Mladečské jeskyně mají svou Kromaňonku, jmenuje se Mlada

Možnou vizuální podobu ženy již před časem naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. K myšlence, aby dívka nebyla jen anonymní, když už má i tvář, inspiroval správu jeskyní a obec například ledovcový muž z Tirol s přezdívkou "Ötzi" podle místa nálezu. Speleologové byli velmi mile překvapeni, kolik různých zajímavých nápadů ze strany místních i vzdálenějších přišlo, i kolik lidí pak hlasovalo o finálním jménu. Speleologové budou i do budoucna rádi za kreativní nápady veřejnosti, k čemu všemu by podoba a jméno dívky v budoucnu mohly být využity. Své nápady můžete jeskyňářům posílat na e-mail mladec@caves.cz jim to přijít říci osobně na prohlídkách Mladečských jeskyní.

Lidskou lebku, kterou v Mladečských jeskyních u Litovle na Olomoucku objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy, hlouběji prozkoumal tým odborníků. Cicero Moraes z Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy z období označovaného jako aurignacien (41 000 – 29 000 let př. n. l.). Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.

V roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. Tento model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006. Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima. Tým zveřejnil své poznatky v rámci online knihy „The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1“ (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1), která například podrobně popisuje, jak vědci po srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy překlasifikovali pohlaví jejího majitele na majitelku.

Mladečské jeskyně, složitý labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky, vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Byly objeveny v letech 1824 – 1828 při otvírce lomu na vápenec pro stavbu silnice z Olomouce do Mohelnice a ještě v průběhu 19. století v nich zahájil Josef Szombathy, kustod vídeňského muzea, rozsáhlé archeologické výkopy. Četné kosterní pozůstatky lidí a množství kostí zvířat, kostěné i kamenné nástroje ozdoby pravěkých lovců jsou od té doby uloženy v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Jeskyně jsou složitým, převážně horizontálním labyrintem chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou, četnými blokovými závaly, a svými chodbami prostupují vrchem Třesín až pod hladinu podzemní vody. Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní, o výškovém rozpětí 30 m, je 380 m zpřístupněno veřejnosti. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného pohřebního rituálu. Celkem mají jeskynní chodby délku 1250 metrů, zpřístupněno je 400 z nich.
 

Jeskyně sloužily jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka období středního paleolitu, z doby před více než 31 000 lety. Zároveň je nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu Homo sapiens sapiens v Evropě, s řadou kosterních pozůstatků a nálezů unikátních kostěných hrotů oštěpů, tzv. „hrotů mladečského typu“ z období kultury aurignaciénu.

Kam se naopak nepodíváte, je znovuobjevená malá propast, nazvaná Propástka, která byla objevena během nedávných rekonstrukčních prací. Propast zůstala lidským očím skryta více než 60 let – v 50. letech minulého století ji totiž zabetonovali komunisté. V chodbách, které vedly na dno propasti našli jeskyňáři mimo fosilní kosti také několik lahví od od limonády, které tam zanechali první průzkumníci za první republiky. Propast však nelze zpřístupnit, protože se jedná o obtížně průlezné pukliny. Mladečské jeskyně jsou přístupné všem zájemcům po celý rok. Vstupné stojí 160 Kč pro dospělé, senioři a studenti zaplatí 130 Kč. Děti mají vstup za 100 Kč.