Schwarzenberkové, Dietrichsteinové nebo sv. Zdislava: hrobky, kam se můžete vypravit na prohlídku

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Nedaleko zámku Orlík stojí za vidění novogotická schwarzenberská hrobka z poloviny 19. století.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Mauzoleum rodiny Dittrichových bylo postaveno v roce 1889. Na výzdobě hrobky se podílel i krásnolipský malíř August Frindl. Autor architektonického návrhu Julius Carl Raschdorff patřil v době zpracování projektu k předním německým architektům.

Hrobka postavená v roce 1916 se nachází na židovském hřbitově v Brně. Stavba z bílého mramoru byla v roce 2019 zrekonstruována. Na hřbitově, kde se pohřbívá od roku 1852, jsou hroby další řady významných osobností.

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200, kdy v bezprostředním okolí stával zeměpanský dvorec a okolo kaple se rozkládala také středověká vesnice. Okolní osada utrpěla za husitských válek velké škody a následně zanikla.

Hejnice, ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi, má staletou poutní tradici. Tato obec bývá navštěvovaná především díky baroknímu kostelu, bazilice minor Navštívení Panny Marie, stojící na místě starého poutního místa, kterému se přezdívá český Mariazell.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven na konci 13. století a renesančně přestavěn v 16. století Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie této rodiny. V kapli Nejsvětějšího srdce Páně vznikla expozice tohoto rodu, která je od června 2014 přístupná.

Empírová hrobka spoluzakladatele Národního muzea v Praze Kašpara Mária ze Šternberka, významného přírodovědce (paleontologa, botanika, mineraloga). Hrobka byla postavena v roce 1808.

Celkem 19 litinových sarkofágů je nyní kulturní památkou a nachází se v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku na Brněnsku. Hřbitovní kaple není obvykle veřejnosti přístupná.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.

V Tachově se od založení města nacházel kostel sv. Václava, který byl umístěn vně bývalého městského příkopu při severovýchodním okraji hrazeného města. Začátkem 19. století byl upraven jako rodinná hrobka rodu Windischgrätzů.

Kleinové patřili mezi významné podnikatelské rody Rakouska – Uherska. Podnikali především ve stavitelství nejrůznějších dopravních staveb. Hrobka se nachází nad jejich rodovým sídlem Loučnou nad Desnou za bývalým hřbitovem.

Buquoyská hrobka tvoří výraznou dominantu novohradského hřbitova. Nad vchodem do zádušní kaple upoutá pohledy rozměrná pozlacená mozaika Panny Marie, zhotovená podle návrhu Maxe Švabinského.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Hrobka má podobu novogotické hřbitovní kaple a patřila rodině zakladatelů místní automobilové výroby – rodině Šustalů (Schustalů). Nachází se v areálu starého hřbitova v Kopřivnici.

Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna v místech, kterým se dříve říkalo "Moravské Švýcarsko".

Kostel s kostnicí se nachází na vršku v ohybu řeky Otavy u obce Annín, která je proslavena svou dodnes fungující sklárnou. Romantická osada pod vrchem Mouřenec leží asi 12 kilometrů jižním směrem od Sušice. Z vršku Mouřence se nabízejí pěkné výhledy do okolí a na hrad Kašperk.

Hrobka je umístěna v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v blízkosti pseudogotické vyhlídkové věže. Původem portugalský rod Silva-Tarouca zámek vlastnil mezi lety 1768 – 1945.

Hrobka je neobvyklým dokladem dějin kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný velitel pandurů František baron Trenck. Návštěvníci sem přicházejí už více než 90 let.

Na starém hřbitově kolem barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích u Neratovic se dnes nachází už jen pár hrobů. Jeden z nich patří samotnému otci české historiografie, Františku Palackému.

V prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel.

Pozoruhodná klasicistní hrobka s nádhernou kaplí se nachází v obci Zdislavice v okrese Kroměříž. Místo je obdivuhodné svým technickým a architektonickým řešením, jedinečnou atmosférou i citlivým začleněním do terénu s dálkovými výhledy do krajiny.

Hrobka Dietrichsteinů bývala dříve kostelem, který však roku 1784 vyhořel. Stavba tak byla přestavěna na hrobku v níž je nyní uloženo 45 rakví a 3 urny s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. V současné době je hrobka dočasně uzavřena.

Na západním konci obce dominuje místnímu hřbitovu empírová hrobka Jana Tuscanyho z roku 1800.

Kaple svaté Barbory, lidově zvaná Barborka, stojí na místě někdejšího raně gotického kostelíka zasvěcenému stejné patronce. Kaple sloužila především jako rodová hrobka pro majitele buchlovského panství, ale jsou zde pohřbeni také soudcové loveckého práva a poustevníci řádu sv. Františka.

Prohlédnout si místo, kde jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, můžete nedaleko od Třeboně. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Jablonné v Podještědí je spojeno s významnou světicí, sv. Zdislavou z Lemberka, která proslula svými léčitelskými zázraky a její hrobka byla v roce 1701 objevena v podzemí kláštera dominikánů.

Rodinná hrobka Franze Liebiega, nejvýznamnějšího libereckého továrníka, se nachází na bývalém městském hřbitově, dnes Zahradě vzpomínek.

Kaple Nalezení sv. Kříže s hraběcí hrobkou stojí na návrší za Kadovem směrem k novému hřbitovu a dříve ke vedlo stromořadí.

Ve Vranově u Brna byl 17. století vybudován na starém mariánském poutním místě s františkánským klášterem nový klášterní komplex řádu nejmenších bratří, tzv. Paulánů. Jeho součástí byl farní kostel sv. Barbory a nový mariánský kostel, jehož krypta je rodinnou hrobkou knížat z Liechtensteinu.

Jednou ze zajímavých památek v Bludov je hrobka slavného a významného šlechtického rodu Žerotínů.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Rodinná hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie. Kostel je významným mariánským poutním místem na Moravě a tato unikátní hrobka je jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu.

Kostnice v Mikulově je koncipovaná jako součást expozice historie kostela sv. Václava. Kostel se čtyřpatrovou renesanční věží je nejvýznamnější církevní stavbou ve městě.