V roce 2012 bylo rozhodnuto o "znovuzrození" osmiboké jehlanové
vyhlídkové věži na Klínovci, která léta chátrala v drsném horském klimatu a byla natolik poškozená, že pouhá oprava nestačila a
dělníci museli celou rozhlednu znovu rozebrat. Na jejím místě vznikl nový tubus, který byl obložen původními kamenny a dřevěnými prvky.
Rekonstrukce v hodnotě 15 milionů korun postupupovala podle plánu a i když finální úpravy proběhly až na jaře 2014, byla rozhledna již na konci října 2013 připravená přivítat první návštěvníky.
Slavnostní otevření proběhlo
v pondělí 28. října, na státní svátek Den vzniku samostatného čedkoslovenského státu.
Vyhlídková věž císaře Františka Josefa
17 metrů vysoká zděná
věž byla postavena Krušnohorským spolkem, který ji
pojmenoval po císaři Františku Josefovi I. Dne 3. srpna
1884 byla rozhledna slavnostně předána turistům k užívání. Vzrůstající turistický ruch vyvolal v roce 1893 nutnost přístavby ke stávající hostinské místnosti, doplněný v roce 1894 sklepem.
Na základě
rozšíření zimních sportů v
Krušných horách roku 1903 – jednalo se především o sáňkování a jízdu na saních tažených koňmi, byla v roce 1905 přistavěna v přízemní
konírna pro osm koní. Na počest
šedesátileté vlády císaře Františka Josefa podnítil J. R. Sobitschka konání
Jubilejní výstavy prezentující výrobky uměleckých řemesel a drobného průmyslu obyvatel české strany
Krušných hor přímo na nejvyšším vrcholu,
na Klínovci. V roce 1907 byla postavena
výstavní hala a v jejím přízemí byl vytvořen velkolepý kazetový strop, jehož jednotlivá pole vyzdobil známý krušnohorský malíř Gustav Šindel. Na dvaceti šesti kazetách jsou znázorněny
znaky horních měst z české strany Krušných hor, doplněných znaky
Karlových Varů,
Chomutova a
Teplic. U západního nároží haly byla přistavěna
krytá veranda, která vytvářela ze tří stran uzavřené nádvoří, jako zázemí pro osvěžení velkého počtu návštěvníků. Na jižní straně byl vyrovnán terén a upraveno
parkoviště pro kočáry a první automobily. Po ukončení výstavy byla
výstavní hala upravena na restaurační jídelnu – Sobitschkův sál.
Kterak Klínovec chátrati počal aneb záchrana přišla z Božího Daru
I po první světové válce se zájem návštěvníků o vyhlídku na
Krušné hory z
Klínovce nikterak nezmenšil. Na stav objektů však působily
drsné klimatické podmínky, a proto již v roce
1919 musela být provedena
rozsáhlá oprava vyhlídkové věže. Pro zimní sporty byly na svazích směrem k
Jáchymovu vybudovány
sjezdovky a sáňkařská dráha. Směrem k Oberwiesenthalu byl od roku
1922 v provozu
skokanský můstek. Před druhou světovou válkou měl hotel na Klínovci kapacitu 112 míst. Za druhé světové války sloužil hotel
vojenským účelům. Po roce
1945 byl zkonfiskován. V letech
1951 – 1960 byl využíván armádou jako rekreační středisko. Poté jej spravovaly Restaurace a jídelny n.p. – ale nikdo neprováděl žádnou údržbu. Po roce 1990 získalo celý areál
Klínovce do vlastnictví město
Jáchymov, které v roce 1991 areál prodalo.
Postupně se zde vystřídala
řada vlastníků, z nichž žádný
neprováděl ani základní údržbu. Poslední vlastník oslovil město
Jáchymov, zdali nemá zájem o koupi areálu
Klínovce jako celku – tj. hotelového komplexu a rozhledny. Když
Jáchymov odmítl, byl v roce
2003 osloven
Boží Dar. Ten, vědom si významu cenné památky nezůstal lhostejný a
zahájil postupnou rekonstrukci objektů.
Dnes je Klínovec krásně opravený a udržovaný. Rozhledna je otevřena každý den, včetně víkendů
od 9 do 17 hodin. Z ochozu veže se odkrývá
nádherný kruhový výhled na hřebeny
Krušných hor, Podkrušnohorskou hnědouhelnou pánev,
Doupovské hory i Slavkovský les. Za mimořádně dobré viditelnosti bývá vidět také
Šumava,
Děčínský Sněžník, Lužické hory,
Ještěd,
Milešovka či
Říp.