Symbol Českého ráje
O symbolu
Českého ráje není třeba dlouho diskutovat. Pro začátek výletu doporučujeme železniční stanici Ktová, odkud se snadno dostanete ku hradu po zelené značce. Zubatá silueta
hradu Trosky tvořená dvěma známými
věžemi Panna a Baba je dobře viditelná široko daleko. Pod bývalým hradem vede celé
bludiště neprobádaných chodeb, o kterém nikdo nic moc neví. Podle všeho je zde nejen vodní zdroj v podobě podzemního jezírka, ale i poklady loupeživých rytířů. Až si celé
Trosky prohlédnete, můžete vyrazit Zlatou stezkou Českého ráje, která vede skrze parkoviště pod hradem, k rybníku
Vidlák. Na jižním konci částečně rekonstruované hráze
Vidláku byla v minulosti natočena známá
filmová scéna k filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Určitě si vzpomenete na listonoše v podobě pana Nárožného, který vjel na babetě do rybníka a vzkřikl: "Vo-vodník... a říkal mi Pepo". Pak doporučujeme pokračovat po žluté k
Rokytnickém rybníku s
ptačí pozorovatelnou. Nedaleko je pak vlaková
zastávka Borek, odkud vás vlak zase zaveze domů.
Oblíbená sídla Václava IV.
Máte-li rádi zříceniny s přídechem středověké romantiky, bude se vám na
Žebráku opravdu líbit. Nejenže se projdete po
pozůstatcích oblíbeného sídla krále a císaře Václava IV., ale z hradní věže, která je dnes využívána jako rozhledna, uvidíte na další hrad. Po požáru
Žebráku nechal Václav IV. založit sousední
hrad Točník a vytvořil tak
jedinečné české souhradí. Oba hradu budou otevřené do konce října. Starší z těchto dvou hradů je
Žebrák pojmenovaný po
skalním žebru, na jehož konci stojí. Vznikl ve 13. století, ale zvláštní důležitosti nabyl až roku 1346, kdy byl králem zvolen
Karel IV. Hrad totiž ležel poblíž hlavní cesty, která spojovala
Prahu s Norimberkem. K větším přestavbám pak docházelo za vlády
Václava IV., který si tento hrad oblíbil. Po požáru v roce 1396 mu však přestal vyhovovat a dal nahoře na kopci vystavět hrad nový –
Točník. Václav IV. měl rád pohodlí a na
Žebráku si nechal vybudovat vytápění, jehož celý systém byl však domyšlen do detailu až na
Točníku. Zde se teplo pomocí krbů vedlo vnitřkem zdí a ohřívalo celou stavbu – zbytky tohoto ústředního topení si můžete prohlédnout i dnes. Mimo to byl hrad Točník několikrát obléhán husity, ale dobyt nebyl.
Legendami opředený Střekov
Proč se o
zřícenině gotického hradu nedaleko
Ústí nad Labem mluví jako o tajemném místě? V jeho historii se totiž prolínají
legendy, pověsti i fakta. Majestátný hrad vypínající se na černé skále inspiroval slavného
skladatele Richarda Wagnera při komponování opery Tannhäuser stejně jako učaroval Karlu Hynku Máchovi. Stačí prý jen jedna návštěva a romantická zřícenina si získá i vás. Zachovalé kamenné zdi se střídají z rozbořeným opevněním, které jen v obrysech naznačuje, jak majestátná kdysi tato stavba, vystavěná za účelem chránit labskou obchodní stezku, byla. Za deštivých nocí se prý po útesu škrábe
duch mladé dcery hradního pána, která se zde kdysi mocným a zároveň zoufalým skokem rozloučila se životem...
Královský výhled na Pálavu
Krásu
pálavské krajiny dokázali ocenit i naši předci. Třeba z hradu
Děvičky musel být výhled opravdu nádherný. Potěšit se jím můžete i dnes, kdy z
původně gotického královského hradu zůstaly jen obvodové zdi a polozasypané sklepy. Nedejte se odradit náročnějším výstupem a dopřejte si
královský výhled na
Pavlov,
Novomlýnskou nádrž a
Dolní Věstonice. Před hradem stojí
tři skalní útesy.
Jsou to podle pověsti zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu. V jedné z pověstí to byla tatarská princezna a její družky, v jiné tři dcery pána hradu
Arnulfa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio, v jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se prý od těchto kamenů ozývá tichý nářek.
Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta…
Okoř mohou znát i ti, kteří tu zatím nebyli, z legendární české trampské písničky. Středověký hrad byl několikrát přestavován,
třicetiletá válka jej ale důkladně poničila. Na západní, severní a jižní straně opevnění si můžete všimnout zbytků pozdně gotického opevnění, které tvořila polokruhová bašta s klíčovými střílnami z 15. století. Dnes je tato romantická zřícenina oblíbeným výletním cílem a zároveň jednou z
nezobrazovanějších českých zřícenin. Lépe zachovány zůstaly části starší stavby, tzv. horního hradu. Pod hradem se koná během sezóny spousta akcí. Přijďte s celou rodinou a užijte si skvělý
výlet.
Za templáři do Lukova
Jen pár kilometrů od
Zlína najdete
hrad Lukov, který svého času patřil mezi největší moravské hrady. Podle pověstí je na hradě v dlouhých podzemních chodbách ukryté
velké množství zlata a stříbra. Prý jde o jeden ze ztracených pokladů templářů, kteří tu údajně chvíli sídlili. Kolem půlnoci tu jezdí na koni
bezhlavý templář v bílém hávu a poklad mu hlídá samotný čert se čtyřma očima… Mezi poslední letošní podzimní akce bude patřit program "
Hradní jarmark", během něhož se v
sobotu 4. listopadu můžete vydat na
komentovanou prohlídku hradu, sraz bude v 10:00 hodin na
Lukově.
Odkaz Mistra Jana Husa na Krakovci
Hrad Krakovec znají čeští školáci jako místo, kde pobýval
Mistr Jan Hus poté, co musel opustit Prahu. Středověký hrad s renesančními přestavbami je od 18. století neobydlený. Romantická zřícenina s mnoha
dochovanými gotickými prvky je považována za zajímavý příklad hradní architektury 14. století. A kdo by neznal oblíbenou filmovou pohádku
Ať žijí duchové? Právě ta se na Krakovci v roce 1977 natáčela. Před nedávnem byla na našem území vyznačena také dálková poutní trasa "
Husova cesta", která zájemce zavede z Prahy až do švýcarské Kostnice. Její část prochází také pod hradem
Krakovec.
Zachráněný hrad Cimburk s krásnou vyhlídkou na Chřiby
Vydejte se na výšlap po
Chřibech a spojte jej s návštěvou
Cimburku. Kdysi
mohutný středověký hrad opustili jeho obyvatelé v 18. století a od té doby pustl a pustl. Práce na záchraně tohoto gotického sídla začaly už v první polovině 20. století a díky iniciativě občanského sdružení stále pokračují. Z prohlídkové trasy na hradbě se vám otevře
krásná vyhlídka na
Chřiby. Prohlídka hradu probíhá individuálně se zapůjčeným papírovým průvodcem.
Za rytíři na hrad Sovinec
Nejrozsáhlejší moravský hradní komplex v
Nízkém Jeseníku,
hrad Sovinec, založili začátkem 14. stol. páni ze Sovince. Na hradě jsou pořádány kulturní akce, zejména
vystoupení šermířských skupin,
divadelních souborů a hudebníků, jsou prezentována tradiční řemesla. V 17. století, kdy hrad vlastnil
Řád německých rytířů byla postavena většina hradeb a bastionů včetně samostatné dělové bašty a
hradního podzemí. Na hradě je prohlídka bez průvodce, navštívit lze také hradní podzemí. Zpřístupněna je část podzemní chodby, která dříve byla zavalená. Návštěvnický okruh je dlouhý zhruba tisíc metrů a prohlédnete si na něm vnitřní i vnější opevnění. Na Sovinci probíhají pravidelné
programy pro veřejnost po celou sezonu, až do konce října.