Jeho
populace se na
české i polské straně národního parku postupně zvětšuje. Přítomnost
datla černého ukazuje na dobrý a přírodě blízký stav lesů. V
Krkonoších je datel běžný od podhůří až po horní hranici lesa (kolem 1 300 m n. m.). Na české straně pohoří v
současnosti hnízdí 110–180 párů a při citlivém hospodaření v lese není ohrožený. Právě citlivá péče o les s ponecháním stojícího mrtvého dřeva prospívá nejen datlům černým, ale i dalším druhům hnízdícím v dutinách.
Datel černý se výjimečně dožívá až 28 let a z našich šplhavců tesá dutiny nejhlouběji. V březnu a dubnu nejprve začínají datlí šarvátky, při nichž si ptáci vymezují teritoria, z lesa se ozývá bubnování, jak datli začínají s hloubením hnízdní dutiny. Ta může být až 60 cm hluboká a její hloubení trvá od 10 dní do několika týdnů. Koncem dubna pak datli černí začínají hnízdit. Pták velikosti drobné vrány s typicky temně černým zbarvením a
červenou čepičkou je významným tvůrcem dutin, jež po něm využívají další lesní tvorové. Z ptáků to mohou být sýc rousný či holub doupňák, datlími dutinami nepohrdne ani kuna lesní či veverka obecná. V neposlední řadě jsou osídlovány i největšími českými vosami – sršněmi. Datel černý patří ke stálým ptačím druhům s malou migrací, mláďata krmí larvami, kuklami i dospělci různého hmyzu oba rodiče. Značnou část jeho potravních nároků pokrývají velcí mravenci, méně pak pavouci a housenky.
V posledních letech si velice ceníme zaznamenaného výskytu také dalšího šplhavce –
datlíka tříprstého, který v
Krkonošském národním parku podle všeho hnízdí na čtyřech lokalitách těsně pod horní hranicí lesa. Jeho domovem jsou rozvolněné smrčiny v nadmořské výšce od 1 100 do 1 300 m. Početnost tohoto obtížné sledovatelného šplhavce odhadujeme na 7–11 párů.