Jako z pohádky zní i název skanzenu, který leží asi 2 km od Zlatých Hor směrem na obec Ondřejovice – Údolí ztracených štol. Najdete tu funkční repliky středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy. Zlaté Hory vznikly kolem roku 1224 jako hornická osada na rýžovištích zlata. Založení města připomínají každý rok letní městské slavnosti Zlaté dny (konané v červenci) a Mistrovství České a Slovenské republiky v rýžování zlata ve Zlatých Horách v srpnu. Klání se odehrává hned ve třech soutěžích – Šťourově memorialu, Memorialu Karla Kozluka a v soutěži O zlatou pánev starosty Zlatých Hor 2019.
S historií okolního kraje, s kilometry zavalených starých dolů, kde se téměř tisíc let těžilo zlato a s průběhem čarodějnických procesů vás seznámí zlatohorské muzeum. Fanoušci i soutěžící se pak mohou od 18:00 hodin těšit na bohatý doprovodný program, ve kterém nechybí řada koncertů, western show, "zlatokopecké" dovednosti a další zajímavosti. V neděli 25. 8. se pak utkají finalisté soutěží, od 13:00 hodin pak bude probíhat vyhlášení vítězů.
Dlouhá historie rýžování zlata ve Zlatých Horách
O začátcích dolování v okolí
Zlatých Hor se nedochovaly žádné písemné zprávy ani archeologické nálezy. Za pravděpodobné lze považovat
získávání zlata rýžováním a jílováním podél místních toků v
10. a 11. století. Po vyčerpání těchto sekundárních zdrojů zlata se ve 13. století přešlo k d
olování v pevné hornině v oblasti
Marie Pomocné. Následně byly objeveny i bohaté zlatonosné rudy na Starohoří. Tím byl dán základ dvou velkých revírů, v nichž pak probíhala
těžba ve 14. století doložena prvními písemnými zprávami.
Největšího rozkvětu dosáhla těžba
v 16. století, kdy v prostoru rýžovišť za městem byly v letech
1590 a 1591 nalezeny valouny zlata o hmotnosti 1, 38 kg a 1, 78 kg. Poté následoval úpadek těžby a následné pokusy o její obnovení již nikdy nedosáhly dřívější úrovně.