ÚvodAktualityRodinné klany: Budilovi, Steimarovi a Kodetovi, herci, sochaři a umělci
Kultura

Rodinné klany: Budilovi, Steimarovi a Kodetovi, herci, sochaři a umělci

Poslechněte si audio verzi článku
Říká se, že geny neoklamete. Pro slavné rodiny to platí dvojnásob: stačí se porozhlédnout po rodinném klanu, který v založil Vendelín Budil. Kromě Budilů se v téhle rozvětvené rodině objevují jména jako Jiřina Steimarová, Jiří Kodet, Evelyna Steimarová nebo Anna Polívková. Pojďte se s nimi seznámit na Kudy z nudy.
Zakladatelem rozvětveného rodinného klanu byl herec, režisér a divadelní ředitel Vendelín Budil (1847–1928). Když se ale podíváte na jeho fotografie, zjistíte, že mezi jeho potomky se nedědilo jen nadání, ale i podoba. Leč zpět k panu Budilovi: narodil se v Praze v rodině válečného invalidy-příštipkáře a majitelky vetešnického krámku. To nebylo žádné terno, a tak o sobě Vendelín Budil prý dost dlouho rozšiřoval fámu, že je nemanželským synem herce, divadelního režiséra, překladatele a spisovatele Josefa Jiřího Kolára (1812–1896). Nebylo to ale důležité, Vendelín Budil si vybudoval solidní kariéru i bez cizí pomoci. Během svého dlouhého a pestrého působení na jevištích v Praze, Brně, Písku, Olomouci a dalších městech nastudoval 1 275 rolí a proslavil se zejména v roli Shakespearova Krále Leara. Hrál ji opakovaně ve všech souborech, kde působil, včetně divadlaPlzni, které deset let řídil. V téhle roli se proslavil tak, že jeho podobizna v úloze krále Leara je umístěna v Shakespearově domě ve Stratfordu jako pocta Anglie vynikajícímu českému herci.


 

Na scénu vstupují Steimarovi

Důležitý krok Vendelín Budil podnikl v létě 1876, kdy se oženil s dcerou kapelníka a členkou Švandovy zpěvohry, mezzosopranistkou Crescenzií Královou (1851–1930). Ta vystupovala již od sedmnácti let jako operní a operetní zpěvačka, ale později se umělecké činnosti vzdala. Důvodem byla péče o tři děti: syny Rudolfa (1877–1954) a Kamila (1878–1879), a dceru Annu (1889–1962).

Právě s dcerou Annou vstupuje na scénu rodinný klan Steimarů. Anna, divadelní, operetní a filmová herečka, se v roce 1915 provdala za herce Jiřího Steimara (1887–1968). O rok později se jim narodila dcera Jiřina Steimarová (1916–2007). Jako dítě ze známé herecké rodiny se hraní věnovala od dětství, a už v sedmnácti letech se objevila ve svém prvním filmu. Hlavní role si zahrála ve snímcích Dobrý tramp Bernášek (1933), Na svatém kopečku (1934), Pozdní láska (1935), Irčin románek (1936), Poslední Podskalák (1940) nebo Paklíč (1944), znáte ji i ze seriálů Tři chlapi v chalupě, Hříšní lidé města pražského anebo z filmu Jiřího Menzela o počátcích české kinematografie Báječní muži s klikou.

Jiřina Steimarová předala herecké geny i svým potomkům. S prvním manželem, sochařem Janem Kodetem (1910–1974) měla syna Jiřího Kodeta (1937–2005), skvělého herce, kterého znáte například z filmu Pelíšky. S druhým manželem, automobilovým závodníkem Jaroslavem Juhanem (1921–2011) pak měla dvě dcery, Julii (1947–2019) a Evelynu (*1945). I ta se věnuje herecké profesi, stejně jako její dvě dcery Vendula Rytířová (*1972), herečka, tanečnice, loutkářka, choreografka a divadelní pedagožka, jejímž otcem je písňový textař a muzikant Zdeněk Rytíř (1944–2013), a herečka Anna Polívková (*1979) z manželství s hercem Bolkem Polívkou (*1949).
 

Rodinný klan Kodetů

Vraťme se ještě k prvnímu manželovi Jiřiny Steimarové, sochaři Janu Kodetovi. Ten pocházel z rodiny známého malíře a sochaře Emanuela Kodeta (1880–1955), autora obřího památníku Jana Žižky u Sudoměře; šestnáct metrů vysoká postava husitského vojevůdce vévodí krajině od roku 1925. Pokračovatelem umělecké dynastie Kodetů se stal další Janův syn a bratr herce Jiřího Kodeta, malíř Kristian Kodet (* 1948). Ten ve Velkém Meziříčí založil Muzeum Kodet, kde je umístěna stálá sbírka výtvarných prací všech tří generací rodiny Kodetových.

Umělecký talent se do další generace přenesl i v rodině Jiřího Kodeta: herectví se věnuje jeho dcera Barbora Kodetová (*1970). Ta se provdala za houslistu Pavla Šporcla (*1973) a můžeme zatím hádat, jaký talent namixují rodinné geny u jejich dětí.
Česko ve filmu: Pelíšky a další oblíbené vánoční filmy

Česko ve filmu: Pelíšky a další oblíbené vánoční filmy

Jak si lépe vychutnat vánoční atmosféru než při sledování oblíbeného filmu? V názvu vůbec nemusí mít Vánoce ani advent, a přesto z nich dýchá báječná vánoční atmosféra a my se k nim během svátků každý rok rádi vracíme. Zapalte svíčky, nachystejte si čaj, kávu nebo horkou čokoládu a užijte si čekání na Ježíška: na Kudy z nudy jsme pro vás vybrali ty nejlepší vánoční filmy!

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni Kultura

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni

Takzvané Velké divadlo je živoucím kulturním centrem Plzně i celého Plzeňského kraje. Každoročně uvádí okolo osmnácti činoherních, operních, baletních, operetních i muzikálových premiér.

Jiří Menzel – oscarový filmový režisér

Jiří Menzel – oscarový filmový režisér

Jiří Menzel (23. února 1938, Praha – 5. září 2020, Praha) byl jedním z nejuznávanějších filmových a divadelních režisérů. Patřil také k tvůrcům nové vlny 60. let, slavné éry českého filmu. V té době natočil snímek Ostře sledované vlaky, který v roce 1968 získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

Česko ve filmu: Hříšní lidé města pražského, policejní rada Vacátko a mordparta ze Čtyřky

Česko ve filmu: Hříšní lidé města pražského, policejní rada Vacátko a mordparta ze Čtyřky

Poznejte s námi Hříšné lidi města pražského! Legendární policejní rada Vacátko a jeho mordparta tvořená inspektory Boušem, Brůžkem a Mrázkem v celkem třinácti dílech televizního seriálu odkrývá malé i velké zločiny prvorepublikové Prahy. Hříšné lidi zná téměř každý, kdo se někdy díval na televizi: seriál se totiž vysílá téměř každý rok a ani po letech neztratil svou neopakovatelnou atmosféru. Pojďte se s českou televizní klasikou seznámit na Kudy z nudy.

Muzeum Kodet – Muzeum tří generací Kodetů ve Velkém Meziříčí Kultura

Muzeum Kodet – Muzeum tří generací Kodetů ve Velkém Meziříčí

Muzeum umělecké rodiny Kodetů naleznete v budově bývalého luteránského gymnázia ve Velkém Meziříčí. K vidění jsou zde díla tří generací umělecké rodiny Kodetů – malíře Kristiana, jeho otce Jana a dědečka Emanuela.

Další aktuality

Hej mistře, vstaň bystře: Rybova Česká mše vánoční rozezní kostely po celé zemi

Tradiční i ojedinělé pojetí České mše vánoční, jejíž poslech je součástí vánočních svátků. Zavítejte do kostelů po celé zemi, kde si pro vás připravili jedinečné vánoční koncerty, a nechte se vnést do příběhu o narození Krista. Portál Kudy z nudy vás zve na místa, kde zazní Rybova Česká mše vánoční v podání různých sborů a orchestrů.
9. prosinec 2024 10:24
Kultura

Kalendář 2025: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.
9. prosinec 2024 10:18
Kultura

Kdy a proč slavíme svátek sv. Lucie? Oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy!

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.
8. prosinec 2024 11:19
Kultura

Kalendář 2025: ostatky, fašanky a místa, kam se vydat na tradiční masopust

Svátek, při kterém se lidé za dávných časů naposled poveselili a pořádně najedli před nadcházejícím obdobím půstu, se s oblibou slaví dodnes. Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek a v Čechách například také voračky, končiny nebo ostatky? Zhruba měsíc až dva: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Užijte si svátky plné nevázaného veselí, masek medvědů a kobyl, trošky slivovice a spousty koblih. Vydejte za poznáváním národních tradic na masopustní reje!
8. prosinec 2024 10:51
Kultura

Tipy na návštěvu zajímavých muzeí s nádechem Vánoc

Láká vás historie a atmosféra Vánoc? Vánoce se v českých zemích vždy nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. V České republice najdete stovky zajímavých muzeí, které skrze stálé expozice i tematické výstavy představují historii i současnost nejrůznějších regionů, osobností i jednotlivých tradic. Prožijte jedinečnou adventní atmosféru v našich muzeích a připomeňte si nejrůznější vánoční obyčeje a zvyky. Zazpívejte si koledy, poznejte staré vánoční obřady nebo si vyrobte originální vánoční dárky v muzejních dílnách. V době adventu vás na řadě míst okouzlí vůně pečiva, lidové popěvky, tradiční výzdoba i um tvůrců lidových řemesel. Z nepřeberné nabídky vybrala redakce portálu Kudy z nudy řadu zajímavých tipů na návštěvu míst, kde se rozhodně nudy a nedostatku vánoční inspirace bát nemusíte!
8. prosinec 2024 10:29
Kultura

Kam letos o Vánocích na výstavy betlémů s dětmi?

Chcete se příjemně naladit na vánoční atmosféru a mezi svátky vydat za kulturou? Zveme vás na vánoční výstavy tradičních betlémů! Betlémy původně pomáhaly šířit srozumitelnou formou základy křesťanské víry mezi široké vrstvy obyvatelstva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele sv. Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. roku 1786 vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech v celé říši. Oblíbený zvyk se tak přenesl do domácího prostředí. K základním figurkám (Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům) si lidé přidávali i další postavy lidí a zvířat ze svého nejbližšího okolí. Materiály, z něhož se betlémy stavěly byly velmi rozmanité. Vznikaly vyřezávané betlémy ze dřeva, papíru, skla a dalších hmot. Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a Krkonoších. K největšímu rozkvětu betlémářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století.
6. prosinec 2024 19:10
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v lednu?

Založení Břevnovského kláštera, začátek stavby první dálnice, upálení Jana Palacha, první koncert České filharmonie i první vysílání Večerníčku: to je pouhý výběr ze zajímavých výročí, která nás čekají v lednu. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!
4. prosinec 2024 8:28
Kultura

Kalendář 2025: 100 tipů na tradiční i netradiční festivaly v Česku

Rádi plánujete? Pořádně si naostřete tužku, vytáhněte diář a zapište si, kam letos vyjedete na ty nejzajímavější festivaly. Přinášíme vám celou stovku tipů na skvělé akce, kam se budete rádi vracet i v následujících letech. Milovníky dobrého jídla uchvátí gastro festivaly mnoha chutí na mnoha místech České republiky, světlem okouzlí Signal festival, nadšence pro divadlo a ohňostroje zřejmě bude čekat výlet do Brna, Ostravu rozezní nejen opera a za folklórem vás čeká cesta nejen na jižní Moravu. Záleží jen na vás, čím budete chtít rozptýlit stereotyp všedních dní.
30. listopad 2024 11:33
Kultura