Cesty za uměním: po Česku s Wolfgangem Amadeem Mozartem

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Výjimečný skladatel, skvělý režisér a jeden z nejúspěšnějších snímků světové kinematografie: to jsou Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), režisér Miloš Forman (1932–2018) a film Amadeus. Netradiční zpracování osudů geniálního hudebního skladatele mělo v USA premiéru 6. září 1984, v našich kinech je ale diváci mohli vidět teprve v roce 1986. Film provází řada zajímavostí, drbů a pikanterií. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Kdo by neznal Pražský hrad – jenže ruku na srdce, vzpomněli byste si i na další pražské zámečky a hrádky? Je jich více než sedm desítek a najdete mezi nimi skutečně všechno: malebné zříceniny, letohrádky, důstojné zámky, zámečky i bývalé viniční usedlosti a statky, které kdysi stávaly na dnešních předměstích.

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

František Xaver Dušek (Franz Xaver Dussek i Franz Xaver Duschek) (8. prosince 1731 Chotěborky u Jaroměře – 12. února 1799 Praha) byl český hudební skladatel. a pedagog, jeden z nejvýznamnějších cembalistů a klavíristů ve své době. Spolu se svou manželkou Josefínou hostil W. A. Mozarta při jeho pobytech v Praze. Muž, který se ve většině příběhů skrývá za sukněmi své ženy a ve stínu věhlasnějšího kolegy Mozarta.

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Kostel sv. Františka z Assisi (sv. Františka Serafinského) byl postaven v letech 1679–85 podle návrhu Jeana-Baptisty Matheye.

Existují-li díla, která spojují Prahu s celosvětovou hudební a divadelní kulturou, pak na prvním místě mezi nimi stojí bez nejmenších pochyb Mozartův Don Giovanni. "Opera oper", jak bývá toto dílo milovníky klasické hudby přezdíváno, zažila svou premiéru přesně 29. října 1787, tedy před 236 lety v pražském Stavovském (tehdy Nosticově) divadle.

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Divadlo Reduta prošlo od roku 1640, kdy soubor budov získalo město Brno, mnoha dramatickými okamžiky. V jejích zdech bylo provozováno divadlo, byla společenským centrem i městskou tržnicí, podlehla třem zničujícím požárům a nesčetněkrát byla přestavována.

Jedno ze starobylých staroměstských náměstí, je Uhelný trh, který získal své pojmenování podle domu, který od nepaměti až do začátku 19. století stával uprostřed trhu a byla v něm kovárna, i havířská huť, v níž se od 14. století prodávalo i dřevěné uhlí.

Bývalá usedlost v klasicistním stylu je obklopená krásným parkem se salou terrenou, fontánou a bustou W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde Mozarta hostili – právě tady složil v roce 1787 svou nejznámější operu Don Giovanni.

Nechte se vtáhnout do světa hudby! Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů – čtyři velká jména české hudby, která se stala světovým fenoménem. Máme pro vás i další jména a výlety za poznáním míst, kde rádi tvořili slavní skladatelé.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Začátkem prosince před 225 lety zemřel Wolfgang Amadeus Mozart. Víte, že po 27. lednu, kdy uplynulo přesně 260 let od jeho narození, je to letos už druhé mozartovské výročí? Portál Kudy z nudy vám například prozradí, kde se na slavného Amadea bude vzpomínat koncem roku.

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.

Pátý pražský obvod nabízí spousty zajímavých míst pro rodiny s dětmi. Na Barrandově objevíte aquapark AquaDream, oblíbeným cílem milovníků železnic je největší modelové kolejiště v Česku a také ikonická pražská železniční trať zvaná Pražský Semmering, která se kroutí nad Prokopským údolím.

Geniální hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart kromě Londýna, Paříže, Říma nebo Berlína několikrát navštívil Prahu. Město si kvůli jeho uvolněné atmosféře zamiloval a při své druhé návštěvě ve Stavovském divadle osobně řídil světovou premiéru opery Don Giovanni. Psal se 29. říjen 1787.

Melodrama je hudební forma, která se zrodila v druhé polovině 18. století. O jeho vznik se zasloužili francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) a český hudební skladatel Jiří Antonín Benda (30. června 1722, Benátky nad Jizerou – 6. listopadu 1795, Bad Köstritz, Německo).

Přes dva metry vysoká socha od Kurta Gebauera stojí na pět metrů vysokém pískovcovém soklu a shlíží na Zelný trh. Nahý Mozart s dětským tělem a dospělou tváří stojí na svím místě od roku 2008.

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“

Noblesní kavárna s největší soukromou sbírkou míšeňského porcelánu a hodin v I.patře historického domu na Staroměstském náměstí.

Vydejte se po stopách malého Mozarta, který s rodiči uprchnul před epidemií černých neštovic z Vídně. Délka trasy je 1,7 km a její projití zabere přibližně hodinu.

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.