
Džíny – to byl Tuzex, bony a veksláci. Výstižná zkratka jedné kapitoly naší minulosti. Tehdy móda východního bloku měla typickou šedou tvář, kterou právě džínový trend rozčísnul poprvé v 60. letech. A neměl to u nás lehké. Původní
praktický kousek oblečení námořníků, zlatokopů a dělníků s kapsami zpevněnými nýty vešel do módního světa jako symbol vzdoru proti společnosti. Za
nevhodný a neslušný kousek k běžnému nošení byl označován i v zemi původu. Ale přesto, nebo právě proto, postupně dobyl módní svět. Od doby, kdy James Dean rebeloval v Americe, ale uplynulo ještě mnoho let, než se staly džíny běžnou součástí šatníků
obyvatel východního bloku.

Nosit originální džíny bylo
snem mnoha mladých lidí po celém světě. Dostat je u nás ale bylo za minulého režimu dost komplikované. Daly se sehnat téměř výhradně
pouze v Tuzexu, ve valutových obchodech
Podniku zahraničního obchodu řízených státem. Džíny k Ježíšku tak mohly mít za sebou poměrně zajímavý příběh na hraně tehdejšího zákona, kdy v hlavní roli vystupovaly
podvody se zahraniční měnou a
kupčení s bony (poukazy na nákupy právě v Tuzexu). Tuzex bylo jediné místo v Československu, kde se daly pořídit originální džíny světové značky. Pokud jste neměli známosti přímo v zahraničí.
Nejvíce žádané byly džíny značky
Levi’s. Už od šedesátých let byly v Československu k sehnání rifle – tedy džíny
italské značky Rifle, které daly u nás tomuto kousku oblečení obecný název. Nikde jinde by totiž názvu rifle asi lidé nerozuměli.

V Československu na výrobu džínů
neexistovaly technologie do 80. let. Tuzexové zboží bylo vnímáno až do konce trvání režimu jako exkluzivní a platilo to i o džínách. Ostatní pokusy o denimové oblečení byly vnímány spíše jako
směšná náhražka a snaha režimu být moderní. V
80. letech ale džínová móda naplno zaplavila ulice a hlavně diskotéky. Ať stěží získané originální kousky, tak produkty československých módních domů,
sukně, tašky, bundy, kalhoty různých vzorů z džínoviny rozhodně nechyběly v šatníku především mladých lidí.
Expozice Džíny z Tuzexu

V
Retro muzeu Praha je k prohlédnutí
unikátní sbírka dobových džínů, která čítá až 30 kusů. V osmi velkých vitrínách návštěvníci najdou džíny s laclem, džínové sukně, džínové bundy a mnoho dalších módních kousků z denimu. Expozici doplňují velkoformátové
fotografie a mnoho zajímavých informací z
džínové kultury. Výstavu byla vytvořena jako novinku k ročnímu výročí otevření
Retro muzea Praha, stejně jako k 150. výročí patentování výroby džínů v Americe.
Muzeum je umístěno ve
čtvrtém patře OD Kotva a představuje
design, trendy i běžný život v 70. a 80. letech minulého století v Československu. Rozkládá se na více než 2 000 metrech čtverečních a ukazuje dnes již více než 12 000 unikátních předmětů. Husákovy děti a jejich rodiče mohou v Retro muzeu Praha zavzpomínat, ti mladší se zase atraktivním způsobem seznámit s nedávnou historií.
Víte, že…?
- Letos slaví džíny 150 let? 20. května 1873 si nechal jejich výrobu patentovat Jacob Davis a Levi Strauss v San Francisku ve Spojených státech. Zajímavostí je, že oba pánové pocházejí z Evropy. Takže džíny jsou vlastně doma „tady“.
- Zřejmě jedny z prvních džínů v Československu měl na sobě Václav Neckář v roce 1965, když v nich natáčel na Karlově mostě písničku pro Studio A?
- V roce 1985 dělal průměrný plat 2920 Kčs. Obvyklá cena džínů v té době byla 130 tuzexových korun, které se směňovaly obvykle v kursu 1:5. Za zmíněnou průměrnou mzdu si tedy člověk mohl koupit zhruba 4 a půl páru džínových kalhot.