Anketu Pták roku každoročně vyhlašuje
Česká společnost ornitologická. Nejde jen o
popularitu – cílem je upozornit na
druhy, které potřebují naši pozornost, ochranu i pochopení. Některé ubývají nenápadně, jiné ohrožují změny krajiny, klimatické výkyvy nebo lidská činnost.
Na
Kudy z nudy vás zveme na
malou ptačí výpravu napříč lety. Představíme vám všechny
Ptáky roku – a možná zjistíte, že je můžete potkat i na svých
výletech. Někdy je dokonce objevíte i tam, kde byste je rozhodně nečekali!
Mezinárodní den ptactva
Tradice
ochrany ptactva sahá hluboko do minulosti. Už
1. dubna 1906 byla podepsána
mezinárodní konvence na ochranu užitečného ptactva a právě na
apríla se dodnes slaví
Mezinárodní den ptactva. V českých zemích má ale tato tradice ještě delší kořeny –
Den ptáků se u nás slavil už v roce 1900.
Za ptáky přitom nemusíte daleko. Stačí vyrazit do
přírody – na
jaře, kdy vrcholí
ptačí tah, je krajina plná hlasů i pohybu. Vydejte se třeba k
rybníkům na Třeboňsku, do
lužních lesů na
jižní Moravě, do
ptačích parků nebo na
naučné stezky s pozorovatelnami. Skvělým tipem je třeba okolí
Novozámeckého rybníka,
Heřmanický rybník v Ostravě nebo
Lednické rybníky. Stačí se na chvíli zastavit, zaposlouchat se – a uvidíte, že
ptačí svět je blíž, než si myslíte.
Pták roku 2026: pěnice černohlavá, hlas jarních zahrad
Nenápadná, ale nepřeslechnutelná.
Pěnice černohlavá patří k nejlepším zpěvákům mezi našimi ptáky a na jaře ji uslyšíte v parcích, zahradách i na okrajích lesů. Samec má typickou černou „čepičku“, samička hnědou – ale oba spojuje krásný, flétnový zpěv.
Potkat ji můžete prakticky kdekoliv – třeba při procházce
městským parkem nebo v přírodním
Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Nehledejte ji ale ve voliérách, spíš v křovinách kolem cest – tam, kde to žije i bez cedulek a krmení.
Pták roku 2025: konipas horský, tanečník horských potoků
Štíhlý elegán s dlouhým ocáskem, kterým neustále pohupuje – právě to mu vysloužilo lidová označení, jako
třasořitka, třasprdelka, třasolka nebo
cacorka.
Konipas horský miluje
čisté horské a podhorské potoky, kde pobíhá po kamenech a loví hmyz. Vyrazte za ním do
Beskyd,
Jeseníků nebo na
Šumavu – ideálně k horským bystřinám, kde voda zpívá stejně jako on.
Pták roku 2024: rehek domácí, soused z našich střech
Rehek domácí si zvykl na lidská sídla – hnízdí na domech, v průmyslových areálech i historických centrech.
Rehky poznáte podle rezavého ocasu a černošedého kabátku. Od lehce umouněného vzhledu se odvozuje
lidové pojmenování kominíček. Možná ho uvidíte i na výletě po
památkách – třeba na
starých městských hradbách,
zámcích nebo
industriálních stavbách.
Pták roku 2023: polák velký, tichý obyvatel rybníků
Nenápadná kachna, která tráví většinu času na vodě a pod hladinou.
Polák velký patří mezi potápivé kachny a často mizí z dohledu stejně rychle, jako se objeví. Nejlépe ho uvidíte na
rybnících – vydejte se za ním třeba na
Vrbenským rybníkům, na
soutok Bečvy s Moravou nebo k
Bohdanečskému rybníku.
Pták roku 2022: zvonek zelený, pták zahrad, který mizí
Dřív běžný návštěvník krmítek i zahrad, dnes druh, který výrazně ubývá.
Zvonek zelený doplatil mimo jiné na onemocnění, které se šíří právě na
krmítkách. Pokud chcete pomoct, stačí málo –
pravidelně čistit krmítka a sledovat, kdo k vám na zahradu létá.
Pták roku 2021: káně lesní, mistr vznášení nad krajinou
Naším
nejhojněji zastoupeným dravcem je
káně lesní. Možná jste ji už viděli sedět na sloupu u silnice nebo kroužit vysoko nad polem. Nejlépe ji uvidíte v otevřené krajině – třeba na
Vysočině, v
Polabí nebo na okrajích lesů, kde trpělivě vyhlíží kořist.
Pták roku 2020: jiřička obecná, stavitelka hliněných hnízd
Odedávna platilo za dobré znamení, když na domě hnízdily
jiřičky – a poznáte je právě podle
hnízd přilepených pod střechami. Jsou symbolem léta, ale jejich počty klesají – ubývá vhodných míst k hnízdění i hmyzu, kterým se živí. Zkuste se při procházce po vesnici nebo malém městě podívat pod okapy – možná objevíte
malé „ptačí sídliště“.
Pták roku 2019: hrdlička divoká, hlas mizející krajiny
Jemné vrkání
hrdličky divoké kdysi patřilo k
typickým zvukům venkova. Dnes tento elegantní pták z naší krajiny rychle mizí. Potkat ji můžete spíš vzácně – v
otevřené zemědělské krajině s křovinami a remízky, které z polí postupně mizí.
Pták roku 2018: sýček obecný, noční strážce starých stodol
Malá sova s velkýma očima kdysi bývala běžnou součástí venkova. Dnes
sýček obecný patří k
nejohroženějším ptákům u nás – mizí spolu se starými hospodářskými budovami a tradiční krajinou. Pokud na něj narazíte, pak spíš v otevřené zemědělské krajině – třeba v
Polabí nebo na
jižní Moravě, kde se ho snaží ochránci přírody vracet zpět.
Pták roku 2017: datel černý, lesní bubeník
Největší
datel Evropy, který je nepřehlédnutelný nejen velikostí, ale i hlasitým „bubnováním“ do stromů. Jeho dutiny pak využívají desítky dalších druhů. Vydejte se za ním do
starších lesů – třeba do
Krkonoš nebo do hlubokých lesů
Vysočiny.
Pták roku 2016: červenka obecná, malý zpěvák s velkým srdcem
Drobný pták s oranžovou náprsenkou, který se člověka nebojí a často vás doprovodí i na lesní stezce. Je symbolem klidných procházek přírodou. Uslyšíte ji skoro všude – v parcích, zahradách i lesích, třeba na
Křivoklátsku nebo v městských sadech. Na
Červenku se dokonce můžete vypravit na výlet – na
Kudy z nudy objevíte
hradiště Červenka a kousek od
Litovle obec
Červenka s
křížovou cestou.
Pták roku 2015: potápka černokrká, elegance na vodní hladině
Potápky jsou skvělí plavci – většinu života tráví na vodě. Hledejte je na
klidnějších rybnících a vodních nádržích, například na
Třeboňsku nebo na
jižní Moravě.
Pták roku 2014: čáp bílý a čáp černý, dva světy jednoho symbolu
Zatímco
čáp bílý hnízdí na komínech a v blízkosti lidí, jeho příbuzný
čáp černý dává přednost tichým lesům. Dva podobní ptáci, dva úplně odlišné životy. Čápa bílého uvidíte třeba ve
vesnicích nebo na
hnízdech u silnic, čápa černého spíš v
hlubokých lesích a
chráněných oblastech.
Pták roku 2013: břehule říční, obyvatelka pískoven
Malá vlaštovka, která si vyhrabává hnízda ve strmých písčitých stěnách. Dřív bývaly
břehule běžně vidět podél řek, dnes jsou často závislé na
pískovnách a lomech. Vyrazte k
pískovnám nebo
větším řekám – třeba podél
Labe nebo
Moravy břehule hnízdí v koloniích.
Pták roku 2012: tetřev hlušec, král horských lesů
Impozantní pták, symbol divoké přírody.
Tetřev hlušec potřebuje klidné, rozsáhlé lesy – a právě těch ubývá. S jejich ochranou je spojený zejména
hraniční přechod Modrý sloup na
Šumavě, ale spíš než setkání s tetřevy vás čeká ticho a respekt k místu, kde žije. Můžete se ale vypravit na naučnou
Tetřeví stezku nebo na
rozhlednu Tetřev v
Beskydech.
Pták roku 2011: strnad obecný, zpěv letních polí
Jeho jednoduchý, ale nezaměnitelný zpěv patří k typickým zvukům venkova.
Strnad sedává na keřích, plotech nebo drátech. Uslyšíte ho hlavně v otevřené krajině – na mezích, polích a loukách.
Pták roku 2010: kukačka obecná, hlas jara
Kukačka je symbolem jara, ale i zajímavého způsobu života: svá vejce klade do cizích hnízd. Uslyšíte ji na jaře v lesích i na okrajích luk – třeba při výletu do podhůří nebo na venkov.
Pták roku 2009: skorec vodní, potápěč horských řek
Nenápadný pták, který se umí potápět a chodit po dně řeky proti proudu.
Skorec je vázaný na čisté, rychle tekoucí vody.
Pták roku 2008: racek chechtavý, hlas vodních ploch
Jeho „chechtání“ zná každý, kdo někdy byl u vody.
Racek chechtavý patří k typickým obyvatelům rybníků a jezer a potkáte ho téměř na každé větší vodní ploše.
Pták roku 2007: slavík obecný, mistr zpěvu
Jeden z nejlepších zpěváků ptačí říše.
Slavík zpívá často i v noci a jeho hlas patří k
nejkrásnějším zvukům jara. Vydejte se za ním do lužních lesů a k vodě.
Pták roku 2006: orel mořský, návrat krále oblohy
Největší dravec našich vodních oblastí se po letech vrátil do české krajiny. Rozpětí křídel může mít až dva a půl metru. Orel mořský je doma například na
Třeboňsku nebo v
okolí velkých řek.
Pták roku 2005: skřivan polní, zpěv vysoko nad polem
Skřivany uslyšíte dřív, než je uvidíte – zpívají vysoko nad krajinou, kde téměř splývají s oblohou. Jejich zpěv patří k tradičním zvukům české krajiny.
Pták roku 2004: rorýs obecný, akrobat městských obloh
Rorýs tráví většinu života ve vzduchu – jí, pije i spí za letu. Hnízdí ve štěrbinách domů a historických budov, ale právě ty při rekonstrukcích často mizí. Stačí zvednout hlavu: v létě uslyšíte jeho pronikavý svištivý let třeba nad náměstím nebo mezi paneláky.
Pták roku 2003: vrabec domácí, starý známý, který ubývá
Dřív byl všude, na dvorech, v ulicích i u krmítek. Dnes
vrabec domácí z mnoha míst mizí. Možná ho ještě potkáte na vesnici nebo ve starší zástavbě, kde zůstaly kouty vhodné k hnízdění.
Pták roku 2002: poštolka obecná, lovec nad městem
Typická „stojka“ ve vzduchu, kdy
poštolka kmitá křídly na místě a sleduje kořist pod sebou, patří k nejhezčím divadlům pod širým nebem. Uvidíte ji nejen na polích, ale i ve městech – často hnízdí na věžích, kostelech nebo výškových budovách.
Pták roku 2001: kavka obecná, chytrá obyvatelka věží
Společenský a inteligentní pták, který miluje
staré budovy, komíny a věže.
Kavky patří mezi nejchytřejší ptáky vůbec. Zkuste se zaposlouchat v
historických center nebo na starých
hradech – jejich hlasité „kjak“ určitě nepřeslechnete.
Pták roku 2000: ledňáček říční, modrý drahokam u vody
Záblesk modré a oranžové nad hladinou –
ledňáček je jeden z nejkrásnějších ptáků naší
přírody. Hledejte ho u klidnějších řek a potoků s čistou vodou, třeba v
národním parku Podyjí nebo podél menších toků v lesích.
Pták roku 1999: konipas bílý, posel vody i dvorků
Elegantní pták s černobílým zbarvením, který neustále pohupuje ocáskem.
Konipas pobíhá kolem vody, ale i po dvorech a střechách, a potkáte ho téměř všude, na vesnicích i ve městech.
Pták roku 1998: koroptev polní, duch starých polí
Kdysi běžný pták zemědělské krajiny, dnes spíš vzácná připomínka toho, co dřív žilo kolem nás. Pokud na
koroptev narazíte dnes, pak v otevřené krajině s mezemi a remízky, tedy tam, kde se krajina ještě úplně „neztratila“.
Pták roku 1997: sova pálená, tichý lovec noci
Srdčitý obličej a tichý let –
sova pálená patří k nejmagičtějším nočním ptákům. Často hnízdí ve věžích kostelů nebo na půdách. Večer na venkově se dobře zaposlouchejte: možná ji uslyšíte dřív, než ji zahlédnete.
Pták roku 1996: ťuhýk obecný, dravec na trní
Malý, ale dravý.
Ťuhýk si ukládá kořist na trny nebo ostnaté dráty, a vytváří tak přírodní „spíž“. Vydejte se za ním do křovinaté krajiny s loukami a pastvinami.
Pták roku 1995: čejka chocholatá, akrobat nad loukami
Čejku poznáte podle chocholky a nápadného letu plného obratů. Její hlas patří k typickým zvukům jarních luk.
Pták roku 1994: čáp bílý, symbol návratů
Velký, nepřehlédnutelný a spojený s lidskými sídly.
Čáp bílý je symbolem jara i návratů domů. Sledujte
komíny a hnízda ve vesnicích – čapí hnízdo je často malou atrakcí samo o sobě.
Pták roku 1993: rehek zahradní, zpěv starých sadů
Příbuzný
rehka domácího, ale vázaný spíš na zahrady, sady a otevřenou krajinu. Uslyšíte ho třeba na jaře ve starých ovocných sadech nebo na venkově.
Pták roku 1992: vlaštovka obecná, příběh pod střechou
Prvním
titul Pták roku získaly
vlaštovky. Staví si hnízda z hlíny pod střechami domů a stájí, jsou symbolem léta i návratů.
A malá zajímavost na závěr: znáte „
vlaštovčí ocasy“? Typické
renesanční štíty v historickém centru v
Novém Městě nad Metují připomínají právě
rozevřené ocásky vlaštovek. Až tam půjdete, zkuste se na ně podívat novým pohledem.