Úvod > Aktuality > Rok 2021 je rokem vážek – poznejte život létajících drahokamů
Příroda

Rok 2021 je rokem vážek – poznejte život létajících drahokamů

  • Vydáno29. dubna 2021
Příroda se pozvolna mění v rozkvetlou zahradu, a kromě ptačího zpěvu, čapích nebo žabích námluv bychom neměli zapomínat ani na drobnější živočichy, například z řádu hmyzu. Možná jste si jich doteď příliš nevšímali, a přeci tu s námi jsou – ve svém biotopu majestátní, krásně barevné a užitečné vážky. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil letošní rok 2021 Rokem vážek. Chce tak upozornit na mizející mokřady, které jsou pro vážky nepostradatelné. Poznejte s námi jejich zajímavý život a připravte jim nový domov na vaší zahrádce! Odvděčí se vám lovením komárů a dalšího obtížného hmyzu…
vážka šídloČeský svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil letošní rok 2021 Rokem vážek. Cílem je upozornit na tyto pozoruhodné druhy hmyzu a také na prostředí, ve kterém žijí, i na způsoby jejich ochrany.
 
Vážky naši planetu osídlily již v mladších prvohorách, tedy v době před 320 miliony lety. Různě velké druhy rozmanitého zbarvení, velikosti, tvaru i způsobu života stihly od té doby osídlit jak tropy, tak mírné a studené oblasti téměř celého světa. Jen u nás v Česku žije na 70 druhů vážek. Jsou mezi nimi motýlice, šídlatky, šidélka a šídla, klínatky, páskovci, lesklice a samotné vážky. Druhová rozmanitost se promítá i do jejich šatů – setkat se můžete s modrými vážkami, zelenými, žlutými, červenými, modrozelenými i s jedinci zlatavé barvy. Nejmenší naší vážkou je 20–25 mm dlouhé šidélko lesklé, naopak samičky páskovců s délkou těla až 90 mm a rozpětím křídel 105 mm, patří mezi největší vážky celé Evropy.

vážkaMotýlice a šidélka skládají v klidu křídla k sobě nad tělem, létají pomalu, spíše jako motýli. Naopak šídla a vážky jsou zpravidla velmi dobrými letci. V letu, který dosahuje krátkodobě u některých druhů až 60 km/h, dokážou stát na místě, náhle měnit směr, a dokonce i couvat. Po dosednutí rozkládají křídla po stranách těla. Nejvíce vyvinutým smyslem vážek jsou jejich složené oči (mohou se skládat až z 30 000 drobných oček), díky nimž výtečně vnímají pohyb.
 

Z příšerky krásnou princeznou

vážka larvaŽivot vážek začíná vajíčkem, které samičky nakladou do vody nebo její blízkosti. Z vajíčka se vylíhne larva, která při růstu opakovaně svléká svou vnější kostru. Některé druhy se mohou vyvíjet i pět let! Larvičky jsou dravé a chytají vše, co jim přijde do cesty – od komárů po pulce nebo rybí potěr. Proměna „vodní příšerky“ v krásnou princeznu se děje na souši – larva vyleze z vody, přichytí se k pevnému podkladu a vylíhne se z ní dospělec. Bohužel v našich podmínkách žijí dospělé vážky pouze dva až deset měsíců. Zimu přečkávají pouze larvy pod vodou. Výjimku tvoří šídlatky rodu Sympecma, které přezimují v úkrytu jako dospělci.

vážkaA kdy vážky můžeme pozorovat? Ideální doba právě přichází – aktivita většiny našich druhů je nejvyšší za teplého, slunečného počasí. Ideální je jasno, bezvětří a teplota alespoň 17 °C ve stínu. Dospělé vážky jsou stejně jako jejich larvy dravé. Potravu loví v letu. Některé druhy ji v letu také konzumují, jiné s kořistí nejprve usednou. Lov probíhá obvykle na vhodných místech v blízkosti vody; některé druhy však zaletují daleko od svých mateřských vodních ploch. Pozorovat je můžete například na zamokřených polích u obce Mořice, na rybnících v Podtroseckém údolí, u Třeboňských rybníků, na šumavských slatích, na Lednických rybnících, v Litovelském Pomoraví, Poodří nebo v mokřadech dolnícho toku Dyje.
 

Pomozte zachovat létajícím drahokamům jejich prostředí

zahradní jezírkoZachovalé vodní plochy a mokřady, pro které jsou vážky symbolem, jsou nepostradatelnými biotopy v naší krajině, kterých bohužel stále ubývá. Nejen, že se neobnovují dostatečně rychle, ale leckde dosud i mizí, či jsou nevhodným hospodařením (např. intenzivní chov ryb) poškozovány. Ve snaze upozornit veřejnost na význam mokřadů v krajině ČSOP provozuje kampaň Naše mokřady (nasemokrady.cz), která si klade za úkol vyhledávání a mapování drobných mokřadů, jejich praktickou ochranu a popularizaci problematiky.
 
vážkaČSOP by rád, aby si lidé začali mokřadů více vážit; napomáhali jejich obnově a bránili jejich zániku. Nejen jako míst, ke kterým obracíme své zraky coby k přirozené „klimatizaci“ v dobách letních veder, ale i míst plných života, plných nejrůznějších – mnohdy i velmi vzácných rostlin a živočichů. Právě vážky, tyto létající drahokamy, jsou toho symbolem.

Populaci v přirozeném prostředí lze posílit obnovou nebo budováním tůněk, rybníčků a dalších vodních ploch, třeba i na zahradě u domu. Stačí i maličké jezírko na dešťovou vodu a vážky stoprocentně přiletí samy. Nezapomeňte, že vážka je predátor, který se živí létajícím hmyzem! Mít vážky na zahradě znamená, že vám budou lovit komáry a veškerý obtížný hmyz.
Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.

Přírodní rezervace Meandry Smědé na Frýdlantsku

Přírodní rezervace Meandry Smědé na Frýdlantsku

Přírodní rezervace Meandry Smědé chrání široké údolí řeky Smědé, jejíž přirozený charakter koryta zde vytváří meandry, slepá ramena, mokřadla a říční nivy. Vyskytují se zde vzácné rostlinné i živočišné druhy.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Lom Na plachtě – přírodní památka nedaleko od Prahy

Lom Na plachtě – přírodní památka nedaleko od Prahy

Nedaleko od Prahy v blízkosti obce Třebohostice najdete dnes již zatopený lom. Bývalý lom se nachází na chráněném území.

Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně

Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně

Na území Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně je na ploše 110,67 ha chráněn rozsáhlý komplex vodních, litorálních, bažinných a dalších mokřadních společenstev, vytvořených na ploše rybníka i v přilehlých tůních.

Přírodní památka Boušovka ve Slavické oboře

Přírodní památka Boušovka ve Slavické oboře

Nedaleko obce Trpišov v CHKO Železné hory, se nachází Slavická obora. Ta v sobě ukrývá několik rybníků. Jední z nich je Boušovka, mělký lesní rybníček s výskytem růžové formy leknínu bílého.

CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.

Mokřady v Jablonném v Podještědí

Mokřady v Jablonném v Podještědí

Ze zanedbané a zarostlé plochy s černými skládkami v Jablonném v Podještědí vzniklo malebné místo pro lidi i pro přírodu.

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Od roku 1990 je oblast zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka.

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy

Předmětem ochrany je unikátní ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, náplavy a bočními říčními rameny (mezi Litovlí a Horkou nad Moravou) a navazující blízké nelesní i lesní ekosystémy, se zastoupením typických i ohrožených druhů rostlin a volně žijících živočichů.

Přírodní památka Meandry Ploučnice

Přírodní památka Meandry Ploučnice

Meandry Ploučnice se nacházejí mezi Mimoní a Českou Lípou a zajímavé jsou na této údolní nivě především z velké části zachované lužní lesy a louky. Přímo kolem řeky nevedou žádné cesty, proto je nejlepší projet si tento úsek lodí.

Chráněná přírodní rezervace Vidnavské mokřiny

Chráněná přírodní rezervace Vidnavské mokřiny

Rezervace Vidnavské mokřiny v Javornickém výběžku, těsně u státní hranice s Polskem, se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu Jeseník – 222 metrů nad mořem. Ve starší literatuře je území zmiňováno pod názvem "Vidnavské loučky" a historicky patří městu Vidnava.

Přírodní památka Lázeňský mokřad

Přírodní památka Lázeňský mokřad

Přírodní památku Lázeňský mokřad tvoří vlhké slatinné louky ležící asi kilometr severně od obce Ostrožská Nová Ves. Jedná se o jeden z posledních zbytků původních slatinných luk a porostů vrbin, které jsou důležité pro přežití řady vzácných druhů bezobratlých živočichů a rostlin.

Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie

Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy.

Národní přírodní rezervace Polanská niva

Národní přírodní rezervace Polanská niva

Polanská niva je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, tůněmi, lukami a dravým tokem meandrující řeky Odry i s jejími slepými rameny. Rozkládá se mezi Polankou nad Odrou a Jistebníkem, jihozápadně od Ostravy.

Přírodní rezervace Rathsam

Přírodní rezervace Rathsam

Přírodní rezervace Rathsam v obci Pomezná byla v roce 1990 vyhlášená jako přírodní výtvor a v roce 1998 jako rezervace. Území chrání meandrující soutok Ohře a Reslavy a přilehlé mokřady.

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala u Doks

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala u Doks

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednou z prvních rezervací v Česku, které byly zahrnuty do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy. Nachází se severovýchodně od města Doksy.

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Meandry říčky Lučiny v Havířově

Meandry říčky Lučiny v Havířově

Přírodní památka Meandry Lučiny se nachází na jihozápadním okraji města Havířova, kolem toku řeky Lučiny. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1991 a tvoří ji tok řeky Lučiny, který na tomto území vytvořil přirozené meandry, na které navazují mokřady s lužním porostem.

Biocentrum Mokroš – uměle vytvořený mokřad

Biocentrum Mokroš – uměle vytvořený mokřad

Biocentrum Mokroš je uměle vytvořený mokřad, který vznikl v roce 2004 na zamokřených polích u obce Mořice. V okolí tůní najdete louku, stromy i keře, z nichž by měl časem vzniknout lužní les. Je velmi zajímavé pozorovat vývoj biocentra v průběhu let.

Chráněná krajinná oblast Poodří

Chráněná krajinná oblast Poodří

CHKO Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence.

Drnovický mokřad – Žumpy

Drnovický mokřad – Žumpy

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Kališťské louky a mokřady

Kališťské louky a mokřady

Přírodní památka Kališťské louky a mokřady je chráněné území nalézající se severně od obce Kaliště.

Přírodní památka Chmelinec

Přírodní památka Chmelinec

Přírodní památku Chmelinec tvoří mokřadní louky v údolí potoka Drietomica na severovýchodním okraji obce Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. Na loukách se vyskytují ohrožené druhy rostlin.

Další aktuality

Oslavte Mezinárodní den ptactva pěknou procházkou

Na první aprílový den, kdy je v plném proudu pohyb tažných ptáků, byla roku 1906 podepsána Mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. Československá republika k této konvenci přistoupila roku 1924, ovšem předtím se u nás slavil "Den ptáků" v rámci Rakousko-Uherské monarchie, a to od roku 1900. Také letos můžete dostát tradici a připojit se k oslavě ptactva příjemnou procházkou jarní přírodou, kde se zaposloucháte do ptačího zpěvu. Ptákem roku 2023 je polák velký.
Příroda

Čápi se pomalu vracejí na svá hnízda

V průběhu března nastává hlavní čas návratů čápů bílých i černých ze vzdálených zimovišť. Když je zima teplá, vracejí se ptáci dřív, letos však byla zima dlouhá a chladná, a čápi teprve přilétají. Obsazená hnízda hlásí nejvíce Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj.
Příroda

20 tipů na místa, kde to voní medvědím česnekem

Také milujete tu nezaměnitelnou vůni česneku, která se na jaře line lužními lesy? Nejčastěji jej najdete právě ve vlhčích, spíše stinných místech kolem potoků a na úpatích svahů, kde vytváří typické a někdy velmi bohaté porosty. Trhat jej rozhodně nedoporučujeme (nakoupíte jej na farmářských trzích a sazenice v zahradnictvích). Navíc vedle medvědího česneku často roste i prudce jedovatá konvalinka, která vypadá úplně stejně. Pokud byste si přeci jen chtěli bylinku natrhat, počínejte si ohleduplně a sbírejte jej pouze tam, kde neroste v chráněných lokalitách. A kam se za česnekem vydat? To vám prozradíme v našich dnešních tipech.
Příroda

15 tipů, kam se vypravit za kvetoucím šafránem

Skvělým tipem na jarní procházku, jsou výpravy při kterých se můžete pokochat jedinečnými pohledy na právě kvetoucí kvítka šafránu. Letošní pozdní sněhová nadílka čas jejich rozkvětu na horách pořádně přibrzdila, ale zpoždění se již podařilo dohnat a šafrány jsou na mnoha místech již v květu. Naplánujte si jarní procházku za kvetoucími šafrány!
Příroda

Připomeňte si Světový den vody

Dnes je Světový den vody, který se každoročně slaví 22. března již od roku 1992 na základě vyhlášení OSN. Důležitost vody a vodních zdrojů si můžete připomenout díky naším tipům na zajímavé památky architektury s vodou a jejím využíváním spojené či krásná jezera, řeky a říčky, které tvoří neopakovatelný ráz naší krajiny. Ke Světovému dni se také koná několik akcí.
Příroda

7 věcí, které nevíte… o chráněných územích, národních parcích a novinkách v ochraně přírody

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky. Mají za sebou složité roky: zažily časy bez návštěvníků i období, kdy byly přehlcené lidmi, sucha, požáry, záplavy i rozšiřování invazivních druhů. Pojďte se podívat, co se změnilo a jaké proměny naši přírodu čekají v blízké budoucnosti?
Příroda

I lesy mají své dny – oslavte Mezinárodní den lesů pěknou procházkou

Svět slaví vždy 21. března Mezinárodní den lesů. Oslavte ho také vy pěknou procházkou. Kromě dobrého pocitu z probouzející se přírody také uděláte něco pro své zdraví – celá řada vědeckých studií ukazuje silnou vazbu mezi dostatečným přístupem do přírody a dobrými výsledky ve zdravotních testech. Místa s divokou přírodou přitom nemusíme hledat nějak zvlášť daleko. Kousek divočiny najdete všude tam, kde má příroda dlouhodobě možnost se svobodně vyvíjet, a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem. Přehled takových míst, kde načerpat duševní i fyzické zdraví z přírody najdete dnes v našich tipech.
Příroda

Jaro je tady! 50 tipů, kam na procházky

Jaro je tady a láká k jarním procházkám. Přivítejte jarní sluneční paprsky a udělejte si pěkný výlet! Pokud chcete do přírody, něco zajímavého vidět, seznámit se s historií nebo si společně s kamarády či rodinou vyjít na hezkou procházku, jistě si vyberete z našich tipů pro krásné jarní dny.
Příroda