ÚvodAktualityPtáci roku: kdo zpívá, mizí i se vrací do české krajiny

Příroda

Ptáci roku: kdo zpívá, mizí i se vrací do české krajiny

5 z 5 (2x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Poslechněte si audio verzi článku
Ptáci nás provázejí na každém kroku. Někdy je jen slyšíme v korunách stromů, jindy zahlédneme jejich siluetu nad krajinou nebo rychlý stín nad hladinou rybníka. Jsou symbolem svobody, proměn ročních období i zdravé krajiny – a často si jejich přítomnost uvědomíme až ve chvíli, kdy začnou mizet. Na Kudy u nudy proto otvíráme malou ptačí kroniku s přehlídkou našich Ptáků roku.
Anketu Pták roku každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická. Nejde jen o popularitu – cílem je upozornit na druhy, které potřebují naši pozornost, ochranu i pochopení. Některé ubývají nenápadně, jiné ohrožují změny krajiny, klimatické výkyvy nebo lidská činnost.
 
Na Kudy z nudy vás zveme na malou ptačí výpravu napříč lety. Představíme vám všechny Ptáky roku – a možná zjistíte, že je můžete potkat i na svých výletech. Někdy je dokonce objevíte i tam, kde byste je rozhodně nečekali!
 

Mezinárodní den ptactva

Tradice ochrany ptactva sahá hluboko do minulosti. Už 1. dubna 1906 byla podepsána mezinárodní konvence na ochranu užitečného ptactva a právě na apríla se dodnes slaví Mezinárodní den ptactva. V českých zemích má ale tato tradice ještě delší kořeny – Den ptáků se u nás slavil už v roce 1900.


 
Za ptáky přitom nemusíte daleko. Stačí vyrazit do přírody – na jaře, kdy vrcholí ptačí tah, je krajina plná hlasů i pohybu. Vydejte se třeba k rybníkům na Třeboňsku, do lužních lesů na jižní Moravě, do ptačích parků nebo na naučné stezky s pozorovatelnami. Skvělým tipem je třeba okolí Novozámeckého rybníka, Heřmanický rybník v Ostravě nebo Lednické rybníky. Stačí se na chvíli zastavit, zaposlouchat se – a uvidíte, že ptačí svět je blíž, než si myslíte.
 

Pták roku 2026: pěnice černohlavá, hlas jarních zahrad

Nenápadná, ale nepřeslechnutelná. Pěnice černohlavá patří k nejlepším zpěvákům mezi našimi ptáky a na jaře ji uslyšíte v parcích, zahradách i na okrajích lesů. Samec má typickou černou „čepičku“, samička hnědou – ale oba spojuje krásný, flétnový zpěv.


 
Potkat ji můžete prakticky kdekoliv – třeba při procházce městským parkem nebo v přírodním Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Nehledejte ji ale ve voliérách, spíš v křovinách kolem cest – tam, kde to žije i bez cedulek a krmení.
 

Pták roku 2025: konipas horský, tanečník horských potoků

Štíhlý elegán s dlouhým ocáskem, kterým neustále pohupuje – právě to mu vysloužilo lidová označení, jako třasořitka, třasprdelka, třasolka nebo cacorka. Konipas horský miluje čisté horské a podhorské potoky, kde pobíhá po kamenech a loví hmyz. Vyrazte za ním do Beskyd, Jeseníků nebo na Šumavu – ideálně k horským bystřinám, kde voda zpívá stejně jako on.
 

Pták roku 2024: rehek domácí, soused z našich střech

Rehek domácí si zvykl na lidská sídla – hnízdí na domech, v průmyslových areálech i historických centrech. Rehky poznáte podle rezavého ocasu a černošedého kabátku. Od lehce umouněného vzhledu se odvozuje lidové pojmenování kominíček. Možná ho uvidíte i na výletě po památkách – třeba na starých městských hradbách, zámcích nebo industriálních stavbách.


 

Pták roku 2023: polák velký, tichý obyvatel rybníků

Nenápadná kachna, která tráví většinu času na vodě a pod hladinou. Polák velký patří mezi potápivé kachny a často mizí z dohledu stejně rychle, jako se objeví. Nejlépe ho uvidíte na rybnících – vydejte se za ním třeba na Vrbenským rybníkům, na soutok Bečvy s Moravou nebo k Bohdanečskému rybníku.
 

Pták roku 2022: zvonek zelený, pták zahrad, který mizí

Dřív běžný návštěvník krmítek i zahrad, dnes druh, který výrazně ubývá. Zvonek zelený doplatil mimo jiné na onemocnění, které se šíří právě na krmítkách. Pokud chcete pomoct, stačí málo – pravidelně čistit krmítka a sledovat, kdo k vám na zahradu létá.
 

Pták roku 2021: káně lesní, mistr vznášení nad krajinou

Naším nejhojněji zastoupeným dravcem je káně lesní. Možná jste ji už viděli sedět na sloupu u silnice nebo kroužit vysoko nad polem. Nejlépe ji uvidíte v otevřené krajině – třeba na Vysočině, v Polabí nebo na okrajích lesů, kde trpělivě vyhlíží kořist.


 

Pták roku 2020: jiřička obecná, stavitelka hliněných hnízd

Odedávna platilo za dobré znamení, když na domě hnízdily jiřičky – a poznáte je právě podle hnízd přilepených pod střechami. Jsou symbolem léta, ale jejich počty klesají – ubývá vhodných míst k hnízdění i hmyzu, kterým se živí. Zkuste se při procházce po vesnici nebo malém městě podívat pod okapy – možná objevíte malé „ptačí sídliště“.
 

Pták roku 2019: hrdlička divoká, hlas mizející krajiny

Jemné vrkání hrdličky divoké kdysi patřilo k typickým zvukům venkova. Dnes tento elegantní pták z naší krajiny rychle mizí. Potkat ji můžete spíš vzácně – v otevřené zemědělské krajině s křovinami a remízky, které z polí postupně mizí.
 

Pták roku 2018: sýček obecný, noční strážce starých stodol

Malá sova s velkýma očima kdysi bývala běžnou součástí venkova. Dnes sýček obecný patří k nejohroženějším ptákům u nás – mizí spolu se starými hospodářskými budovami a tradiční krajinou. Pokud na něj narazíte, pak spíš v otevřené zemědělské krajině – třeba v Polabí nebo na jižní Moravě, kde se ho snaží ochránci přírody vracet zpět.
 

Pták roku 2017: datel černý, lesní bubeník

Největší datel Evropy, který je nepřehlédnutelný nejen velikostí, ale i hlasitým „bubnováním“ do stromů. Jeho dutiny pak využívají desítky dalších druhů. Vydejte se za ním do starších lesů – třeba do Krkonoš nebo do hlubokých lesů Vysočiny.


 

Pták roku 2016: červenka obecná, malý zpěvák s velkým srdcem

Drobný pták s oranžovou náprsenkou, který se člověka nebojí a často vás doprovodí i na lesní stezce. Je symbolem klidných procházek přírodou. Uslyšíte ji skoro všude – v parcích, zahradách i lesích, třeba na Křivoklátsku nebo v městských sadech. Na Červenku se dokonce můžete vypravit na výlet – na Kudy z nudy objevíte hradiště Červenka a kousek od Litovle obec Červenka s křížovou cestou.
 

Pták roku 2015: potápka černokrká, elegance na vodní hladině

Potápky jsou skvělí plavci – většinu života tráví na vodě. Hledejte je na klidnějších rybnících a vodních nádržích, například na Třeboňsku nebo na jižní Moravě.
 

Pták roku 2014: čáp bílý a čáp černý, dva světy jednoho symbolu

Zatímco čáp bílý hnízdí na komínech a v blízkosti lidí, jeho příbuzný čáp černý dává přednost tichým lesům. Dva podobní ptáci, dva úplně odlišné životy. Čápa bílého uvidíte třeba ve vesnicích nebo na hnízdech u silnic, čápa černého spíš v hlubokých lesích a chráněných oblastech.
 

Pták roku 2013: břehule říční, obyvatelka pískoven

Malá vlaštovka, která si vyhrabává hnízda ve strmých písčitých stěnách. Dřív bývaly břehule běžně vidět podél řek, dnes jsou často závislé na pískovnách a lomech. Vyrazte k pískovnám nebo větším řekám – třeba podél Labe nebo Moravy břehule hnízdí v koloniích.
 

Pták roku 2012: tetřev hlušec, král horských lesů

Impozantní pták, symbol divoké přírody. Tetřev hlušec potřebuje klidné, rozsáhlé lesy – a právě těch ubývá. S jejich ochranou je spojený zejména hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě, ale spíš než setkání s tetřevy vás čeká ticho a respekt k místu, kde žije. Můžete se ale vypravit na naučnou Tetřeví stezku nebo na rozhlednu TetřevBeskydech.
 

Pták roku 2011: strnad obecný, zpěv letních polí

Jeho jednoduchý, ale nezaměnitelný zpěv patří k typickým zvukům venkova. Strnad sedává na keřích, plotech nebo drátech. Uslyšíte ho hlavně v otevřené krajině – na mezích, polích a loukách.
 

Pták roku 2010: kukačka obecná, hlas jara

Kukačka je symbolem jara, ale i zajímavého způsobu života: svá vejce klade do cizích hnízd. Uslyšíte ji na jaře v lesích i na okrajích luk – třeba při výletu do podhůří nebo na venkov.
 

Pták roku 2009: skorec vodní, potápěč horských řek

Nenápadný pták, který se umí potápět a chodit po dně řeky proti proudu. Skorec je vázaný na čisté, rychle tekoucí vody.
 

Pták roku 2008: racek chechtavý, hlas vodních ploch

Jeho „chechtání“ zná každý, kdo někdy byl u vody. Racek chechtavý patří k typickým obyvatelům rybníků a jezer a potkáte ho téměř na každé větší vodní ploše.
 

Pták roku 2007: slavík obecný, mistr zpěvu

Jeden z nejlepších zpěváků ptačí říše. Slavík zpívá často i v noci a jeho hlas patří k nejkrásnějším zvukům jara. Vydejte se za ním do lužních lesů a k vodě.
 

Pták roku 2006: orel mořský, návrat krále oblohy

Největší dravec našich vodních oblastí se po letech vrátil do české krajiny. Rozpětí křídel může mít až dva a půl metru. Orel mořský je doma například na Třeboňsku nebo v okolí velkých řek.


 

Pták roku 2005: skřivan polní, zpěv vysoko nad polem

Skřivany uslyšíte dřív, než je uvidíte – zpívají vysoko nad krajinou, kde téměř splývají s oblohou. Jejich zpěv patří k tradičním zvukům české krajiny.
 

Pták roku 2004: rorýs obecný, akrobat městských obloh

Rorýs tráví většinu života ve vzduchu – jí, pije i spí za letu. Hnízdí ve štěrbinách domů a historických budov, ale právě ty při rekonstrukcích často mizí. Stačí zvednout hlavu: v létě uslyšíte jeho pronikavý svištivý let třeba nad náměstím nebo mezi paneláky.
 

Pták roku 2003: vrabec domácí, starý známý, který ubývá

Dřív byl všude, na dvorech, v ulicích i u krmítek. Dnes vrabec domácí z mnoha míst mizí. Možná ho ještě potkáte na vesnici nebo ve starší zástavbě, kde zůstaly kouty vhodné k hnízdění.
 

Pták roku 2002: poštolka obecná, lovec nad městem

Typická „stojka“ ve vzduchu, kdy poštolka kmitá křídly na místě a sleduje kořist pod sebou, patří k nejhezčím divadlům pod širým nebem. Uvidíte ji nejen na polích, ale i ve městech – často hnízdí na věžích, kostelech nebo výškových budovách.
 

Pták roku 2001: kavka obecná, chytrá obyvatelka věží

Společenský a inteligentní pták, který miluje staré budovy, komíny a věže. Kavky patří mezi nejchytřejší ptáky vůbec. Zkuste se zaposlouchat v historických center nebo na starých hradech – jejich hlasité „kjak“ určitě nepřeslechnete.
 

Pták roku 2000: ledňáček říční, modrý drahokam u vody

Záblesk modré a oranžové nad hladinou – ledňáček je jeden z nejkrásnějších ptáků naší přírody. Hledejte ho u klidnějších řek a potoků s čistou vodou, třeba v národním parku Podyjí nebo podél menších toků v lesích.


 

Pták roku 1999: konipas bílý, posel vody i dvorků

Elegantní pták s černobílým zbarvením, který neustále pohupuje ocáskem. Konipas pobíhá kolem vody, ale i po dvorech a střechách, a potkáte ho téměř všude, na vesnicích i ve městech.
 

Pták roku 1998: koroptev polní, duch starých polí

Kdysi běžný pták zemědělské krajiny, dnes spíš vzácná připomínka toho, co dřív žilo kolem nás. Pokud na koroptev narazíte dnes, pak v otevřené krajině s mezemi a remízky, tedy tam, kde se krajina ještě úplně „neztratila“.
 

Pták roku 1997: sova pálená, tichý lovec noci

Srdčitý obličej a tichý let – sova pálená patří k nejmagičtějším nočním ptákům. Často hnízdí ve věžích kostelů nebo na půdách. Večer na venkově se dobře zaposlouchejte: možná ji uslyšíte dřív, než ji zahlédnete.
 

Pták roku 1996: ťuhýk obecný, dravec na trní

Malý, ale dravý. Ťuhýk si ukládá kořist na trny nebo ostnaté dráty, a vytváří tak přírodní „spíž“. Vydejte se za ním do křovinaté krajiny s loukami a pastvinami.
 

Pták roku 1995: čejka chocholatá, akrobat nad loukami

Čejku poznáte podle chocholky a nápadného letu plného obratů. Její hlas patří k typickým zvukům jarních luk.
 

Pták roku 1994: čáp bílý, symbol návratů

Velký, nepřehlédnutelný a spojený s lidskými sídly. Čáp bílý je symbolem jara i návratů domů. Sledujte komíny a hnízda ve vesnicích – čapí hnízdo je často malou atrakcí samo o sobě.


 

Pták roku 1993: rehek zahradní, zpěv starých sadů

Příbuzný rehka domácího, ale vázaný spíš na zahrady, sady a otevřenou krajinu. Uslyšíte ho třeba na jaře ve starých ovocných sadech nebo na venkově.
 

Pták roku 1992: vlaštovka obecná, příběh pod střechou

Prvním titul Pták roku získaly vlaštovky. Staví si hnízda z hlíny pod střechami domů a stájí, jsou symbolem léta i návratů.
 
A malá zajímavost na závěr: znáte „vlaštovčí ocasy“? Typické renesanční štíty v historickém centru v Novém Městě nad Metují připomínají právě rozevřené ocásky vlaštovek. Až tam půjdete, zkuste se na ně podívat novým pohledem.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Ptákem roku 2026 je pěnice černohlavá

Ptákem roku 2026 je pěnice černohlavá

Nenápadná, ale nepřeslechnutelná. Pěnice černohlavá, lidově černohlávek, patří k nejlepším zpěvákům naší přírody – její flétnový zpěv každé jaro rozezní lesy, parky i zahrady. Samec má typickou černou „čepičku“, samičku zdobí podobná čepička v teplém hnědém odstínu. Právě podle ní dostal tento drobný pěvec své jméno.

50 tipů, jak si užít Apríl

50 tipů, jak si užít Apríl

Oblíbený Apríl má u nás již dlouhou tradici. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé na 1. dubna provádějí od 17. století. V českých zemích existuje první zmínka o Aprílu z roku 1690, počátek provádění si drobných poťouchlostí lze však vystopovat mnohem dále do minulosti, a to až do Persie k roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku, který se zde nazývá Sizdah Bedar, je mytický král Jamšíd. Druhou teorií je, že svátek vznikl jako oslava radosti nad koncem dlouhé zimy a přechodem na veselejší období jara. Oslavte proto první dubnový den tematickým výletem na kuriózní místa, která vykouzlí úsměv na tváři anebo nevěřícné zakroucení hlavou.

Oslavte Mezinárodní den ptactva pěknou procházkou

Oslavte Mezinárodní den ptactva pěknou procházkou Audio

Na aprílový den, kdy je v plném proudu pohyb tažných ptáků, byla roku 1906 podepsána Mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. Československá republika k této konvenci přistoupila roku 1924, ovšem i předtím se u nás slavil "Den ptáků" v rámci Rakousko-Uherské monarchie, a to od roku 1900. Také letos můžete dostát tradici a připojit se k oslavě ptactva příjemnou procházkou jarní přírodou, kde se zaposloucháte do ptačího zpěvu.

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva Příroda

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasti turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Znáte naše ptačí parky?

Znáte naše ptačí parky?

Česká společnost ornitologická buduje na mnoha místech České republiky ptačí parky. Jde o území, která dlouho ležela ladem a je třeba na nich vytvořit rozmanitý biotop, který poskytne domov nejen mnoha ptačím druhům, ale také dalším živočichům. Jedná se například o rekultivační oblasti po povrchové těžbě, bývalé vojenské prostory, staré lomy nebo místa, která prošla meliorací a je to ní třeba vrátit vodu a tím i život. Některé parky již fungují dlouho, další teprve vznikají. Veřejnosti jsou přístupné zdarma, na mnoha místech lze pozorovat živočichy z pozorovatelen nebo si projít naučnou stezku. Kde se ptačí parky nacházejí vám prozradí Kudy z nudy.

Užijte si jaro v Česku! 100 tipů, kam na jarní procházky

Užijte si jaro v Česku! 100 tipů, kam na jarní procházky

Jaro láká k jarním procházkám a novým zážitkům. Přivítejte jarní sluneční paprsky a udělejte si pěkný výlet! Pokud chcete do přírody, něco zajímavého vidět, seznámit se s historií nebo si společně s kamarády či rodinou vyjít na hezkou procházku, jistě si vyberete z našich tipů pro krásné jarní dny.

Ornitologická pozorovatelna u Bohdanečského rybníka Příroda

Ornitologická pozorovatelna u Bohdanečského rybníka

Dřevěná pozorovatelna na břehu Bohdanečského rybníka nabízí možnost sledovat bohatý ptačí život jedné z nejvýznamnějších mokřadních lokalit východních Čech. Ornitologická pozorovatelna je součástí naučné stezky a zpřístupňuje návštěvníkům jedinečné přírodní prostředí národní přírodní rezervace.

Zoo Ostrava – Zoologická zahrada a botanický park v Ostravě Příroda

Zoo Ostrava – Zoologická zahrada a botanický park v Ostravě Audio

Zoo Ostrava byla založena v roce 1951. V současné době chová na zhruba 100 ha přes 435 druhů zvířat ve více než 4000 jedincích. Novinkou a nejen architektonickou zajímavostí je Voliéra La Pampa – největší průchozí voliéra v Zoo Ostrava.

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy Příroda

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy Audio

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník – vodní říše a ptačí svět severních Čech Příroda

Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník – vodní říše a ptačí svět severních Čech

Novozámecký rybník je rozsáhlý mokřadní a vodní komplex v severních Čechách, vyhlášený Národní přírodní rezervací. Území u České Lípy je jednou z nejcennějších ornitologických lokalit v Česku s přes 200 druhy ptáků.

CHKO Beskydy Příroda

CHKO Beskydy Audio

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Příroda

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Audio

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Zoologická zahrada Olomouc – Svatý Kopeček Příroda

Zoologická zahrada Olomouc – Svatý Kopeček Audio

Zoo Olomouc chová více než 1700 kusů zvířat ve 350 druzích. Zoo nabízí možnost prohlídky zvířat v pěti pavilonech a mnoha dalších výbězích a expozicích, okružní jízdu vláčkem nebo 32 m vysokou vyhlídkovou věž, kterou žádná jiná zoo nemá. V zoo pokračují další etapy výstavby rozlehlého safari.

Řeka Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku Letní sporty

Řeka Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Řeka Morava odedávna tvoří hranice: nedaleko pramene krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku zase státní hranici mezi ČR a Slovenskem i mezi Slovenskem a Rakouskem. Nejdůležitější řeka Moravy, která protéká jejím územím od severu na jih vytváří levý přítok Dunaje.

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky Příroda

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Od roku 1990 je oblast zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka.

CHKO Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO Příroda

CHKO Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko je jedno z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině. Přestože jde o oblast, která je po staletí přeměňována člověkem, zachovaly se zde velice cenné přírodní hodnoty.

Ptákem roku 2017 je datel černý, v Krkonoších jeho počty narůstají

Ptákem roku 2017 je datel černý, v Krkonoších jeho počty narůstají

Z krkonošských lesů se ozývá hlasité bubnování. Původcem tohoto zvuku jsou často datlové černí, kteří si tak vymezují své hnízdní okrsky. Právě datla černého (Dryocopus martinus) zvolila Česká společnost ornitologická Ptákem roku 2017.

Ptákem roku 2014 se stal čáp černý a čáp bílý

Ptákem roku 2014 se stal čáp černý a čáp bílý

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2014 oba druhy čápů, čápa černého a čápa bílého. Díky své výjimečnosti je čáp bílý prvním druhem, který se stává ptákem roku podruhé – přesně po 20 letech. Kromě toho, že čáp symbolizuje návrat jara, nový život a všeobecné štěstí, přispěla k jeho volbě i skutečnost, že se letos koná již 7. celoevropské sčítání čápů bílých a 3. celostátní sčítání čápů černých.

Moudivláček, orel nebo volavka: místa, odkud můžete pozorovat ptáky

Moudivláček, orel nebo volavka: místa, odkud můžete pozorovat ptáky

Rostoucí počet ptačích pozorovatelen napovídá, že pozorování ptáků patří k oblíbeným aktivitám pro volný čas. Zvláště jarní období, kdy se naši ptáci vracejí na svá hnízdiště a tažní ptáci ze severu u nás nabírají síly na další let domů, patří k nejkrásnějším pozorovatelským zážitkům. Víte, kde hledat oblíbená ptačí hnízdiště? Přehled mokřadů, rybníků a ptačích lokalit vám přináší Kudy z nudy.

Křížová cesta v obci Červenka Zážitky

Křížová cesta v obci Červenka

Křížovou cestu najdete v klášterní zahradě Domova pro seniory za kostelem sv. Alfonse. Na cestě se nachází celkem 14 zastavení, které popisují události spojené s ukřižování Ježíše Krista.

Přírodní rezervace Trčkovská louka v Orlických horách Příroda

Přírodní rezervace Trčkovská louka v Orlických horách

Přírodní rezervace Trčkovská louka o rozloze 10,48 ha se nachází nedaleko osady Trčkov podél pravobřežního potůčku, přítoku Divoké Orlice. Je velmi bohatá na vzácnou flóru, louka je též ornitologickým rájem – hnízdí zde např. jestřáb lesní, čáp černý nebo pěnice černohlavá.

Naučná stezka Tetřeví stezka Příroda

Naučná stezka Tetřeví stezka

Naučná stezka v délce 5,6 km seznamuje s životem, výskytem a historií tetřeva na Železnorudsku, který je u nás celoročně chráněn. Stezka má 5 zastavení, které vás seznámí s tetřevem a jeho životem v místních lesích – v České republice se v životaschopné populaci vyskytuje jen na Šumavě.

Meandry Struhy v Železných horách Příroda

Meandry Struhy v Železných horách

Jedná se o jeden z posledních přirozených toků v Polabí. Krásná lokalita se nachází nedaleko Pardubic.

Zámecký park ve Vrchlabí Příroda

Zámecký park ve Vrchlabí

Zámecký park ve Vrchlabí je více než jedno a půl století zdrojem krásy, radosti a klidu. Navíc také poznání a ponaučení. Kromě odborné péče se Správa KRNAP, která park spravuje, snaží dlouhodobě popularizovat historii parku i jednotlivé dřeviny.

Přírodní památka Obora u Kroměříže Příroda

Přírodní památka Obora u Kroměříže

Přírodní památka Obora se rozkládá asi 3 km jižně od Kroměříže na mírném zalesněném svahu stejnojmenného kopce Obora (známý také pod názvem Hvězda).

Hradiště Červenka Památky

Hradiště Červenka

Valy ve tvaru trojúhelníku na vrcholu Červenka mají nejasný původ. Patrně se jedná o předsunuté opevnění hradu Ostromeč. Existuje však také domněnka, že šlo o tvrz.

Městská památková rezervace Nové Město nad Metují Památky

Městská památková rezervace Nové Město nad Metují

Historické jádro Nového Města nad Metují je od roku 1970 městskou památkovou rezervací. Zachovaly se části městského opevnění – věž Zázvorka, dělostřelecká bašta, Horská brána. Významnými památkami jsou renesanční zámek, kostel Nejsvětější Trojice, radnice a bývalé masné krámy.

Přírodní park Mikulčický luh Příroda

Přírodní park Mikulčický luh

Přírodní park se rozkládá na ploše 8 km² a představuje lužní krajinu s dochovanými zbytky přírody kolem řeky Moravy jihovýchodně od Mikulčic. Součástí území je přírodní rezervace Skařiny, která je jednou z posledních hnízdních kolonií volavek popelavých a čápů bílých u řeky Moravy.

Ornitologická pozorovatelna na soutoku Bečvy s Moravou Příroda

Ornitologická pozorovatelna na soutoku Bečvy s Moravou

Mezi obcemi Troubky a Tovačov se nachází soutok dvou významných moravských řek – Bečvy a Moravy. Byla zde vybudována první pozorovatelna České společnosti ornitologické.

Ptačí pozorovatelna u Vrbenských rybníků Příroda

Ptačí pozorovatelna u Vrbenských rybníků

V Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky nedaleko jihočeské metropole naleznete na okraji rybníka Starý Houženský dřevěnou ornitologickou pozorovatelnu, která je volně přístupná všem milovníkům přírody.

Rozhledna Tetřev v Beskydech Příroda

Rozhledna Tetřev v Beskydech

Rozhledna Tetřev (944 m n. m.) se nachází v turistické oblasti u bývalého hotelu Tetřev a u zrekonstruované Kamenné chaty na hřebenové stezce k vrcholu Velký Polom.

Ptákem roku 2025 je konipas horský

Ptákem roku 2025 je konipas horský

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. Malý pěvec žije hlavně na březích rychle tekoucích potoků nebo říček a jeho zpěv tvoří tak ostré tóny, že jsou dobře slyšet i přes hlasité zurčení vody.

Naučná stezka Heřmanický rybník v Ostravě Příroda

Naučná stezka Heřmanický rybník v Ostravě

Naučná stezka přibližuje přírodní bohatství Heřmanického rybníka. Její součástí je také odpočívadlo pro turisty a ptačí pozorovatelna. Pokud budete mít štěstí zahlédnete zde ledňáčka říčního, slavíka modráčka nebo čolka velkého.

Ptákem roku 2023 je polák velký

Ptákem roku 2023 je polák velký

Ptákem roku 2023 se stal polák velký. Ornitologové z České společnosti ornitologické jej letos vybrali protože z naší dříve nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh. Za posledních třicet let jsme přišli o třetinu české populace poláků. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami. Problematické je také střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře. Udělení titulu má upozornit na to, že ptáci, které se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád.

Ptákem roku 2024 je rehek domácí alias kominíček

Ptákem roku 2024 je rehek domácí alias kominíček

Ptákem roku 2024 se stal rehek domácí, malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.

Litovel

Litovel

Litovel leží na šesti ramenech Moravy; protože byste tu napočítali přibližně 170 lávek, mostů a můstků, někdy se jí říká moravské Benátky. Při procházkách historickým centrem objevíte radnici s vysokou věží, k výletům na kole, pěšky i na lodi láká rozsáhlá oblast lužních lesů – Litovelské Pomoraví.

Nové Město nad Metují

Nové Město nad Metují

Malebnému náměstí v centru města se říká Český Betlém. Stojí tu zámek s válcovou věží zvanou Máselnice a renesanční domy s podloubími a štíty, zdobené takzvanými vlaštovčími ocásky. Náměstí možná znáte ze seriálu F. L. Věk, kde si Nové Město nad Metují zahrálo roli nedaleké Dobrušky.

Ptákem roku 2022 je zvonek zelený

Ptákem roku 2022 je zvonek zelený

Ptákem roku 2022 se stal zvonek zelený. Ornitologové z České společnosti ornitologické jej letos vyhlásili i z toho důvodu, že v české krajině zvonků rapidně ubývá. Za poslední dekádu jeho populace u nás poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci – trichomonóze. Udělení titulu má upozornit na to, že ptáci, které se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád.

Ptákem roku 2021 je káně lesní

Ptákem roku 2021 je káně lesní

Ornitologové vyhlásili ptákem roku 2021 káni lesní, která je naším nejhojněji zastoupeným dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit.

Ptákem roku 2018 je sýček obecný

Ptákem roku 2018 je sýček obecný

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás velmi ohrožené sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny.

Ptákem roku 2019 je hrdlička divoká

Ptákem roku 2019 je hrdlička divoká

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2019 hrdličku divokou, tradiční symbol lásky a víry. Pomyslné žezlo přebrala od sýčka obecného, se kterým sdílí jeho původní domovinu v zemědělské krajině. Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Na 1. května ornitologové vyzývají k vycházkám za hrdliččiným zpěvem, o kterém básnil už Karel Hynek Mácha.

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2020 jiřičku obecnou. Jiřička tak převzala pomyslné žezlo od hrdličky divoké. Přesto, že každá z nich vyhledává jiné životní prostředí, plachá hrdlička v zemědělské krajině a jiřička naopak v těsné blízkosti lidí, jedno mají společné. Ohrožuje je lidská činnost, kvůli které jim mizí prostor pro život. Letos tak chtějí ornitologové upozornit na ubývání vhodného životního prostředí jiřiček vlivem stavebních úprav a zásahů do hnízdišť.

Další aktuality

50 tipů na výlety za pověstmi

Vydejte se do tajemných zákoutí české a moravské krajiny, která od pradávna vzbuzovala v lidech zvědavost a podněcovala jejich fantazii. Poznejte místa opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vypráví z generace na generaci.
19. duben 2026 12:42
Příroda

Kde si užít nejkrásnější východy slunce?

Přivítejte krásný den pohledem na vycházející slunce! Je to jeden z nejkrásnějších pohledů, který po tmavé noci přináší naději krásného dne. V dnešních tipech vám představíme místa, odkud bude vycházející slunce působit nejmagičtěji. Vyrazte přivítat slunce na kopce, vršky a vrchy, a nezapomeňte si s sebou foťák. První ranní paprsky jsou totiž velmi fotogenické. Víte, že Mezinárodní den Slunce se slaví každoročně 3. května? Jedním z hlavních důvodů proč si připomínáme tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé.
16. duben 2026 7:40
Příroda

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy Audio

Pády letadel, povodně, erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, potopení Titaniku a požáry pařížské katedrály Notre-Dame či hradu Pernštejn: všechny uvedené katastrofy se odehrály 15. dubna. Zkrátka to je datum, kdy je lepší mít se na pozoru!
15. duben 2026 21:19
Příroda

Den Země 2026: svátek naší planety, přináší spoustu zajímavých akcí

Den země připadá tradičně na 22. dubna. Každoročně tento den upozorňuje na ekologické hrozby, učí recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k životnímu prostředí. V rámci Dne země, který původně vznikl v Americe v roce 1970, se koná řada vzdělávacích akcí pro děti i dospělé.
15. duben 2026 13:25
Příroda

Poznejte krásu našich divokých koní

Divokým koním původně z anglického Exmooru, kteří pomáhají udržovat rozsáhlé louky a pastviny, se u nás daří dobře a dá se říci, že v České republice již zdomácněli. To dokládají také vědecká pozorování, která konstatují, že původní koně přivedli na svět další mláďata. Nejvíce jich je ve středočeských Milovicích a v Národním parku Podyjí na Jižní Moravě. V roce 2026 vznikla nová rezervace na Šumavě u řeky Blanice na Prachaticku. Většina pastvin (či vyhlídek na ně) je volně přístupná, a tak se s koňmi můžete setkat velmi zblízka. Kam se za divokými koňmi vypravit, napoví portál Kudy z nudy.
15. duben 2026 11:07
Příroda

Přírodovědecké sbírky a preparáty: sbírky, kuriozity a zvířecí celebrity

Vitríny, preparáty a staré sbírky na první pohled možná působí nenápadně. Jenže právě v nich se skrývají příběhy, které vás vezmou napříč kontinenty i staletími. Vycpaná zvířata, lovecké trofeje i podivuhodné kuriozity vyprávějí o objevování světa, lidské zvídavosti i proměnách našeho vztahu k přírodě. A protože 12. února slavíme Darwinův den, připomínající narození Charlese Darwina, je to ideální příležitost vydat se za nimi do muzeí, zámků i nečekaných míst po celém Česku.
14. duben 2026 7:52
Příroda

Ptákem roku 2026 je pěnice černohlavá

Nenápadná, ale nepřeslechnutelná. Pěnice černohlavá, lidově černohlávek, patří k nejlepším zpěvákům naší přírody – její flétnový zpěv každé jaro rozezní lesy, parky i zahrady. Samec má typickou černou „čepičku“, samičku zdobí podobná čepička v teplém hnědém odstínu. Právě podle ní dostal tento drobný pěvec své jméno.
1. duben 2026 7:03
Příroda

Zpřístupněné jeskyně ČR zahajují turistickou sezonu 2026

Po zimní pauze, kdy byly některé zavřené kvůli zimování netopýrů a jiné fungovaly v omezeném provozu, začínají tuzemské zpřístupněné jeskyně novou turistickou sezonu. Kromě tradičních prohlídek po pevných chodnících s elektrickým osvětlením jsou i letos zájemci zváni na zážitkové trasy, na koncerty, nebo na dětské speciální prohlídky. Podívejte se s Kudy z nudy, na co se během sezony 2026 můžete těšit.
31. březen 2026 15:15
Příroda