Aktivní dovolená: skalní města, kde nepotkáte davy lidí a nebudete platit vstupné

Skalním městem v Adršpachu projde každoročně kolem 300 tisíc platících návštěvníků (skály jsou proto přístupné po předchozí rezervaci), podobné to bývá i na jiných místech, jako jsou například Prachovské skály. Na portálu Kudy z nudy ale víme o místech, kde se tlačit nebudete!
 

Broumovsko, to není jen Adršpach!

Přitom ani v Adršpachu nemusíte házet flintu do žita, protože tady jste jen pár kilometrů od Broumovských stěn, kde je nádherných skal víc než dost. Například pár set metrů nad osadou Slavný narazíte na slavné skalní hřiby, a když si dáte záležet, objevíte houby různých velikostí od malých kamenných hříbků až po několikametrové obry. O kousek dál vás čeká seznámení s Čertovou tchyní, žlutá značka vás zase Zaječí roklí dovede ke Kamenné bráně s pěknou vyhlídkou na Broumov a okolí, červená se proplétá mezi skalami přes Supí hnízdo až ke kapli na Hvězdě. Skal si tady užijete až až a lidí potkáte rozhodně méně než v Adršpachu.

Nevelké skalní město – ale dostatečně velké na to, abyste se tu zabavili na pár hodin a nemuseli se tlačit se stovkami dalších výletníků – se skrývá na stolové hoře Ostaš severně od Police nad Metují. Turistická stezka vás dovede až ke studánce Samaritánka, nad kterou byl v roce 1856 kameníkem Celestýnem Šolcem vytesán do pískovcové stěny reliéf zobrazující ženu podávající vodu sedícímu Kristu. Po zelené značce se dostanete do Dolního labyrintu, kde objevíte řadu dalších skalních útvarů. V části nazývané Betlém leží sluj Českých bratří, kde se podle legendy tajně scházeli pronásledovaní evangelíci k bohoslužbám v době násilné rekatolizace.

Dolní labyrint vrchu Ostaš tvoří Kočičí skály s Kočičím hrádkem. Skalní městečko se vytvořilo na úzké, ale poměrně dlouhé plošině, zvané Kocouří hřbet. Největším masívem Kočičích skal je skalní útvar Kočičí hrádek skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček, průlezů, jeskyněk, průchodů, a puklin. Nachází se na značené odbočce vedoucí z cesty vedoucí od Ostaše do Dědova.

Krásný výlet je také na Božanovský Špičák se skalními útvary Želva, Velbloud, Kočka, Kačenka, Varan nebo Veverka. Náš tip? Pokud cestujete s dětmi, zastavte se také v Muzeu stavebnice Merkur a v Muzeu papírových modelů.
 

Pět skvělých (a téměř neznámých) skalních měst

Na severním Plzeňsku u Žihle se v lese skrývá skalní město s viklanem a dalšími zvláštními útvary. Některé z nich jsou památkou na těžbu žuly, jiné sem před miliony let přicestovaly zarostlé v ledovci – třeba Bába a Dědek. Kulaťoučký Dědek měří na šířku dvanáct metrů a je přes pět metrů vysoký, Bába s miskovitou prohlubní je o něco menší. Lesem vás provede žlutá značka, zpět do Žihle se můžete vracet po červené kolem Černého rybníka, který je oblíbeným místem ke koupání.

Podobnou zvláštností je Smolný vrch v Rychlebských horách, ztracený v lesích mezi Vidnavou, Žulovou a Černou Vodou. Na jeho vrcholku objevíte malé skalní město s upravenými vyhlídkami, místní zvláštností jsou Venušiny misky, kameny s okrouhlými prohlubněmi. Nevěřte pověstem o erozním vlivu dešťové vody, všichni široko daleko ví, že misky slouží místním skřítkům a vílám ke koupání a praní prádla. Přistihnete je jen těžko, na to jsou velmi opatrní, ale za namáhavý výstup vás odmění hezká vyhlídka do kraje. Místo je ideální také pro výlet na kole, ale bicykly raději nechte dole pod závěrečným výstupem.

O davy turistů nepochybně nebudete zakopávat ani ve skalním městě Rabštejn mezi Šumperkem a Rýmařovem. Srdcem oblasti je hradní zřícenina rozložená na dvou vysokých skaliscích (25 a 35 m) – ve své době to byl nejvýše postavený hrad na Moravě. Na vrchol se dostanete pomocí žebříků. Ve stejném kraji můžete prozkoumat také nádhernou skalní soutěsku Rešovských vodopádů. Kdyby byla v Alpách, nebude tu k hnutí, ale v odlehlém kraji východních Jeseníků mimo sezónu žádný nával nečekejte. Dalším utajeným skvostem je skalní město u Potštátu.
 

Krajem kamenů: Sedlčansko a Česká Kanada

Skutečným a stále ještě málo objeveným rájem kamenů je Sedlčansko; kameny najdete doslova všude, a to včetně toho, který je považován za největší viklan v Česku. Leží v lese kousek od silnice z Petrovic do Vysokého Chlumce, na značené trase poblíž Žemličkovy Lhoty. Tvrdí se o něm, že vyzařuje zvláštní energii. Na tom není nic neobvyklého, říká se to téměř o všech viklanech. Zdaleka ne o všech se ale říká, že z nich kázal Jan Hus. Navíc kolem prochází naučná stezka Petrovicko; je poměrně dlouhá, ale když se jí budete držet, představí vám plno roztodivných balvanů rozličných tvarů, velikostí a jmen, často připomínajících malá skalní města.

Dalším místem, kde se snadno vyhnete ostatním výletníkům, je Česká Kanada a tamní kamenné skvosty; znáte například zřícený viklan Trkal, útvar jménem Ďáblova prdel, kamenný stůl u Kunějova nebo skalní město u Stálkova? Ostatně procházku skalním městem tady připomíná kdejaká obyčejná cesta lesem; vydejte se třeba na výlet úzkokolejkou, vystupte na zastávce Kaproun a vracejte se po červené značce Vlčí jámou a podél Struhy do Kunžaku, budete překvapení, co všechno cestou potkáte!

Znáte skalní město Stálkov? To se nachází na žluté turistické trase vedoucí ze Stálkova do Vlastkovce. V blízkosti skautské základny zaujme především výrazná vrcholová skála a seskupení volně ležících kamenů. Dominantou lokality je výrazný skalní blok s věšteckou miskou na vrcholové plošině, boční trhlinou a převisem. V jeho okolí se nacházejí další osamocené kameny i kamenná seskupení, některé z nich mají funkci dolmenu či cairnu. Východní částí katastru Stálkova prochází naučná stezka ze Slavonic do Českého Rudolce, vedoucí kolem několika skalních skupin s typickými ukázkami zvětrávání žuly.
 

Kamenné ráje v Českém ráji

Skalní města jako jsou Prachovské skály nebo Hruboskalské skalní město o turisty samozřejmě nemají nouzi a zejména v létě je tu dost živo. Přestože je Český ráj oblíbenou prázdninovou oblastí, najdou se i zde místa, kde určitě nebude přeplněno.

Jedním z nich jsou Besedické skály, kde vás nadchne procházka skalními bludišti Kalich a Chléviště. Romantický labyrint pískovcových skal leží nad levým břehem Jizery poblíž obce Besedice. Hlavní skupinou skal je Chléviště se Slují exulanta Václava Sadovského ze Sloupna a nádhernými vyhlídkami. V seskupení skal U Kalicha uprostřed pěti skalních roklí se skrývá oltář s vytesaným kalichem a letopočtem 1634. Na stěnách je úryvek z Kšaftu J. A. Komenského, verše o Kralické bibli a verše františkánského mnicha J. Vitáska. Mezi zastávky na stezce patří také pískovcový vrchol Sokol, kde se nachází plošina s krásným výhledem do údolí Jizery v okolí Malé Skály a na Suché Skály. Další krásnou vyhlídkou je Kde domov můj, Kinského či Hořákova. Celý okruh měří 5 km, trasa z obce Besedice je nenáročná a lehce ji zvládnou i děti, které si užijí cestu nádhernými úzkými chodbičkami mezi skalami.

Za návštěvu stojí Příhrazské skály se Studeným průchodem. Přírodní rezervace s charakteristickým komplexem skalních měst leží na okraji pískovcové skalní plošiny Mužský. V Příhrazských skalách se nachází 178 pískovcových skalních věží, z čehož většina skal je situována hlavně na okrajích kaňonovitých údolí. Dominantou skalního města je bizarní skalní útvar Kobylí hlava.

Posledním tipem jsou Klokočské skály, položené jižně od Malé Skály. Jedná se o souvislou skalní hradbu tvořenou prvohorními pískovci o mocnosti až 60 metrů s mnoha jeskynními dutinami. Nejrozsáhlejší podzemní prostorou oblasti je jeskyně Postojna – Amerika v Zeleném dole, největší pseudokrasová jeskyně v Českém ráji, která byla osídlena již lidem lužické kultury. Součástí této přírodní rezervace jsou také Betlémské skály. Jedná se o severní výběžek Klokočských skal spadající směrem k řece Jizeře. Betlémskými skalami prochází červeně značená stezka z Turnova na Kozákov, ze které si můžete udělat malou odbočku k vyhlídce s názvem Zdenčina skála. Z místa, kde stezka vede po oblých skalních hřbetech (tzv. sloní hřbety), jsou výhledy směrem k Ještědu a Kopanině.