Cesty za uměním: po Česku s Wolfgangem Amadeem Mozartem

I dnes zní v Praze často vzletné zvolání: „Vivat Mozart!“ Co tedy tohoto slavného rakouského skladatele s naším hlavním městem spojuje?

České země navštívil Wolfgang Amadeus Mozart několikrát. Poprvé sem přijel na podzim roku 1776 při jednom z dlouhých turné po Evropě, kdy společně se starší sestrou Marií Annou zvanou Nannerl byli představováni jako zázračné děti.

Praha byla jedním z mála evropských měst, kde Mozart za svého života zažil opravdový úspěch a skutečné uznání. Zatímco ve Vídni se jeho díla setkávala s rozporuplným přijetím, Pražané jeho hudbu milovali.
 

Zastávka první: Reduta v Brně

30. prosince 1767 koncertovali sourozenci Mozartovi v brněnské Redutě. Z dobových zpráv sice víme, že hra dětí na cemballo publikum okouzlila, ale bohužel není známo, které skladby se za doprovodu brněnských hudebníků hrály. Brno každopádně na Mozartův první koncert nezapomnělo, před Redutou jej připomíná socha Nahý Mozart od Kurta Gebauera. Podobně jako v případě sochy markraběte Jošta na Moravském náměstí a orloje na náměstí Svobody jde o dílo velmi neobvyklé. Malý nahý chlapec s dospělou tváří balancuje na vrcholku pětimetrového pilíře na klavichordu, rozevláté andělské křídlo vypovídá o jeho nadání. To druhé, chybějící, ovšem symbolizuje předčasný tragický konec.
 

Zastávka druhá: Praha 1787 a Don Giovanni

Když Mozart poprvé přijel do Prahy, už za sebou měl několik úspěšných děl, například opery Únos ze serailu a Figarova svatba. Ubytoval se v domě U tří zlatých lvů na Uhelném trhu, volné chvíle trávil na smíchovské Bertramce u skladatele Františka Xavera Duška a jeho manželky, pěvkyně Josefíny Duškové. Účastnil se řady společenských akcí a pražské publikum si ho zamilovalo. Na podzim se Mozart do Prahy vrátil s nedokončenou operou Don Giovanni a její premiéra 29. října 1787 v dnešním Stavovském divadle znamenala fantastický úspěch. Mozartovy opery Don Giovanni, Kouzelná flétna, Figarova svatba a Cosi fan tutte jsou dodnes na repertoáru divadla, ovšem je tu ještě jedna kuriozita. U průčelí divadla objevíte nevelkou plastiku pláště bez tváře a postavy, nazvanou Pieta či Il Commendatore – ano, to je tajemný komtur a zároveň pocta Mozartovi a jeho opeře Don Giovanni od sochařky Anny Chromy, rodačky z Českého Krumlova. Mimochodem, pražští průvodci sochu milují a vyprávějí o ní neuvěřitelné příběhy.
 

Zastávka třetí: Praha a Mozartova smrt

Mozart se do Prahy vrátil v roce 1791, kdy si čeští stavové objednali operu na oslavu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Nemocný a vyčerpaný umělec složil operu La clemenza di Tito a vrátil se do Vídně, kde pokračoval v práci na Kouzelné flétně a především na Requiem, které se mu již dokončit nepodařilo.

Když 5. prosince 1791 Mozart zemřel, byl pochován kvapně na neznámém místě v hromadném hrobě. Při zádušní mši na jeho počest, kterou Pražané uspořádali 14. prosince v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně, zaznělo Rosettiho Requiem, sólový sopránový part zpívala Josefína Dušková. Podle jejího autentického vyjádření „…na představení jeho Kouzelné flétny bylo plno, u jámy ani noha. Největší muzikant, jaký se kdy narodil, a takový konec…“

Filmovým střihem se přenesme do osmdesátých let minulého století, kdy v Praze a na dalších místech režisér Miloš Forman natáčel film Amadeus, oceněný osmi Oscary. Kromě zámku v Kroměříži se natáčelo také v karlínské Invalidovně, roli římského paláce si zahrál Valdštejnský palác a velké finále, kdy vůz s Mozartovým tělem projíždí bránou, se odehrálo na Vyšehradě. Po stopách filmového Amadea se můžete vydat třeba s mobilní aplikací Czech Film Trips. Ta vás zavede na místa, která proslavila Česko na stříbrném plátně.