Seznamte se: sedm nejzajímavějších staveb architektky Evy Jiřičné

Jak vypadá architektura, která je technicky promyšlená a zároveň elegantní a citlivě reagující na prostor? Na to odpovídá výstava představující průřez tvorbou architektky Evy Jiřičné a studia AI – Design, které spoluzaložila s architektem Petrem Vágnerem. Výstava je k vidění každý všední den do 30. září v městském ateliéru Mappa v Ostravě.
 

První zastávka: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Proč právě ve Zlíně? Protože tady se Eva Jiřičná v roce 1939 narodila a baťovská funkcionalistická tradice výrazně poznamenala její přístup k architektuře. Podle jejího návrhu vyrostlo Kongresové a univerzitní centrum Univerzity Tomáše Bati s koncertním sálem a střešní restaurací Spirit, nejnověji pak budova, kde sídlí Fakulta humanitních studií. Kulturní a univerzitní centrum získalo titul Stavba roku Zlínského kraje a čestné uznání Grand Prix Obce architektů v kategorii Novostavba. Eva Jiřičná se také v dubnu 2019 stala držitelkou Ceny města Zlína za celoživotní dílo v oboru architektury a za šíření dobrého jména svého rodiště.
 

Druhá zastávka: Pražský hrad

Eva Jiřičná také byla jedním z umělců, kteří pomáhali bývalému prezidentu Václavu Havlovi zvelebovat areál Pražského hradu. Její značku nese oranžerie, nejmladší budova Královské zahrady; najdete ji těsně nad Jelením příkopem vedle renesanční míčovny. Téměř devadesát metrů dlouhý prosklený tubus s konstrukcí z nerezové oceli vznikl v roce 1999 na místě staršího skleníku a na první pohled upoutá novodobým designem. Víte, že citrusy, mandloně a další teplomilné plodiny pěstovali hradní zahradníci už za Rudolfa II.? Interiéry oranžerie si prohlédnete v hlavní sezoně denně.
 

Třetí zastávka: Pražská křižovatka

Pro nadaci Vize 97 Václava a Dagmar Havlových upravila Eva Jiřičná interiéry gotického kostela sv. Anny, který náleží k bývalému klášteru dominikánek na Starém Městě v Praze. Vzniklo tu multikulturní centrum Pražská křižovatka, kde můžete vidět řadu uměleckých děl, namátkou sousoší Zvěstování od sochaře Olbrama Zoubka, vázy sklářského výtvarníka Bořka Šípka, Boží mlýnky Václava Havla od Daniela Pešty, několik děl sochaře Kurta Gebauera a také Srdce pro Václava Havla, objekt, který vznikl z vosku svíček zapálených po smrti Václava Havla na ulicích a náměstích po celém Česku.
 

Čtvrtá zastávka: Mucha muzeum v Paláci Savarin

V roce 2025 se po dlouhé rekonstrukci otevřel palác Savarin a v něm Muchovo muzeum. Expozici připravila právě Eva Jiřičná se svým týmem. Expozice je rozdělena do čtyř tematických okruhů: Mucha a jeho domovina, „le style Mucha“ a secese, Mucha – vizionář a Slovanská epopej.
 

Pátá zastávka: hotely Josef a Maxmilian v Praze

„Uvnitř objektů mě fascinuje světlo a práce s ním. Světlost, průhlednost a materiály ve své ryzí podobě," říká Eva Jiřičná. Stoprocentně to platí pro hotel Josef v jedné z uliček historického centra Prahy, přímo v srdci Starého Města. Moderní, prostorný a skvěle prosvětlený hotel překvapuje minimalismem, čistými liniemi i geniem loci. Architektka nenavrhla jen stavbu, ale také interiéry včetně vybavení, textilií a detailů. Vůbec první designový hotel v zemích bývalé východní Evropy získal řadu ocenění. Eva Jiřičná se podílela také na rekonstrukci hotelu Maxmilian v Haštalské ulici.
 

Šestá zastávka: pražské kavárny

Do hotelů se možná nevypravíte, ale vyzkoušet můžete kavárny, i v nich Eva Jiřičná zanechala výraznou stopu. Oslnivé skleněné točité schodiště můžete obdivovat v Lékařském domě na náměstí I. P. Pavlova, výhled na pražské střechy se otvírá z kavárny Černá labuť, která svým jménem odkazuje k sousední budově, obchodnímu domu Bílá labuť.
 

Sedmá zastávka: lávka v Klatovech

V rámci rekonstrukce katakomb v Klatovech byla v roce 2012 postavena moderní skleněná lávka podle návrhu architektky Jiřičné a jejího týmu, která propojuje jezuitskou kolej s gymnáziem v Balbínově ulici. Místo původně plánovaného historizujícího prampouchu vznikla současná konstrukce z ohýbaného skla a lakované oceli, tvořená dvojicí tenkostěnných profilů a šikmými táhly, které zajišťují stabilitu a eliminují rozkmit při chůzi. 
 

Co byste měli vědět o Evě Jiřičné?

• Tatínek Evy Jiřičné byl architekt a pracoval pro Tomáše Baťu, rodina bydlela v jednom z baťovských domků v Lomné. Na konci války se rodina přestěhovala ze Zlína do Prahy.
• V roce 1962 dokončila studia architektury na ČVUT a na AVU v ateliéru architekta Jaroslava Fragnera a začala pracovat v Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze. V roce 1968, kdy se Československo na pár měsíců otevřelo světu a dalo se cestovat, odjela na stáž do Londýna. Její výjezdní doložka ale byla zrušena a velvyslanectví jí oznámilo, že její návrat do vlasti je z důvodu veřejného zájmu nežádoucí. Doma ji v nepřítomnosti odsoudili ke třem rokům vězení.
• Profesní kariéru zahájila v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav v Brightonu. V roce 1986 založila vlastní architektonické studio Eva Jiricna Architects, ale její práce byla v tehdejším Československu neznámá. Do Čech se vrátila až v roce 1990, roku 1996 se stala profesorkou a vedoucí ateliéru architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, o tři roky později otevřela v Praze vlastní studio AI Design Praha. Byla rovněž členkou poroty, která v roce 2007 vybírala nejlepší návrh pro novou Národní knihovnu.
• Za svou práci získala Řád britského impéria, je členkou několika Královských akademií a byla uvedena do Americké síně slávy. Získala čestné doktoráty a profesury na několika vysokých školách, pravidelně zasedá v mezinárodních porotách a publikuje v renomovaných časopisech.
• Mezi nejznámější projekty české architektky patří interiér londýnské budovy pojišťovny Lloyds, Hugo Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sassoon a další módní obchody na známých ulicích Londýna či New Yorku a řada kaváren a restaurací.
• V roce 2024 ji prezident Petr Pavel propůjčil Řád Bílého lva.