Přijďte zažít dobu, kdy
císař Napoleon vstoupil do moravské metropole. Podvečerní
Brno ožije v
sobotu 22. listopadu klapotem podkov koní a rachotem kol kočáru. Uvidíte vznosnou císařskou gardu a budete-li mít jen trochu štěstí, zahlédnete také samotného
císaře Napoleona.
Letošní akce začne na
Moravském náměstí, kdy průvod vojáků
v čele s Napoleonem na koních i pěšky projde centrem města Brna. Z
náměstí Svobody vyrazí na radnici, kde císař Napoleon převezme symbolický klíč od města. V 19:00 průvod zamíří ke
katedrále sv. Petra a Pavla, kde si od 19:30 budou posluchači moci vychutnat koncertní projekt
In Nomine. Publikum čeká nezapomenutelný hudební zážitek v podání padesátičlenného symfonického orchestru
Czech Virtuosi pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera.
Večer s výroční symfonií v katedrále
Vrcholným bodem večera bude uvedení
Symfonie Austerlitz 1805, originálního autorského díla
Zdeňka Kluky, hudebníka a skladatele, kterého široká veřejnost zná především jako bubeníka legendární brněnské skupiny
Progres 2. Klukova symfonie je unikátním hudebním počinem, jenž propojuje hluboký emocionální prožitek s historickou pamětí bitvy u Slavkova, jedné z nejvýznamnějších událostí evropských dějin. Autorem
námětu a libreta je
Ivan Vystrčil, který je zároveň scénáristou, producentem a režisérem celého večera. Spolu se Zdeňkem Klukou na projektu
pracovali více než tři roky a věnují jej připomenutí
220. výročí Bitvy u Slavkova (1805–2025).
Jak to bylo v roce 1805
První zprávy o tom, že
francouzské jednotky vstoupily u
Znojma na moravskou půdu, přišly do
Brna 17. listopadu 1805. Vypukla panika – kdo z vrchnosti mohl, bral nohy na ramena. Za nepopsatelného zděšení Brňanů opustili město
v pondělí 18. listopadu i vojáci špilberské posádky. Strach, úzkost i beznaděj. Nejen to prožívali všichni, kteří zůstali cizímu vojsku napospas. Ve městě se objevili
první Francouzi v úterý 19. listopadu – byli to
jízdní myslivci maršála Murata spolu s dalšími jezdeckými útvary. Projeli Brněnskou bránou na konci dnešní Pekařské ulice a vřítili se dovnitř hradeb jako blesk.
Za pár minut obsadili celé vnitřní město. Pravidelný tep hlavního moravského města se zastavil. Na následující den ohlásili Francouzi slavnostní
příjezd Napoleona. Francouzský císař oděný v šedém plášti a s jednoduchým dvourohým kloboukem do města dorazil v
doprovodu své gardy kolem 13. hodiny.
Napoleonův příjezd přinesl obyčejným občanům řadu nepříjemností a ovládl je strach. Báli se, že je přímo zasáhne i válečný střet, ke kterému se schylovalo. Když začali
Francouzi stavět opevnění kolem Židovské brány – v
místech dnešního hlavního nádraží – špitalo se mezi Brňany o tom, že se město stane posledním bodem odporu francouzské armády. Napoleon měl ale s polohou bojiště jiné plány. Chtěl spojence vylákat do mírně zvlněného terénu mezi
Brnem a
Slavkovem. Počínaje
21. listopadem vyjížděl se svým doprovodem z města denně do těch míst
a svým generálům bedlivě kladl na srdce: „Prohlédněte si důkladně tento terén. Bude to
bojiště. Budete tu muset sehrát svoji úlohu.“ Do
Brna se pak vždy
vracel až za tmy. Už zdáli ho v každém okně vítaly
dvě zapálené svíce – a proč? Přijďte a dozvíte se to!