Stará čistírna odpadních vod v Bubenči
Pražský kanalizační systém navrhl na přelomu 19. a 20. století anglický inženýr W. H. Lindley. Jeho součástí byla
památkově chráněná čistírna v Bubenči – a sloužila až do roku 1967, kdy bylo uvedeno do provozu moderní zařízení na nedalekém
Císařském ostrově. Prohlídka vás zavede do
kanalizačních stok, kde se skrývá stará čistírenská technologie – česla, lapač písku i sedimentační nádrže, občas si tu dokonce můžete užít
plavby na raftu po hladině podzemní nádrže a další zážitky. Otevřeno je
celoročně a denně, prohlídky obvykle probíhají ve všední dny v 11:00 a 14:00 a o víkendech v 10:00, 11:30, 13:00, 15:00 a 16:30 hodin. Přesnou otevírací dobu si před návštěvou raději ověřte na webových stránkách muzea.
Vyšehradské kasematy a podzemní sál Gorlice
Podobně jako
pevnosti Josefov či
Terezín ani
vyšehradská citadela nenaplnila své vojenské poslání, dodnes je však skvělým příkladem barokního pevnostního stavitelství. Její součástí jsou
kasematy, které měly sloužit jako útočiště pro vojenskou posádku v případě dělostřeleckého útoku.
Vyšehradské kasematy měří přibližně 1 km a vedou
podél severních hradeb; pravá část ústí do
rozsáhlého podzemního sálu Gorlice, který měl sloužit jako shromaždiště vojáků, sklad potravin a munice. K vidění je tu šest originálních soch z
Karlova mostu.
Do kasemat se vchází ze severní strany areálu, z
Cihelné brány. Otevřeno je celoročně denně, od dubna do října od 9:30 do 18:00 hodin, po zbytek roku do 17:00 hodin. V rámci komentovaných prohlídek můžete každý druhý a čtvrtý víkend v měsíci, vždy v 11 a 14 hodin, navštívit
Martinské kasematy, postavené v době vlády Marie Terezie. Prohlídky začínají v
Informačním centru v bráně Špička.
Štola XXII pod Petřínem
Uhlí se těžilo v okolí
Ostravy,
Mostu i
Kladna, ale víte, že uhelné štoly najdete také v
Praze pod
Petřínem? Ano, skutečně pod Petřínem se
slavnou rozhlednou,
lanovkou,
bludištěm,
Štefánikovou hvězdárnou či
Hladovou zdí se táhne osmnáct štol. Přístupná je jediná z nich, takzvaná
štola XXII v Lobkovické zahradě, kousek od pomníku J. Vrchlického. Milovníkům tajemna udělají radost fotografie z nejrůznějších dalších pražských podzemních prostor, které tu jsou vystaveny, třeba z
jeskyní v Hloubětíně nebo z
Rudolfovy štoly. Otevřeno je
od dubna do října během víkendů od 10.00 do 17.00 hodin.
Bunkr Folimanka
Na místě dnešního parku v Nuselském údolí kdysi bývaly vinice, ovocné sady a
usedlost Folimanka, zbouraná v roce 1969 při stavbě Nuselského mostu. Přibližně o dvacet let starší je dlouho utajovaný
kryt civilní obrany, který měl sloužit v minulém režimu jako útočiště Pražanům v případě ohrožení.
Bunkr Folimanka patří k
největším stavbám svého druhu v Praze; měří přes tisíc metrů čtverečních, vejde se do něj až 1 300 lidí a prohlédnout si jej můžete obvykle jedinou sobotu v měsíci od 9 do 15 hodin.
Termíny prohlídek najdete na
webu Kudy z nudy.
Muzeum studené války pod hotelem Jalta
Hotel Jalta stojící na Václavském náměstí je už více než půl století symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na
protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. Ve dvou patrech byl jeho obyvatelům k dispozici náhradní agregát,
speciální nádrž na vodu i
nemocnice. Pro veřejnost je dnes
zpřístupněno několik místností, které sloužily jako zázemí pro obsluhu krytu a zároveň pro příslušníky československých tajných služeb. Dostanete se třeba do místnosti
pohraniční stráže, přečtete si
informace o železné oponě, prohlédnete malý operační sál nebo dálnopis a odposlouchávací zařízení. Z krytu vedlo několik
únikových cest. Jedna z nich ústí několik metrů od hotelu na Václavské náměstí, další pak do sousedního domu.
Muzeum je
otevřeno v sudé týdny v úterý a čtvrtek a v
liché týdny v pondělí a ve středu, vždy od 17:00 do 20:00. Vstupné je 120 korun.
Jen výjimečně…
…a málokdy bývají otevřené
další podzemní prostory. K těm patří například
podzemí pod bývalým Stalinovým pomníkem v
parku na Letné anebo
Rudolfova štola, jeden z nejstarších pražských přivaděčů vody. Koncem 16. století ji dal vybudovat císař Rudolf II., aby tudy voda z Vltavy proudila do rybníčků v
Královské oboře Stromovka. Rudolfova štola začíná u Vltavy, prochází pod Letnou a končí poblíž vodárenského domku u bývalé
Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Portál štoly zdobí korunka, Rudolfova iniciála a letopočet dokončení stavby. Historické důlní dílo se otvírá jen výjimečně, přístupná bývá přibližně
350 m dlouhá část štoly směrem od Stromovky.
Bohužel unikátní pozdemní tunely pod historickou Prahou, tzv.
pražské kolektory, zůstávají i nadále kvůli bezpečnosti, zcela uzavřeny jakýmkoliv návštěvám.