Úvod > Aktuality > Ptákem roku 2017 je datel černý, v Krkonoších jeho počty narůstají
Ptákem roku 2017 je datel černý, v Krkonoších jeho počty narůstají
">
Příroda

Ptákem roku 2017 je datel černý, v Krkonoších jeho počty narůstají

  • Vydáno6. dubna 2017
Z krkonošských lesů se ozývá hlasité bubnování. Původcem tohoto zvuku jsou často datlové černí, kteří si tak vymezují své hnízdní okrsky. Právě datla černého (Dryocopus martinus) zvolila Česká společnost ornitologická Ptákem roku 2017.
Jeho populace se na české i polské straně národního parku postupně zvětšuje. Přítomnost datla černého ukazuje na dobrý a přírodě blízký stav lesů. V Krkonoších je datel běžný od podhůří až po horní hranici lesa (kolem 1 300 m n. m.). Na české straně pohoří v současnosti hnízdí 110–180 párů a při citlivém hospodaření v lese není ohrožený. Právě citlivá péče o les s ponecháním stojícího mrtvého dřeva prospívá nejen datlům černým, ale i dalším druhům hnízdícím v dutinách.
 
Datel černý se výjimečně dožívá až 28 let a z našich šplhavců tesá dutiny nejhlouběji. V březnu a dubnu nejprve začínají datlí šarvátky, při nichž si ptáci vymezují teritoria, z lesa se ozývá bubnování, jak datli začínají s hloubením hnízdní dutiny. Ta může být až 60 cm hluboká a její hloubení trvá od 10 dní do několika týdnů. Koncem dubna pak datli černí začínají hnízdit. Pták velikosti drobné vrány s typicky temně černým zbarvením a červenou čepičkou je významným tvůrcem dutin, jež po něm využívají další lesní tvorové. Z ptáků to mohou být sýc rousný či holub doupňák, datlími dutinami nepohrdne ani kuna lesní či veverka obecná. V neposlední řadě jsou osídlovány i největšími českými vosami – sršněmi. Datel černý patří ke stálým ptačím druhům s malou migrací, mláďata krmí larvami, kuklami i dospělci různého hmyzu oba rodiče. Značnou část jeho potravních nároků pokrývají velcí mravenci, méně pak pavouci a housenky.
 
V posledních letech si velice ceníme zaznamenaného výskytu také dalšího šplhavce – datlíka tříprstého, který v Krkonošském národním parku podle všeho hnízdí na čtyřech lokalitách těsně pod horní hranicí lesa. Jeho domovem jsou rozvolněné smrčiny v nadmořské výšce od 1 100 do 1 300 m. Početnost tohoto obtížné sledovatelného šplhavce odhadujeme na 7–11 párů.
 
Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Krkonošské muzeum Správy KRNAP projde v příštích letech proměnou. Současné expozice Kámen a život a Člověk a hory nahradí Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Muzeum, které uzavřelo veřejnosti v říjnu 2017, zůstane nepřístupné až do roku 2023.