ÚvodAktualityRestituce: zajímavá muzea a památky vrácené městům i soukromníkům
Památky

Restituce: zajímavá muzea a památky vrácené městům i soukromníkům

Poslechněte si audio verzi článku
Restituce patří mezi nejsledovanější kauzy posledních třiceti let. Majetek se nevracel jen bývalým šlechtickým rodům, ale také městům, obcím a soukromníkům. Do rukou původních majitelů se přesouvaly nájemní domy, hotely a restaurace, řemeslnické dílny, mlýny a pily, obchody i malé živnostenské provozovny. Některé z nich určitě dobře znáte.
Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, takzvaný malý restituční zákon, přijalo Federální shromáždění hned v roce 1990. Celkem se vracel majetek za zhruba 120 miliard korun, a to hlavně malé a střední rodinné podniky a provozovny, znárodněné po únoru 1948. Nemovitosti za dalších 900 miliard přešly do velké restituce. Tam spadaly hrady a zámky vracené šlechtickým rodům. Ne vždy se dalo lehce určit, zda se v poválečných letech konfiskovalo oprávněně, a tak uspěly především rodiny, o jejichž českém občanství nebylo pochyb, například Lobkowiczové, Schwarzenbergové, Colloredo-Mansfeldové, Kolowratové, Kinští nebo Sternbergové.
 

Čapkova Strž

Stará Huť je na první pohled obyčejná vesnice kousek od Dobříše. Spisovateli, novináři, dramatikovi a překladateli Karlu Čapkovi učaroval empírový dům pod hrází rybníka Strž a po svatbě s herečkou Olgou Scheinpflugovou ho dostali jako svatební dar do doživotního užívání. Nabídl jim ho Václav Palivec, bratr Čapkova švagra, básníka Josefa Palivce a majitel zámku Osov u Hostomic.

Manželé sem většinou jezdívali už brzy na jaře, trávili tu léto a odpočívali při práci na zahradě. Po Čapkově smrti se dům proměnil ve spisovatelovo muzeum, a i když se vrátil potomkům původních majitelů, Památník Karla Čapka tu zůstal dodnes. Při prohlídce se alespoň na chvíli zastavte v Čapkově pracovně, asi nejhezčí místnosti z celého domu, kam denní světlo proudí třemi velkými okny. Nábytek je jednoduchý, většinou se jedná o vybavení z pražské vily, které už mělo nejlepší léta za sebou, ale je originální – a navíc právě tady Čapek napsal všechna svá velká díla z období mezi lety 1935 a 1938.
 

Kašperk a jeho proměna z ruiny ve středověký hrad

Kdo jede na Šumavu do Kašperských Hor, neměl by si nechat ujít návštěvu hradu Kašperk. Nikdy nebyl dobyt, ale přesto měl namále. V roce 1617 jej císař Matyáš prodal společně se zbytky panství městu Kašperské Hory, měšťané ale o Kašperk nepečovali o nic víc než předchozí majitelé a po roce 1655, kdy byl vydán rozkaz k boření pevných hradů, jej přestali udržovat úplně. Navíc z něho vylámali a odvezli všechen použitelný stavební materiál, proto na rytinách z 19. století vidíme hrad jako zarostlou ruinu, která má s dnešním důstojným sídlem jen málo společného.

V roce 1968 Kašperk převzali památkáři, po uplatnění restitučních nároků je od roku 1994 majitelem a provozovatelem hradu opět město Kašperské Hory. Stará se o něj mnohem lépe než před stovkami let, což ostatně můžete vidět na vlastní oči.
 

Město Polička a hrad Svojanov

Jediný hrad u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím, je Svojanov, hrad spojený s příběhem vášnivé lásky Záviše z Falkenštejna a ovdovělé české královny Kunhuty. Svojanov kolem roku 1224 začal budovat královský purkrabí Svéslav z Bořitova, o čtyřicet let dřív, než král Přemysl Otakar II. založil nedaleké královské věnné město Poličku. Osudy hradu a města se často prolínaly, až roku 1910 Polička Svojanov koupila a zahájila první zabezpečovací práce zchátralých budov, věže i hradeb. V roce 1953 byl Svojanov znárodněn a v 70. a 80. letech proběhla rozsáhlá, ne vždy citlivě prováděná rekonstrukce. Poté, co se v roce 1992 hrad vrátil do majetku města, došlo k další obnově: Svojanovu se vrátila podoba z poloviny 19. století, tedy z doby poslední stavební etapy. Dnes je v přízemí vstupní budovy restaurace a v prvním patře hradní penzion: máte tak jedinečnou možnost ubytovat se přímo na Svojanově, a to v místnostech zařízených ve stylu počátku 20. století.
 

Loket, Humprecht, Pecka a další městské památky

Snadné vypořádaní restitucí čekalo na města, která svůj majetek získala dávno před znárodněním. To se týkalo třeba zámečku Humprecht, který už za pozemkové reformy v roce 1926 získalo město Sobotka; tehdy za něj mělo zaplatit 423 730 Kč. Městu Loket se vrátil hrad Loket, v majetku města je také zámek Klášterec nad Ohří anebo zámek Náměšť na Hané.

Také hrad Pecka je majetkem stejnojmenného městečka už od roku 1921. Byl upraven pro muzejní účely a dnes návštěvníkům představuje život a dílo Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Právě na Pecku si pro něj přijel vojenský oddíl, byl zajat a posléze popraven společně s ostatními sedmadvaceti českými pány při staroměstské exekuci 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.
 

Další známé památky v majetku měst

  • „Svůj“ zámek má také Slavkov u Brna. V roce 1919 smrtí Evžena z Kounic vymřel rod Kouniců slavkovský zámek převzal uherský hraběcí rod Pálffyů. Po válce jim byl majetek zabaven, zámek přešel do rukou státu a dnes je ve vlastnictví města Slavkov u Brna.
  • Rodina Aehrenthalů, jejíž majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945, sice už v roce 1992 požádala o vydání zámku Hrubá Skála, Lázní Sedmihorky a rozsáhlých lesů Českého ráje, ale zástupce rodu slíbil, že nebude žádat o hrad Valdštejn s tím, že šlechtická rodina chce žít v co největším souladu s místními lidmi. Hrad proto patří městu Turnov.
  • Pohádkový zámek Lešná, který stojí v areálu zoologické zahrady Zlín, má dokonce dva majitele. Zatímco budova je majetkem města Zlín, vybavení, tedy nábytek a umělecké sbírky, patří státu.
  • Restituce se netýkaly jen nemovitostí, ale i zemědělských pozemků a restituenti měli nárok i na náhradu zabaveného živého inventáře. Podle zákona o půdě z roku 1991 se původní pozemky vracely jen v případě, že na nich během let nevyrostla například sídliště. Pokud se tak stalo, získali nárok na jiné pozemky, případně vyplacení odškodného. Stát celkem vrátil zhruba milion hektarů zemědělské půdy, což je téměř čtvrtina celkové výměry zemědělské půdy v Česku.
Zámek Klášterec nad Ohří – Pohádkový okruh Zážitky

Zámek Klášterec nad Ohří – Pohádkový okruh

Expozice ve sklepních prostorách kláštereckého zámku láká k návštěvám rodiny s dětmi a milovníky pohádek, zvláště pak postaviček Vítězslavy Klimtové, loutek rodiny Matěje Kopeckého, expozici českých pohádek a středověku.

Zámek Slavkov – Austerlitz – panské sídlo rodu Kouniců Památky

Zámek Slavkov – Austerlitz – panské sídlo rodu Kouniců

Slavkovský zámek patří k nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. K zámku patří i rozsáhlý zámecký park s několika bazény a sochařskou výzdobou Giovanni Giulianiho. Ve spodní části zahrady se nachází veřejné šestijamkové golfové hřiště.

Hrad Svojanov – místo, kde se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím Památky

Hrad Svojanov – místo, kde se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím

Jedním z nejstarších královských hradů v ČR je malebný hrad Svojanov ležící nad údolím řeky Křetínky. Je to zároveň jediný hrad v republice, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Navštívit můžete i ojedinělý dům zbrojnošů.

Památník Karla Čapka ve Strži – letního sídlo slavného spisovatele Kultura

Památník Karla Čapka ve Strži – letního sídlo slavného spisovatele

V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska navštivte dům Karla Čapka, kde spisovatel pobýval v letech 1935 – 1938. Najdete tu expozici, zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou a Ferdinanda Peroutku.

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Po stopách šlechtických rodů: do Boskovic na návštěvu k rodině Mensdorff-Pouilly

Po stopách šlechtických rodů: do Boskovic na návštěvu k rodině Mensdorff-Pouilly

Mezi francouzské a francouzsko-belgické šlechtické rody, které se v minulosti usadily v českých zemích, patří i rod Mensdorff-Pouilly. Můžete se s nimi setkat například v Boskovicích, městě ležícím severně od Brna v podhůří Drahanské vrchoviny.

Zámek Humprecht s jedinečnou akustikou Památky

Zámek Humprecht s jedinečnou akustikou

Z dáli viditelný a svým tvarem zajímavý zámek Humprecht stojí na kopci Palánku u Sobotky. Největší zajímavostí zámku je zcela určitě 16 metrů vysoký sál s jedinečnou akustikou a 6-8vteřinovou několikanásobnou ozvěnou.

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách Památky

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Hrad Pecka – perla Podkrkonoší Památky

Hrad Pecka – perla Podkrkonoší

Přijďte si prohlédnout perlu Podkrkonoší ležící uprostřed tohoto nádherného kraje, hrad se zajímavým názvem Pecka. Z hradní vyhlídky si tak můžete v plné kráse prohlédnout centrální masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou či nejvyšší bod regionu, vrch Zvičina (671 m n.m.).

Lobkowiczové – jeden z nejstarších českých šlechtických rodů

Lobkowiczové – jeden z nejstarších českých šlechtických rodů

Lobkowiczký zámek v Roudnici nad Labem, Lobkowiczký palác na Pražském hradě anebo Lobkovický palác na Malé Straně. Píší se různě, za všemi ale stojí šlechtický rod Lobkowiczů. Jejich rodové kořeny sahají do konce 14. století a ačkoli část rodiny po komunistickém převratu 1948 odešla do zahraničí, mnozí se po sametové revoluci 1989 vrátili a nyní žijí v Čechách.

Kounicové – šlechtický rod s rezidencí ve Slavkově u Brna

Kounicové – šlechtický rod s rezidencí ve Slavkově u Brna

Historie zámku ve Slavkově u Brna byla více než 400 let spojená se starobylým moravským rodem Kouniců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (1711–1794), kancléř čtyř habsburských panovníků – Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a Františka II.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení Památky

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Další aktuality

Vyhlídky z kostelních věží: zajímavosti, rarity a kuriozity

I když Praha má Petřínskou rozhlednu, na Ostravu, Znojmo a Olomouc se podíváte z radničních věží a na Zlín z vyhlídkové terasy slavné Baťovy Jednadvacítky, rozhledny v centrech měst jsou velkou vzácností. Jejich úlohu pak často přebírají kostelní či městské věže, které navíc v záplavě starých i nových rozhleden zůstávají trochu utajené – a věřte, že pohled na hemžení v městských ulicích je leckdy zábavnější než výhled do luk a lesů.
9. červen 2024 12:00
Památky

10 tipů na výlety na nejkrásnější tvrze aneb ve stínu i na výsluní

Historické památky ze středověku a dávní strážci našich dějin: to jsou tvrze. Pojďte se podívat, jak různou podobu kamenné staré stavby mají. Některé můžete prozkoumat do nejmenších podrobností, jinde ale slouží jako soukromé domy a obdivovat je budete jen jako krásné stavby, zrcadlící se v hladinách rybníků.
7. červen 2024 6:36
Památky

Noc kostelů 2024: tipy, kam se podívat na jižní Moravě

V pátek 7. června 2024 se již pošestnácté v rámci Noci kostelů otevřou chrámy a modlitebny v celé České republice. Na svátek všech chrámů, kostelů, kaplí a dalších církevních staveb se připravuje i brněnská diecéze, která pro vás letos otevře 261 kostelů. Některé z nich vám přináší ve svých tipech Kudy z nudy, úplný výčet pak naleznete na webových stránkách Noci kostelů.
6. červen 2024 12:30
Památky

Vydejte se s námi do časů gotiky!

Přeneste se zpět do doby, kdy ideálem muže byl ušlechtilý rytíř na válečném oři, který byl odvážný i slitovný, jemný a kultivovaný. Vznosné gotické stavby vám přiblíží nejen víru tehdejšího člověka, ale mocné kamenné hradby přiblíží i jeho bojovnost a touhu po bezpečí. Navštivte gotické skvosty podle tipů Kudy z nudy.
6. červen 2024 8:26
Památky

Věda a historie není nuda: Mohyla míru a další památníky válek i míru

Války a bitvy provázejí lidstvo celou jeho historií. Na památku krvavých střetnutí se staví pomníky a památníky, od maličkých a nenápadných až po pompézní, které zná celý svět. Málokteré ale mají jiný smysl než připomenout historickou událost – a právě proto je unikátní Mohyla míru na někdejším bojišti Slavkovské bitvy. S Kudy z nudy vás pozveme i do do Hrabyně a na Ploštinu.
4. červen 2024 15:08
Památky

Noc kostelů 2024: místa, která stojí za vidění

Noc kostelů je tady! Šestnáctý ročník celorepublikové akce se uskuteční už v pátek 7. června 2024. V letošním ročníku je přihlášeno 1841 kostelů a modliteben z celé České republiky. Letošní Noc kostelů nese téma srdce jako spojení citů, pocitů, vůle, myšlení, svědomí a niterné sídlo života člověka. Ať už jde o biblické pojetí, nebo vnímání symboliky srdce bez ohledu na víru, lidé by měli brát Noc kostelů jako příležitost otevřít a zpřístupnit svá srdce.
3. červen 2024 17:00
Památky

Hrad a výlet – to je synonymum: dobuďte desítku nejzajímavějších hradů

Jen se přiznejte, že když se řekne slovo výlet, vybaví se vám nějaký hrad. Je to logické, protože bez pořádného hradu u nás pořádný výlet vymyslíte jen těžko. Může za to už Karel Hynek Mácha, který začal obcházet jejich zříceniny a psát o nich, a může za to Klub českých turistů, který staré hrady již od předminulého století navštěvuje (a původně je i opravoval). Zkrátka, chodit na hrady, to patří už tak nějak tradičně k českému národu. Vydejte se i vy na klasický výlet a pokuste se dobýt některý z našich pradávných hradů!
1. červen 2024 15:00
Památky

Znáte všechna královská města? Přinášíme velký přehled tipů na výlet

Čím se lišilo královské město od běžného poddanského města? Bylo podřízeno přímo panovníkovi a jeho obyvatelé byli svobodní, na rozdíl od poddaných v ostatních městech, kteří byli podřízeni šlechtě. Mezi královská města se počítala i tzv. věnná města, která spravovaly manželky vladařů. Kromě daní, které města v Království českém odevzdávala přímo královské koruně se také zavázala posílat na královský dvůr různé „naturálie“ – vždy takové, které byly v dané oblasti nejlepší. Tak například Nový Bydžov posílal do královské kuchyně raky, Mělník víno, Chrudim pšenici a Jaroměř lososy.
29. květen 2024 9:00
Památky