Prvním letošním hříbětem Národního hřebčína ve
Slatiňanech je hřebeček. Porod hřebečka starokladrubského vraníka byl bez komplikací, klisna nepotřebovala lidskou asistenci.
Hřebeček se jmenuje Romke Palmita XII – 9, jméno se skládá z jmen rodičů. Klisna 467 Palmita je sedmiletá a porodila druhé hříbě. Otcem je dvanáctiletý plemenný hřebec Romke Selandia XII. a má teď devět potomků.
Tento plemenný hřebec úspěšně reprezentuje národní hřebčín s Ing. Karlem Dvořákem v drezuře na stupni „S“. Společně v loňském roce obsadili 3. místo ve „Východočeském drezurním poháru“.

V Hřebčíně Slatiňany se v příštích měsících očekává narození dalších třiceti sedmi
starokladrubských koní.
Do národního hřebčína bude možné v nejbližší době zavítat v rámci
mimořádných prohlídek pro veřejnost ve dnech
3. 2. – 9. 3. o jarních prázdninách. Ve Slatiňanech se můžete vydat na prohlídku hřebčína, která vás zavede do stájí se starokladrubskými vraníky i do
kočárovny a
knížecí sedlovny Auerspergů. Brány hřebčínů se otevírají v 10:00 a poslední prohlídky je možné absolvovat od 15:00. Vstupné na prohlídky je dle běžného ceníku.
Hříbata čeká ohlávka, později pak výcvik

Mláďata zhruba za týden dostanou ohlávku a začnou si zvykat na uvazování ke žlabu. Budou se muset také naučit zvedat nohy kvůli čištění. Hříbátka s matkami zůstávají
půl roku, pak je čeká cesta na odchovnu a tříletý základní výcvik. Koně si nejprve zvykají na sedlo, poté dostanou i chomout a zapojí se do zápřahu. První podkovy hříbě dostane až během výcviku, tedy zhruba ve třech letech. Starokladrubské koně si pořizují
kupci převážně z tuzemska, Německa a Rakouska.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je unikátní chovem plemene
starokladrubského koně. Stádo je jedinou živou národní kulturní památkou České republiky.
V létě 2019 byl chov starokladrubských koní spolu s jedinečnou
krajinou určenou pro chov a výcvik tohoto plemene zapsán na
seznam UNESCO.
Starokladrubští koně jsou všestranní a oblíbení pro svoji
mírnou povahu. Typičtí jsou svojí
klabonosou hlavou a velkýma očima. Je to jediné původní plemeno chované na našem území. Hodí se
pod sedlo i do spřežení. Koně bývají například součástí ceremonie oslav hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Starokladrubské koně vlastní i
dánský a švédský královský dvůr.
První hříbě roku 2025 se narodilo v pátek 31. ledna.
V roce 2025 očekává Hřebčín Slatiňany narození celkem 38 starokladrubských vraníků.
První hříbě roku 2025 se jmenuje Romke Palmita XII - 9 a jméno bylo odvozeno od jmen rodičů.
V rámci mimořádných prohlídek pro veřejnost bude Národní hřebčín otevřen ve dnech 3. 2. - 9. 3. o jarních prázdninách.
Hříbata se naučí nosit ohlávku, zvykat si na uvazování ke žlabu a zvedat nohy pro čištění.
Hlavními zájemci o koupi starokladrubských koní jsou převážně z České republiky, Německa a Rakouska.
V červenci 2019 byla oblast chovu a výcviku starokladrubských koní zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Otcovský hřebec Romke Selandia XII je dvanáctiletý a má devět potomků.
Starokladrubské koně jsou známé svou mírnou povahou, klabonosou hlavou a velkýma očima.
To znamená, že stádo starokladrubských koní je uznáno jako důležité dedičství a je chráněno a uchováváno pro budoucí generace jako významný prvek národní kultury a historie.