Arnoštova leštírna v Českém lese
Zbytky
Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny. Jedná se o
jedinou leštírnu tohoto druhu na světě.
Své jméno získala podle majitele
Zahájského panství Arnošta Malovce, který tuto leštírnu založil. Do dnešních časů se zachoval pouze leštírenský stroj, který Lesy ČR zastřešily jednoduchou dřevěnou konstrukcí se střechou.
Zřícenina strážního hradu Quinburg u Vrbna pod Pradědem
Zřícenina hradu Quinburk se nachází 7 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem, stojí na strmé skále (868 m) nad řekou Černá Opava v blízkosti bývalé myslivny Drakov. Pokud se má v
Jeseníkách nějaká zřícenina nazvat "tajemným hradem v Karpatech", pak to bude právě Quinburk.
Je
zcela mimo turistické trasy a cyklotrasy,
daleko od civilizace. Je těžké ho najít, ale možná se to právě vám podaří. Odmění se tichem a hradbami skal obklopených hlubokými lesy bez davů turistů.
Zřícenina skalního hradu Stohánek
Zbytky
skalního hradu Stohánek se nachází na pustém místě, nedaleko silnice Mimoň – Hamr na Jezeře. Poprvé byl hrad v písemných materiálech
zmiňován v roce 1431 za Beneše z Vartemberka, ale jeho historie neměla dlouhého trvání – poslední zmínka pochází z roku 1453 a krátce poté patrně zanikl.
V roce
1760 byla v jeho zbytcích zřízena
poustevna. Dnes se na vrcholu
dochovaly tesané zbytky dvou místností.
Lesní divadlo ve Cvikově
Nedaleko města
Cvikova na temeni hřbítku nad jeskyní je několik starých pískovcových lomů, ve kterých se dříve lámal kámen na stavbu cvikovských domů. V jednom z lomů vybudoval v roce
1920 cvikovský ochotnický spolek malebné lesní divadlo, na jehož jevišti stály dva dřevěné domky, tvořící malou náves.
Dnes zde však
zůstala už jen nevelká ve skále vytesaná místnost s okénkem a v protější stěně krátká chodba s výklenkem. Od města sem vedla stará cesta s upravenými kamennými schody.
V současné době se již divadlo nevyužívá.
Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě
Zaniklá ves
Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin.
Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V
50. letech minulého století byla obec na státní hranici
srovnána se zemí. Kromě jejich pozůstatků je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními
pásy z mohutných balvanů.
V 70. letech 20. století byl armádou zničen místní hřbitov a kostel sv. Jana odstřelen. Dnes jej připomíná
vztyčený kříž na pietně upraveném místě – základech kostela. Z obnoveného hřbitova je
za jasného počasí výhled na horu
Luzný,
Třístoličník,
Boubín,
Bučinu a v okolí hřbitova se otevírá pohled na partie celých Knížecích Plání. Za příznivých podmínek jsou
viditelné i Alpy.
Zřícenina barokní sýpky v lese Maxberk
Nad obcí
Kvasetice se nachází
zřícenina velké sýpky, nazvané Maxberk. Sýpka je z tereziánské doby a sloužila jako
zásobárna obilí v případě neúrody. Do dnešního dne z ní zbyly pouze dvě obvodové zdi.
Obec Kvasetice se nachází dva kilometry
severovýchodně od Plánice na úpatí zalesněného vrchu Buzrakov, jehož nejvyšší bod je 641m nad mořem.
Zřícenina hradu Templštejn – dávné sídlo templářů
Hrad Templštejn vystavěl na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy. Nachází se daleko od civilizace, nad řekou Jihlavou u Vrabčího kopce. Nejbližší větší jsou
Dukovany.
K strategické ochraně hradu byla vybudována
v polovině 15. století štítová zeď. Měla chránit hrad především před přímým účinkem dělostřelby. Zeď však nebyla dokončena, a proto své poslání nesplnila.
Zaniklá osada Königsmühle v Krušných horách
Königsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada
nedaleko Háje u Loučné v
Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít. Do dnešních dnů zachovaný
vchod do sklepa tohoto bývalého mlýna používali obyvatelé pěti domů během druhé světové války jako
úkryt při leteckých náletech.
Příjezdovou cestu ve směru od vsi Háj tvoří zhruba
1,5 km dlouhá rokle. Po staletí tudy procházela
obchodní stezka z Čech do Saska, po které jezdily těžké koňské povozy s nákladem obilí, mouky, dřeva, rudy a dalších nákladů. Těžké vozy cestu po léta stlačovaly hlouběji do půdy a hloubka úvozu je nyní na některých místech až tři metry.
Zřícenina loveckého zámečku Mořičov U Ostrova
Barokní lovecký zámeček nechali vystavět v letech
1738-1739 majitelé ostrovského panství markrabata Ludwig Georg a August Georg z Baden-Badenu a Hochburku na návrší v
nejvyšší části rozsáhlé panské obory v někdejším lesním revíru Tiergarten asi 1,5 kilometru jihozápadně od vsi Mořičov.
Objekt sloužil
potřebám majitelů do počátku 19. století a následně byl opuštěn a postupně se proměnil ve
zříceninu.
Zřícenina hradu a kláštera Kuklov
Pět vysokých gotických oken
bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad lesnatým údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v
Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století. Původní název hradu a vsi Kuglwaid je pravděpodobně převzat z německého "gugl-waid", což volně přeloženo znamená "
lesnatá homole".
V blízkosti zříceniny se nachází
klášter, jehož stavba nebyla niky dokončena. Roku 1495 sem Petr IV. z
Rožmberka povolal mnichy řádu sv. Františka z Pauly, aby zde založili
paulánský klášter. Klášter s jednolodním
kostelem sv. Ondřeje nebyl nikdy dokončen a kolem roku 1530 byl opuštěn. Během třicetileté války měla klášterní budovy zcela pobořit
švédská vojska a přítomné mnichy ubít. V roce
1967 se zde točil černobílý snímek
Údolí včel.