Bílá paní Rožmberská

Málokteré strašidlo se proslavilo tak jako
Bílá paní, která ochraňovala
rody Rožmberků a pánů z Hradce. Po staletí se jako temný noční přízrak zjevovala na rožmberských sídlech a členům rodu zvěstovala blížící se smrt, požáry či přírůstky do rodiny. Naposledy se prý na
hradě Rožmberku objevila
za druhé světové války, kdy tu měla letní tábor nacistická organizace Svaz německých dívek (Bund Deutscher Mädeln). Při vztyčování vlajky s hákovým křížem se prý na věži
Jakobínce objevil bílý hrozící přízrak, jehož si všimla celá řada svědků.
K vyšetřování se dostavilo i gestapo, ale nikdo nic nezjistil – uvnitř Jakobínky totiž neexistovalo schodiště ani žebřík, s jehož pomocí by se případný pachatel mohl na věž dostat. Závěr? Bílá paní nezmizela společně s Rožmberky, ale
svůj hrad střeží i nyní.
Záhadný poklad na Bečově

Největší poklad v Česku byste našli v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě, kde jsou pečlivě uloženy
korunovační klenoty. Jedině ty jsou cennější než zlatem, stříbrem a drahými kameny zdobený
relikviář svatého Maura, který můžete na vlastní oči vidět na
zámku v Bečově nad Teplou.
Po druhé světové válce se na několik desetiletí ztratil:
Beaufortové totiž
sympatizovali s nacisty a než z
Bečova uprchli, zakopali relikviář pod podlahu hradní kaple. Po čtyřiceti letech si chtěli vzácnou památku vyzvednout prostřednictvím amerického obchodníka, který za blíže neurčenou historickou památku nabídl československým úřadům čtvrt milionu dolarů.
Do pátrání po tajemném předmětu se vložila policie a detektivové nakonec památku během několika měsíců našli. Nebýt náhody, byl by relikviář na Bečově ukrytý patrně dodnes.
Děsivý hřbitov ve Velharticích

Jen kousek od
hradu Velhartice stojí v polích u lesa
malý hřbitov a na něm
kostel sv. Máří Magdaleny. Říká se, že
básníka Karla Jaromíra Erbena inspiroval k sepsání balady Svatební košile, mluví se o prastarých obřadech černé magie a stopách negativní energie. Pavel Kozák v knize Tajemná místa Pošumaví varuje: „Jestliže nemusíte navštívit některý hrob v jihovýchodní části hřbitova, kde jsou za zdí modříny, nikdy tam nechoďte. Tady je zřejmě
úsek hřbitovní zdi, kudy umrlec táhnul dívku na hřbitov a kde dvojici zastihlo kohoutí kokrhání.“
Své tajemství má i kostel: v jeho štítě se
objevují a zase mizí tmavé skvrny, které při pozornějším pohledu připomínají dívčí tvář. Podle některých připomíná hrdinku Svatební košile, podle jiných děvče, které zahynulo při dopravní nehodě na nedaleké silnici. Pod novou omítkou prý skvrny na čas zmizí, ale pak znovu vystoupí na povrch.
Rarášek na Zvíkově vybíjí foťáky

Originální strašidlo mají na
hradě Zvíkově: s oblibou
vybíjí plně nabité baterie fotoaparátů a mobilů, vymazává paměťové karty a kazí fotky, jen do záběru se nikdy nikomu nedostalo. Škoda, protože mnozí by slavného Zvíkovského raráška rádi viděli na vlastní oči.
Tajemné a mírně poťouchlé strašidlo
podle pověstí dřív děsívalo hosty, kteří na Zvíkově nocovali, dnes se tu jen návštěvníkům dělává zničehonic špatně anebo tu mají
nepříjemné pocity. Své o tom ví i filmové štáby, kterým rarášek s oblibou komplikuje natáčení; ze skvělé kamery prý během pár vteřin vyrobí nefunkční trosku.
Lemberk: zámek, kde se bojí i zvířata
Kdo pláče v prázdných komnatách, proč v zámecké kapli v noci hrají varhany, kdo v noci stěhuje po chodbách těžký nábytek a komu patří
šouravé kroky za vašimi zády? Samozřejmě nikdy nikoho nepřistihli, a když se ohlédnete, za vámi nikdo není. Tím vším se proslavil
zámek Lemberk.
O jeho ponurou pověst se postaraly především rozmanité zvuky: praskání dřeva, rámus, jako by někdo shazoval těžký nábytek, anebo
kroky z horních pater, v nichž však nikdo nebyl – kdyby byl, zapnul by se alarm. Dokonce se tu
bojí i zvířata!
Co zmizelo pod Zbirohem?

Na
zámku Zbiroh strašidlo nepotkáte, ale víte, že pod zámkem je hustá síť chodeb a kobek, kde byli například vězněni
čeští páni, později popravení při Staroměstské exekuci?
A že
nacisté na konci druhé světové války
zabetonovali historickou studnu i vstupy do podzemního labyrintu tak dokonale, že se je
dodnes nepodařilo prorazit? Co všechno se za nimi asi schovává?
Templářský poklad z Blatné

Založení
vodního zámku Blatná provází legenda o templářských rytířích. Utajené podzemní místnosti,
podivné sochy a záhadné obrazy byly v takových sídlech běžné, například v jedné ze síní v severním křídle bývala ještě v 18. století
nástěnná malba pusté skalnaté krajiny se zástupem templářů a mouřenínem; ten držel svítilnu.
Tajemství obrazu prý rozluštil zámecký písař. Vytušil, že mouřenín přivádí rytíře ke skále, v níž je ukrytý poklad, a to v místech, kam dopadá záře svítilny.
V noci se vplížil do síně, tajemnou skrýš otevřel a i s jejím obsahem pak rychle zmizel. Ať už templářský poklad obsahoval cokoliv, tajemství obrazu bylo nenávratně pryč. Nakonec byl
přemalován a zmizel podobně jako písař, který dávnou záhadu rozluštil.