem, ale i
fascinujícím příběhem slovanské historie, který ožívá před očima diváků. Každý, kdo zavítá do
Moravského Krumlova, tak může spojit kulturní zážitek s procházkou romantickými
uličkami města, návštěvou zámku a možností občerstvení v místních kavárnách.
Skryté detaily a perličky epopeje, které možná přehlédnete

Celá epopej začíná výjevem
Slované v pravlasti a přes zavedení slovanské liturgie, bratrskou školu v
Ivančicích a zrušení nevolnictví na Rusi pokračuje kázáním Jana Husa v Betlémské kapli, Petrem Chelčickým a
Janem Amosem Komenským až k bitvě na Vítkově, Jiřímu z Poděbrad, caru Simeonomi a finálnímu obrazu
Apoteóza z dějin Slovanstva. Obrazy o rozměrech několika metrů je lepší si prohlížet jako jednotnou plochu, ze které
po čase jednotlivé výjevy vyvstávají. Na detaily je třeba
soustředit se postupně. Cyklus obrazů maloval
Mucha na zámku
Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Sedm největších pláten měří 8,1 metru krát 6,1 metru.
Alfons Mucha také uměl bravurně využít hry světla a odstínů barev, které člověk na první pohled nemusí vnímat.

Když se před monumentální plátna
Slovanské epopeje postavíte, čeká vás víc než jen historický příběh. Až vaše oči přivyknou barvám a celkové atmosféře obrazů, začnete si všímat drobných, ale fascinujících detailů: Například příchod
Cyrila s Metodějem je zachycen nejen slavnostně, ale
Mucha do obrazu vložil i
symboliku písma a vzdělání, což málokdo hned odhalí. Detaily na plátnech ukazují
autentické zbraně a oblečení z dob
Velké Moravy, které
Mucha pečlivě studoval podle historických pramenů. Některé postavy a motivy jsou inspirované slovanskými legendami, ale mají i Muchův osobitý symbolický kód. V
bojových scénách Mucha pečlivě zobrazuje nejen
autentické zbraně, ale mezi hrdiny najdete
skryté tváře osobností jeho doby. Mezi monumentálními scénami jsou často vloženy
drobné momentky z každodenního života obyčejných lidí – ženy u studny, trhovci, děti – což dodává obrazům živost. Některé detaily, např.
spojené ruce nebo
atributy národů, upozorňují na snahu o
sjednocení slovanských národů. Zkusíte najít Muchův autoportrét? Pokud se opravdu pozorně na obrazy zadíváte, můžete objevit drobné
autoportréty samotného autora nebo odkazy na jeho rodinu.