10 zastavení s Janem Palachem – připomeňte si výročí jeho oběti

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Leden je nejen začátkem nového roku, ale také měsícem, ve kterém se odehrála řada významných událostí v českých dějinách. Založení Břevnovského kláštera, začátek stavby první dálnice, upálení Jana Palacha, první koncert České filharmonie i první vysílání Večerníčku: to je pouhý výběr ze zajímavých výročí, která nás čekají v lednu. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína nad strmými svahy vrchu Žižkova je národní kulturní památkou a moderní dominantou města.

Nejprestižnější evropské ocenění za soudobou architekturu Mies van der Rohe Award se uděluje od roku 2001 za vynikající architektonická díla, která vznikla na území Evropy. Kromě prestiže zdůrazňuje přínos, který kvalitní architektura znamená pro udržitelný rozvoj a kvalitu života občanů. Jak si v tomto klání stojí Česká republika?

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil roku 1348 český král a římský císař Karel IV.. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Naproti bývalému gymnáziu v mělnických Jungmannových sadech, kde roku 1966 Jan Palach maturoval stojí neobvyklý pomník s názvem Pocta Janu Palachovi.

Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Zdi nemusí jen oddělovat, mohou nás i spojovat: třeba tak jako Lennonova zeď (Lennon Wall) na Malé Straně v Praze. Ikonické místo protestů proti komunistickému režimu žije dál i po sametové revoluci. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat nejenom k Lennonově zdi ukryté ve spletitých uličkách Malé Strany, ale také na další protestní místa.

Víte, že naši národní vlajku řadí světoví odborníci mezi nejlepší? Podle nich je jedinečná, nedá se zaměnit s žádnou jinou a navíc barevně ladí. Zrodila se v roce 1920, podobně jako ústava a další státní symboly. Jaká tajemství ukrývá?

Hrob Jana Zajíce ve Vítkově na Opavsku je od roku 2019 prohlášen kulturní památkou. Náhrobek je symbolem boje za svobodu a pochází z dílny sochaře Olbrama Zoubka.

Údajný „Palachův pomník“ vyvstává z chodníku před bývalým Federálním shromážděním, na dohled od místa, kde se student v roce 1969 upálil. Desítky let byl všem na očích, a přece o něm nikdo nevěděl.

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Pomník světoznámého výtvarníka a architekta s českými předky Johna Quentina Hejduka na památku upálení Jana Palacha si můžete prohlédnout na Alšově nábřeží v Praze.

Studenta Palacha připomíná bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky.

Bronz, cín, olovo a cement, zlatá barva a postavy inspirované antickými sochami: to jsou díla Olbrama Zoubka (21. dubna 1926, Praha – 15. června 2017, Praha), jednoho z nejvýraznějších sochařů naší doby. Přestože dílo Olbrama Zoubka je velmi různorodé a sahá od reliéfů a malých komorních plastik až k monumentálním sochám v nadživotní velikosti, většinou je poznáte na první pohled.

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Těsně pod vrcholem hory Smrk (1276 m n. m.) se nachází několik lidových mohyl – prostých pomníků z kamení s obrázky a texty. Tyto pomníky zde vznikly v období normalizace.

Nenápadný pomník ve tvaru prohnutého kříže na zemi, je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil. Pomník je dočasně demontován.

V dolní části Václavského náměstí byl umístěn nový poesiomat. Po zatočení klikou vypráví příběhy o místě kde stojí, z historie i současnosti.

Smrk (1276 m) je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Jeho typická dominanta je převážně z vrstevnatého godulského pískovce.

Symbol vlastenectví, statečnosti a přátelství. Tradiční poutní místo setkávání skautů z celé republiky.

Památník Jana Palacha ve Všetatech připomíná zoufalý čin studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty UK, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Lidový pomník Johna Lennona byl vytvořen roku 1982 na místě tajných setkání lidí protikomunistického smýšlení, která se zde konala v 80. letech 20. století.

Okupace Československa v roce 1968 byla osudným okamžikem našich dějin. V dobách normalizace se o ní nesmělo oficiálně psát ani mluvit, filmy z té doby často na desítky let skončily v trezoru. Bouřlivou atmosféru pražského jara a události z 21. srpna 1968 si můžete připomenout díky několika filmům a seriálům, které vznikly o desítky let později. Podívejte se na ně s Kudy z nudy!

Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech tvoří bronzová deska s reliéfem lidské postavy. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Prvotní náhrobek byl vytvořen 1. července 1970, zásahem StB v listopadu 1970 došlo k jeho odstranění a zničení. Opět byl na Olšany umístěn až v roce 1990.

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Od vítězného února 1948 do sametového listopadu 1989 vznikla řada budov, které dodnes budí vášně. Pro někoho jde o unikátní klenoty stylu brutalismu, které vypovídají o tehdejší době, jiní by je okamžitě strhli a místo nich postavili cokoliv jiného. Které stavby to schytávají ze všech stran a kde heslo „poručíme větru, dešti“ selhalo na celé čáře? Vydejte se s Kudy z nudy na prohlídku fascinujících staveb z druhé poloviny 20. století.

Na podzim si připomínáme několik důležitých události a osobností, které ovlivnily naši historii. Vydejte se na místa, která mají zajímavé souvislosti se svátky sv. Václava, vznikem Československa či 17. listopadem. Kde najít střípky historie, které složí mozaiku dějin českého národa? To vám prozradí Kudy z nudy.