ÚvodAktualityRok 2025 je rokem obojživelníků – poznejte a pomáhejte žábám, čoklům a mlokům
Příroda

Rok 2025 je rokem obojživelníků – poznejte a pomáhejte žábám, čoklům a mlokům

  • 17. února 2025
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2025 Rokem obojživelníků. Věděli jste, že se u nás nachází 21 druhů těchto živočichů? O jejich způsobu života se zájemci dozví díky aktivitám ČSOP – po celé České republice budou probíhat zajímavé programy, díky kterým se veřejnost dozví více o této zajímavé skupině živočichů a o možnostech jejich ochrany. Zároveň letos ČSOP nabízí pro aktivity na pomoc obojživelníkům, a to včetně finanční podpory.
žábaV České republice se vyskytuje 21 druhů obojživelníků – osm druhů patří mezi tzv. ocasaté obojživelníky (čolci, mlok) a třináct druhů mezi žáby. Všechny naše druhy obojživelníků jsou v současnosti zařazeny buď do Červeného seznamu ohrožených druhů nebo mezi zvláště chráněné druhy, téměř všichni jsou tedy nějakým způsobem ohroženy nebo chráněni. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se těmto drobným živočichům, kteří obývají souš i vodní prostředí, bude věnovat celý rok 2025.

čolekA proč zrovna Rok obojživelníků? Jak už jméno napovídá, obojživelníci ke svému životu potřebují souš i vodu. Dospělí žijí převážně na souši, kde musí najít dostatek úkrytů a dostatek potravy. Pro vývoj však vyhledávají vodu. Vodu čistou, vodu spíše mělkou, tedy (dle druhu) ideálně tůně, louže, prameny… Pro jejich přežití je proto nezbytné prostředí hodně členité, různorodé. A to je právě to, co v naší krajině chybí. Pro záchranu a obnovu mokřadů se sice v posledních letech již mnoho udělalo, stále zde však máme velký dluh a velké rezervy. A s celkovou různorodostí prostředí je to ještě horší. Naše krajina je stále unifikovanější, stále stejnější. Kromě představení obojživelníků jako zajímavých živočichů, kteří si zaslouží naši pozornost a pomoc, chce Český svaz ochránců přírody ve své kampani upozornit právě i na tyto širší souvislosti. Unifikovaná krajina totiž není problémem zdaleka jen pro obojživelníky.
 

Komentované vycházky a ochrana obojživelníků

obojživelníciStejně jako v předešlých letech lze v průběhu celého roku očekávat komentované vycházky odhalující tajemství obojživelníků přímo v terénu, putovní výstavu, přednášky, workshopy, soutěže, metodické materiály i lecjaká překvapení. Sledujte aktuality na webových stránkách rokobojzivelniku.cz. Informovat bude ČSOP průběžně i v dalších tiskových zprávách k Roku obojživelníků.

Ochraně obojživelníků se Český svaz ochránců přírody věnuje systematicky a dlouhodobě, ať již jde o ochranu či obnovu míst jejich výskytu, jejich mapování nebo záchranné transfery obojživelníků přes komunikace v době jejich jarního tahu. Nabízí však také finanční pomoc dalším subjektům, které by se chtěly do ochrany (nejen) obojživelníků zapojit. V rámci národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity mohou spolky žádat o finanční podporu jak na mapování, tak na drobnější praktická opatření v terénu či na již zmíněné záchranné transfery (biodiverzita.csop.cz/podpora-lokalnich-projektu). Ti, kteří se chtějí starat o přírodně cenné lokality dlouhodobě, se mohou zapojit do dalšího programu ČSOP a založit pozemkový spolek. Pozemkové spolky jsou neziskové organizace, chránící přírodu a pečující o ní na základě vlastnického či smluvního vztahu k pozemkům. ČSOP nabízí zájemcům o založení pozemkového spolku pomoc nejen finanční (pozemkovespolky.cz/rozvojove-projekty), ale i metodickou, odbornou a právní (pozemkovespolky.cz/chci-zalozit-pozemkovy-spolek).
 

Zajímavosti ze života našich obojživelníků anebo znáte je všechny?

čolek horskýObojživelníky našich "vod a strání" se dělí na ocasaté (čolek a mlok) a žáby. Zatímco mlok je u nás pouze jediný (mlok skvrnitý), čolků žije v Česku hned 7 druhů (obecný, velký, horský, dunajský, dravý, hranatý a karpatský). Nejvíce rozmanité jsou druhy našich žab, mezi kterými je například rosnička zelená; skokan zelený, hnědý, ostronosý, štíhlý, skřehotavý, krátkonohý; ropucha obecná, krátkonohá nebo zelená a kuňka obecná (ohnivá) či žlutobřichá. Poslední naší žábou (a zároveň žábou roku 2025) je blatnice skvrnitá.

Ačkoli se může zdát, že čolci žijí ve vodě, není tomu tak. Ve vodním prostředí se rozmnožují a přivádějí na svět mladé. Poté se skrývají většinou na souši v úkrytu. Narazit na ně můžete v blízkosti čisté vody bez ryb. V noci si loví potravu v podobě hmyzu a různých červů. Na rozdíl od pulců narůstají čolkům nejprve hrudní nožky, zadní se vyvíjejí později. Než dospějí, jsou larvy přizpůsobeny i k dýchání pod vodou. K tomu jim slouží vnější keříčkovité žábry. Od pozdního podzimu do jara zimují čolci pod trouchnivými kmeny, v opuštěných norách zvířat, pod kameny či v hromádce kompostu. Průměrná délka života se v přírodě u čolků pohybuje kolem 8 až 10 let.

mlok skvrnitýMezi naše nejvýraznější obojživelníky patří černo-žlutý mlok skvrnitý. Dospělý mlok může měřit až 28 cm a v zajetí se dožívá až 50 let (v přírodě průměrně 20 let). Rád si smlsne na malých žížalách, stonožkách, drobném hmyzu, pavoucích, červech nebo slimácích. Mlok skvrnitý miluje divoké lesy – žije výhradně ve vlhkých smíšených či listnatých lesích v podhorských lokalitách do nadmořské výšky 1 200 m. V prvním stádiu života žije jako larva ve vodě (většinou v drobných potůčcích) a dýchá žábrami, po několika měsících však vodu opouští, a pak přijímá kyslík pomocí jednoduchých plic a celým povrchem těla.

Nejznámějšími obojživelníky, které jste v přírodě jistě mnohokrát spatřili nebo slyšeli, patří žáby. Mezi vodní žáby se řadí skokan zelený, který žije ve vodě a bezprostředně kolem ní po celý rok. V zimě zalézá ke dnu do bahna, kde ve stavu strnulosti přečká i mrazivé období. Jak už jméno tohoto skokana říká, převažuje u něho – na hřbetu, bocích i hlavě – zbarvení v různých odstínech zelené, často doprovázené kresbou z tmavých skvrn a pruhů. Spodní strana těla je světlá, žlutá až žlutobílá, někdy i slabě skvrnitá. Největší jedinci dorůstají délky až 12 cm, dožívá se 10 až 14 let. Většinou žije u jednoho rybníka, jezírka nebo tůně několik skokanů. Zjara o sobě dávají skokani zelení vědět nápadným hlasem. Skřehotání se nese do daleka, neboť ho zesilují dva rezonanční bubínky, které se skokanům nafukují v koutcích úst. Hlasové projevy skokanů jsou vysloveně společenskou záležitostí – jakmile se ozve jeden skokan, přidávají se k němu postupně další, až je z toho úplný "orchestr".

skokan zelenýMožná vás překvapí, že skokan zelený není v pravém slova smyslu žabí druh – jedná se o "mutanta" několika druhů zelených skokanů (krátkonohý a skřehotavý), kteří se mezi sebou kříží, proto je velmi obtížné určit správný druh. Jejich potomci však mají zachovanou reprodukční schopnost. A ještě jedna raritka ze světa vodních skokanů zelených – vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd dvacet let sledovali žabí populaci v povodí Odry a stále se jim nedařilo vysledovat samičku skokana zeleného. Po letech výzkumu a genetického monitorování zjistili, že to není náhoda, ale že objevili hybridní linii skokanů, kde samičky vůbec neexistují...

žábaSkokanů hnědých je také několik druhů – patří mezi ně skokan hnědý, ostronosý a štíhlý. Hnědí skokani patří k zemním žabám, které se ve vodě pouze rozmnožují a zbytek vegetační ho období tráví na souši, ovšem v těsném okolí vodních zdrojů. Skokana štíhlého poznáte podle velmi ostře zakončeného čenichu a výrazně dlouhých nohou. Velkou zajímavostí je, že samci skokana ostronosého na jaře změní svou hnědou barvu na světle modrou, modrošedou nebo fialovou. Děje se tak jen v období "zamilovanosti" a zbarvení přetrvává pouze několik dní. Je také závislé na slunečním svitu – v jsou žabáci "normální" a při zataženém počasí není jejich modrý kabátek příliš výrazný. Skokan hnědý žije ve volné přírodě 8 let, v zajetí až 18 let. Loví především bezobratlé živočichy. Skokani štíhlí nemají vnější, ale pouze vnitřní rezonanční vaky (měchýře).

rosnička zelenáI rosnička zelená není zcela vodním druhem – drobná žabka o velikosti asi 5 cm tráví čas nejraději na stromech v okolo vodních ploch. Proslula jako "přírodní barometr", který umí předpovídat počasí. Pravda je taková, že reaguje na změnu tlaku, který kolísá obvykle před deštěm, a začne skřehotat. Na rozdíl od skokanů má pouze jeden rezonanční měchýřek umístěný pod tlamkou. Rosničky jsou aktivní především v noci a během dne se intenzivně sluní a spí. Během dne je rosnička obvykle v blízkosti vodní plochy na širokolisté vegetaci nebo v rozsáhlých travních porostech. Jen na horách bývají aktivní i přes den. Dospělé rosničky se živí převážně většími bezobratlými, obvykle hmyzem a pavouky, které nacházejí na listech stromů a které často loví pomocí rychlého skoku, na který kořist nestačí většinou nijak zareagovat. Dožívají se 12 až 15 let. Zimuje na souši, v mokřadech, v děrách, štěrbinách a pod kmeny stromů. Při obraně vypouští kožní, intenzívně páchnoucí sekret.

ropucha obecnáTaké ropuchu obecnou znají všichni milovníci přírody. Jedná se o zemní žábu, která žije na souši a k vodě se chodí pouze rozmnožovat. Pokud jí objevíte na zahradě, může u vás (za vhodných podmínek) žít 25–30 let. Velká, široká, mohutně stavěná žába, dosahuje délky těla 8–12 cm, na jihu Evropy dokonce až 20 cm. Ropuchy obecné se živí převážně hmyzem, měkkýši, žížalami, pavouky a dalšími bezobratlými živočichy. Pro zahradníky jsou ropuchy úplný poklad – jejich oblíbenou potravou jsou totiž i slimáci a housenky. Potravu hledají v noci a nejsou příliš selektivní při jejím výběru. Loví pouze pohybující se kořist a ve vhodnou chvíli se jí zmocní vymrštěním jazyka. V městských zástavbách s oblibou sedávají pod lampami veřejného osvětlení, kde mají dostatek kořisti zajištěn. Hnědě zbarvené tělo mají ropuchy pokryté malými hrbolky připomínajícími bradavice. Za očima se nacházejí jedové žlázy, které v případě ohrožení vylučují dráždivý bufotoxin. Jed ropuch, pokud si po podržení ropuchy v ruce následně šáhnete do oka, může způsobit nepříjemné pálení, ale že by ale jed působil další komplikace není pravděpodobné. Bufotoxin ji ochraňuje před některými predátory, například kočkám ropucha nechutná (zatímco skokani ano). Na podzim někdy zvolí za své zimoviště i objekty vybudované lidmi, najdete ji tedy třeba i ve sklepě.

blatniceŽábou roku 2025 je blatnice skvrnitá, drobná žabka, která obvykle měří 4 – 6,5 cm. Na vrcholu hlavy má charakteristické zaoblení, tzv. přilbu. Blatnice se vyskytuje jen tam, kde je nejvhodnější půda – zejména lehká hlinitopísčitá (při ohrožení se zadníma nohama rychle zahrabává). Oblíbila si zejména oblast Polabí. Také rybničné oblasti jižních Čech jí vyhovují - vyhledává tradiční tůňky, nejčastěji zatopená a zarostlá pískoviště a zátoky rybníků. Blízkost vodního prostředí potřebuje, ale mimo rozmnožování je na vodě nezávislá. Živí se červy, korýši, hmyzem apod. Narozdíl od skokanů, kuňky a rosničky je blatnice i v době rozmnožování velmi nenápadná, protože se ozývá výhradně pod vodou a její hlásek je slabý, slyšitelný jen na několik metrů. Blatnici můžete spíše cítit než slyšet: dříve se jí podle charakteristického zápachu říkalo blatnice česneková. V přírodě se prokazatelně dožívá 10 let.

kuňka obecnáTaké kuňka obecná je malým druhem žáby, která dosahuje velikosti maximálně 5 cm; pro charakteristické červené skvrny na břiše bývá nazývána také kuňka ohnivá. S kuňkou žlutobřichou si je ale natolik podobná, že se v přírodě kříží a v některých oblastech se dokonce nacházejí spíš kříženci než čisté druhy. Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 16 až 18 let. Je velmi plachá, ale také hlučná. Její hlas budete znát z filmu Na samotě u lesa, ze scény u mlýna ("...vejš, Radime"). Samec tímto unylým hlasem ochraňuje své teritorium. Když se ozývá, splývá po hladině a vyčnívají mu jenom nos a oči. Predátory odrazuje tím, že se v případě nebezpečí rychle otočí a ukáže jim své barevné břicho. Pro predátory tak "vypadá jedovatě" a ti jí raději nechají být.
Pasíčka – záchranná stanice a geopark Příroda

Pasíčka – záchranná stanice a geopark

Záchranná stanice, geopark a ekocentrum Pasíčka na okraji Železných hor. Najdete nás nedaleko Boru u Skutče. Geopark a cesta do pravěku, hlava T-Rexe, kostra dinosaura či model sopky a stezka suchou nohou mezi vodou. A samozřejmě záchranná stanice s expozicí hendikepovaných zvířat z naší přírody.

Veltrubský luh Příroda

Veltrubský luh

Přírodní rezervace Veltrubský luh o rozloze cca 99 ha se nachází mezi obcí Veltruby a pravým břehem řeky Labe v okrese Kolín. Zachoval se lužní les převážně listnatých stromů, mokřadů, niv a tůní a najdete tu také největší tůň v Polabských luzích.

Přírodní památka Václavovice – pískovna u Ostravy Příroda

Přírodní památka Václavovice – pískovna u Ostravy

Lokalita se nachází v prostoru staré pískovny u Frýdeckého potoka na území obcí Václavovice a Šenov, asi 10 km jihovýchodně od Ostravy. Území bylo pro svůj přírodovědný význam zařazeno mezi tzv. evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO Příroda

Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO

Třeboňsko je jedno z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině. Přestože jde o oblast, která je po staletí přeměňována člověkem, zachovaly se zde velice cenné přírodní hodnoty.

Drnovický mokřad – Žumpy Příroda

Drnovický mokřad – Žumpy

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Oslavte Světový den žab jejich pozorováním v přírodě

Oslavte Světový den žab jejich pozorováním v přírodě

Na 20. března připadá každoročně Světový den žab, který se slaví od roku 2009 a měl by sloužit ke zlepšení povědomí o žábách a krizi, v níž se ocitly. Jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů, neboť mají nároky na specifické podmínky pro svoji reprodukci. U nás v České republice žije 13 druhů žab a 8 druhů mloků. Právě nyní, když probíhá reprodukční období, je můžeme spatřit snadněji, než jindy, neboť i druhy, které žijí převážně na souši, se na jaře objevují u tůněk, rybníků a v mokřinách, aby v nich nakladly vajíčka. Nejběžnějšími druhy našich žab jsou skokan zelený, ropucha obecná, kuňka obecná, skokan hnědý nebo rosnička zelená. K nejohroženějším druhům v ČR patří ropucha krátkonohá. Udělejte si výlet na místa, kde můžete tyto roztomilé živočichy poznat blíže. Věděli jste například, že se skokan může dožít až 18 let anebo, že když žáby skočí do vody, zavírají při tom oči?

Přírodní památka Manušické rybníky Příroda

Přírodní památka Manušické rybníky

Přírodní památka a evropsky významná lokalita Manušické rybníky se nachází v obci Horní Libchava v okrese Česká Lípa. Jedná se o soustavu sedmi malých rybníků, napájených kanálem ze Šporky. Předmětem ochrany jsou mokřadní a vodní biotopy a druhy na ně vázané, především populace kuňky ohnivé.

Rybník Bezedník Příroda

Rybník Bezedník

Přírodní památka rybník Bezedník a jeho okolí je významným biotopem obojživelníků. Nachází se nedaleko Lukova, na západním okraji Hostýnských vrchů.

Přírodní památka Slavonické rybníky Příroda

Přírodní památka Slavonické rybníky

Lokalita Slavonických rybníků u Slavonic na Jindřichohradecku je od roku 2023 zvláště chráněným územím. Vyskytují se zde vzácní čolci, vážky, ale také houby a řasy.

Rybník Mirešák v Jinočanech Příroda

Rybník Mirešák v Jinočanech

V Jinočanech u statku Mirešice se nachází rybník Mirešák, kde provozujeme rybolov. Je zde v létě také možnost koupání a v zimě bruslení. U areálu jsou 2 parkoviště.

Historická vodní nádrž a tůně v Jablonském lese u Letohradu Příroda

Historická vodní nádrž a tůně v Jablonském lese u Letohradu

Historickou vodní nádrž a dvě tůně v navštěvovaném Jablonském lese u Letohradu v Pardubickém kraji obnovily Lesy ČR. Díla zadrží vodu v krajině, přispějí k ochraně obyvatel místní části Orlice před povodní a vyhovují fauně i flóře.

Přírodní památka Boukal Příroda

Přírodní památka Boukal

Rybník Boukal se nachází v katastru obce Něžovice ležící 1 km od obce Zbelítov a 2 km severozápadně od Milevska. Jedná se o lesní rybník s rozsáhlými porosty rákosin a ostřic, který je od roku 1985 klasifikován jako přírodní památka.

Přírodní památka Komořanské a Modřanské tůně Příroda

Přírodní památka Komořanské a Modřanské tůně

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) se nacházejí v jižní části Prahy u soutoku Berounky a Vltavy.

Přírodní rezervace Slanisko Novosedly Příroda

Přírodní rezervace Slanisko Novosedly

V mokřinách jihomoravské obce Novosedly se nachází jedno z posledních zachovalých stanovišť slanomilné vegetace, chráněné jako Přírodní rezervace Slanisko Novosedly. Rostou zde chráněné druhy slanomilné vegetace a místo je domovem vzácných obojživelníků i hmyzu.

Přírodní rezervace Rathsam Příroda

Přírodní rezervace Rathsam

Přírodní rezervace Rathsam v obci Pomezná byla v roce 1990 vyhlášená jako přírodní výtvor a v roce 1998 jako rezervace. Území chrání meandrující soutok Ohře a Reslavy a přilehlé mokřady.

Rybník Černý Nadýmač Příroda

Rybník Černý Nadýmač

Nadýmač je označení pro rybník, který napájí podzemní pramen nebo studánka. V tomto případě se označení vžilo jako název s přívlastkem Černý – jméno dostal podle tmavě zbarvené vody. Výjimečnost rybníka spočívá ve výskytu vzácných rostlin, kvůli nimž probíhá tzv. letnění, pravidelné vypouštění vody.

Přírodní rezervace Zbytka u Českého Meziříčí Příroda

Přírodní rezervace Zbytka u Českého Meziříčí

Přírodní rezervaci Zbytka naleznete ve východních Čechách nedaleko Českého Meziříčí u Opočna. Rezervaci tvoří slatinné louky a lužní les, rozkládající se v nivě říčky Dědiny. Roste zde habrobukový les s řadou chráněných rostlin a česnek medvědí tu tvoří husté koberce spolu s bledulemi a podléškami.

Luftova zahrada v Plzni Příroda

Luftova zahrada v Plzni

Zahradu založil mezi roky 1918 a 1933 JUDr. Vilém Luft jako svou soukromou okrasnou zahradu se dvěma okrasnými rybníky, množtvím exotických dřevin, altánem a sochařskou výzdobou. Vlhký charakter pozemku dává vyniknout mokřadním a vlhkomilným společenstvím rostlin i živočichů.

Kozmické ptačí louky s pozorovatelnou Petra Čolase Příroda

Kozmické ptačí louky s pozorovatelnou Petra Čolase

U Kozmic na Hlučínsku, v povodí řeky Opavy, mezi městy Opavou a Ostravou, najdete oblast, kde má voda hlavní slovo. Zdejší nivní louky jsou domovem hmyzu, žab a především ptactva. Hluboko v území byla umístěna sedmimetrová pozorovatelna s přístupovým chodníkem a sedmi informačními tabulemi.

Skalní útvary Obří hlava a Žába na Kokořínsku Příroda

Skalní útvary Obří hlava a Žába na Kokořínsku

Skalní útvary Obří hlava a Žába leží na rozcestí modré turistické značky vedoucí od Pokliček do Mšena a žlutě značené Cinibulkovy stezky.

Další aktuality

Oslavte Světový den žab jejich pozorováním v přírodě

Na 20. března připadá každoročně Světový den žab, který se slaví od roku 2009 a měl by sloužit ke zlepšení povědomí o žábách a krizi, v níž se ocitly. Jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů, neboť mají nároky na specifické podmínky pro svoji reprodukci. U nás v České republice žije 13 druhů žab a 8 druhů mloků. Právě nyní, když probíhá reprodukční období, je můžeme spatřit snadněji, než jindy, neboť i druhy, které žijí převážně na souši, se na jaře objevují u tůněk, rybníků a v mokřinách, aby v nich nakladly vajíčka. Nejběžnějšími druhy našich žab jsou skokan zelený, ropucha obecná, kuňka obecná, skokan hnědý nebo rosnička zelená. K nejohroženějším druhům v ČR patří ropucha krátkonohá. Udělejte si výlet na místa, kde můžete tyto roztomilé živočichy poznat blíže. Věděli jste například, že se skokan může dožít až 18 let anebo, že když žáby skočí do vody, zavírají při tom oči?
19. březen 2025 15:00
Příroda

Sloni, Sahara, Asuán, Šanghaj a Habeš: vydejte se na výlety do exotických míst

Víte, že u nás existuje Sloní náměstí? Pokud byste podle jména hádali, že ho najdete v nějaké zoologické zahradě, kdepak: skrývá se v samotném srdci Adršpašského skalního města. Zároveň vás pozveme na africké procházky na Saharu, do Habeše či k Asuánu, a dokonce i na český Tajvan anebo až do Šanghaje. Vydejte se s Kudy z nudy na výlet za slony!
19. březen 2025 13:47
Příroda

Připomeňte si Světový den vody: je každoroční připomínkou významu vody pro lidstvo!

Světový den vody se každoročně slaví 22. března již od roku 1992 na základě vyhlášení OSN. Důležitost vody a vodních zdrojů si můžete připomenout díky naším tipům na zajímavé památky architektury s vodou a jejím využíváním spojené či krásná jezera, řeky a říčky, které tvoří neopakovatelný ráz naší krajiny. Ke Světovému dni se také koná několik desítek akcí.
18. březen 2025 20:00
Příroda

Užijte si jaro v Česku! 100 tipů, kam na jarní procházky

Jaro láká k jarním procházkám a novým zážitkům. Přivítejte jarní sluneční paprsky a udělejte si pěkný výlet! Pokud chcete do přírody, něco zajímavého vidět, seznámit se s historií nebo si společně s kamarády či rodinou vyjít na hezkou procházku, jistě si vyberete z našich tipů pro krásné jarní dny.
17. březen 2025 20:15
Příroda

Kde můžete vidět magické, pohádkové i pamětní stoly a židle v krajině?

Kuriózní výtvory přírody i místa, kde jí více či méně pomohly lidské ruce, to jsou kamenné stoly, rozeseté po Čechách a Moravě. Některé jsou skryté v hlubokých lesích a vypadají, jako by je právě vynesli z doupat pohádkových loupežníků, jiné naopak uvidíte už zdálky. Kde je najdete? Poradí vám portál Kudy z nudy.
16. březen 2025 10:02
Příroda

Útěk z města: do Brd za dobrodružstvím do lesů

Brdy a Podbrdsko nejsou místa, kde stačí krátká zastávka a letmý pohled z okénka auta. Tahle oblast vás vtáhne svou rozmanitostí a než se nadějete, budete plánovat, jak dlouho se tu ještě můžete zdržet a kam se vydat dál. Bývalý vojenský prostor, kam se desítky let nesmělo, se proměnil v ráj pro milovníky přírody, pěší turistiky i cyklistiky. Vydejte se s Kudy z nudy objevovat krásy ryze českého vnitrozemského pohoří!
15. březen 2025 12:00
Příroda

7 věcí, které nevíte… o chráněných územích, národních parcích a novinkách v ochraně přírody

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky. Mají za sebou složité roky: zažily časy bez návštěvníků i období, kdy byly přehlcené lidmi, sucha, požáry, záplavy i rozšiřování invazivních druhů. Podívejte se s Kudy z nudy, co se změnilo a jaké proměny naši přírodu čekají v blízké budoucnosti?
15. březen 2025 8:15
Příroda

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Astronomicky první jarní den přijde ve čtvrtek 20. března 2025 přesně v 10:01 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.
13. březen 2025 13:00
Příroda