Seznamte se: 24. června má svátek Jan

Malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a představitel avantgardy 20. století: to byl Jan Zrzavý (5. listopadu 1890, Vadín, část Okrouhlice u Havlíčkova Brodu – 12. října 1977, Praha). Vousatý chlapík, který se rád smál a bavil, měl rád červenou barvu, a obvykle nosil červeného kulicha s bambulkou.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Město Příbram má několik slavných rodáků. Společně s fotografem Františkem Drtikolem, animátorkou Hermínou Týrlovou nebo komikem Antonínem „Strýčkem“ Jedličkou k těm nejznámějším patří novinář, politik, spisovatel, dramatik a scénárista Jan Drda (4. dubna 1915, Příbram – 28. listopadu 1970, Dobříš).

Kněz a biskup Jednoty bratrské, humanista, spisovatel, překladatel, pedagog a muzikolog Jan Blahoslav (20. února 1523, Přerov – 24. listopadu 1571, Moravský Krumlov) patřil vedle Petra Chelčického (asi 1379 – asi 1460) a Jana Amose Komenského (1592–1670) k nejvýznamnějším představitelům české reformace a Jednoty bratrské. Známe jej také jako překladatele Nového zákona, později zařazeného do Bible kralické, prvního českého překladu bible z původních jazyků.

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

První veřejná pitva se v Praze konala v roce 1600. Provedl ji tehdy třiatřicetiletý lékař Ján Jesenský (27. prosince 1566, Wrocław, dnešní Polsko – 21. června 1621, Praha) a trvala několik dnů. Anatomické pitvy spojené s výukou na lékařské fakultě se v té době už v českých zemích prováděly, ale nikoli jako představení pro veřejnost.

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.

Datum 16. dubna 1910 je zapsáno zlatým písmem v historii české aviatiky: ten den podnikl Jan Kašpar (20. května 1883, Pardubice – 2. března 1927, Pardubice) se svým letounem Blériot XI jako první Čech průkopnický let dlouhý asi dva kilometry ve výšce 25 metrů. O rok později absolvoval první úspěšný dálkový let a navždy se tak stal symbolem českého letectví.

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů Jan Werich (6. února 1905, Praha – 31. října 1980, Praha) patří k českým divadelním a filmovým legendám. Společně s Jiřím Voskovcem byli od roku 1927 do roku 1938 hlavními postavami Osvobozeného divadla a doslova idoly tehdejší mládeže.

Trhanov, Újezd a Domažlice: to jsou místa, kde se v 17. století odehrál příběh Jana Sladkého Koziny (10. září 1652, Újezd u Domažlic – 28. listopadu 1695, Plzeň). Skutečně na popravišti s oprátkou na krku vyzval strůjce svého osudu, bídného šlechtice Lomikara, že se setkají „do roka ha do dne před súdní stolicí Boží“?

Lékař a vědec Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787, Libochovice – 28. července 1869, Praha) byl jedním z nejznámějších vědců své doby a dodnes patří ke světově nejznámějším Čechům. Jeho objevy ovlivnily řadu lékařských oborů, byl průkopníkem především v anatomii a fyziologii.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Jan Saudek (* 13. května 1935 Praha) je nejproslulejší český fotograf současnosti. Po celém světě uspořádal stovky výstav a jeho díla, kontroverzní i provokativní, jedinečná svým pojetím a snadno rozlišitelná v záplavě tvorby dalších fotografů, najdete ve všech prestižních světových muzeích a uměleckých galeriích.

Nejznámějším a nejvýznamnějším pedagogem pocházejícím z našich zemí je Jan Amos Komenský (28. března 1592 Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam). Poslední biskup Jednoty bratrské a učitel Jan Ámos Komenský byl jedním z českých protestantů, kteří museli roku 1628 opustit vlast, protože nechtěli přestoupit na katolickou víru.

Originální výtvarný styl, surrealismus a kombinování živých herců s animací: to jsou hlavní znaky filmařského umění Jana Švankmajera (* 4. září 1934). Švankmajerův vliv přiznávají třeba Tim Burton nebo Terry Gilliam z Monty Python. Český filmový tvůrce je považován za vizionáře, který obor významně obohatil, a jeho práce inspirují studenty animace po celém světě.

Jan Tatoušek (1929-2021) představoval pozoruhodnou osobnost naší silné průkopnické generace průmyslových designérů. Designérská tvorba Jana Tatouška se vyznačovala mimořádně širokým záběrem od obráběcích strojů a drobnějších prácí pro strojírenský a elektrotechnický průmysl přes dopravní prostředky a audiotechniku až po pianina Petrof, a konečně i práce na pomezí designu, užitého umění a architektury.