Česká společnost ornitologická vyhlásila
Ptákem roku 2026 pěnici černohlavou. Pomyslnou korunu jí předal
konipas horský. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti
původně lesní druh, který se během posledních desetiletí skvěle přizpůsobil změnám prostředí a dnes patří k
běžným obyvatelům parků, zahrad i městské zeleně.
Přizpůsobivý pěvec, který dobyl i města
Pěnice je drobný, spíše nenápadný pták, o něco menší než vrabec. Snadno ji ale poznáte podle
výrazné „čepičky“ na temeni – u samců černé, u samic a mladých ptáků skořicově hnědé. Díky tomu si ji jen těžko spletete s jinými podobně zbarvenými pěvci. V Česku hnízdí přibližně 1,5 až 2 miliony párů, a řadí se tak mezi
nejpočetnější druhy vůbec. Od 80. let se její populace dokonce ztrojnásobila.
Z Česka do Středomoří – a někdy až do Británie
Pěnice černohlavá u nás tráví zhruba půl roku. Přilétá na konci března a na podzim odlétá do
zimovišť ve Středomoří. Potkat ji můžete prakticky kdekoliv – třeba při
procházce městským parkem nebo v přírodním areálu
Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Nehledejte ji ale ve voliérách, spíš v křovinách podél cest, odkud se ozývá jejím typickým zpěvem.
Ani u nás ale nemusí být v zimě úplně prázdno. Ojediněle lze pěnice pozorovat i během chladných měsíců – například v
zámeckém parku v Lednici, kde zimují jednotliví jedinci už desítky let.
Přestože je
pěnice černohlavá u nás hojně rozšířená, čelí vážným hrozbám. Největší nebezpečí na ni čeká během
tahu přes Středomoří, kde ji stále nelegálně loví pytláci na
Kypru,
Maltě či v
Itálii. Každoročně tak zahynou až statisíce ptáků. Pomoci jí přitom může každý z nás. Pěnice se živí
hmyzem, bobulemi, plody
dřínu, střemchy, bezu, tisu a různými druhy ovoce, například
rybízu. Stačí proto
nechat zahradu trochu „divočejší“, omezit pesticidy a dopřát ptákům dostatek keřů a stromů. Pěnice se vám za to odvděčí tím
nejlepším koncertem, jaký česká krajina nabízí.
Jak poznáte pěnici černohlavou v terénu?
- Čepička na hlavě: samec má černou, samice hnědou
- Zpěv: melodický, flétnový, často připomíná „ptačí mixtape“ z různých druhů
- Chování: drží se spíš v křovinách, než aby posedávala na očích
- Velikost: o něco menší a štíhlejší než vrabec
- Další hlas: typické „tek-tek“, jako když o sebe cinknou kamínky
A ještě jedna zajímavost: část středoevropské populace pěnic
změnila svou migrační trasu, a místo na jih létá na západ, až do
Velké Británie. Tam přežívá díky
mírnějšímu klimatu a
potravě z krmítek, a na jaře se vrací dříve než ostatní. Tento „západní směr“ se postupně upevnil natolik, že se
dědí i u dalších generací.