Barborky zdobily před
Vánoci snad všechny venkovské chalupy. Jedná se o starý lidový, původně pohanský zvyk, kdy si hospodyňky
čtyři týdny před Vánoci nařezaly
větvičky třešní nebo višní, aby jim do Vánoc vykvetly. Rozkvetlé barborky mají symbolizovat zimní slunovrat nebo také příchod nového světla v podobě Ježíše Krista. Barborka je ale též
rostlina z čeledi brukvovitých, která je zasvěcená
sv. Barboře a v zimě tvoří křehké
listové růžice. Z nich se připravoval salát, špenát a hospodyně je přidávaly do adventních a vánočních jídel. O adventu se sbíraly i další byliny, například
potočnice nebo
ptačinec, a také houby, kterými si lidé zpestřovali svůj zimní jídelníček. Hospodyňky se však vydávaly i na trh, kde zahradníci prodávali
přirychlené konvalinky, narcisy, tulipány nebo
zlatice a břízy, které si spojujeme spíše s obdobím jara, ale dříve zdobily domácnosti i o Vánocích.
Jmelí, ačkoliv ho považujeme za tradiční symbol, nemá původ v Česku, ani v českých tradicích. Je to
posvátná rostlina Keltů a zvyk zavěšování jmelí k nám přišel přibližně před sto lety z Anglie. Tak, jak je to v přírodě, jmelí musí viset i v příbytku a nikdy se nedává do vázy. Ztratilo by svoji magickou sílu. Jmelí se zavěšuje na Štědrý den ráno a visí v domácnosti celý rok. Poté se nahrazuje jmelím novým. Staré jmelí se nesmí vyhodit, ale obřadně spálit. Do domu přináší
štěstí,
zdraví a
boží požehnání.
Další rostlinou, která neodmyslitelně patří k času předvánočnímu, je
brambořík (Cyclamen). Bramboříky se vyskytují především v oblasti východního Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. U nás ve
volné přírodě roste
brambořík nachový. Můžeme ho najít zejména na
jižní Moravě, například v
národním parku Podyjí. Je to zákonem chráněná rostlina, a tak rozhodně není možné přinést si jej domů. Do vánočních květináčů patří jen šlechtěné kultivary, nejčastěji v bílé a červené barvě. Brambořík potřebuje
dostatek vláhy a pro kvetení je ideální
teplota okolo 16 stupňů. Při vyšších teplotách poměrně rychle odkvétá. Brambořík má jedovatou hlízu, glykosidy, které obsahuje, mohou být nebezpečné pro domácí mazlíčky i pro člověka. Dalšími zástupci rostlin, které zdobí ve vázách a používají se do vánočních dekorací, jsou nejrůznější stálezelené rostliny a keře, například
cesmíny a
mahonie, které symbolizují
stabilitu,
spokojenost a
harmonii.
Vánoční hvězda a symboly z exotických krajů
Jednou z
nejoblíbenějších vánočních květin je
vánoční hvězda neboli
pryšec překrásný. Její zářivě červené listeny zdobí nejednu českou sváteční tabuli a mnoho z nás si již Vánoce bez ní neumí představit. Tato rostlina, odborně nazývaná Euphorbia pulcherrima, dříve poinsettia,
pochází z Mexika a hojně se vyskytuje ve Střední Americe: Aztékové používali vánoční hvězdu jako zdroj červeného barviva i jako léčivou rostlinu. Spojení pryšce překrásného a Vánoc se datuje do 16. století. Podle legendy chtěla chudá dívka uctít narození Ježíše dárkem, ale byla bez prostředků. Anděl jí tedy vnukl myšlenku, aby sebrala na okraji cesty před kostelem semínka a dala je na oltář. Ze semínek vyrostla nádherná rostlina, jejíž
červené "květy" se staly
symbolem Ježíšova narození, připomínkou hvězdy betlémské. Stejně jako ostatní pryšcovité rostliny i vánoční hvězda roní při poranění bílý latex. Ten může být při kontaktu s pokožkou dráždivý. Rodiče by měli dát pozor na děti a zabránit náhodnému požití částí této rostliny, jelikož je mírně jedovatá.
Další krásnou, ale rovněž
jedovatou tropickou vánoční květinou je
hvězdník (Hippeastrum) neboli
rytířská hvězda. Jde o cibulovinu původem z Jižní Ameriky. O Vánocích zdobí domov obrovskými květy a je symbolem éterické
krásy, ale také
bohatství,
štěstí a
pohody. Cibule hvězdníku obsahuje toxické alkaloidy, které mohou způsobit bolesti hlavy a břicha. Laická veřejnost často zaměňuje hvězdník s velmi podobným příbuzným z jižní Afriky, a to je amarylis. I v obchodech se hvězdník pod tímto názvem často prodává. Amarylis se vyskytuje velmi vzácně, běžně jej u nás nelze koupit. Od hvězdníku se liší například tím, že rozkvétá na podzim, a tak byste se od něj nádherných květů na Vánoce nejspíš nedočkali.
Oblíbenou tropickou rostlinou, která o Vánocích může zdobit naše domovy, je též
vánoční kaktus (Schlumbergera punctata). Ten patří už více než sto let k sortimentu pokojových rostlin. Vzhledem k netradiční době květu v našich zeměpisných šířkách je oblíben především v době Vánoc. Latinské jméno rostliny připomíná známého
sběratele a pěstitele kaktusů Frédérica Schlumbergera. Do rodu patří šest druhů, z nichž poslední byl popsán až v 70. letech 20. století. Vánoční kaktus se vyznačuje nápadně
velkými květy s délkou kolem 10 centimetrů a šířkou kolem 7 centimetrů. Svůj původ má v
Brazílii a roste epifytně v korunách stromů.
Do vánočního zátiší patří i
azalky. Vysazené v dekorativních květináčích s květy zářivých barev zpestří sváteční období a domů přinesou trochu jarní atmosféry. Aby azalka na Vánoce rozkvetla, je dobré ji udržovat nejprve v místnosti s nižší teplotou, okolo 10 stupňů Celsia. Až se její poupata plně vyvinou, je možné ji
přenést do teplejší místnosti. Skvěle se jí bude dařit ve starších domech mezi okny.
Vánoční dárky z botanické zahrady
Botanická zahrada hl. m. Prahy i v letošním roce připravila pro své fanoušky
originální vánoční dárky. Radost jistě udělá zážitek v podobě
dárkové vstupenky do botanické zahrady nebo poukazu na návštěvu
vinného sklepa s malou degustací na závěr. V nabídce nechybí pozornosti, jako je kvalitní
víno z místní produkce, knihy,
stolní hry a další drobnosti, které potěší (nejen) příznivce rostlin a přírody vůbec. Pro milovníky vína je možné pořídit rovnou celý vánoční balíček.
Vánoční dárky lze
nakupovat a objednávat na e-shopu botanické zahrady. Objednané dárky si můžete nechat zaslat poštou, případně vyzvednout v botanické zahradě. A některé jsou ke koupi přímo ve
stánku se suvenýry. Osobní vyzvednutí objednávek bude možné do konce listopadu v pokladně u autobusové zastávky Kovárna – pod
vinicí sv. Kláry (každý den od 9 do 16 hodin) a v prosinci pak v pokladně pod
skleníkem Fata Morgana (od úterý do neděle od 9 do 16 hodin).