Hřebčín Slatiňany přivítal na svět první letošní hříbě

Prvním letošním hříbětem Národního hřebčína ve Slatiňanech je hřebeček.  Porod hřebečka starokladrubského vraníka byl bez komplikací, klisna nepotřebovala lidskou asistenci.

Hřebeček se jmenuje Romke Palmita XII – 9, jméno se skládá z jmen rodičů. Klisna 467 Palmita je sedmiletá a porodila druhé hříbě. Otcem je dvanáctiletý plemenný hřebec Romke Selandia XII. a má teď devět potomků.

Tento plemenný hřebec úspěšně reprezentuje národní hřebčín s Ing. Karlem Dvořákem v drezuře na stupni „S“. Společně v loňském roce obsadili 3. místo ve „Východočeském drezurním poháru“.

V Hřebčíně Slatiňany se v příštích měsících očekává narození dalších třiceti sedmi starokladrubských koní.

Do národního hřebčína bude možné v nejbližší době zavítat v rámci mimořádných prohlídek pro veřejnost ve dnech 3. 2. – 9. 3. o jarních prázdninách. Ve Slatiňanech se můžete vydat na prohlídku hřebčína, která vás zavede do stájí se starokladrubskými vraníky i do kočárovny a knížecí sedlovny Auerspergů. Brány hřebčínů se otevírají v 10:00 a poslední prohlídky je možné absolvovat od 15:00. Vstupné na prohlídky je dle běžného ceníku.
 

Hříbata čeká ohlávka, později pak výcvik

Mláďata zhruba za týden dostanou ohlávku a začnou si zvykat na uvazování ke žlabu. Budou se muset také naučit zvedat nohy kvůli čištění. Hříbátka s matkami zůstávají půl roku, pak je čeká cesta na odchovnu a tříletý základní výcvik. Koně si nejprve zvykají na sedlo, poté dostanou i chomout a zapojí se do zápřahu. První podkovy hříbě dostane až během výcviku, tedy zhruba ve třech letech. Starokladrubské koně si pořizují kupci převážně z tuzemska, Německa a Rakouska.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je unikátní chovem plemene starokladrubského koně. Stádo je jedinou živou národní kulturní památkou České republiky.

V létě 2019 byl chov starokladrubských koní spolu s jedinečnou krajinou určenou pro chov a výcvik tohoto plemene zapsán na seznam UNESCO.

Starokladrubští koně jsou všestranní a oblíbení pro svoji mírnou povahu. Typičtí jsou svojí klabonosou hlavou a velkýma očima. Je to jediné původní plemeno chované na našem území. Hodí se pod sedlo i do spřežení. Koně bývají například součástí ceremonie oslav hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Starokladrubské koně vlastní i dánský a švédský královský dvůr.