Úvod > Aktuality > Rozhledna Klínovec dnes slaví 5 let od svého znovuzrození
Rozhledna Klínovec dnes slaví 5 let od svého znovuzrození
"> "> Delníci museli celou rozhlednu znovu rozebrat "> "> 17 metru vysoká zdená vež byla postavena roku 1884 ">
Památky

Rozhledna Klínovec dnes slaví 5 let od svého znovuzrození

  • Vydáno28. října 2018
Rozhledna Klínovec na nejvyšším vrcholu Krušný hor se přesně před pěti lety, v pondělí 28. října 2013, po mnoha letech opět otevřela veřejnosti. Klínovec je vyhledávaným výletním místem už od začátku 19. století, vrchol bez oblíbené věže bychom si dnes už ani nedovedli představit. Přesto krásné historické věži hrozil úplný zánik.
KlínovecV roce 2012 bylo rozhodnuto o "znovuzrození" osmiboké jehlanové vyhlídkové věži na Klínovci, která léta chátrala v drsném horském klimatu a byla natolik poškozená, že pouhá oprava nestačila a dělníci museli celou rozhlednu znovu rozebrat. Na jejím místě vznikl nový tubus, který byl obložen původními kamenny a dřevěnými prvky.

Rekonstrukce v hodnotě 15 milionů korun postupupovala podle plánu a i když finální úpravy proběhly až na jaře 2014, byla rozhledna již na konci října 2013 připravená přivítat první návštěvníky. Slavnostní otevření proběhlo v pondělí 28. října, na státní svátek Den vzniku samostatného čedkoslovenského státu.
 

Vyhlídková věž císaře Františka Josefa

Starý pohled Klínovec17 metrů vysoká zděná věž byla postavena Krušnohorským spolkem, který ji pojmenoval po císaři Františku Josefovi I. Dne 3. srpna 1884 byla rozhledna slavnostně předána turistům k užívání. Vzrůstající turistický ruch vyvolal v roce 1893 nutnost přístavby ke stávající hostinské místnosti, doplněný v roce 1894 sklepem.

Na základě rozšíření zimních sportů v Krušných horách roku 1903 – jednalo se především o sáňkování a jízdu na saních tažených koňmi, byla v roce 1905 přistavěna v přízemní konírna pro osm koní. Na počest šedesátileté vlády císaře Františka Josefa podnítil J. R. Sobitschka konání Jubilejní výstavy prezentující výrobky uměleckých řemesel a drobného průmyslu obyvatel české strany Krušných hor přímo na nejvyšším vrcholu, na Klínovci. V roce 1907 byla postavena výstavní hala a v jejím přízemí byl vytvořen velkolepý kazetový strop, jehož jednotlivá pole vyzdobil známý krušnohorský malíř Gustav Šindel. Na dvaceti šesti kazetách jsou znázorněny znaky horních měst z české strany Krušných hor, doplněných znaky Karlových Varů, Chomutova a Teplic. U západního nároží haly byla přistavěna krytá veranda, která vytvářela ze tří stran uzavřené nádvoří, jako zázemí pro osvěžení velkého počtu návštěvníků. Na jižní straně byl vyrovnán terén a upraveno parkoviště pro kočáry a první automobily. Po ukončení výstavy byla výstavní hala upravena na restaurační jídelnu – Sobitschkův sál.
 

Kterak Klínovec chátrati počal aneb záchrana přišla z Božího Daru

Klínovec před opravouI po první světové válce se zájem návštěvníků o vyhlídku na Krušné hory z Klínovce nikterak nezmenšil. Na stav objektů však působily drsné klimatické podmínky, a proto již v roce 1919 musela být provedena rozsáhlá oprava vyhlídkové věže. Pro zimní sporty byly na svazích směrem k Jáchymovu vybudovány sjezdovky a sáňkařská dráha. Směrem k Oberwiesenthalu byl od roku 1922 v provozu skokanský můstek. Před druhou světovou válkou měl hotel na Klínovci kapacitu 112 míst. Za druhé světové války sloužil hotel vojenským účelům. Po roce 1945 byl zkonfiskován. V letech 1951 – 1960 byl využíván armádou jako rekreační středisko. Poté jej spravovaly Restaurace a jídelny n.p. – ale nikdo neprováděl žádnou údržbu. Po roce 1990 získalo celý areál Klínovce do vlastnictví město Jáchymov, které v roce 1991 areál prodalo.

Opravený KlínovecPostupně se zde vystřídala řada vlastníků, z nichž žádný neprováděl ani základní údržbu. Poslední vlastník oslovil město Jáchymov, zdali nemá zájem o koupi areálu Klínovce jako celku – tj. hotelového komplexu a rozhledny. Když Jáchymov odmítl, byl v roce 2003 osloven Boží Dar. Ten, vědom si významu cenné památky nezůstal lhostejný a zahájil postupnou rekonstrukci objektů.

Dnes je Klínovec krásně opravený a udržovaný. Rozhledna je otevřena každý den, včetně víkendů od 9 do 17 hodin. Z ochozu veže se odkrývá nádherný kruhový výhled na hřebeny Krušných hor, Podkrušnohorskou hnědouhelnou pánev, Doupovské hory i Slavkovský les. Za mimořádně dobré viditelnosti bývá vidět také Šumava, Děčínský Sněžník, Lužické hory, Ještěd, Milešovka či Říp.
Hora Klínovec s rozhlednou

Hora Klínovec s rozhlednou

Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a rozhledna. Rozhledna zde stála už v 19. století, od 80let však byla ve velmi špatném stavu. Rozhledně hrozil dokonce zánik, ale od roku 2013 je znovu nádherná kamenná stavba přístupná.

Lanovka z Jáchymova na Klínovec

Lanovka z Jáchymova na Klínovec

Na vrchol nejvyšší hory Krušných hor vede sedačková lanová dráha a to z Jáchymova přímo na vrchol Klínovce (1244 m. n. m.). Dolní stanice lanovky je vzdálena cca 3 km od středu města Jáchymova, horní pak cca 3 km od nejvýše položeného města v České republice – Božího Daru.

Boží Dar – středisko zimních sportů

Boží Dar – středisko zimních sportů

Tím správným místem pro sport, rekreaci a odpočinek v panenské přírodě centrální části Krušnohoří je Boží Dar. Tři km od tohoto nejvýše položeného města v České republice (1 028 m) se nachází nejvyšší hora Krušných hor Klínovec (1 244 m) s horským hotelem, rozhlednou a lyžařským sjezdovým areálem.

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu, která je zapsána v UNESCO.