Jako z pohádky zní i název
skanzenu, který leží asi 2 km od
Zlatých Hor směrem na obec Ondřejovice –
Údolí ztracených štol. Najdete tu
funkční repliky středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy. Město
Zlaté Hory vzniklo kolem roku 1224 jako hornická osada na rýžovištích. Jeho založení připomínají každý rok letní městské slavnosti Zlaté dny (konané v červenci) a
rýžování zlata O putovní zlatou pánev starosty města. V některých letech se zde navíc koná Mistrovství České a Slovenské republiky či
Mistrovství světa či Evropy v rýžování zlata. Mistrovství světa se naposledy konalo v roce 2024, letos přivítá zlatohorský areál klasické zápolení
O zlatou pánev starosty města 2025. Probíhat bude
od 22. do 24. 8. 2025.
Do
Zlatých Hor na
Jesenicku se opět sjedou ti nejlepší
zlatokopové ze širokého okolí. Během závodů uvidíte
závodníky vybavené rýžovacími pánvemi, zlatá zrnka se kromě samotných soutěžících snaží zachytit obvykle také členové jejich doprovodu. Přijďte se podívat na zručnost moderních zlatokopů při extrahování malých kousků cenného zlata, zvaných
zlatinky z písku.
Soutěž v rýžování zlata probíhá v malebném prostředí
Údolí ztracených štol, kde byla vybudována replika zlatorudného mlýnu, stoupy na drcení rudy a dřevěné sruby.
Kromě samotné zajímavé práce zlatokopů můžete do
Zlatých Hor dorazit také za pěknou muzikou. Každý večer zhruba od 18. hodin začínají hrát
folkové a country kapely. Letos se můžete těšit například na Kolintrio nebo Holátka. S historií okolního kraje, s kilometry zavalených starých dolů, kde se téměř tisíc let těžilo zlato a s průběhem čarodějnických procesů vás seznámí
zlatohorské muzeum.
Dlouhá historie rýžování zlata ve Zlatých Horách
O začátcích dolování v okolí
Zlatých Hor se nedochovaly žádné písemné zprávy ani archeologické nálezy. Za pravděpodobné lze považovat
získávání zlata rýžováním a jílováním podél místních toků v
10. a 11. století. Po vyčerpání těchto sekundárních zdrojů zlata se ve 13. století přešlo k d
olování v pevné hornině v oblasti
Marie Pomocné. Následně byly objeveny i bohaté zlatonosné rudy na Starohoří. Tím byl dán základ dvou velkých revírů, v nichž pak probíhala
těžba ve 14. století doložena prvními písemnými zprávami. Největšího rozkvětu dosáhla těžba v 16. století, kdy v prostoru rýžovišť za městem byly v letech
1590 a 1591 nalezeny valouny zlata o hmotnosti 1, 38 kg a 1, 78 kg. Poté následoval úpadek těžby a následné pokusy o její obnovení již nikdy nedosáhly dřívější úrovně.